Město Kutná Hora má asi 22 000 obyvatel a leží ve středních Čechách na říčce Vrchlici východně od Prahy. Za počátek vývoje města lze považovat založení kláštera v Sedlci v roce 1142, i když zdejší území bylo osídleno již v pravěku. Ve 13. století došlo po objevení ložisek stříbra k prudkému rozvoji a na území dnešního města vzniklo několik hornických osad. V roce 1289 se poprvé objevuje latinský název Mons Cuthna a v roce 1300 udělil král Václav II. osadám horní zákoník. Osady se postupně začaly přetvářet v jednotné město a řada dalších privilegií, přidělených postupně českými králi, jej dovedla až k postavení druhého nejvýznamnějšího města v českých zemích a byla sem přemístěna i centrální mincovna. V důsledku třicetileté války a s nástupem Habsburků na český trůn začal význam města pomalu upadat. I když bylo učiněno několik pokusů o znovuobnovení těžby stříbra ve velkém, nebyly úspěšné a se zrušením mincovny v roce 1727 hornická sláva Kutné Hory definitivně skončila. Průmyslová revoluce se městu spíše vyhnula a stavební rozvoj se tak až do dvacátého století ubíral především směrem obnovy v té době již značně zchátralé původní zástavby. Jedinou větší továrnou byla až do 20. století státní tabáková továrna v Sedlci (dnes Philip Moris), později byly vybudovány závody Avia a ČKD. Kutná Hora je ale i tak dodnes městem stavějícím spíše na své turistické atraktivitě. Historické jádro je městskou památkovou rezervací a v roce 1995 bylo zapsáno i do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Stejně jako průmysl se městu vyhnula i železnice. Vlakové spojení sice Kutná Hora získala v roce 1869, nádraží však bylo vybudováno až v poměrně vzdáleném a tehdy samostatném Sedlci. Dnes je trať dvoukolejná a elektrifikovaná a má číslo 230. Vzhledem k městu má lepší polohu lokálková trať č. 235 z Kutné Hory - hl. nádraží do Zruče nad Sázavou, na které leží stanice Kutná Hora - město. Sem byla železnice přivedena roku 1883, pokračování do Zruče však bylo otevřeno až v roce 1905. Při modernizaci a přestavbě trati z Kolína do Brna v padesátých letech bylo hlavní nádraží v Kutné Hoře přebudováno jako tzv. přechodová stanice se stykem dvou napěťových soustav (3kV ss / 25kV s) přímo ve stanici.

Autobusové nádraží je oproti vlakovému podstatně blíže centru, nevýhodou je však absence krytých stanovišť i odbavovací haly. Dominantním autobusovým dopravcem je na Kutnohorsku společnost Veolia Transport Východní Čechy (dříve Connex Východní Čechy) se sídlem v Chrudimi, která má však ve městě vlastní závod - bývalé garáže ČSAD. Z dalších dopravců zde působí např. OAD Kolín nebo ČSAD Polkost z Kostelce nad Černými lesy. Tento dopravce provozuje i linku PID č. 381 z Prahy do Kutné Hory, která dříve zajížděla z autobusového nádraží až k hlavní železniční stanici. V úseku ze Suchdola do Kutné Hory už je však linka vedena jako 240381 za běžný linkový tarif (je to linka s lomeným tarifem - částečně tarif PID, částečně linkový). Jsou na ni vypravovány kloubové autobusy, a to jak v linkovém provedení (C744, C943), tak i městské čtyřdveřové (B741, B961).

Veolia Transport provozuje v Kutné Hoře autobusové linky MHD a zajišťuje tak základní dopravní obsluhu města i jeho blízkého okolí. Časový rozsah provozu je cca 4:30 - 22:30 hod., o víkendech a volných dnech vyjíždějí první spoje přibližně o hodinu později a provoz je ukončen po 21:00 hod. Jednotlivé linky mají licenční označení 245001 - 245005 a 245007, z praktických důvodů se používá městské označení 1 - 5 a 7. Linky 1 - 5 jsou provozovány pouze v pracovních dnech, linka 7 jako jediná o víkendech a volných dnech (jedná se vlastně o víkendové spoje linky č. 1, které byly před časem pro větší přehlednost jízdních řádů vyčleněny samostatně). Linkové vedení je následující:

