Statutární město Havířov leží ve Slezsku v Ostravské pánvi, v Moravskoslezském kraji a okrese Karviná. Havířov je naším nejmladším nově založeným městem. Jeho novodobá historie se začíná psát teprve v roce 1955, kdy byla především na území obcí Dolní Bludovice, Šenov a Prostřední Suchá zahájena výstavba velkého obytného komplexu pro obyvatele ostravských hutí a dolů na Karvinsku. V tomto roce bylo také městu vybráno jméno a udělena městská práva.
Dnes je Havířov městem s přibližně 85 000 obyvateli, v minulosti byl však jejich počet ještě vyšší, např. v r. 1980 94 000. Město má výrazně dominantní obytnou funkci s příslušnými službami. V okrajových částech funguje průmysl strojírenský, potravinářský a kožedělný a tepelná elektrárna.

Přestože většina lidí, kteří o Havířově slyšeli, si město představuje jako jedno veliké sídliště, skutečnost je mnohem komplikovanější. Centrální zóny novodobých havířovských čtvrtí - Města, Podlesí a Šumbarku - jsou totiž tvořeny především dlouhými obytnými budovami, které svou urbanistickou strukturou působí jako skutečný městský prostor a ne jako rozvolněná zástavba sídliště. A tak přesto, že drtivá většina domů ve městě je opravdu panelových, je starší část Havířova pokládána za jedinečnou ukázku architektury období budování socialismu. Novější zástavba jádrové zóny města už se ale naopak ničím neodlišuje od klasických panelových sídlišť, která jsou na svých okrajích doplněna rodinnými domy. Současný Havířov je tvořen částmi Město, Podlesí, Šumbark, Bludovice, Životice, Dolní Datyně, Dolní Suchá a Prostřední Suchá. Zástavbou je město téměř spojeno s několika dalšími obcemi v sousedství, z nichž za zmínku stojí zejména Šenov a Horní Suchá.

Havířovem prochází silnice 1. třídy číslo I/11 Hradec Králové - Ústí nad Orlicí - Vamberk - Žamberk - Jablonné nad Orlicí - Šumperk - Rýmařov - Bruntál - Opava - Ostrava - Havířov - Český Těšín - Třinec - Jablunkov - Mosty u Jablunkova (státní hranice se Slovenskem), velký význam mají pro město také silnice 2. třídy II/474 Dětmarovice - Orlová-Lutyně - Orlová-Město - Horní Suchá (u Havířova) - Hnojník, II/475 Havířov - Horní Suchá - Karviná a II/479 Ostrava - Šenov - Havířov.

Většinu regionální a dálkové autobusové dopravy v Havířově zajišťuje podnik ČSAD Havířov a.s., na provozu se významně podílejí i dopravci ČSAD Karviná a.s., BUS Slezsko, a.s. (Třinec), ČSAD Frýdek - Místek a.s. a Connex Morava a.s. (Ostrava).
Autobusové nádraží - Havířov, Podlesí, aut. nádr. - leží v městské části Podlesí při Těšínské ulici, téměř na opačném konci Havířova než železniční stanice. Regionální a dálkové autobusy však mají na území Havířova i další významné zastávky, např. Havířov, Město, žel. st., Havířov, Město, radnice, Havířov, Město, střed, Havířov, Město, nemocnice či Havířov, Prostřední Suchá, sídliště.

Havířovem prochází dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať číslo 321 Ostrava - Havířov - Český Těšín, po které jsou kromě osobních (zastávkových) vlaků vedeny i rychlíky a vlaky EuroCity a InterCity, které v Havířově zastavují všechny. Na území Havířova leží železniční stanice Havířov umístěná mezi jeho částmi Město a Šumbark a zastávka Havířov - Suchá využívaná pouze osobními vlaky.

Při výstavbě města bylo samozřejmě nutné řešit také dopravu jeho obyvatel po jeho území a do okolních měst - zejména do Ostravy. Tato doprava byla zpočátku "provizorně" řešena autobusy, i když už současně se vznikem Havířova bylo počítáno s vybudováním trolejbusové trati Ostrava – Havířov – Karviná, doly. Později se uvažovalo o meziměstské tramvajové tratí od nedaleké ostravské Nové Huti, kde má dodnes tramvaj konečnou stanici. Přestože značná část obyvatel Havířova bydlí podél jediné rozvětvené hlavní ulice a o prospěšnosti výstavby tramvajové trati na konci padesátých let 20. století nebylo pochyb, na tak rozsáhlou stavbu nebyl dostatek financí. O desetiletí později výstavbě tramvaje bránilo naopak nové okresní uspořádání a dopravní generel, který počítal s tramvajovou dopravou pouze na administrativním území Ostravy. Místo tramvají a trolejbusů tak do Ostravy (a také Orlové a Karviné) stále jezdily autobusy. Vysoká frekvence cestujících si postupně od sedmdesátých let minulého století vyžádala téměř výhradní nasazování kloubových Ikarusů v přibližně pětiminutovém špičkovém intervalu a dokonce i prodej jízdenek na zastávkách mimo vozidla, aby nedocházelo k velkému zpožďování spojů. V šedesátých letech 20. století byla nabídka spojení pro občany Havířova rozšířena ještě o dvoukolejnou železniční trať Ostrava - Havířov - Český Těšín, která byla ale hlavně určena pro nákladní a dálkovou osobní dopravu.

