Autobusy městské hromadné dopravy jezdily po Zlíně již v období 1. republiky. Provoz zajišťovali různí soukromí dopravci. V roce 1944 převzaly hlavní část dopravní zátěže trolejbusy a autobusový provoz se stal pouze jejich doplňkem. Od té doby bylo už pravidlem, že když autobusový provoz v nějaké městské relaci nabral na významu, byl brzy nahrazen trolejbusovou dopravou.

Po 2. světové válce převzal autobusový provoz od soukromých dopravců tehdejší Dopravní podnik města Gottwaldova. Až do konce roku 1982 byly autobusové linky, stejně jako linky trolejbusů, označeny písmeny. Od 1. ledna 1983 jsou označeny čísly od 31 výše.
Vývoj autobusové dopravy v Gottwaldově (od roku 1989 opět Zlíně) a Otrokovicích se příliš nelišil od ostatních našich větších provozů. Nejčastějšími typy autobusů MHD tu tak do nástupu dnešních typů postupně byly vozy Škoda 706 RO, 706 RTO, Karosa ŠM 11 a Karosa B 731 a B 732. Před nástupem kloubových vozů jezdily někdy autobusy MHD s vlečnými vozy, které byly společné s trolejbusy. Jednalo se o typy Sodomka DR 6, Sodomka D 4, Karosa B 40 a Jelcz PO1E.
Prvními kloubovými autobusy byly známé Ikarusy 280, zvané "čabajky", které dojezdily v listopadu 2003.

Současný autobusový provoz je tvořen 12 linkami označenými čísly 31 - 37, 51, 53, 55, 58 a 70. Nejčastěji jezdí linka 55 (Otrokovice ČD - Otrokovice-Štěrkoviště), na které je zaveden interval v ranní špičce pracovních dnů 8 minut, v odpolední špičce 10 minut a mimo pracovní dny 15 nebo 20 minut. Ostatní linky obvykle nemají více než dva spoje za hodinu, některé jsou tvořeny jen několika spoji za den a o intervalech se vůbec hovořit nedá. Linky 35, 53 a 58 jezdí pouze v pracovní dny, linka 37 pouze mimo pracovní dny.
Autobusové linky mají většinou několik variant trasy, které jsou v jízdním řádu rozlišeny písmeny.

Autobusový vozový park je oproti většině našich provozů velmi moderní - většina vozů je z roku 2000 nebo mladší. Klasickou Karosu městské hromadné dopravy už ve Zlíně potkáte jen stěží.
Nejstaršími vozy v provozu jsou dvě kloubové autobusy Karosa B 741. Vůz ev. č. 813 z roku 1994 jezdí velmi výjimečně, vůz 814 z roku 1993 je vypravován na noční nebo víkendové spoje, což je v jeho interiéru znát. Kvůli svému určení je jako jediné vozidlo DSZO pojištěn proti vandalům a výhledově by měl být opatřen vnitřními kamerami.
V roce 2004 byl ukončen provoz autobusů běžné délky Karosa B 731. Poslední vůz tohoto typu, ev. č. 655 (r. v. 1991), sloužil před vyřazením většinou na náhradní dopravě za trolejbusy.

Z roku 2000 pochází dodávka deseti autobusů SOR B 9.5. Tyto vozy jsou dlouhé pouze 9,5 metru a mají sníženou podlahu - u předních jednokřídlých a prostředních dvoukřídlých dveří se nachází pouze jeden schod, u zadních jednokřídlých už klasické dva. Jako jediné autobusy MHD jsou vybaveny mechanickými převodovkami. Mají digitální orientace.

Nejběžnějšími autobusy MHD jsou nízkopodlažní vozy Karosa - Renault CityBus 12M a 18M. Po ukončení výroby CityBusů byl dodán jeden vůz novějšího typu Karosa Citelis 12M. CityBusy běžné délky byly dodávány v letech 1999 - 2001, kloubové v letech 2002 a 2003, Citelis pochází z roku 2005. Automatické převodovky a digitální orientace jsou u těchto vozů samozřejmostí.
Navzdory velkému počtu nízkopodlažních autobusů nejsou na autobusových linkách vyznačeny nízkopodlažní spoje.