Zásadní linkou pro obsluhu města je linka č. 1, která jezdí v pravidelném celodenním intervalu 30 minut. Ve špičkách jezdí navíc další spoje, které zhruba půlí základní interval, který je naopak večer po 19:00 prodloužen na cca 60 minut. Linka má dvě varianty trasy: první, základní, přes sídliště Šipší, kterou projíždějí spoje v již zmíněném pravidelném taktu 30 minut a druhou, která vede přímo bez zajíždění do sídliště. Projíždějí ji vložené "špičkové" spoje. Vybrané spoje linky jsou prodlouženy z hlavního nádraží do Malína, některé z nich potom pokračují ještě dále do obce Hlízov (kam dříve místo č. 1 zajížděla linka č. 4). O víkendech a volných dnech je potom linka č. 1 nahrazena linkou č. 7. Ta jezdí v pravidelném intervalu 60 minut, v průběhu dne jsou ovšem celkem tři "otočky" vynechány (pravděpodobně v souvislosti s dodržováním zákonných přestávek řidiče, kdy celý víkendový provoz podle všeho obstarává jediný autobus). Ostatní linky jsou spíše doplňkové, jezdí pouze v pracovních dnech, a to převážně ve špičkách, případně i večer. Účelem linek č. 2, 4 a 5 je především návoz a odvoz zaměstnanců ČKD a dalších podniků průmyslové zóny, která se nachází poměrně daleko od města mimo souvislou zástavbu. Linka č. 3 potom obsluhuje obec Kaňk, kde je ovšem pouze doplňkem příměstských linek, které tudy projíždějí směrem na Kolín mnohem častěji. Jednotlivé spoje těchto linek se od sebe často vzájemně odlišují, což je ale částečně způsobeno jejich specifickým charakterem.

Samostatnou kapitolou byla linka označovaná jako "Touristbus", která jezdila v trase Hl. nádraží - Sedlec, kostnice - Chrám sv. Barbory. Linka byla sice začleněna do systému MHD pod číslem 6 (úředně 245006), tarifně však nebyla její součástí a platilo na ní zvláštní jízdné 15,-/7,- Kč. Jezdila pouze v letní sezóně od poloviny května do začátku září, a to celotýdenně v době cca 9:00 - 19:00 hod. v přibližně hodinovém intervalu a jednotlivé spoje měly přímou návaznost na vlaky. Linka byla, jak již název napovídá, určena především turistům přijíždějícím do města vlakem a jejich dopravě mezi nejvýznamnějšími památkami. Tomu byla přizpůsobena i vývěsková verze jízdních řádů, která kromě běžných provozních údajů obsahovala také anglicky psaný seznam turistických cílů dostupných z jednotlivých zastávek, včetně jejich vzdálenosti. Tato linka však byla zrušena kvůli slabému vytížení a souběhu s hlavní linkou č. 1, která jí ještě další cestující ubírala. Na linku byl v době její existence vyčleněn autobus SOR C7,5 (KH 87-28), který měl kromě běžného linkového označení ještě fóliové polepy "Touristbus" na předním čele a bocích.

Tarif MHD je nepřestupný a jednotlivé jízdenky se prodávají ve vozidlech. Z tohoto důvodu je zaveden nástup pouze předními dveřmi. Jízdné se platí přímo řidiči, který vydává jízdenky z elektronické pokladny od firmy Mikroelektronika. Cena základní jízdenky je k 1. 9. 2008 stanovena ve výši 10,- Kč, zlevněná (děti do 15 let a studenti) potom 5,- Kč. Především pravidelní cestující mají též možnost uhradit jízdné z čipové karty. Držitelé těchto karet tak mohou využít zvýhodněné jízdné ve výši 8,- Kč / 4,- Kč.

Jízdní řády jsou v linkovém provedení, v hlavičce však mají navíc přípis "MHD Kutná Hora linka č. …". Pro lepší přehlednost jízdních řádů je v nich již natištěno ohraničení řádku s odjezdy z aktuální zastávky, její název je pak vytištěn inverzně bílým písmem v černém poli. Jinde se tento problém většinou řeší pracně ručním podtrháváním, v horším případě vůbec. Jako alespoň symbolické opatření proti vandalům je na každém jízdním řádu v jeho horní části text "Nenič mne, sloužím všem". Zastávky jsou označeny městskými označníky tvořenými čtvercovou cedulí s piktogramem autobusu a názvem zastávky na červeném sloupku. Pokud je zastávka společná i pro meziměstské linky, je zde umístěn zdvojený označník. Jsou to vlastně označník městský a klasický linkový navzájem spojené plechem, na kterém jsou pak vylepeny jízdní řády. Před hlavním nádražím měla navíc linka č. 381 svůj vlastní označník stejného typu, jako se používá na linkách Pražské integrované dopravy. Jinde ve městě jsou však jízdní řády této linky vylepeny na označnících Veolie. Většina zastávek je vybavena čekárnami vesměs celkem moderního vzhledu s prosklenými stěnami. Co však zcela chybí je jakýkoliv plánek linkového vedení. Bohužel ani na internetu nelze najít schéma linek ani vývěskovou verzi jízdních řádů. Přímo na stránkách dopravce je ve vší stručnosti jen odkaz na webový portál IDOS.

