zlin
Trolejbusy ve Zlíně a Otrokovicích
Historie

Trolejbusy Škoda 14Tr zleva ev. č. 152 (r. v. 1990) a 165 (r. v. 1991) v nátěru Dopravní společnosti Zlín - Otrokovice ve vozovně.
Foto Lukáš Vrobel, 26. července 2005
Trolejbusy vyjely do ulic města Zlína v době, ve které by se dala výstavba jejich systému nejméně očekávat - slavnostní zahájení provozu se konalo 27. ledna 1944. Provoz na prvních čtyřech linkách zajišťovala Zlínská dopravní a.s. pěti švýcarskými trolejbusy FBW / BBC a FBW / ČKD, vyrobenými za spolupráce s českými firmami. Trolejbusová síť byla tvořena jednostopými tratěmi s výhybnami. Kromě obousměrně projížděné okružní tratě z náměstí Práce přes Zálešnou a kolem nemocnice zpět na náměstí Práce se jednalo o tratě na Lesní čtvrť a přes Letnou do Prštného.
Linky A a B jezdily protisměrně z náměstí Práce přes nemocnici na náměstí Práce a linky C a D protisměrně v trase Prštné - Lesní čtvrť. (Označení trolejbusových linek písmeny vydrželo až do konce roku 1982.)
Linky A a B jezdily protisměrně z náměstí Práce přes nemocnici na náměstí Práce a linky C a D protisměrně v trase Prštné - Lesní čtvrť. (Označení trolejbusových linek písmeny vydrželo až do konce roku 1982.)

Nízkopodlažní trolejbus Škoda 24Tr Irisbus ev. č. 201 (r. v. 2004) na lince 3 u zastávky Malenovice - ZPS.
Foto Lukáš Vrobel, 29. července 2005
Po 2. světové válce se trolejbusová síť nadále rozvíjela, v roce 1953 byla otevřena meziměstská trať do Otrokovic. Městský dopravce vystupoval po válce krátce například jako Svit národní podnik Gottwaldov, později nesl název Dopravní podnik města Gottwaldova (město Zlín se nazývalo Gottwaldov v letech 1949 - 1989). Po revoluci se přes Dopravní podnik Zlín dostal dopravce k současnému označení Dopravní společnost Zlín - Otrokovice, s.r.o.

Škoda 15Tr ev. č. 339 (r. v. 1991) na lince 2 přijíždí do zastávky Náměstí Práce. V roce 2007 byl tento vůz vyřazen a sešrotován.
Foto Lukáš Vrobel, 27. července 2005
Už od zahájení provozu trolejbusy ve Zlíně (a později i Otrokovicích) obsluhovaly nejžádanější dopravní relace a autobusy k nim tvořily pouze doplňkovou dopravu. Ani v 60. a 70. letech, kdy období levné nafty elektrické trakci nepřálo, se nechtěli v Gottwaldově s likvidací trolejbusového provozu smířit a udržovali jej na dobré úrovni.
Dosud poslední otevřené trolejbusové tratě vedou na konečné Jižní Svahy Středová (1992) a Jižní Svahy Kocanda (2000).
Dosud poslední otevřené trolejbusové tratě vedou na konečné Jižní Svahy Středová (1992) a Jižní Svahy Kocanda (2000).

Konečná MHD Sportovní hala s trolejbusy Škoda 14Tr a 24Tr Irisbus a autobusy Karosa-Renault CityBus 18M a SOR B 9.5 v městském nátěru v pohledu z bývalé správní budovy Svitu.
Foto Lukáš Vrobel, 27. července 2005
V provozu se po prvních trolejbusech FBW / BBC a FBW / ČKD vystřídaly vozy Vétra / ČKD, Škoda 7Tr, 8Tr, 9Tr, 9TrH, 9TrHT a kloubové Škoda - Sanos. V současnosti jezdící typy vozů budou uvedeny v následující kapitole.

Škoda 24Tr Irisbus ev. č. 211 (r. v. 2005) na lince 4 u zastávky Náměstí Míru.
Foto Lukáš Vrobel, 10. srpna 2007
Pro Gottwaldov byl typický provoz trolejbusů s vlečnými vozy, které byly společné s autobusy. Jednalo se o typy Sodomka DR 6, Sodomka D 4, Karosa B 40 a Jelcz PO1E. První vyjely v roce 1948 a poslední dojezdily v roce 1975.
Současnost

Škoda 15Tr ev. č. 371 (r. v. 1988, ex DP Hradec Králové) na konečné linky 8 Jižní Svahy Kocanda.
Foto Lukáš Vrobel, 26. července 2005
Současný trolejbusový provoz je zajišťován dvanácti linkami, označenými čísly 1 - 4, 6 - 11, 13 a 14. Tyto linky jsou v provozu celodenně a celotýdně s výjimkou linek 1 (celotýdně pouze několik spojů za den mimo špičky), 3 (jezdí pouze v pracovní dny), 7 (celotýdně jeden spoj v každém směru v noci, v červenci a srpnu navíc o nedělích a svátcích odpoledne provoz historického trolejbusu), 10 (pouze v pracovní dny od 4.30 do 15.30 hodin) a 14 (pouze ve špičkách prac. dnů a jeden spoj v každém směru mimo prac. dny). Rozsah provozu linek se může zdát návštěvníkovi města zmatený, ale oproti autobusům je ještě velmi přehledný.
Většina trolejbusových linek má jen jednu variantu trasy. Podrobné linkové vedení a jízdní řády naleznete na stránkách dopravce.
Většina trolejbusových linek má jen jednu variantu trasy. Podrobné linkové vedení a jízdní řády naleznete na stránkách dopravce.

