Když se mluví o městské dopravě ve městě na soutoku Labe a Orlice, vždy se začíná společností Autodráhy města Hradce Králové, jejíž autobusy poprvé vyjely na linku 1. prosince 1928. A většina z nás si představí autobusový provoz doplněný pěti trolejbusovými linkami. Komu ale už je známo, že Hradec byl už několikrát velmi blízko k tramvajovému provozu! Ano, ačkoliv si někdo může říct, že se jedná pouze o fikci, tak se bude mýlit. Chceme zde čtenáři ukázat, čeho si lze všimnout při pomalé chůzi naším městem.

Hradec Králové, právem přezdívaný Salón Republiky, byl již několikrát velmi blízko městské kolejové dopravě, ale paradoxem je, že vždy v temných dobách české historie. Úplně poprvé se o nich velmi vážně uvažovalo na začátku dvacátého století, kdy město bez tramvají nebylo městem. V této době, kdy Hradec měl velké starosti se samotným rozvojem města, protože ten byl paralyzován pevností, otázku tramvají bral pouze jako okrajovou a druhořadou. A tak vše skončilo u regulačních plánů a projektů. To však už byl zcela jasný znak toho, že tramvaje mají v Hradci dveře otevřené a jejich realizace je jen otázkou času.

Jak se blížil rok 1914, hlasy po tramvajovém provozu sílily a dožadovaly se perspektivního dopravního prostředku. V době, kdy v sousedních Pardubicích stavěli na valníku maketu tramvaje a fotili jí před nádražím na pohlednice, aby se mohli pochlubit svým "tramvajovým provozem", se město Hradec Králové pro tramvaje velmi pilně připravovalo. Při rozvoji města se hledělo na dostatečnou šířku ulic, jako například ulice Gočárova, Karla IV. a ulice s již dělícím pruhem pro tramvaje Střelecká a Šimkova. A tak v roce 1914 dosáhlo město již téměř vítězného bodu, když byla Hradci udělena koncese na stavbu elektrické dráhy. Tato koncese se vztahovala na výstavbu tratě vedenou ve směru Slezské předměstí, po Pospíšilově třídě, přes Malé a Velké náměstí, kolem Grandu, po dnešním Pražském (dříve Wilsonově) mostě a po dnešní Gočárově (dřívě Jungmannově) třídě k hlavnímu nádraží. Z tohoto důvodu byly při výstavbě nového Wilsonova mostu (okolo roku 1910) položeny již i tramvajové koleje, nejspíše dle fotografií o normálním rozchodu, nikoli o rozchodu metrovém, jak se traduje.
Dále existují i informace od starších hradeckých pamětníků, že byly položeny koleje i po dnešní Mostecké ulici, kde se koleje stáčely doleva směrem ke Grandu. Zde byl úsek ukončen odbočkou do dnešní ulice V Kopečku směrem na Velké náměstí. Ačkoliv je to velmi pravděpodobné, nemáme k tomu žádný důkaz a vzhledem k tomu, že na pohlednicích z dvacátých let jsou již jen koleje na mostě, jediná možnost existence tohoto úseku je možná jen v časovém období do dvacátých let. Velmi pravděpodobné je i to, že výstavba této druhé etapy byla pouze jen na spadnutí, ale na poslední chvíli se vše rozmyslelo. Jistota této výstavby úseku se proto některým starším hradečákům nyní může jevit jako existující úsek.
V té době už asi každý bral tramvaje v Hradci Králové za hotovou věc.

Avšak každá věc má i své odpůrce. I zde se ozývaly hlasy volající asi raději po koňském povozu a zbytečně nevyhazovat peníze za "zbytečnou atrakci", protože tramvajová doprava stejně nebude mít dlouhé trvání. Tyto opatrné hlavy nakonec zdržovaly realizaci tramvají tak dlouho, až se z mnoha důvodů své doby zastavila.
Z tohoto pohledu je Hradec Králové úplně opačným městem než České Budějovice, protože co se v Budějovicích rozhodlo, to se také zrealizovalo. Na jednu stranu díky tomu měly Budějovice tramvaje a Hradec ne, ale když v šedesátých letech přišlo na rušení trolejbusů, v Budějovicích vyjel poslední trolejbus v roce 1971, ale v Hradci se trolejbusy nepodařilo zrušit za celých 15 let trolejbusového útlumu!