V osmdesátých letech 20. století byl v souvislosti s renesancí elektrické trakce zpracován plán na zavedení trolejbusů na páteřních městských linkách. Uvažovalo se opět se spojením havířovské a ostravské trolejbusové sítě v Šenově. Meziměstská trolejbusová trať Ostrava, most Miloše Sýkory - Hranečník - Šenov - Havířov, Podlesí, autobusové nádraží byla tehdy velice reálná a dokonce se v provozu počítalo s upravenými meziměstskými trolejbusy. Pro značnou finanční nákladnost se ale výstavba znovu odkládala, až se o ní přestalo mluvit úplně. Jedním z hlavních argumentů zastánců trolejbusové dopravy byl přitom fakt, že celá třetina obyvatel Havířova dojíždí do Ostravy a Havířov je tedy v podstatě městskou částí Ostravy podobně jako třeba Poruba, která vznikla ve stejné době a má stejnou architekturu. Trolejbusy nikdy nedorazily ani do havířovské městské dopravy.

Městskou hromadnou dopravu v Havířově zajišťují autobusy společnosti ČSAD Havířov a.s., která má sídlo na adrese Těšínská 1297/2b, Havířov - Podlesí. Jedny garáže dopravce se nacházejí na této adrese, v sousedství autobusového nádraží, a druhé v Šumbarku, při bezejmenné silnici I/479 do Šenova mezi ulicemi U Garáží a U Panelárny.

Společnost ČSAD Havířov vznikla v roce 1992 privatizací státního podniku, který byl následníkem dopravního závodu 704 Havířov krajského státního (do roku 1988 národního) podniku ČSAD Ostrava. V roce 1997 byla ČSAD Havířov a.s. společně s ČSAD Karviná a.s. a ČSAD Frýdek Místek a.s. začleněna do skupiny obchodních, dopravních a výrobních firem sdružených kolem společnosti CIDEM Hranice, a.s. Od roku 2006 je při zachování začlenění do této skupiny ČSAD Havířov a.s. jediným akcionářem firmy ČSAD Karviná a.s. ČSAD Karviná a.s. je zároveň od roku 2006 jediným akcionářem firmy ČSAD Frýdek-Místek a.s. a od roku 2007 i jediným akcionářem dopravce REGIOBUS , s.r.o. (Karviná).
Dle údajů ze svých internetových stránek má ČSAD Havířov 485 zaměstnanců a provozuje 191 motorových vozidel, z toho 56 nákladních automobilů a 135 autobusů. 42 autobusů je poháněno stlačeným zemním plynem (CNG) a pět autobusů je v zájezdovém provedení.

ČSAD Havířov v současnosti provozuje 23 linek městské hromadné dopravy označených čísly 1 - 22 a 24 (licenční čísla jsou 876 4xx) a zajišťuje tak MHD nejen v Havířově, ale i na území Šenova, Petřvaldu, Horní Suché, Albrechtic, Těrlicka a Horních Bludovic. Po osamostatnění bývalé městské části Horní Suchá byl omezen provoz některých linek MHD, ale v současnosti se naopak nové linky zavádějí a dá se říci, že se provoz MHD snaží reagovat na aktuální potřeby cestujících. Specialitou jsou linky, které jsou z důvodu nízké přepravní poptávky a úzkých uliček v Dolní Suché, Horních Bludovicích a Šenově zajišťovány minibusy. Služby MHD jsou tak poskytnuty i občanům oblastí, kam dříve žádná veřejná doprava nejezdila.
Provoz doplňují tři bezplatné linky hypermarketu TESCO s označením T30, T31 a T32 (licenčními čísly 876 430, 876 431 a 876 432).