Škoda 24Tr ev. č. 214 (r. v. 2005) v karosérii Citelis na konečné linky 4 Podhoří.
Foto Dominik Šipr, 17. července 2006
Současný vozový park je tvořen trolejbusy běžné délky i kloubovými. U obou provedení jezdí kromě vozů s podlahou v normální úrovni i vozy nízkopodlažní. Trolejbusy běžné délky s podlahou v normální úrovni jsou zastoupeny typy Škoda 14Tr a 14TrM, kloubové s podlahou v normální úrovni pak typy Škoda 15Tr a 15TrM. Nízkopodlažní trolejbusy jsou typů Škoda 24Tr Irisbus běžné délky a Škoda 25Tr Irisbus. Dodávány jsou od roku 2004 a využívají karosérie autobusů Karosa-Renault CityBus a Karosa (Iveco) Citelis.

Vozovna Dopravní společnosti Zlín - Otrokovice.
Foto Lukáš Vrobel, 26. července 2005
Nízkopodlažní trolejbusy jsou vybaveny pomocnými naftovými agregáty a je jemi proto zajišťován provoz vybraných spojů linky 11 (dříve i linky 1) v pracovní dny a v poslední den pracovního klidu před pracovním dnem mimo trolejové vedení na konečnou Průmyslová zóna točna.
Na smyčce Příluky, kde je ukončena většina spojů, zapne vůz jedoucí do průmyslové zóny naftový agregát a automaticky stáhne sběrače. Na naftu dojede tři zastávky do průmyslové zóny a po přestávce zpět do Příluk. I nasazení sběračů se provádí automaticky - u zastávky Pančava jsou na vedení umístěny "stříšky", které navedou zvedající se sběrače na troleje. Někteří řidiči ale nasazují sběrače ručně.
Na smyčce Příluky, kde je ukončena většina spojů, zapne vůz jedoucí do průmyslové zóny naftový agregát a automaticky stáhne sběrače. Na naftu dojede tři zastávky do průmyslové zóny a po přestávce zpět do Příluk. I nasazení sběračů se provádí automaticky - u zastávky Pančava jsou na vedení umístěny "stříšky", které navedou zvedající se sběrače na troleje. Někteří řidiči ale nasazují sběrače ručně.

Škoda 14TrM ev. č. 169 (r. v. 1995) na lince 7 v zastávce U zámku.
Foto Lukáš Vrobel, 27. července 2005
Dopravní společnost Zlín - Otrokovice vlastní také jeden historický trolejbus - jedná se o vůz Škoda 9TrHT ev. č. 1, vyrobený v roce 1979 a původně provozovaný v Mariánských Lázních pod číslem 28. V letech 2001 - 2003 byl muzejním vozem kloubový trolejbus Škoda - Sanos ev. č. 329 z roku 1987, ten byl však odprodán Pardubickému spolku historie železniční dopravy a dnes jej můžeme vidět při zvláštních jízdách v Pardubicích, kde však žádný vůz tohoto typu nikdy v běžném provozu nejezdil.

Škoda 24Tr Irisbus ev. č. 202 (r. v. 2004) na konečné linky 11 Průmyslová zóna točna, kam jezdí vybrané spoje z Příluk na pomocný naftový agregát.
Foto Lukáš Vrobel, 28. července 2005
Zlínské a později gottwaldovské trolejbusy si dlouhou dobu po zahájení provozu držely vlastní městský nátěr, tvořený modrou spodní částí vozu od šedé nebo červené lišty pod okny. Prostor mezi okny býval natřen krémově a střecha obvykle šedě. V tomto barevném provedení byly dodávány ještě první vozy Škoda 9Tr v 1. polovině 60. let. Poté nastoupil klasický červeno-krémový unifikovaný nátěr vozidel MHD. Až v roce 1989 se začalo experimentovat s jiným barevním provedením. Přes odlišné pruhování v tmavě červené barvě přes žluté vozy s úzkým tmavě modrým proužkem se dopravce dostal k současnému městskému nátěru vozidel MHD. Spodní část karosérie je tmavě modrá, zbytek vozu sytě žlutý.

Setkání trolejbusu Škoda 24Tr Irisbus ev. č. 205 (r. v. 2004) s historickou Škodou 9TrHT ev. č. 1 (r. v. 1979, ex DP Mariánské Lázně) na konečné Sportovní hala.
Foto Dominik Šipr, 24. července 2005
V současné době už po Zlíně a Otrokovicích nejezdí žádný trolejbus v červeno-krémovém nátěru. Nejrozšířenějším barevným provedením je městský nátěr, ale běžné jsou i celovozové reklamní nátěry v různých barevných podkladech. Několik čistě bílých trolejbusů je určeno pro celovozové reklamy.