Autobusy DSZO jezdí většinou v městském nátěru, tvořeném tmavě modrou spodní částí vozu a sytě žlutým zbytkem karosérie. Na bezdvéřovém boku nebo zádi vozu jsou často nalepeny reklamní fólie. Úplné celovozové reklamy jsou výjimkou.

Zlínským zvykem v autobusech i trolejbusech je mačkání tlačítka "znamení k řidiči" ("STOP") před každou zastávkou, i stálou. Pokud nikdo nestojí na zastávce a nikdo na řidiče nezazvonil, obvykle vůz zastávkou projede.
Autobusy DSZO používají vozovnu společnou s trolejbusy. Ta leží v Podvesné mezi řekou Dřevnicí a železniční tratí do Vizovic, u zastávky MHD Podvesná XVII.
Zátahy autobusů do vozovny i jejich výjezdy na linky se konají s cestujícími, stejně jako u trolejbusů. U vozů bez digitálních orientací nejsou vyvěšena čísla linek, ale pouze cedule se směrem. Stejně jsou spoje vyznačeny v jízdních řádech. U vozů s digitálními orientacemi je za číslo linky přidáváno písmeno, které rozlišuje trasu zátahu do vozovny.

Zajímavá je doprava návštěvníků k zoologické zahradě Lešná. K ní jsou vedeny autobusy tří linek, v prokladu je sem však veden zhruba jeden spoj za hodinu. Protože by v letní sezóně cestující nepobral, je před kloubový autobus pravidelné linky nasazen vůz běžné délky, který jede pouze v trase Sportovní hala - Lešná ZOO a na digitálních orientacích má nakresleného slona.

Autobusové linky mají dlouhé souběhy s trolejbusy. Odstranit tyto souběhy by bylo možno buď zkrácením autobusových linek jen k trolejbusu při současném posílení trolejbusového provozu, nebo při kratších úsecích mimo troleje nasazením trolejbusů s naftovým agregátem.
Vzhledem k nízkému průměrnému stáří autobusů nelze v dohledné době čekat ve vozovém parku autobusů výraznější změny a obnova vozového parku bude soustředěna na trolejbusy.

Statutární město a krajské a okresní město Zlín leží na Moravě ve Vizovické vrchovině na řece Dřevnici. V současné době má zhruba 79 000 obyvatel. Ve městě funguje průmysl obuvnický, gumárenský, strojírenský, chemický, dřevozpracující a polygrafický. Nacházejí se zde také filmové ateliéry (Kudlov), výzkumné ústavy a Univerzita Tomáše Bati, založená v roce 2001.
Až do konce 19. století byl Zlín poměrně malým městem a jeho prudký rozvoj nastal až s rostoucí výrobou obuvi. Z historických památek stojí za zmínku renesanční radnice, barokní zámek, kostel a moderní funkcionalistické obytné čtvrti a tovární i správní budovy, stavěné z typických neomítaných červených cihel.
V letech 1949 - 1989 neslo město název Gottwaldov.
Město Otrokovice leží v okrese Zlín na soutoku Moravy s Dřevnicí a v současnosti má zhruba 19 000 obyvatel. Až do roku 1964 bylo pouze obcí. Funguje zde průmysl kožedělný, strojírenský, gumárenský a dřevozpracující. Nachází se tu také letiště.
Současný průmysl ve Zlíně, Otrokovicích a okolí je už pouze zlomkem někdejší výroby, většina architektonicky zajímavých továrních budov pustne a region se potýká s nezaměstnaností.
Provoz městské hromadné dopravy ve Zlíně a Otrokovicích zajišťuje Dopravní společnost Zlín - Otrokovice, s.r.o. V minulosti dopravce vystupoval například pod názvy Zlínská dopravní a.s., Svit národní podnik Gottwaldov, Dopravní podnik města Gottwaldova a Dopravní podnik Zlín.
Informace o provozu trolejbusů a autobusů městské hromadné dopravy a snímky z provozu naleznete na samostatných stránkách, na které jsou odkazy umístěny v nabídce vlevo. Na této stránce je umístěn popis spojení Zlína a Otrokovic s okolím a informace společné celému provozu MHD.

