Město Chrudim, v dobách Rakouska - Uherska krajské a ještě nedávno okresní, leží asi 10 kilometrů jižně od Pardubic na řece Chrudimce. Městem prochází železniční trať ČD 238 Pardubice - Havlíčkův Brod, z které zde odbočují tratě do Heřmanova Městce a Moravan. Městskou hromadnou dopravu zajišťuje společnost Connex Východní Čechy (dříve ČSAD BUS Chrudim). Provoz je zajišťován celkem sedmi linkami. Z nich jsou linky 1 až 5 v provozu pouze v pracovní dny a o sobotách, nedělích a svátcích je nahrazují polookružní linky 7 a 8. Jelikož základní konečnou stanicí je autobusové nádraží, jedná se kromě linky 5 o linky polookružní, kdy přibližně linka 3 jezdí v protisměru linky 1 a linka 4 v protisměru linky 2. Na každé lince je v provozu jeden autobus. Linky 1 až 4 jezdí celodenně s intervalem v průměru kolem 50 minut, linka 5 má pouze 6 spojů, v období prázdnin pouze 2. Víkendové linky 7 a 8 jezdí také proti sobě polookružně, přičemž linka 7 navíc obsluhuje obec Markovice. Kromě Markovic zajíždí MHD ještě do obce Topol a to dva spoje denně. Do ostatních blízkých obcí (Medlešice, Slatiňany, Vestec) jezdí meziměstské spoje. Naopak do obce Tuněchody zajíždí kromě meziměstských linek Connexu od září 2004 také tři spoje linky číslo 12 dopravního podniku Pardubice, jde o jedinou linku DPmP vedoucí za hranice pardubického okresu. DP se o dopravu do této obce zajímal již dříve, vždyť i linka 10 končí jen asi 1,5 km od této obce. Stejně tak existuje záměr (zatím nereálný) o převzetí celého provozu MHD Chrudim pardubickým DP.

Městská doprava v Chrudimi začala být provozována někdy na konci padesátých let a její vznik je spojen s vybudováním nemocnice, která byla postavena na okraji města a je tedy značně vzdálena od vlakového a autobusového nádraží i od centra. Provozovatelem bylo ČSAD Hradec Králové, závod 508, Chrudim. V té době byly v provozu dvě polookružní linky, které měly konečnou u nemocnice a u pivovaru. Byly označeny jako okruh A a okruh B a jezdily po trase nemocnice – Václavská – V Tejnecku – Pumberka – sladovna ( Moravská – náměstí ) – Fučíkovo náměstí – nádraží – Dukelská – Obce Ležáků – pivovar a opačně. Spoje kolem 17. a 19. hodiny zajížděly k místnímu kinu Svět. Zajímavostí té doby je, že v době od května do září o sobotách a nedělích byla v provozu rekreační linka, která byla vedena do blízkosti výletní restaurace Monaco poblíž Slatiňan. Provoz MHD zajišťovaly dva vozy Škoda 706 RTO. V zadní části vozu byl prostor pro průvodčí, která prodávala jízdenky.

Koncem šedesátých let přibyl okruh C, který byl veden do Markovic přes tehdy nově vybudované sídliště Na Rozhledně. Když bylo dobudováno sídliště U stadionu a vzniklo nové okružní propojení s nemocnicí, byly i propojeny obě okružní linky A a B a výchozí i konečná zastávka byla u nemocnice. V sedmdesátých a osmdesátých letech jsou budována nová sídliště Pod zbrojnicí a Stromovka. Linkové vedení zůstává v podstatě nezměněno, je však navýšen počet spojů tak, jak jak se zvyšuje počet přepravovaných cestujících. Zajímavostí bylo, že již tehdy byl pokus o zavedení pravidelného třicetiminutového intervalu na tehdejších třech linkách a to nejen v pracovní dny, ale i o sobotách i nedělích. Ropná krize v letech 1972 a 1973 však způsobila, že počet spojů byl zejména o víkendech zredukován. V té době končí označení linek písmeny a je nahrazeno čísly 1 až 3. Konečná linek 1 a 2 je přesunuta k nádraží, linka č. 3 má dál výchozí i konečnou zastávku u nemocnice. U linek 1 a 2 je několik variant vedení a o nějaké pravidelnosti se nedá v té době hovořit. Celkem bylo denně provozováno cca 40 spojů na linkách 1 a 2 a 20 spojů na lince 3. V roce 1987 dochází k zásadní reorganizaci vedení linek MHD:

Linka č. 1:
Transporta, n.z. – Náměstí – Sídliště Pod zbrojnicí ( později prodloužena na Větrník ) a zpět
Linka č. 2:
Nádraží – Sídl. U stadionu – Nemocnice – Stromovka – Tovární – Nádraží
Linka č. 3:
Nádraží – Školní náměstí – Na Valech – Dr. Malíka – Nemocnice – U stadionu – Nádraží – Na Rozhledně – Markovice a zpět
Linka č. 4:
Nádraží – Tovární – Stromovka – Nemocnice – U stadionu – Nádraží

Byly sjednoceny intervaly na 35 minut ve špičce a 50 minut v sedle. Ve stejném úseku trasy tak vznikl tzv. následný interval cca 17 minut. ( v trase nádraží – U stadionu – nemocnice – mezi linkami 2 a 3 a v opačném směru mezi linkami 3 a 4 ) Na začátku devadesátých let provozovalo jezdilo na MHD 7 autobusů, z toho 4 velkoprostorové Ikarusy a 3 Karosy B732. Odbavování cestujících bylo prováděno tak, že bylo nutné zakoupit předem jízdenku a tu po nástupu do vozidla označit.

Tak jak došlo k rozvoji individuální automobilové dopravy a tedy i poklesu zájmu o cestování prostřednictvím MHD v polovině devadesátých let, byl redukován i jízdní řád MHD a došlo i ke změnám vedení linek. Pokles zájmu o MHD byl zapřičiněn i zánikem největšího průmyslového závodu ve městě – Transporty Chrudim.

V současnosti je v chrudimské MHD provozováno 8 linek, z nich šest je v pracovních dnech a dvě v sobotu a neděli.

Linka č. 1:
Markovice – Rozhledna – Nádraží – U stadionu – Nemocnice – Tyršovo náměstí – Topolská – Na Větrníku – Stromovka – Tovární – Masarykovo náměstí – Nádraží
Linka je v provozu od 5.15 hod. do 20.40 hod.
Počet spojů: 20
Interval: pravidelný – 30 min. v přepravní špičce, 60 min. v sedle

Linka č. 2:
Nádraží – U stadionu – Nemocnice – Topolská – Na Větrníku – Stromovka – Tovární – Masarykovo náměstí – Nádraží
Linka je v provozu od 5.05 hod. do 7.50 hod. a od 13.40 hod. do 22.45 hod.
Počet spojů: 10
Interval: nepravidelný

Linka č. 3:
Na Větrníku – Stromovka – Tyršovo náměstí – Nemocnice – U stadionu – Nádraží – Rozhledna – Markovice
Linka je v provozu od 5.00 hod. do 19.45 hod.
Počet spojů: 21
Interval: pravidelný – 30 min. v přepravní špičce, 60 min. v sedle

Linka č. 4:
Nádraží – Masarykovo náměstí – Tovární – Stromovka – Topolská – Nemocnice – U stadionu – Nádraží
Linka je v provozu od 4.00 hod. do 18.50 hod.
Počet spojů: 20
Interval: pravidelný – 30 min. v přepravní špičce, 60 min. v sedle

Linka č. 5:
Nádraží – Masarykovo náměstí – Topolská – Na Větrníku - (Topol)
Linka je v provozu od 6.05 hod. do 19.08 hod.
Počet spojů: 11
Interval: nepravidelný

Linka č. 6:
(Topol) – Na Větrníku – Stromovka – Tyršovo náměstí – Nemocnice – U stadionu – Nádraží – Markovice
Jedná se o posilovou linku – některé spoje jsou v provozu pouze ve dnech školního vyučování, jiné mají zkrácené trasování.
Linka je v provozu od 4.40 hod. do 15.55 hod.
Počet spojů: 6
Interval: nepravidelný

V době školních prázdnin a mezi svátky na konci roku je provoz omezený – některé spoje nejezdí.

Linka č. 7:
Nádraží – Masarykovo náměstí – Tovární – Stromovka – Na Větrníku – Tyršovo náměstí – Nemocnice – Nádraží – Rozhledna - Markovice
Linka je v provozu od 5.10 hod. (v sobotu) – resp.od 7.45 hod. (v neděli) do 19.45 hod.
Počet spojů: 7
Časové polohy jednotlivých spojů jsou přizpůsobeny odjezdům a příjezdům vlaků od a do Pardubic.

Linka č. 8:
Je vedena po trase linky č. 1
Linka je v provozu od 6.00 hod. (v sobotu) – resp.od 6.50 hod. (v neděli) do 20.30 hod.
Počet spojů: 8
Časové polohy jednotlivých spojů jsou přizpůsobeny odjezdům a příjezdům vlaků od a do Pardubic.