Nízkopodlažní kloubový trolejbus Škoda 25Tr Irisbus ev. č. 401 (r. v. 2004) na konečné linky 2 Bartošova čtvrť s orientací Zlínského spolku přátel trolejbusové dopravy.
Foto Dominik Šipr, 24. července 2005
Vozovna trolejbusů Dopravní společnosti Zlín - Otrokovice se nachází v Podvesné mezi řekou Dřevnicí a železniční tratí do Vizovic, u zastávky MHD Podvesná XVII. Budovy sídla dopravce jsou architektonicky velmi zajímavé. Areál je společný s autobusy.

Škoda 15TrM ev. č. 347 (r. v. 1997) na lince 8 u zastávky Náměstí Míru.
Foto Lukáš Vrobel, 10. srpna 2007
Zátahy trolejbusů do vozovny i jejich výjezdy na linky se konají s cestujícími. U trolejbusů bez digitálních orientací nejsou vyvěšena čísla linek, ale pouze cedule se směrem, například "Vozovna po Štefánikově ulici". Stejně jsou spoje vyznačeny v jízdních řádech. U vozů s digitálními orientacemi je za číslo linky přidáváno písmeno, které rozlišuje trasu zátahu do vozovny.

Škoda 24Tr Irisbus ev. č. 204 (r. v. 2004) na konečné linky 13 Lesní čtvrť.
Foto Lukáš Vrobel, 27. července 2005
Trolejbusová síť v současné podobě plně vyhovuje potřebám města a v brzké budoucnosti se proto nepředpokládá žádný její rozvoj ani omezování. Návrhy dalších trolejbusových tratí však existují - trolejbusy by mohly jezdit například na Štěrkoviště v Otrokovicích.
Vozový park trolejbusů bude obnovován nízkopodlažními vozy Škoda 24Tr a 25Tr Irisbus. Nasazení těchto vozidel je pro dopravce výhodné zejména díky unifikaci s autobusy Karosa-Renault CityBus a jejich nástupcem Karosa Citelis.
Dopravce také ve svých dílnách modernizuje starší trolejbusy Škoda 14Tr a 15Tr, a to i pro jiné dopravce.
Vozový park trolejbusů bude obnovován nízkopodlažními vozy Škoda 24Tr a 25Tr Irisbus. Nasazení těchto vozidel je pro dopravce výhodné zejména díky unifikaci s autobusy Karosa-Renault CityBus a jejich nástupcem Karosa Citelis.
Dopravce také ve svých dílnách modernizuje starší trolejbusy Škoda 14Tr a 15Tr, a to i pro jiné dopravce.

Trolejbusy Škoda 15TrM (zleva ev. č. 349 a 348, r. v. 1997, a 359, r. v. 1999) odstavené před vozovnou DSZO.
Foto Lukáš Vrobel, 26. července 2005
Autobusy ve Zlíně a Otrokovicích
Historie

Autobusy Karosa-Renault CityBus 12M na konečné Otrokovice ČD -
odstavený vůz ev. č. 669 a za ním ev. č. 660 na lince 55 (oba r. v. 2001).
Foto Lukáš Vrobel, 29. července 2005
Autobusy městské hromadné dopravy jezdily po Zlíně již v období 1. republiky. Provoz zajišťovali různí
soukromí dopravci. V roce 1944 převzaly hlavní část dopravní zátěže trolejbusy a autobusový provoz se stal pouze
jejich doplňkem. Od té doby bylo už pravidlem, že když autobusový provoz v nějaké městské relaci nabral na
významu, byl brzy nahrazen trolejbusovou dopravou.

Autobus SOR B 9.5 ev. č. 705 (r. v. 2000) odstavený na náměstí Práce objíždí trolejbus
Škoda 24Tr Irisbus ev. č. 205 (r. v. 2004) na lince 3.
Foto Lukáš Vrobel, 27. července 2005
Po 2. světové válce převzal autobusový provoz od soukromých dopravců tehdejší Dopravní podnik města Gottwaldova.
Až do konce roku 1982 byly autobusové linky, stejně jako linky trolejbusů, označeny písmeny. Od 1. ledna 1983 jsou
označeny čísly od 31 výše.
Vývoj autobusové dopravy v Gottwaldově (od roku 1989 opět Zlíně) a Otrokovicích se příliš nelišil od ostatních našich větších provozů. Nejčastějšími typy autobusů MHD tu tak do nástupu dnešních typů postupně byly vozy Škoda 706 RO, 706 RTO, Karosa ŠM 11 a Karosa B 731 a B 732. Před nástupem kloubových vozů jezdily někdy autobusy MHD s vlečnými vozy, které byly společné s trolejbusy. Jednalo se o typy Sodomka DR 6, Sodomka D 4, Karosa B 40 a Jelcz PO1E.
Prvními kloubovými autobusy byly známé Ikarusy 280, zvané "čabajky", které dojezdily v listopadu 2003.
Vývoj autobusové dopravy v Gottwaldově (od roku 1989 opět Zlíně) a Otrokovicích se příliš nelišil od ostatních našich větších provozů. Nejčastějšími typy autobusů MHD tu tak do nástupu dnešních typů postupně byly vozy Škoda 706 RO, 706 RTO, Karosa ŠM 11 a Karosa B 731 a B 732. Před nástupem kloubových vozů jezdily někdy autobusy MHD s vlečnými vozy, které byly společné s trolejbusy. Jednalo se o typy Sodomka DR 6, Sodomka D 4, Karosa B 40 a Jelcz PO1E.
Prvními kloubovými autobusy byly známé Ikarusy 280, zvané "čabajky", které dojezdily v listopadu 2003.
Současnost