Skončila válka a český národ kráčel vstříc samostatnému státu. S tím však končí i odhodlání pro existenci hradeckých tramvají, protože nejspíš symbolizovaly vzpomínku na Rakousko-Uhersko a všem bylo nadhazováno, jaké štěstí má Hradec Králové, že ti "Habsburkové" nestihli zrealizovat ty "hrozné a těžkopádné" tramvaje. Celá tato snaha o tramvaje byla ukončena roku 1927, kdy bylo pro obsluhu Hradce Králové rozhodnuto o zřízení "perspektivní" autobusové dopravy. Přesto Gočár nic nevzdával a tak ve svém regulačním plánu z let 1926 - 28 navrhoval úctyhodnou tramvajovou síť, za kterou by se nemusela stydět ani Praha. Co naplat, v některých směrech byl bohužel Gočár nepochopen...

Odstranění kolejí na Wilsonově mostě bylo pouze otázkou času a také na sebe nenechalo dlouho čekat. Při nejbližší příležitosti (rekonstrukce mostu) byly kolejnice odstraněny a to je také potvrzeno z hradecké kroniky: "10. března 1932 - Na Wilsonově mostě byly odstraněny koleje, které asi před 20 roky byly sem položeny pro elektrickou dráhu. Místo té má město několik linek autobusové dopravy."
Lze tedy smutně konstatovat, že v tomto období byl Hradec Králové opravdu velmi blízko tramvajovému provozu, kterého se nikdy nedočkal, ale dočká se???

Na již výše zmiňovaném Gočárově regulačním plánu z let 1926-28, bylo počítáno s tramvajovými tratěmi po obou silničních okruzích, na souběžných třídách Gočárova a Karla IV. Tratě měly mj. vést i do Věkoš, Plotišť n/L, Malšovic a Nového Hradce. V souvislosti s tramvajemi se plánovala i výstavba místních železničních tratí např. do Holic a Nechanic. O tom ale zas někdy jindy.

Upozornění

Bohužel, Gočárův regulační plán je jen jeden z několika mála nesporných důkazů (o nichž víme) o přípravě tramvajového provozu. Některá další tvrzení vycházejí pouze z faktu širokých ulic a nezvykle širokých středních dělících pruhů některých hradeckých ulic. Cílem tohoto článku je tedy iniciovat hledání dalších skutečností, které by do této problematiky vnesly jasno. Je jedno zda tím, naše domněnky potvrdí nebo zcela vyvrátí. Pokud máte připomínky nebo víte něco zajímavého, hledáte něco, co jste na stránkách o hradecké MHD nenašli nebo máte nějaký námět, neváhejte a napište nám.

Provoz trolejbusů v Hradci Králové byl zahájen 2. května 1949 na lince Hlavní nádraží - Nový Hradec Králové. Do té doby byla (od roku 1928) městská hromadná doprava zajišťována pouze autobusy.
V roce 1949 byla zprovozněna ještě trať na Slezské Předměstí, v roce 1952 trať od Adalbertina k magistrátu, jejíž stavbou byl zatrolejován celý okruh kolem centra města, a ve stejném roce také trať k nové vozovně na Pouchovské ulici (která nahradila původní ležící u dnešní zastávky Centrál) a přes Kukleny do Plačic. Tato trať byla až do roku 2003 provozována v úseku Bláhovka - Plačice jako jednostopá. V roce 1958 byla otevřena trať do Malšovic, v 60. letech několik nových úseků na sídlišti Sever. Ve 2. polovině 60. let však bylo zároveň několik tratí zrušeno kvůli přestavbě uliční sítě. V období levné nafty a s tím souvisejícího odklonu od elektrické trakce se je nevyplatilo překládat. V polovině 70. let bylo rozhodnuto o zachování trolejbusového provozu, v 80. letech byl obnovován vozový park a technické zázemí a v 90. letech po dlouhé době otevřeny nové tratě: v roce 1993 mezi dnešními zastávkami OD TESCO a Hotel Garni (po vnějším městském okruhu), v roce 1995 byly obnoveny zrušené tratě na Gočárově třídě a přes Pyrám.