Dopravce má pro provoz na linkách MHD v Kutné Hoře k dispozici tři autobusy v městském provedení. Jedná se o vozy Karosa B932 (KH 83-75), SOR B10,5 (1E4 5404) a SOR BN12 (2E6 0284). Poslední dvě Karosy B732 (KH 62-99 a KH 60-54) byly vyřazeny v letech 2004 a 2008. Původně jezdily městské autobusy v Kutné Hoře v červeno-bílém "unifikovaném" nátěru, při opravách potom dostaly modro-bílý firemní nátěr dopravce. V této podobě pak byly dodány již od výrobce také autobusy značky SOR. Celovozové reklamy se v Kutné Hoře nevyskytují, občas ale autobusy nosí krátkodobější reklamní polepy, např. na zadních čelech. V nejexponovanějších časech ve špičkách je však počet městských autobusů nedostatečný a na některých spojích musí vypomáhat autobusy v linkovém provedení, které na tyto výkony přecházejí z meziměstských linek. Jedná se o většinu spojů na linkách 2, 3, 4 a 5, kde vzhledem k jejich charakteru není linkové provedení autobusů až takovým prohřeškem, bohužel stále častěji se však v turnusech meziměstkých linek objevují i čistě městské výkony na lince č. 1 (resp. č. 7).

Linkové označení autobusů bylo dříve v podobě třech cedulí s červeným číslem linky, boční a přední i se stručným popisem trasy, přičemž takto jezdila označená pouze linka č. 1. Ostatní jsou dodnes označovány jen štítky udávajícími směr, v horším případě mají za sklem jen papír formátu A4 s nápisem „MHD“. Autobusy značky SOR a po provedené opravě i jediná zdejší Karosa B932 jsou již vybaveny digitálními panely, na kterých se však zobrazují jen názvy počáteční a konečné zastávky bez čísla linky. Bohužel slabá úroveň označení autobusů linkovými orientacemi není doménou jen Kutné Hory, ale i jiných provozů MHD (snad jen s výjimkou Kolína) dopravce Veolia Transport.

Využití městské dopravy je poměrně dobré. Hlavně na linkách č. 1 a 7 jezdí autobusy po celý den slušně vytížené. Na ostatních linkách se pochopitelně jedná spíše o jednotlivé spoje. Svou roli zcela určitě hrají relativně velké vzdálenosti mezi obytnými čtvrtěmi, nádražím, závodem ČKD a také nemocnicí s poliklinikou, která se nachází až na samém okraji města, navíc s velkým převýšením vůči většině městské zástavby. Nutno také říci, že turisté ke svým cestám po městě hojně využívají i běžné linky MHD, konkrétně tedy nejčastěji jezdící linky č. 1 a 7. Autobusy na lince č. 1 dříve mívaly mimo běžného a výše popsaného linkového označení za bočním sklem vylepený také papír s anglicky psanou "turistickou" směrovou orientací v podobě "Central Station - St. Barbaras Cathedral". Linka č. 1 sice přímo kolem katedrály neprojíždí, ale její trasa od ní nevede daleko a k dopravě k tomuto cíli je možné ji s úspěchem využít, stejně jako k dopravě k sedlecké kostnici, kam je pěší vzdálenost od autobusu taktéž zvládnutelná. Dnes už se však s nimi bohužel nesetkáme. Řidiči jsou nicméně na turisty "neznalé místních poměrů" podle všeho zvyklí a v rámci svých možností se jim ochotně snaží poradit, kde vystoupit a případně je i nasměrovat do správné ulice. Větší atraktivitě MHD by určitě prospělo také její vedení historickým jádrem města, buď v podobě další linky nebo úpravou vedení páteřní trasy 1/7. Tím by místní občané dostali dobré spojení do samotného centra a turisté zase lepší přístupnost dalších zdejším památek (např. někdejší mincovny Vlašský dvůr).Průjezd autobusů historickým jádrem by teoreticky možný byl. Dnes ho městská doprava spíše jen míjí po jeho okraji.

I tak je ale potěšitelnou skutečností to, že celkový počet spojů na linkách MHD má vzrůstající tendenci. Oproti předchozím letům byl o něco navýšen počet spojů na linkách č. 2 a 4. Velkým přínosem bylo též zpravidelnění provozu na linkách č. 1 a 7, kde byla dříve preferována spíše návaznost na vlakové spoje před rovnoměrnou taktovou obsluhou města jako takového. Nyní lze tuto linku zhodnotit jako optimální pro základní obsluhu města. Díky jednotnému taktu jsou dnes odjezdy spojů snadno zapamatovatelné a přinejmenším ve špičkách pracovních dnů i lze na autobus chodit "naslepo", což obvykle v menších provozech MHD nebývá zvykem. Od 17. 7. 2005 je také na Kutnohorsku zavedena první etapa integrovaného systému Středočekého kraje (SID). Do něj jsou zahrnuty příměstské linky společně s provozem MHD v Kutné Hoře a od 1. 9. 2005 též nově vzniklou MHD v nedaleké Čáslavi. Zavedení SID přineslo zásadní změny v tarifním systému, který se teď řídí podle zónového tarifu. Samotné městské dopravy se však tarifní změny nijak nedotkly. Linky jsou nyní v rámci SID označeny písmenem F a posledním dvojčíslím šestimístného licenčního čísla. Linky MHD Kutná Hora mají tedy v SID označení F01 – F05 a F07.

Plánek linkového vedení MHD od Miroslava Pence odpovídající stavu v roce 2005 si můžete stáhnout zde.