Karosa-Renault CityBus 12M ev. č. 666 (r. v. 2001) a za ním Karosa B 741 ev. č. 814 (r. v. 1993) ve vozovně.
Foto Lukáš Vrobel, 27. července 2005
Současný autobusový provoz je tvořen 12 linkami označenými čísly 31 - 37, 51, 53, 55, 58 a 70.
Nejčastěji jezdí linka 55 (Otrokovice ČD - Otrokovice-Štěrkoviště), na které je zaveden interval v ranní špičce pracovních dnů 8 minut, v odpolední špičce 10 minut a mimo pracovní dny 15 nebo 20 minut. Ostatní linky obvykle nemají více než dva spoje za hodinu, některé jsou tvořeny jen několika spoji za den a o intervalech se vůbec hovořit nedá. Linky 35, 53 a 58 jezdí pouze v pracovní dny, linka 37 pouze mimo pracovní dny.
Autobusové linky mají většinou několik variant trasy, které jsou v jízdním řádu rozlišeny písmeny.
Autobusové linky mají většinou několik variant trasy, které jsou v jízdním řádu rozlišeny písmeny.

Karosa-Renault CityBus 18M ev. č. 824 (r. v. 2002) na konečné linky 36 Sportovní hala.
Foto Lukáš Vrobel, 27. července 2005
Autobusový vozový park je oproti většině našich provozů velmi moderní - většina vozů je z roku 2000
nebo mladší. Klasickou Karosu městské hromadné dopravy už ve Zlíně potkáte jen stěží.
Nejstaršími vozy v provozu jsou dvě kloubové autobusy Karosa B 741. Vůz ev. č. 813 z roku 1994 jezdí velmi výjimečně, vůz 814 z roku 1993 je vypravován na noční nebo víkendové spoje, což je v jeho interiéru znát. Kvůli svému určení je jako jediné vozidlo DSZO pojištěn proti vandalům a výhledově by měl být opatřen vnitřními kamerami.
V roce 2004 byl ukončen provoz autobusů běžné délky Karosa B 731. Poslední vůz tohoto typu, ev. č. 655 (r. v. 1991), sloužil před vyřazením většinou na náhradní dopravě za trolejbusy.
Nejstaršími vozy v provozu jsou dvě kloubové autobusy Karosa B 741. Vůz ev. č. 813 z roku 1994 jezdí velmi výjimečně, vůz 814 z roku 1993 je vypravován na noční nebo víkendové spoje, což je v jeho interiéru znát. Kvůli svému určení je jako jediné vozidlo DSZO pojištěn proti vandalům a výhledově by měl být opatřen vnitřními kamerami.
V roce 2004 byl ukončen provoz autobusů běžné délky Karosa B 731. Poslední vůz tohoto typu, ev. č. 655 (r. v. 1991), sloužil před vyřazením většinou na náhradní dopravě za trolejbusy.

Čtyři autobusy SOR B 9.5 z roku 2000 ve vozovně DSZO. Zajímavé jsou dvě varianty provedení čel vozů.
Foto Lukáš Vrobel, 27. července 2005
Z roku 2000 pochází dodávka deseti autobusů SOR B 9.5. Tyto vozy jsou dlouhé pouze
9,5 metru a mají sníženou podlahu - u předních jednokřídlých a prostředních dvoukřídlých dveří se nachází pouze jeden schod,
u zadních jednokřídlých už klasické dva. Jako jediné autobusy MHD jsou vybaveny mechanickými převodovkami. Mají digitální orientace.

Karosa-Renault CityBus 12M ev. č. 665 (r. v. 2001) na lince 33 mezi zastávkami Dlouhá a Náměstí Míru.
Foto Lukáš Vrobel, 10. srpna 2007
Nejběžnějšími autobusy MHD jsou nízkopodlažní vozy Karosa - Renault CityBus 12M a 18M. Po ukončení výroby CityBusů
byl dodán jeden vůz novějšího typu Karosa Citelis 12M.
CityBusy běžné délky byly dodávány v letech 1999 - 2001, kloubové v letech 2002 a 2003, Citelis pochází z roku 2005. Automatické převodovky
a digitální orientace jsou u těchto vozů samozřejmostí.
Navzdory velkému počtu nízkopodlažních autobusů nejsou na autobusových linkách vyznačeny nízkopodlažní spoje.
Navzdory velkému počtu nízkopodlažních autobusů nejsou na autobusových linkách vyznačeny nízkopodlažní spoje.

Karosa-Renault CityBus 12M ev. č. 663 (r. v. 2001) s reklamní fólií na boku na lince 33 v zastávce Podvesná X.
Foto Lukáš Vrobel, 27. července 2005
Autobusy DSZO jezdí většinou v městském nátěru, tvořeném tmavě modrou spodní částí vozu a sytě žlutým
zbytkem karosérie. Na bezdvéřovém boku nebo zádi vozu jsou často nalepeny reklamní fólie. Úplné celovozové
reklamy jsou výjimkou.