Nejčilejší provoz je na lince 9 (Podlesí, Těšínská / Podlesí, aut. nádr. - Šumbark, točna), na které jede ve špičkách pracovních dnů 4 - 5 spojů za hodinu, v sedle 2 - 3 spoje a mimo pracovní dny 1 - 3 spoje za hodinu. 3 - 4 spoje za hodinu mají ve špičkách pracovních dnů i linky 4, 13 a 16. V sedle a mimo pracovní dny mají maximálně 3 spoje za hodinu. Maximálně 3 spoje za hodinu ve špičkách mají linky 1 a 6, na kterých jsou mimo pracovní dny vedeny do hodiny jeden až dva spoje. Na linkách 2, 3, 5 a 17 nejedou celotýdně více než dva spoje za hodinu a na linkách 10, 15 a 18 - 21 více než jeden spoj za hodinu. Linky 7, 8, 11, 12, 14 a 24 mají pouze několik spojů v pracovní dny. Linka 22 je noční, tvořená celotýdně jedoucími třemi polookružními spoji v období od 0.10 do 3.10 hodin.
Intervaly jsou většinou nepravidelné, i když dost spojů už má rozestup 10, 20 nebo 30 minut (tyto přesné intervaly se však na téže lince dosti často střídají, takže časy odjezdů spojů jsou i tak těžko zapamatovatelné). Většina linek má několik variant trasy spojů.

Největším přestupním uzlem je autobusové nádraží spolu s přilehlou zastávkou Podlesí, Těšínská. Přestup mezi MHD a vlaky je možné uskutečnit na zastávkách Město, železniční stanice / Havířov a Prostřední Suchá, železniční stanice / Havířov - Suchá. O archaickém a často i zavádějícím systému pojmenovávání zastávek svědčí nejen nepřehlednost předešlého seznamu, ale i dvojice zastávek "Město, Balon" a "Město, stolař Balon", případně "Šenov, V družstvu Budoucnost" a "Šenov, V družstvu u trafostanice" nebo poměrně kuriózní názvy typu "Město, prodejna Nábytek", "Dolní Suchá, u domu pana Pasze", "Životice, u ulice Přátelství" a další.

Do autobusů MHD se nastupuje pouze předními dveřmi a vystupuje se dveřmi ostatními. Jednotlivé jízdné se platí buď čipovou kartou nebo v hotovosti do pokladny u řidiče. Jízdné v hotovosti stojí občanské 10,- Kč (stejně jako dovozné za větší zavazadla a psa) a zlevněné (děti od 6 do 15 let, důchodci v době od 8.00 do 12.00 a od 16.00 do 4.00 hodin) 5,- Kč, při platbě čipovou kartou činí 6,30 / 3,00 Kč. Při placení v hotovosti je tarif MHD nepřestupný, ale při placení čipovou kartou lze přestupovat do 45 minut od vydání jízdenky v prvním voze s nárokem na zlevněné jízdné při dalším odbavení - občanské 3,20 a zlevněné 1,50 Kč.

Časové jízdenky se vydávají jako nepřenosné čipové karty (na jméno držitele). Na rozdíl od jednotlivých jízdenek je pro ně síť rozdělena na I. a II. pásmo, přičemž II. pásmo tvoří koncové úseky několika linek. Časové jízdenky existují v kategoriích občanská 7denní (70,- resp. 75,- Kč), občanská a zlevněná 30denní (občanská 230,- resp. 240,- Kč) a občanská a zlevněná 90denní (občanská 620,- resp. 650,- Kč). Na zlevněné časové jízdenky mají nárok žáci, studenti a důchodci.
Zdarma se přepravují např. děti do 6 let, občané ČR starší 70 let, držitelé průkazů ZTP a ZTP/P, z toho ZTP/P včetně průvodce a psa, členové městské policie ve stejnokrojích či poslanci a senátoři Parlamentu ČR.
Cestující s kartou pro bezplatnou přepravu a cestující s časovými jízdenkami MHD Havířov mohou s těmito doklady použít regionální linky ČSAD Havířov a.s., a to jednosměrně v úseku Havířov, Město, žel. st. - Havířov, Podlesí, aut. nádr. a obousměrně v úseku Havířov, Dolní Suchá, rozc. k záv. Dukla - Havířov, Město, radnice.

Protože se v Havířově dlouho diskutovalo o ekologickém provozu MHD, rozhodl se dopravce pod vlivem města a veřejného mínění systematicky přestavět svůj vozový park na pohon stlačeným zemním plynem (CNG). Dalšími důležitými faktory rozhodujícími pro toto zásadní a dlouho kontroverzní rozhodnutí byly nižší provozní náklady plynových autobusů a diskuse vedené o dalších možnostech zvýhodnění CNG oproti motorové naftě. Kvůli drahým přestavbám starých autobusů a poměrně nízké úrovni investičních a provozních dotací MHD ze strany města tak byla na řadu let zpomalena obnova vozového parku, zvyšovalo se jízdné a státní dotace také nepřicházely v očekávané výši. Proto se před několika lety dokonce uvažovalo i o úplném odklonu od plynového pohonu, i když nakonec bylo rozhodnuto podíl plynových autobusů nadále udržet a postupně zvyšovat.