Roku 2001 byla postavena odbočka Bláhovka - Hypernova a v roce 2003 byla otevřena nová trať Hypernova - Vlčkovická - Plačice, která nahradila původní jednostopou trať. Díky novému spojení konečných Hypernova a Plačice už nedochází na lince 3 k větvení (dříve některé spoje jezdily ze zastávky Bláhovka do Plačic a některé k Hypernově), ale pouze ke zkracování spojů do zastávky Hypernova.

Díky tomu, že se všechny tratě odpojují z okruhu kolem centra města, má královéhradecká trolejbusová síť zajímavý tvar. Okruh je celý dvoustopě zatrolejován, jeho část mezi Zimním stadionem a Adalbertinem se ale projíždí jen manipulačně, v běžném provozu jsou zde jen autobusové linky.

V současné době je v Hradci Králové v provozu pět trolejbusových linek označených čísly 1 - 3, 6 a 7. Trasy linek (pouze vybrané zastávky) jsou uvedeny v následující tabulce.

Linka 1 je v provozu v ranní špičce pracovních dnů v nepravidelných intervalech 5 - 16 minut (max. 6 spojů za hodinu), v dopoledním sedle a odpolední špičce 9 - 16 minut (většinou 5 spojů za hodinu). Mimo pracovní dny přes den jezdí pravidelně po 15 minutách. Večer jedou celotýdně dva až tři spoje za hodinu. Do Kluků jezdí celotýdně zhruba jeden spoj za hodinu.

V úseku Nový Hradec Králové - Kluky je linka 1 vedena mimo trolejové vedení. Spoje projíždějící tento úsek obsluhuje jediný vůz, kterým je trolejbus Škoda 21Tr ACI s pomocným naftovým agregátem nebo v případě jeho poruchy autobus. Na konci trolejového vedení v Hradci Králové trolejbus sběrače nejen automaticky stahuje, ale pomocí naváděcích stříšek na trolejích i automaticky nasazuje.

Před dodáním vozu Škoda 21Tr ACI v roce 2000 jezdila do Kluků nejprve autobusová linka a od roku 1994 trolejbus Škoda 14Tr s přívěsným dieselagregátem NZ 600. Hradec Králové byl jediným městem, kde v pravidelném provozu jezdily trolejbusy s přívěsným agregátem, a zároveň prvním městem, kde jezdil trolejbus s cestujícími na zabudovaný pomocný agregát.
Kromě pořadí zajišťujícího spoje do Kluků je linka 1 v pracovní dny kloubová, o prázdninách na ní je obvykle kloubové jen jedno šejdrové pořadí. O víkendu je linka vypravována vozy běžné délky kromě nedělního odpoledne ve výjimečných případech (poslední volný den po prázdninách, advent).

Linka 2 jezdí ve špičkách pracovních dnů v intervalech 11 nebo 12 minut, v sedle 12 minut, v sobotu do 16. hodiny 15 minut, v sobotu po 16. hodině a v neděli přes den 30 minut. Večer jedou celotýdně 2 - 3 spoje. V pracovní dny je kloubová, večer (a o prázdninách po celý den) na ní jezdí i vozy běžné délky, o víkendu opět kromě několika výjimek standardní vozy.
Na lince 3 činí interval ráno 7 - 14 minut, odpoledne 11 minut, v sedle 12, v sobotu a neděli 20 minut, večer jedou tři spoje za hodinu. Do Plačic jezdí pouze jeden až dva spoje za hodinu. Na linku vyjíždějí vozy běžné délky kromě víkendu před Památkou zesnulých, kdy je na ní zvýšená frekvence kvůli velkému hřbitovu v Kuklenách.

Linka 6 jezdí v pracovní den po pěti až jedenácti minutách, o víkendu po dvaceti, večer jedou celotýdně tři spoje za hodinu. Linka 7 má intervaly 8 - 11 minut, odpoledne 10 minut, v sedle 15, o víkendu jezdí po 20 minutách a večer má opět celotýdně tři spoje za hodinu. Obě linky jsou obsluhovány vozy běžné délky.