SOR B 9.5 ev. č. 704 (r. v. 2000) na lince 33 vyjíždí ze zastávky Broučkova.
Foto Lukáš Vrobel, 28. července 2005
Zlínským zvykem v autobusech i trolejbusech je mačkání tlačítka "znamení k řidiči" ("STOP")
před každou zastávkou, i stálou. Pokud nikdo nestojí na zastávce a nikdo na řidiče nezazvonil, obvykle vůz zastávkou projede.
Autobusy DSZO používají vozovnu společnou s trolejbusy. Ta leží v Podvesné mezi řekou Dřevnicí a železniční tratí do Vizovic, u zastávky MHD Podvesná XVII.
Zátahy autobusů do vozovny i jejich výjezdy na linky se konají s cestujícími, stejně jako u trolejbusů. U vozů bez digitálních orientací nejsou vyvěšena čísla linek, ale pouze cedule se směrem. Stejně jsou spoje vyznačeny v jízdních řádech. U vozů s digitálními orientacemi je za číslo linky přidáváno písmeno, které rozlišuje trasu zátahu do vozovny.
Autobusy DSZO používají vozovnu společnou s trolejbusy. Ta leží v Podvesné mezi řekou Dřevnicí a železniční tratí do Vizovic, u zastávky MHD Podvesná XVII.
Zátahy autobusů do vozovny i jejich výjezdy na linky se konají s cestujícími, stejně jako u trolejbusů. U vozů bez digitálních orientací nejsou vyvěšena čísla linek, ale pouze cedule se směrem. Stejně jsou spoje vyznačeny v jízdních řádech. U vozů s digitálními orientacemi je za číslo linky přidáváno písmeno, které rozlišuje trasu zátahu do vozovny.

Karosa-Renault CityBus 12M ev. č. 666 (r. v. 2001) v celovozovém reklamním polepu Redegast se ztrácí v zeleni na konečné
Otrokovice ČD.
Foto Dominik Šipr, 17. července 2006
Zajímavá je doprava návštěvníků k zoologické zahradě Lešná. K ní jsou vedeny autobusy tří linek, v prokladu
je sem však veden zhruba jeden spoj za hodinu. Protože by v letní sezóně cestující nepobral, je před kloubový
autobus pravidelné linky nasazen vůz běžné délky, který jede pouze v trase Sportovní hala - Lešná ZOO a na
digitálních orientacích má nakresleného slona.

SOR B 9.5 ev. č. 708 (r. v. 2000) zatahuje z linky 32 kolem zastávky Podvesná XVII. do vozovny.
Foto Lukáš Vrobel, 26. července 2005
Autobusové linky mají dlouhé souběhy s trolejbusy. Odstranit tyto souběhy by bylo možno buď zkrácením autobusových linek jen k trolejbusu při současném posílení trolejbusového provozu, nebo při kratších úsecích mimo troleje nasazením trolejbusů s naftovým agregátem.
Vzhledem k nízkému průměrnému stáří autobusů nelze v dohledné době čekat ve vozovém parku autobusů výraznější změny a obnova vozového parku bude soustředěna na trolejbusy.
Vzhledem k nízkému průměrnému stáří autobusů nelze v dohledné době čekat ve vozovém parku autobusů výraznější změny a obnova vozového parku bude soustředěna na trolejbusy.

Autobusy Karosa-Renault CityBus 18M ve vozovně DSZO. Vpředu ev. č. 826, r. v. 2003.
Foto Lukáš Vrobel, 27. července 2005
Zlín - Otrokovice
Města Zlín a Otrokovice