Pro období platnosti jízdního řádu od 14. 12. 2008 se v souvislosti s rozšiřováním průmyslové zóny v prostoru bývalé Transporty připravuje zapracování nové linky č. 9, která by měla být v provozu pouze v pracovní dny. Její trasa by měla být následující: Nádraží – Transporta, starý závod – Transporta, nový závod – Průmyslová zóna. O počtu spojů a časových polohách není v této době ještě rozhodnuto.

Městská doprava v Chrudimi je zajiš’ťována v pracovní dny těmito vozidly: 3 x Karosa B 732, 2 x SOR BN12, 1x SOR B10,5. V době školního vyučování je spoj 205 linky č. 2 zajišťován vozidlem z příměstské linky. O sobotách a nedělích zajišťují provoz dva vozy.

Zastávky jsou klasické, většinou na červeném sloupku umístěný označník je městského typu, na několika místech je ještě kulatý, ale i tam je odlišen červeným sloupkem. Na frekventovaných zastávkách jsou moderní přístřešky. Nepřestupný tarif, kdy jízdné 6 a 3 Kč se platí hotově u řidiče, je od letošního jara doplněn možností platit levněji čipovou kartou. Nezaregistroval jsem však ani jednoho cestujícího, který by tuto možnost využíval.

Jízdní řády jsou městského sloupkového typu, pouze linka 4 měla vylepeny klasické JŘ typu ČSAD. Na něm je uvedeno celé číslo linky (625004), na sloupkových je zvýrazněno jen poslední trojčíslí. Ovšem i na nich je klasická hromada vysvětlivek, kdy a kam který spoj jede (či spíš nejede). Zajímavostí je, že některé spoje od nádraží mají poznámku, že čekají na zpožděný vlak. Vozidla jsou označena pouze tabulkou rozměru A4 za předním oknem. Na boku žádná orientace není a cedule do zadního transparentu sice jsou pečlivě srovnány v kastlíku na zadní plošině, ale ani na jednom voze nebyla žádná umístěna v držáku na oknem.

Celkově je MHD v Chrudimi využívána obdobně jako v jiných podobně velkých městech. Po krachu hlavního zaměstnavatele ve městě - firmy Transporta - sice zmizel dominantní směr Sídliště - Nádraží - Transporta, ale právě vzdálenost sídliště a nemocnice od centra zajišťuje největší část cestujících. V období školního roku k frekvenci jistě výrazně přispívají studenti a žáci místních škol. Jako snad ve všech srovnatelných městech by však neuškodilo zamyslet se nad počtem linek. Nejlépe sloučením čtyř okružních linek do dvou s dvojnásobným počtem spojů a trasou bez variant a to i za cenu celkově delší trasy. Potom by zřejmě šel zajistit provoz v obou směrech celodenně po 30 minutách a to už se dá chodit na bus i tak trochu "na blind". V podstatě geniální variantou víkendového omezení provozu je provoz linek 7 a 8, takže systém MHD je o víkendech lépe přizpůsoben potřebám, než omezeným provozem linek 1 až 5.

A pro přátele elektrické trakce (jako jsem třeba já): Chrudim leží v podhůří Železných hor a tomu také odpovídá mírně kopcovitý profil terénu. Protože nádraží a největší sídliště leží na kopcích na protilehlých stranách říčního údolí, přímo se nabízí myšlenka na trolejbusovou dopravu. Jako samostatný by takový provoz asi neměl ekonomické předpoklady pro přežití, ale co třeba elektrifikovat hlavní okružní trasu a na ni nasadit "trejsiny" (či něco obdobného), které by na konci služby sklaply sběrače a spokojeně odjely k údržbě do vozovny do 10 km vzdálených Pardubic? Nehledě na to, že by tam nemusely každý den. Měnírny se dnes staví bezobslužné a i údržba vedení by byla ekonomicky zvládnutelná z Pardubic. Jedinou možnostím, jak takový projekt realizovat, je ale asi pouze případné nechutné zbohatnutí některého nadšence a jeho sponzoring celého projektu :-/.

Na závěr se ještě na vývoj chrudimské MHD podíváme trochu z jiného úhlu. Díky panu A. Němcovi z Chrudimi se můžeme seznámit s vývojem provozu na lince č. 3. Ponořme se nyní do jízdních řádů této linky z let 1985, 1992 a 2008:
Linka 3, rok 1985, 1. díl
Linka 3, rok 1985, 2. díl
Linka 3, rok 1992, 1. díl
Linka 3, rok 1992, 2. díl
Linka 3, rok 2008

Vrátit se na začátek stránky.