Vozový park trolejbusů v Hradci Králové prodělal podobný vývoj jako ostatní československé provozy s podobnou historií. Před nástupem současných typů trolejbusů se zde vystřídaly vozy Vetra-ČKD, 7Tr, 8Tr, 9Tr a 9TrHT. V roce 1983 byly dodány první vozy typu Škoda 14Tr. Provoz tohoto typu s cestujícími byl ukončen v červnu 2004. Dnes jsou zachovány pouze dva trolejbusy 14Tr, ev. č. 08 (r. v. 1984) sloužící jako výcvikové vozidlo a ev. č. 28 (r. v. 1989), který je spolu s přívěsným dieselagregátem NZ 600 zachován jako historický.

Z roku 1995 pocházejí dva vozy Škoda 14TrM ev. č. 31 a 32. Ostatní trolejbusy běžné délky jsou nízkopodlažní. Jedná se o 16 vozů Škoda 21Tr z let 1997 - 2000, jeden vůz 21Tr ACI s pomocným agregátem z roku 1999 a pět vozů 21Tr AC z let 2002 a 2003.
Kloubové trolejbusů jsou zastoupeny typy Škoda 15Tr (8 vozů z let 1988, 1990 a 1991) a 15TrM (5 vozů z let 1996, 1997 a 2001) s podlahou v normální úrovni.

Celkem slouží v pravidelném provozu s cestujícími 37 trolejbusů, z toho 22 nízkopodlažních. Navzdory velkému počtu nízkopodlažních vozidel nejsou spoje s garantovaným nasazením nízkopodlažního vozidla vyznačeny v jízdních řádech. V jízdních řádech linek 6 a 7 je sice uvedeno, že "Linka je zajišťována přednostně nízkopodlažními vozy", což však není přesné, protože na tyto liky vyjíždějí běžně i vozy 14TrM při současném provozu nízkopodlažních 21Tr (AC) na lince 3, který tento přípis v jízdním řádu nemá.

Většina trolejbusů jezdí v městském nátěru tvořeném kombinací barev červené, žluté, šedé a bílé. Některé vozy jsou opatřeny celovozovým reklamním nátěrem nebo jsou celé bílé.
Všechny trolejbusy v pravidelném provozu s cestujícími jsou vybaveny digitálními orientacemi. Vozy Škoda 15Tr nemají na čele obvyklý displej s číslem linky a názvem konečné, ale pouze malou orientaci s číslem. Konečná v tomto případě na čele vozu uvedena není.

Na trolejbusové linky jsou vypravovány i autobusy, především na pořadí linky 1 zajišťující spoje do Kluků, na kterém není náhrada vozu 21Tr ACI jiným trolejbusem možná, ale i na další.

Další rozvoj trolejbusové sítě není vyloučen, ale v dohledné době na něj zřejmě nebudou uvolněny potřebné finanční prostředky. Plánována je výstavba tratí na sídliště Moravské Předměstí (pravděpodobně v úsecích Zimní stadion - Fakultní nemocnice B - Pod Strání / Podzámčí a Moravské Předměstí I - Benešova - Pod Strání / Podzámčí), která by umožnila nahradit provoz vytížených autobusových linek obsluhovaných kloubovými autobusy. Další možnosti rozvoje sítě už jsou při současné situaci utopií.

Autobusy zahájily v roce 1928 provoz městské hromadné dopravy v Hradci Králové a jediným dopravním prostředkem zde byly až do roku 1949, kdy byl zahájen provoz trolejbusů. Ačkoli se v období od začátku 20. století do 20. let vážně uvažovalo o výstavbě tramvajového provozu a z této doby je dokonce doloženo položení kolejí na Pražském mostě (mezi dnešními zastávkami Adalbertinum a Ulrichovo nám.), nakonec tramvaje do hradeckých ulic nikdy nevyjely.

V současné době je v MHD Hradec Králové v provozu 19 běžných denních autobusových linek označených čísly 5, 9 - 19, 21 a 23 - 28. V rámci těchto linek jsou vybrané ranní spoje vyhrazeny jako školní a označeny jako 5Š, 12Š, 16Š, 23Š a 25Š. Vybrané linky mají rychlíkové varianty s označením 11R, 13R, 17R, 18R, 24R a 27R. Linka 24R jezdí pouze v odpolední špičce pracovních dnů (kromě prázdnin), a to v intervalu 20 minut, ostatní linky jsou tvořeny pouze několika spoji v ranní nebo odpolední špičce.