Zlín z vyhlídkové terasy na střeše bývalé správní budovy Svitu. V popředí náměstí Práce, dole zleva znaky měst Zlín a Otrokovice a logo Dopravní společnosti Zlín - Otrokovice.
Foto Lukáš Vrobel, 27. července 2005
Statutární město a krajské a okresní město Zlín leží na Moravě ve Vizovické vrchovině na řece Dřevnici. V současné době
má zhruba 79 000 obyvatel. Ve městě funguje průmysl obuvnický, gumárenský, strojírenský, chemický, dřevozpracující
a polygrafický. Nacházejí se zde také filmové ateliéry (Kudlov), výzkumné ústavy a Univerzita Tomáše Bati, založená
v roce 2001.
Až do konce 19. století byl Zlín poměrně malým městem a jeho prudký rozvoj nastal až s rostoucí výrobou obuvi. Z historických památek stojí za zmínku renesanční radnice, barokní zámek, kostel a moderní funkcionalistické obytné čtvrti a tovární i správní budovy, stavěné z typických neomítaných červených cihel.
V letech 1949 - 1989 neslo město název Gottwaldov.
Město Otrokovice leží v okrese Zlín na soutoku Moravy s Dřevnicí a v současnosti má zhruba 19 000 obyvatel. Až do roku 1964 bylo pouze obcí. Funguje zde průmysl kožedělný, strojírenský, gumárenský a dřevozpracující. Nachází se tu také letiště.
Současný průmysl ve Zlíně, Otrokovicích a okolí je už pouze zlomkem někdejší výroby, většina architektonicky zajímavých továrních budov pustne a region se potýká s nezaměstnaností.
Provoz městské hromadné dopravy ve Zlíně a Otrokovicích zajišťuje Dopravní společnost Zlín - Otrokovice, s.r.o. V minulosti dopravce vystupoval například pod názvy Zlínská dopravní a.s., Svit národní podnik Gottwaldov, Dopravní podnik města Gottwaldova a Dopravní podnik Zlín.
Informace o provozu trolejbusů a autobusů městské hromadné dopravy a snímky z provozu naleznete na samostatných stránkách, na které jsou odkazy umístěny v nabídce vlevo. Na této stránce je umístěn popis spojení Zlína a Otrokovic s okolím a informace společné celému provozu MHD.
Až do konce 19. století byl Zlín poměrně malým městem a jeho prudký rozvoj nastal až s rostoucí výrobou obuvi. Z historických památek stojí za zmínku renesanční radnice, barokní zámek, kostel a moderní funkcionalistické obytné čtvrti a tovární i správní budovy, stavěné z typických neomítaných červených cihel.
V letech 1949 - 1989 neslo město název Gottwaldov.
Město Otrokovice leží v okrese Zlín na soutoku Moravy s Dřevnicí a v současnosti má zhruba 19 000 obyvatel. Až do roku 1964 bylo pouze obcí. Funguje zde průmysl kožedělný, strojírenský, gumárenský a dřevozpracující. Nachází se tu také letiště.
Současný průmysl ve Zlíně, Otrokovicích a okolí je už pouze zlomkem někdejší výroby, většina architektonicky zajímavých továrních budov pustne a region se potýká s nezaměstnaností.
Provoz městské hromadné dopravy ve Zlíně a Otrokovicích zajišťuje Dopravní společnost Zlín - Otrokovice, s.r.o. V minulosti dopravce vystupoval například pod názvy Zlínská dopravní a.s., Svit národní podnik Gottwaldov, Dopravní podnik města Gottwaldova a Dopravní podnik Zlín.
Informace o provozu trolejbusů a autobusů městské hromadné dopravy a snímky z provozu naleznete na samostatných stránkách, na které jsou odkazy umístěny v nabídce vlevo. Na této stránce je umístěn popis spojení Zlína a Otrokovic s okolím a informace společné celému provozu MHD.
Silniční doprava

Autobusové nádraží ve Zlíně.
Foto Lukáš Vrobel, 27. července 2005
Zlínem prochází silnice 1. třídy číslo I/49 Otrokovice - Zlín - Vizovice - Valašská Polanka - Horní Lideč (st. hranice se Slovenskem) a silnice 2. třídy číslo II/490 Přerov - Holešov - Fryšták - UHerský Brod - Nivnice - Dolní Němčí - Slavkov a II/497 Zlín - Bílovice - Uherské Hradiště.
Otrokovicemi prochází od severu k jihu významná silnice I/55 Olomouc - Přerov - Hulín - Otrokovice - Uherské Hradiště - Strážnice - Hodonín - Břeclav - Poštorná (st. hranice se Slovenskem), od které se zde odpojuje již zmíněná silnice I/49 do Zlína a na Slovensko. Významná je také silnice 2. třídy II/438 Hranice - Bystřice pod Hostýnem - Holešov - Otrokovice.
Otrokovicemi prochází od severu k jihu významná silnice I/55 Olomouc - Přerov - Hulín - Otrokovice - Uherské Hradiště - Strážnice - Hodonín - Břeclav - Poštorná (st. hranice se Slovenskem), od které se zde odpojuje již zmíněná silnice I/49 do Zlína a na Slovensko. Významná je také silnice 2. třídy II/438 Hranice - Bystřice pod Hostýnem - Holešov - Otrokovice.

Autobusové nádraží soukromého dopravce Karel Housa - HOUSACAR na nádvoří bývalého Svitu ve Zlíně.
Foto Lukáš Vrobel, 27. července 2005
Většinu regionální a dálkové autobusové dopravy ve Zlíně, Otrokovicích a okolí provozuje dopravce
ČSAD Vsetín a.s., dalšími významnými dopravci jsou Karel Housa - HOUSACAR, ČSAD Uherské Hradiště a.s., KRODOS BUS
a.s. nebo Connex Morava a.s..
Rozlehlé autobusové nádraží ve Zlíně (Zlín, aut. nádr.) provozované ČSAD Vsetín leží vedle železniční stanice Zlín - střed téměř v centru města, nedaleko zámku. Dopravce Karel Housa - HOUSACAR provozuje vlastní autobusové nádraží na nádvoří bývalého Svitu (Zlín, Svit - Obch. centrum), které využívají jen jeho autobusy. To leží hned u "velkého" autobusového nádraží. V Otrokovicích zastavují regionální a dálkové autobusy na autobusovém nádraží, ale významnou zastávkou je i náměstí a některé spoje jsou vedeny i k železniční stanici.
Rozlehlé autobusové nádraží ve Zlíně (Zlín, aut. nádr.) provozované ČSAD Vsetín leží vedle železniční stanice Zlín - střed téměř v centru města, nedaleko zámku. Dopravce Karel Housa - HOUSACAR provozuje vlastní autobusové nádraží na nádvoří bývalého Svitu (Zlín, Svit - Obch. centrum), které využívají jen jeho autobusy. To leží hned u "velkého" autobusového nádraží. V Otrokovicích zastavují regionální a dálkové autobusy na autobusovém nádraží, ale významnou zastávkou je i náměstí a některé spoje jsou vedeny i k železniční stanici.
Železniční doprava