Vozový park MHD dnes tvoří přes 60 autobusů. Vozy běžné délky s podlahou v normální úrovni jsou zastoupeny typy Karosa B 732 (včetně pohonu CNG), B 932, B 932, B 932E, B 952 a B 952E. Nízkopodlažní autobusy běžné délky jsou typů Karosa-Renault CityBus 12M, Karosa Citelis 12M CNG a SOR BN 12 (včetně pohonu CNG). Jediný autobus typu SOR B 10.5 má sníženou podlahu - u předních a středních dveří jeden schod a u zadních dva.
Kloubové autobusy jsou typů Karosa B 741 a B 941 s podlahou v normální úrovni. Provoz doplňují minibusy Mercedes-Benz Sprinter, Mercedes-Benz Vario a Iveco Daily.

Autobusy MHD jezdí v nátěru červeno-bílém, zeleno-bílém (s jedním světle zeleným pruhem ve spodní části vozu), tmavě zeleném, světle zeleném nebo bílém. Některé vozy jsou opatřeny reklamními samolepkami, jiné jezdí v celovozových reklamních nátěrech resp. polepech nebo jejich podkladových barvách.
Většina autobusů je vybavena digitálními orientacemi.

Zastávky MHD jsou obvykle osazeny označníky jednotyčové světle zeleně natřené konstrukce, u kterých se tyč rozdvojuje a vytváří ovál, do kterého je vložen terč s vyobrazením autobusu, desky s názvem zastávky, nápisem "MHD" a čísly zastavujících linek a deska s jízdními řády, které jsou kryty plastovou deskou. V okrajových částech města jsou někdy použity společné označníky s ostatními linkami odpovídající svým provedením regionální dopravě, tj. s kulatým terčem s vyobrazením autobusu a nápisem "zastávka".
Na autobusovém nádraží včetně sousedící zastávky Podlesí, Těšínská jsou všechna stanoviště (městských i ostatních linek) osazena hranatými světle zeleně natřenými dvoutyčovými označníky, na kterých je kromě čísel zastavujících linek uvedeno výrazné číslo stanoviště, naopak název zastávky chybí.

Jízdní řády linek MHD jsou městského provedení, tj. s uvedením odjezdů spojů pouze z aktuální zastávky v tabulce vedle seznamu zastávek. Případné odlišnosti trasy jednotlivých spojů jsou označeny písmeny za časy odjezdů. Spoje s garantovaným nasazením nízkopodlažního vozidla jsou označeny piktogramem invalidy na vozíku.

Velkým problémem veřejné dopravy v Havířově a okolí je fakt, že dosud neproběhlo její tarifní začlenění do Ostravského dopravního integrovaného systému (ODIS), který již funguje na Ostravsku, Hlučínsku, Kravařsku, Opavsku, Krnovsku, Bílovecku a Odersku. V důsledku toho nemohou cestující z Havířova využívat jediný jízdní doklad například při cestách do Ostravy a po Ostravě, a také cena časových jízdenek je vyšší než v integrovaných oblastech (nutnost výrazného zvýšení dotace pro dosažení nižší ceny předplatného je ostatně zřejmě hlavním důvodem, proč Moravskoslezský kraj integraci Havířovska dosud odkládá).

Dlouhodobým problémem Havířova je jeho rychlé a kapacitní spojení s Ostravou, které nemůže kvalitně zajistit pouze autobusová doprava. Již v současnosti se proto pracuje na zkvalitnění nízké úrovně regionální železniční dopravy, která bude v návaznosti na provedenou elektrifikaci tratě Ostrava-Svinov - Opava východ postupně provázána do taktového provozu na lince Český Těšín - Havířov - Ostrava-Kunčice - Ostrava-Vítkovice - Ostrava-Svinov - Opava východ a která by měla být přednostně zajišťována novými moderními soupravami CityElefant (ty už na trati skutečně jezdí). Vytvořilo by se tak atraktivní a rychlé spojení Havířova s centrálními ostravskými přestupními uzly a s Opavou.

I přes výše popsané zvýšení atraktivity rychlé příměstské železniční dopravy je však pravděpodobné, že podobné kroky nebudou dlouhodobě dostatečné. Zřejmě i proto se začínají opět objevovat myšlenky na vybudování systému vlakotramvají mezi Ostravou a Havířovem, které by využívaly výhod ostravské tramvajové sítě, meziměstské železniční tratě a nové tramvajové tratě vedené od havířovského nádraží Hlavní a Dlouhou třídou. Prioritu při realizaci sice nyní má obdobné spojení Ostravy s Hlučínem, ale přesto není zcela vyloučeno, že by se Havířov v budoucnosti a na druhý pokus mohl tramvají skutečně dočkat.