Noční provoz zajišťuje linka 0 se zvláštním tarifem (viz úvodní stranu).
Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s. zajišťuje také provoz bezplatné autobusové linky T od nádraží k hypermarketu TESCO v Březhradě.

Jednotlivé autobusové linky mají více variant trasy a ve špičkách pracovních dnů jezdí v nepravidelných intervalech, v ostatních obdobích jsou intervaly často pravidelné. Nejvýznamnější jsou linky číslo 9, 12, 14, 23, 24, 27 a 28, které jezdí ve špičkách pracovních dnů v intervalech 6 - 20 minut (často velmi promíchaných), v sedle mají dva nebo tři spoje za hodinu a o víkendu jezdí obvykle po 30 minutách.

Autobusové linky jsou v dlouhých úsecích souběžné s trolejbusy, což je však nutné k tomu, aby byla vytvořena dobře fungující síť umožňující přímé spojení ze všech lokalit k nádraží a většinou zároveň i do centra města. Nejvýznamnějšími lokalitami obsluhovanými pouze autobusy je sídliště Moravské Předměstí (linky vedené na konečné Pod Strání a Podzámčí), konečná U Střelnice v Malšovicích, TESCO Březhrad a skladištní oblast - konečná Vertex.

Autobusy jsou vypravovány i na trolejbusové linky, především na pořadí linky 1 zajišťující spoje do Kluků, na kterém nahrazují v případě poruchy jediný trolejbus s pomocným dieselovým agregátem (21Tr ACI ev. č. 50).

Dopravní podnik města Hradce Králové vlastní zhruba 70 autobusů určených k provozu městské hromadné dopravy. Nejstarší vozy běžné délky jsou typů Karosa B 732 z let 1992 - 1993 a B 731 z roku 1995. V letech 1996 - 2004 byl vozový park každoročně obnovován nízkopodlažními autobusy Karosa-Renault CityBus 12M, na jejichž dodávky navázal v roce 2005 typ Karosa Citelis 12M dodávaný dosud.

Kloubové autobusy s podlahou v normální úrovni jsou zastoupeny vozy typů Karosa B 741 (1995 a 1996), B 941 (1997 a 1998) a B 941E (1999). V letech 2003 a 2004 byly dodávány kloubové nízkopodlažní autobusy Karosa-Renault CityBus 18M, v roce 2005 vozy Karosa Citelis 18M.
Všechny autobusy kromě Karos B 732 jsou vybaveny automatickými převodovkami.
Minulostí už je v Hradci Králové provoz midibusů SOR B 7.5, které jezdí od ledna 2006 v MHD Most - Litvínov.

Autobusy MHD Hradec Králové jezdí v městském nátěru tvořeném kombinací barev červené, žluté, šedé a bílé nebo v celovozovém reklamním nátěru, několik vozů je celých bílých.
Všechny autobusy v pravidelném provozu s cestujícími kromě Karosy B 732 ev. č. 289 nasazované na bezplatnou linku k Tescu jsou vybaveny digitálními orientacemi.

Všechny Karosy B 732 prošly generální opravou. Nejstarší autobusy MHD v Hradci Králové nyní pocházejí z roku 1992, nejstarší vozy bez generální opravy z roku 1995. Velká část vozů je nízkopodlažních. Spoje s garantovaným nasazením nízkopodlažního vozidla jsou vyznačeny pouze v jízdních řádech linky 24, v jízdních řádech linek 9 a 14 je uvedeno, že "linka je zajišťována přednostně nízkopodlažními vozy".
Vozový park městských autobusů lze tedy považovat za velmi moderní.