Železniční stanice Zlín - střed (dříve Gottwaldov - Zlín).
Foto Lukáš Vrobel, 27. července 2005
Do Zlína vede jediná železniční trať - jedná se o pouhou jednokolejnou neelektrifikovanou místní dráhu číslo
331 Otrokovice - Zlín - Vizovice, po které jsou vedeny pouze osobní (zastávkové) vlaky a dva expresy -
jeden ráno ze stanice Zlín střed do Prahy hlavního nádraží a druhý pozdě večer zpět. V předchozích letech jezdily tyto expresy pouze do Olomouce, kde na ně navazovaly vlaky InterCity do Prahy.
Trať prochází hustou městskou zástavbou a je na ní zřízeno velké množství stanic a zastávek, takže své okolí obsluhuje vskutku kvalitně. Železnice má velký význam i pro cestování po Zlíně, Otrokovicích nebo z jednoho města do druhého. K tomu přišpívá zejména její plná integrace do systému městské hromadné dopravy - ve vlacích platí kromě předplatních legitimací MHD pro příslušný počet zón také některé jednotlivé jízdenky, které lze označovat ve strojcích přímo ve vlaku.
Trať prochází hustou městskou zástavbou a je na ní zřízeno velké množství stanic a zastávek, takže své okolí obsluhuje vskutku kvalitně. Železnice má velký význam i pro cestování po Zlíně, Otrokovicích nebo z jednoho města do druhého. K tomu přišpívá zejména její plná integrace do systému městské hromadné dopravy - ve vlacích platí kromě předplatních legitimací MHD pro příslušný počet zón také některé jednotlivé jízdenky, které lze označovat ve strojcích přímo ve vlaku.

Dvojice motorových jednotek řady 814 - 914 "Regionova" osobního vlaku z Vizovic a Zlína v železniční stanici Otrokovice.
Foto Lukáš Vrobel, 10. srpna 2007
Nejblíže centru Zlína se nachází železniční stanice Zlín - střed, dříve Gottwaldov - Zlín.
Zamýšlené prodloužení tratě ze slepého ukončení ve Vizovicích do Valašské Polanky, resp. Horní Lidče, se nikdy nepodařilo prosadit. Ještě dnes se uvažuje o prodloužení a elektrifikaci tratě a v úseku Otrokovice - Zlín střed dokonce o přestavbě na dvoukolejnou, naděje na realizaci není ale téměř žádná.
Otrokovicemi prochází trať dvoukolejná trať číslo 330 Přerov - Hulín - Staré Město u Uherského Hradiště - Hodonín - Břeclav, elektrifikovaná v úseku přes Otrokovice stejnosměrnou napájecí soustavou o napětí 3 kV. Po této trati jsou kromě osobních vlaků vedeny také rychlíky, expresy a vlaky EuroCity. V Otrokovicích staví všechny.
Zamýšlené prodloužení tratě ze slepého ukončení ve Vizovicích do Valašské Polanky, resp. Horní Lidče, se nikdy nepodařilo prosadit. Ještě dnes se uvažuje o prodloužení a elektrifikaci tratě a v úseku Otrokovice - Zlín střed dokonce o přestavbě na dvoukolejnou, naděje na realizaci není ale téměř žádná.
Otrokovicemi prochází trať dvoukolejná trať číslo 330 Přerov - Hulín - Staré Město u Uherského Hradiště - Hodonín - Břeclav, elektrifikovaná v úseku přes Otrokovice stejnosměrnou napájecí soustavou o napětí 3 kV. Po této trati jsou kromě osobních vlaků vedeny také rychlíky, expresy a vlaky EuroCity. V Otrokovicích staví všechny.
Tarif MHD