Zlínem prochází silnice 1. třídy číslo I/49 Otrokovice - Zlín - Vizovice - Valašská Polanka - Horní Lideč (st. hranice se Slovenskem) a silnice 2. třídy číslo II/490 Přerov - Holešov - Fryšták - UHerský Brod - Nivnice - Dolní Němčí - Slavkov a II/497 Zlín - Bílovice - Uherské Hradiště.
Otrokovicemi prochází od severu k jihu významná silnice I/55 Olomouc - Přerov - Hulín - Otrokovice - Uherské Hradiště - Strážnice - Hodonín - Břeclav - Poštorná (st. hranice se Slovenskem), od které se zde odpojuje již zmíněná silnice I/49 do Zlína a na Slovensko. Významná je také silnice 2. třídy II/438 Hranice - Bystřice pod Hostýnem - Holešov - Otrokovice.

Většinu regionální a dálkové autobusové dopravy ve Zlíně, Otrokovicích a okolí provozuje dopravce ČSAD Vsetín a.s., dalšími významnými dopravci jsou Karel Housa - HOUSACAR, ČSAD Uherské Hradiště a.s., KRODOS BUS a.s. nebo Connex Morava a.s..
Rozlehlé autobusové nádraží ve Zlíně (Zlín, aut. nádr.) provozované ČSAD Vsetín leží vedle železniční stanice Zlín - střed téměř v centru města, nedaleko zámku. Dopravce Karel Housa - HOUSACAR provozuje vlastní autobusové nádraží na nádvoří bývalého Svitu (Zlín, Svit - Obch. centrum), které využívají jen jeho autobusy. To leží hned u "velkého" autobusového nádraží. V Otrokovicích zastavují regionální a dálkové autobusy na autobusovém nádraží, ale významnou zastávkou je i náměstí a některé spoje jsou vedeny i k železniční stanici.

Do Zlína vede jediná železniční trať - jedná se o pouhou jednokolejnou neelektrifikovanou místní dráhu číslo 331 Otrokovice - Zlín - Vizovice, po které jsou vedeny pouze osobní (zastávkové) vlaky a dva expresy - jeden ráno ze stanice Zlín střed do Prahy hlavního nádraží a druhý pozdě večer zpět. V předchozích letech jezdily tyto expresy pouze do Olomouce, kde na ně navazovaly vlaky InterCity do Prahy.
Trať prochází hustou městskou zástavbou a je na ní zřízeno velké množství stanic a zastávek, takže své okolí obsluhuje vskutku kvalitně. Železnice má velký význam i pro cestování po Zlíně, Otrokovicích nebo z jednoho města do druhého. K tomu přišpívá zejména její plná integrace do systému městské hromadné dopravy - ve vlacích platí kromě předplatních legitimací MHD pro příslušný počet zón také některé jednotlivé jízdenky, které lze označovat ve strojcích přímo ve vlaku.

Nejblíže centru Zlína se nachází železniční stanice Zlín - střed, dříve Gottwaldov - Zlín.
Zamýšlené prodloužení tratě ze slepého ukončení ve Vizovicích do Valašské Polanky, resp. Horní Lidče, se nikdy nepodařilo prosadit. Ještě dnes se uvažuje o prodloužení a elektrifikaci tratě a v úseku Otrokovice - Zlín střed dokonce o přestavbě na dvoukolejnou, naděje na realizaci není ale téměř žádná.
Otrokovicemi prochází trať dvoukolejná trať číslo 330 Přerov - Hulín - Staré Město u Uherského Hradiště - Hodonín - Břeclav, elektrifikovaná v úseku přes Otrokovice stejnosměrnou napájecí soustavou o napětí 3 kV. Po této trati jsou kromě osobních vlaků vedeny také rychlíky, expresy a vlaky EuroCity. V Otrokovicích staví všechny.