Hradec Králové je statutárním městem a krajským městem Královéhradeckého kraje. Leží ve východních Čechách na soutoku Labe a Orlice. V současné době má přibližně 94 500 obyvatel.
Místo na soutoku Labe a Orlice již v 9. století lákalo k osídlení. Nejprve bojovné Slavníkovce, kteří byli pro svou sílu trnem v oku vládnoucím Přemyslovcům. Ti pak po roce 995 tuto oblast plně ovládli.
Hradec Králové dodnes disponuje svou zakládací listinou z roku 1225 nesoucí pečeť prvního dědičně korunovaného českého krále Přemysla Otakara I., který v té době stihl založit ještě dalších 12 měst, mezi jinými i Olomouc a Brno.
Věnným městem českých královen ho učinil roku 1300 Václav II., když ho věnoval své manželce Elišce Rejčce. Stejně se zachoval později i Karel IV. ke své čtvrté ženě, Elišce Pomořanské. K bohaté historii města přispěli také husité.
Známé je i působení významných architektů Jana Kotěry (budova muzea) a Josefa Gočára. Zejména ten druhý vtiskl Hradci moderní tvář zejména v uspořádání města v podobě širokých paprskovitě se rozbíhajících ulic, což je urbanistický prvek typický pro Paříž. Gočár a Kotěra pomohli tedy městu nejen zbavit se pout hradeb (z doby Josefa II.), ale také připravit ho na důstojný systém veřejné dopravy - tramvaje. Jejich provoz ovšem nikdy nebyl zahájen...

V dnešním Hradci Králové funguje průmysl strojírenský, chemický, elektrotechnický, potravinářský a dřevozpracující. Město má také své muzeum, divadlo, galerii, hvězdárnu, vysokou školu a biskupství. Historické centrum města je městskou památkovou rezervací.
Městskou hromadnou dopravu v Hradci Králové zajišťují trolejbusy a autobusy. Dopravu zajišťuje Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s. Informace o provozu městské hromadné dopravy a snímky z provozu naleznete na samostatných stránkách uvedených v nabídce vlevo. Na úvodní stránce naleznete informace společné pro celý provoz MHD a informace o regionální a dálkové dopravě.

Hradec Králové je významnou dopravní křižovatkou. Nedaleko od západní hranice města je od prosince 2006 provizorně ukončena dálnice D11 Praha - Jirny - Sadská - Poděbrady - Chlumec nad Cidlinou - Praskačka-Sedlice, která bude v dalších letech prodlužována přes Hradec Králové, Smiřice, Jaroměř a Trutnov do Královce na státní hranici s Polskem.
Královéhradecké silnice 1. třídy nesou čísla I/11 Hradec Králové - Týniště nad Orlicí - Kostelec nad Orlicí - Vamberk - Žamberk - Šumperk - Bruntál - Opava - Ostrava - Havířov - Český Těšín - Třinec - Jablunkov - Mosty u Jablunkova, I/33 Loket (napojení na dálnici D1) - Zbraslavice - Kutná Hora - Přelouč - Lázně Bohdaneč - Hradec Králové - Smiřice - Česká Skalice - Náchod, I/35 Habartice - Frýdlant - Liberec - Turnov - Jičín - Hradec Králové - Moravská Třebová - Olomouc - Valašské Meziříčí a I/37 Hradec Králové - Pardubice - Chrudim - Nasavrky - Ždírec nad Doubravou - Žďár nad Sázavou - Křižanov - Velká Bíteš (napojení na dálnici D1).
Tranzitní doprava neprojíždí centrem města díky existenci okruhu tvořeného ulicemi Pilnáčkovou, Okružní, Gočárovým okruhem, Sokolskou, Střeleckou a Resslovou. Druhý, menší okruh vede kolem historického centra ulicemi Čs. armády a Komenského a jeho zajímavostí je, že je v celé délce průjezdný i trolejbusem.

Většinu regionální a dálkové autobusové dopravy v Hradci Králové a okolí provozuje dopravce Connex Východní Čechy a.s., nástupce některých provozoven východočeského krajského národního a později státního podniku ČSAD Hradec Králové (v případě samotného Hradce Králové dopravního závodu 501) v provozu osobní dopravy. V současné podobě začala společnost fungovat po transformaci (oddělení nákladní dopravy) v roce 2001 pod názvem ČSAD Autobusy CZ Chrudim a.s., pod aktuálním názvem vystupuje od následujícího roku.
Z dalších dopravců stojí za zmínku např. ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s., ČSAD Semily, a.s., Orlobus a.s. nebo OSNADO spol. s r.o.
Některé autobusové linky zastavují přímo před výpravní budovou železniční stanice Hradec Králové hlavní nádraží (zastávka Hradec Králové, žel. st.), jiné na autobusovém nádraží v její blízkosti (Hradec Králové, aut. st. Koruna).