Líc a rub třídenní jízdenky Dopravní společnosti Zlín - Otrokovice v plnocenné hodnotě 70,- Kč vydané v červenci 2005.
Sbírka Lukáš Vrobel
Do trolejbusů se nastupuje a vystupuje se z nich všemi dveřmi. Výjimku tvoří období od 21.00 do 4.00 hodin, kdy
je zaveden nástup předními dveřmi a výstup dveřmi ostatními. Řidič pak kontroluje odbavování cestujících.
Odbavování v autobusech MHD probíhá shodně jako u trolejbusů. Výjimku tvoří
oblasti zastávek s celodenním nástupem předními dveřmi. Jedná se o některé málo vytížené koncové
úseky autobusových linek, kde nástup předními dveřmi příliš nezdržuje odbavování. Těmito oblastmi jsou
například Kamenec, Mladcová, Kudlov nebo Velíková. Oblasti jsou v jízdních řádech i schématech linek vyznačeny.
Ceny jednotlivého jízdného v MHD Zlín - Otrokovice jsou určovány dobou od označení jízdenky a počtem použití (označení). Jednotlivé jízdenky existují "nepřestupné" (což je termín dopravce, běžně se v českém jazyce používá označení "nepřestupní") 20minutové a "přestupné" 40minutové a jedno- a vícedenní. Jízdenky "nepřestupné" a jedno- a vícedenní existují pouze plnocenné, pouze přestupní 40minutové jsou i zlevněné (děti 6 - 15 let, důchodci do 70 let, ženy na mateřské dovolené). 20 i 40minutové jízdenky jsou pak rozděleny ještě do kategorií pro jedno, dvě nebo čtyři použití. Dvacetiminutová nepřestupní jízdenka pro jedno použití stojí 9,- Kč, pro dvě použití 17,- a pro čtyři 34,- Kč. Při druhém použití se jízdenka označuje na opačném konci lícové strany, při třetím a čtvrtém použití na koncích rubové strany. Jízdenku pro jedno použití lze zakoupit i u řidiče za 15,- Kč. 40minutová plnocenná jízdenka stojí pro jedno použití 12,-, pro dvě 22,- a pro čtyři použití 44,- Kč. Existuje také 40minutová jízdenka pro jedno použití za zavazadlo nebo psa za 9,- Kč.
Vícedenní jízdenky existují ve variantách s platností 1 (40,- Kč), 3 (70,- Kč) nebo 7 dní (90,- Kč) od označení.
Nepřenosné předplatné kupóny do legitimací existují v několika variantách plnocenného a zlevněného provedení. Pro předplatitele jsou určující tarifní zóny, které jsou označeny písmeny A, B, C a D. Například centrum Zlína je zónou A, Otrokovice zónou C a zóna D se vztahuje pouze na integrovanou železniční trať Otrokovice - Zlín - Vizovice (viz výše), na níž se jedná o úsek Zlín-Příluky - Vizovice. Plnocenný měsíční kupón pro zónu A např. stojí 290,- Kč, pro zóny A, B, C 360,- Kč a pro zóny A, B, C, D 657,- Kč.
Ceny jednotlivého jízdného v MHD Zlín - Otrokovice jsou určovány dobou od označení jízdenky a počtem použití (označení). Jednotlivé jízdenky existují "nepřestupné" (což je termín dopravce, běžně se v českém jazyce používá označení "nepřestupní") 20minutové a "přestupné" 40minutové a jedno- a vícedenní. Jízdenky "nepřestupné" a jedno- a vícedenní existují pouze plnocenné, pouze přestupní 40minutové jsou i zlevněné (děti 6 - 15 let, důchodci do 70 let, ženy na mateřské dovolené). 20 i 40minutové jízdenky jsou pak rozděleny ještě do kategorií pro jedno, dvě nebo čtyři použití. Dvacetiminutová nepřestupní jízdenka pro jedno použití stojí 9,- Kč, pro dvě použití 17,- a pro čtyři 34,- Kč. Při druhém použití se jízdenka označuje na opačném konci lícové strany, při třetím a čtvrtém použití na koncích rubové strany. Jízdenku pro jedno použití lze zakoupit i u řidiče za 15,- Kč. 40minutová plnocenná jízdenka stojí pro jedno použití 12,-, pro dvě 22,- a pro čtyři použití 44,- Kč. Existuje také 40minutová jízdenka pro jedno použití za zavazadlo nebo psa za 9,- Kč.
Vícedenní jízdenky existují ve variantách s platností 1 (40,- Kč), 3 (70,- Kč) nebo 7 dní (90,- Kč) od označení.
Nepřenosné předplatné kupóny do legitimací existují v několika variantách plnocenného a zlevněného provedení. Pro předplatitele jsou určující tarifní zóny, které jsou označeny písmeny A, B, C a D. Například centrum Zlína je zónou A, Otrokovice zónou C a zóna D se vztahuje pouze na integrovanou železniční trať Otrokovice - Zlín - Vizovice (viz výše), na níž se jedná o úsek Zlín-Příluky - Vizovice. Plnocenný měsíční kupón pro zónu A např. stojí 290,- Kč, pro zóny A, B, C 360,- Kč a pro zóny A, B, C, D 657,- Kč.
Zastávky a jízdní řády

Označníky zastávek MHD - zleva Slunečná a Lešná ZOO.
Foto Lukáš Vrobel, 27. a 28. července 2005
Označníky na zastávkách MHD jsou dvoutyčové, zřídka i jednotyčové, podobné jako ve většině velkých provozů MHD.
Většinou jsou modře natřené, méně často červeně. Štítky s názvy zastávek, směrovými šipkami a čísly linek se používají stále smaltované.
Jízdní řády jsou tištěny na žlutém papíře a umístěny za sklem. Zajímavé je, že je na nich kromě jízdní doby uvedena i kilometráž. Na trolejbusových linkách jsou vyznačeny i spoje s garantovaným nasazením nízkopodlažního vozidla.
Jízdní řády jsou tištěny na žlutém papíře a umístěny za sklem. Zajímavé je, že je na nich kromě jízdní doby uvedena i kilometráž. Na trolejbusových linkách jsou vyznačeny i spoje s garantovaným nasazením nízkopodlažního vozidla.

Jízdní řád trolejbusové linky 8.
Foto Lukáš Vrobel, 26. července 2005