Do trolejbusů se nastupuje a vystupuje se z nich všemi dveřmi. Výjimku tvoří období od 21.00 do 4.00 hodin, kdy je zaveden nástup předními dveřmi a výstup dveřmi ostatními. Řidič pak kontroluje odbavování cestujících. Odbavování v autobusech MHD probíhá shodně jako u trolejbusů. Výjimku tvoří oblasti zastávek s celodenním nástupem předními dveřmi. Jedná se o některé málo vytížené koncové úseky autobusových linek, kde nástup předními dveřmi příliš nezdržuje odbavování. Těmito oblastmi jsou například Kamenec, Mladcová, Kudlov nebo Velíková. Oblasti jsou v jízdních řádech i schématech linek vyznačeny.
Ceny jednotlivého jízdného v MHD Zlín - Otrokovice jsou určovány dobou od označení jízdenky a počtem použití (označení). Jednotlivé jízdenky existují "nepřestupné" (což je termín dopravce, běžně se v českém jazyce používá označení "nepřestupní") 20minutové a "přestupné" 40minutové a jedno- a vícedenní. Jízdenky "nepřestupné" a jedno- a vícedenní existují pouze plnocenné, pouze přestupní 40minutové jsou i zlevněné (děti 6 - 15 let, důchodci do 70 let, ženy na mateřské dovolené). 20 i 40minutové jízdenky jsou pak rozděleny ještě do kategorií pro jedno, dvě nebo čtyři použití. Dvacetiminutová nepřestupní jízdenka pro jedno použití stojí 9,- Kč, pro dvě použití 17,- a pro čtyři 34,- Kč. Při druhém použití se jízdenka označuje na opačném konci lícové strany, při třetím a čtvrtém použití na koncích rubové strany. Jízdenku pro jedno použití lze zakoupit i u řidiče za 15,- Kč. 40minutová plnocenná jízdenka stojí pro jedno použití 12,-, pro dvě 22,- a pro čtyři použití 44,- Kč. Existuje také 40minutová jízdenka pro jedno použití za zavazadlo nebo psa za 9,- Kč.
Vícedenní jízdenky existují ve variantách s platností 1 (40,- Kč), 3 (70,- Kč) nebo 7 dní (90,- Kč) od označení.
Nepřenosné předplatné kupóny do legitimací existují v několika variantách plnocenného a zlevněného provedení. Pro předplatitele jsou určující tarifní zóny, které jsou označeny písmeny A, B, C a D. Například centrum Zlína je zónou A, Otrokovice zónou C a zóna D se vztahuje pouze na integrovanou železniční trať Otrokovice - Zlín - Vizovice (viz výše), na níž se jedná o úsek Zlín-Příluky - Vizovice. Plnocenný měsíční kupón pro zónu A např. stojí 290,- Kč, pro zóny A, B, C 360,- Kč a pro zóny A, B, C, D 657,- Kč.

Označníky na zastávkách MHD jsou dvoutyčové, zřídka i jednotyčové, podobné jako ve většině velkých provozů MHD. Většinou jsou modře natřené, méně často červeně. Štítky s názvy zastávek, směrovými šipkami a čísly linek se používají stále smaltované.
Jízdní řády jsou tištěny na žlutém papíře a umístěny za sklem. Zajímavé je, že je na nich kromě jízdní doby uvedena i kilometráž. Na trolejbusových linkách jsou vyznačeny i spoje s garantovaným nasazením nízkopodlažního vozidla.