Hradec Králové je také důležitým železničním uzlem. Prochází tudy tratě číslo 020 Velký Osek - Chlumec nad Cidlinou - Hradec Králové - Týniště nad Orlicí, 031 Pardubice - Hradec Králové - Smiřice - Jaroměř a 041 Turnov - Libuň - Jičín - Ostroměř - Hněvčeves - Hradec Králové. Všechny tratě jsou jednokolejné, tratě 020 a 031 jsou elektrifikované (3 kV ss). Po tratích 020 a 031 jsou vedeny vlaky do kategorie expres, po trati 041 v úseku vycházejícím z Hradce Králové pouze vlaky osobní (zastávkové).
Železnice má dominantní postavení ve spojení Hradce Králové s Prahou i Pardubicemi. Do Prahy sice jezdí i mnoho autobusů s podobnou jízdní dobou i jízdným jako na dráze (v případě zákaznického drážního jízdného), ty však vyjíždějí z lokalit daleko východně a severně a v Hradci mají jednu z posledních zastávek před konečnou, takže nemají dostatečnou kapacitu. Ve spojení s Pardubicemi mají přímé autobusy podobnou jízdní dobu i výši jízdného jako vlaky, mnoho autobusů je však vedeno oklikou.

Tarif MHD v Hradci Králové je nepřestupný a pásmový. Jednotlivá jízdenka platí na jednu libovolně dlouhou jízdu bez přestupu v příslušném tarifním pásmu, pokud není stanoveno jinak. Do II. pásma jezdí pouze autobusy a leží v něm obce Lochenice, Předměřice, Stěžery, Stěžírky a Vysoká, zbytek systému je I. pásmem.
Jednotlivé jízdenky je možno zakoupit buď v hotovosti nebo z elektronické peněženky Městské karty. Od 1. ledna 2008 v jednom (I. nebo II.) tarifním pásmu stojí jedna jízda při platbě v hotovosti 14,- Kč (zlevněné jízdné 8,-) a při platbě Městskou kartou 12,- Kč (zlevněné 7,-). Pomocí Městské karty je možné pořídit také jízdenku na dvě zastávky (v obou pásmech) za 6,- Kč, stejná suma se platí při jednom přestupu do stanoveného časového intervalu od prvního odbavení (v pracovní dny od 4.00 do 19.00 hodin 35 minut, v ostatních případech 50 minut). Zlevněné jízdné činí v tomto případě 4,50 Kč. 5,- Kč lze kartou doplácet při cestě držitelů časové jízdenky na I. pásmo do II. tarifního pásma.
Plnocenná jízdenka pro obě pásma stojí 15,- Kč (z karty 14,-) a zlevněná 9,- (z karty 8,-). Jízdné pro druhou jízdu činí 8,- / 5,50 Kč. Jednotlivé jízdenky z předprodeje se znehodnocují v mechanických označovacích strojcích.
U řidiče je možno v hotovosti zakoupit jízdenku na obě pásma za 15,- Kč, příplatek za jízdu do II. pásma pro držitele časových jízdenek pro I. pásmo je zde stanoven 7,- Kč. Pouze u řidiče je možno hradit jízdné na noční lince 0, které činí v hotovosti i kartou 20,- Kč.
Časové jízdenky existují v kategoriích jednodenní přenosná, měsíční přenosná, sedmidenní, čtrnáctidenní, měsíční (vč. zlevněné), tříměsíční (vč. zlevněné), pololetní (vč. zlevněné), roční (vč. zlevněné) a desetiměsíční školní zlevněná. Všechny tyto jízdenky se vydávají v kategoriích jednopásmová a dvoupásmová. Měsíční občanská (plnocenná) jízdenka pro jedno pásmo stojí 370,- Kč, pro obě pásma 490,- Kč. Pouze ve verzi pro obě pásma existují jízdenky pro seniory nad 70 let (měsíční, čtvrtletní a roční) a roční jízdenka pro držitele Janského plakety.
Formou jednotlivých i časových jízdenek je řešeno také přepravné za psy bez schrány.
Na zlevněné jízdné mají nárok děti od 6 do 15 let, žáci a studenti s výjimkou jednotlivého jízdného a občané ve věku nad 65 let. Bezplatně se přepravují např. děti do 6 let, představitelé státní moci dle zvláštního právního předpisu, držitelé průkazů ZTP a ZTP-P včetně průvodce a psa, zavazadla do stanovených rozměrů a kočárky s dítětem.
Do vozidel městské dopravy se v Hradci Králové nastupuje v pracovní dny mezi 4. a 19. hodinou všemi dveřmi kromě předních, které slouží jen k výstupu. Jindy jsou přední dveře naopak nástupní a ostatní výstupní.

Městská hromadná doprava v Hradci Králové je začleněna do Východočeského dopravního integrovaného systému (VYDIS), který zahrnuje linky MHD v Hradci Králové, Pardubicích a Jaroměři a vlakové spoje na vybraných železničních tratích Českých drah. Území VYDISu je rozděleno na zóny - zónu 1 tvoří trolejbusové a autobusové linky městské dopravy v Hradci Králové, zónu 2 trolejbusové a autobusové linky městské dopravy v Pardubicích a zónu 30 úseky regionálních autobusových linek společnosti Orlobus a. s. na území města Jaroměře. Ostatní zóny představují stanovené úseky železničních tratí.
Jednodenní jízdenka pro zóny 1+2+3 stojí 70,- Kč (žákovská a pro důchodce 36,- Kč, studentská 62,- Kč). Jednodenní jízdenky je možné zakoupit v předprodejích a informačních střediscích DP města Hradce Králové a DP města Pardubic a v osobních pokladnách železničních stanic Hradec Králové hlavní nádraží, Hradec Králové-Slezské Předměstí, Pardubice hlavní nádraží, Pardubice-Semtín a Pardubice-Rosice nad Labem; plnocenné jednodenní jízdenky jsou v prodeji také u řidičů na linkách městské dopravy v Hradci Králové a Pardubicích. Na jízdenku musí držitel před nástupem do vozidla při prvním použití jízdenky (v případě prodeje u řidiče bezprostředně po zakoupení) vyplnit datum platnosti a pole pro jeho zápis poté přelepit ochrannou fólií. Jednodenní jízdenka platí v den vyplněný na jízdence.
Kupóny VYDIS se vydávají také k čipovým kartám pro městskou dopravu v Hradci Králové nebo v Pardubicích, resp. k žákovskému průkazu nebo průkazu na slevu jízdného vydanému Českými drahami.

Zastávky MHD jsou osazeny několika typy označníků dvoutyčové hranaté nebo kulaté konstrukce, která je stříbrně nebo červeně natřena. Vždy je uveden název zastávky a téměř vždy i čísla zastavujících linek (v místě větvení také směr jejich jízdy).
V terminálu Hlavní nádraží využívají linky městské hromadné dopravy několik nástupišť rozlišených písmeny. Na nástupišti A (hned před budovou) jsou umístěny jízdní řády všech linek, které k nádraží jezdí. Nad nimi se nachází velká digitální informační tabule, která ukazuje příjezdy linek MHD v pořadí linka, směr, čas a nástupiště. Na několika dalších zastávkách (např. Magistrát města, Adalbertinum a Carrefour) se nachází digitální informační systém v podobě žluté desky mezi tyčemi označníku nad skříní s jízdními řády. V této žluté desce se nacházejí políčka zobrazující číslo linky a odjezd, jedno políčko pak ukazuje aktuální čas. Zobrazované odjezdy spojů se řídí pouze jízdním řádem, nikoli skutečným provozem, takže odjezd spoje někdy zmizí z tabulky dříve, než vůz vůbec přijel.

Jízdní řády městské dopravy jsou městského provedení. Časy odjezdů spojů z dané zastávky, jejíž název je zvýrazněn v seznamu vlevo, jsou uváděny zvlášť pro pracovní dny, pracovní dny s omezením provozu MHD (školní prázdniny), sobotu a zvlášť pro neděle + svátky. Doba jízdy bohužel chybí, ačkoli její uvádění by vzhledem k jednoduchosti vedení linek nebylo problematické. Jízdní řády umístěny ve skříni pod plastovou deskou.