Město Jablonec nad Nisou leží v Libereckém kraji pod Jizerskými horami na soutoku Lužické a Bílé Nisy. V současné době má 46 000 obyvatel. Jablonec nad Nisou je známý tradiční výrobou bižuterie a sídlí zde také naše jediná mincovna.
V roce 1849 získal kvalitní silniční spojení v podobě tzv. Krkonošské silnice, která spojovala Liberec a Trutnov. Městem se stal v roce 1866 - v té době měl již 6 000 obyvatel (dvojnásobek počtu z první třetiny 19. století) a obchodní spojení se všemi světadíly. Roku 1872 vznikla v Brandlu plynárna (což připomíná i název jedné z výhyben meziměstské tramvaje do Liberce) a později i elektrárna. Železnice se Jablonečtí dočkali v roce 1886. Vzhledem ke svému umístění měl Jablonec i velmi silnou německou populaci, což se ale změnilo díky jejímu odsunu po 2. světové válce, který znamenal odchod asi 40 000 lidí. V 60. letech byla bytová otázka ve městě řešena, stejně jako jinde u nás, výstavbou sídlišť. V roce 1993 ve městě vznikla mincovna. Město a jeho okolí se může pochlubit malebnou přírodou plnou bohatých lesů, která přímo láká k pěším túrám, cykloturistice nebo zimním sportům (a o sníh tady v zimě rozhodně nouze není).

Jabloncem nad Nisou prochází dvě silnice 1. třídy. První z nich má číslo 14 a vede po trase Liberec - Jablonec nad Nisou - Tanvald - Trutnov - Náchod - Rychnov nad Kněžnou - Ústí nad Orlicí - Česká Třebová. Druhá je označena číslem 65 a spojuje město na křižovatce Rádelský Mlýn se silnicí 35 do Turnova a dále ve směru Hradec Králové nebo Praha.
Naprostou většinu regionální a dálkové autobusové dopravy provozuje dopravce ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. Dalšími dopravci jsou např. ČSAD Liberec, a.s. a ČSAD Semily, a.s.
Na spojení s Prahou si místní dominantní dopravní společnost konkuruje s kladenským dopravcem Lukáš Pech - Eurocar, předtím se o podobnou věc nepříliš úspěšně pokoušel pražský dopravce Hotliner (do 31. srpna 2006).

Jedinou železniční tratí procházející Jabloncem nad Nisou je číslo 036 Liberec - Jablonec nad Nisou - Smržovka - Tanvald - Harrachov, která je jednokolejná a neelektrifikovaná a jsou po ní vedeny pouze osobní (zastávkové) vlaky. Železniční stanice leží sice v zástavbě, ne však přímo v centru města. Vedena je k ní pouze linka MHD číslo 18, která jezdí jen ve špičce dnů školního vyučování v intervalu 40 minut. Na území Jablonce nad Nisou se nachází ještě železniční zastávky Jablonec nad Nisou dolní nádraží, Jablonec nad Nisou zastávka, Nová Ves nad Nisou a Jablonecké Paseky. Zastávka Proseč nad Nisou, která je pojmenovaná po jablonecké městské části, leží již těsně na území sousedního Liberce (hranici zde tvoří řeka Lužická Nisa).

Počátky městské hromadné dopravy v Jablonci nad Nisou se datují do roku 1900, kdy byla zprovozněna první tramvajová trať z centra města do Rychnova k železničnímu nádraží. Tramvajový provoz se dále rozvíjel a po 2. světové válce se začalo dokonce pracovat na jeho propojení s provozem v sousedním Liberci. Oba systémy měly shodný úzký rozchod 1000 mm. První úsek meziměstské tratě z Jablonce do Vratislavic byl otevřen v roce 1953, zbytek tratě do Liberce v roce 1955. Meziměstskou linku 11 vypravoval jablonecký dopravní podnik společně s libereckým.

Od roku 1959 byl tramvajový provoz v Jablonci nad Nisou omezován a tratě rušeny. Dopravu postupně přebíraly autobusy. Poslední městská trať do Janova nad Nisou byla zrušena v roce 1965. Od té doby lze provoz pokládat za zrušený - oficiálně byl zrušen až v roce 1970, kdy byly zdejší tramvaje předány do Liberce. Vozovna byla zrušena o rok později. V roce 1972 zanikla i bloková smyčka meziměstské tratě skrz centrum města a tramvaje liberecké linky 11 se tak obracejí na smyčce v Pasířské ulici ještě před vjezdem do centra, nedaleko autobusové zastávky Lázně.

Dopravní podnik města Jablonce nad Nisou provozoval pouze autobusovou dopravu až do 31. prosince 1980. Od 1. ledna 1981 byla společnost začleněna pod tehdejší severočeský krajský národní podnik ČSAD Ústí nad Labem.
V roce 1990 se jablonecký dopravní závod ČSAD oddělil a nadále funguje samostatně.
Vlivem historického vývoje (popsaného rozsáhleji na samostatné stránce) do Jablonce nad Nisou v současné době jezdí tramvaje, které však provozuje Dopravní podnik města Liberce, a.s. a nejsou součástí jablonecké MHD. Mají odlišný tarif i přepravní podmínky a autobusové linky jablonecké MHD na ně nenavazují (i když přestup je díky blízkosti zastávek Lázně a Liberecká snadný). Cestujícím by pomohlo zřízení společného integrovaného dopravního systému Liberce a Jablonce nad Nisou, kam by spadal celý systém MHD obou měst a příměstská doprava. Jablonecké autobusové linky by v takovém případě musely být přečíslovány do společné řady s autobusy MHD Liberec.
V budoucnosti by měla být meziměstská tramvajová trať z Liberce do Jablonce nad Nisou přestavěna na dvoukolejnou a normálně rozchodnou. Po této přestavbě má být trať částečně vedena po železnici a v Jablonci nad Nisou prodloužena dále do města.

Dnešní název provozovatele MHD zní ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. Akciová společnost vzniklá ze státního podniku v roce 1992 sídlí na adrese Pražská 1458/14, Jablonec nad Nisou.
Provoz městské hromadné dopravy v Jablonci nad Nisou je v současnosti zajišťován 17 denními a jednou noční autobusovou linkou. Denní linky jsou označeny čísly 1 - 6, 8 - 10, 12 - 18 a Š1 - Š3 (školní linky), noční linka má označení N1.

Nejčilejší provoz je ve špičkách pracovních dnů na linkách číslo 2 (Kamenná, centrum - Paseky, ELP) a 12 (Žižkův vrch - Kamenná, centrum - Rýnovice průmyslová zóna), které mají v tomto období interval 15 minut, v sedle v případě linky 2 60 minut a u linky 12 30 minut. O víkendu ani jedna z nich nejezdí. V pravidelném intervalu 30 minut jezdí ve špičkách linky 1, 10, 13 a 14, linka 18 má pravidelný interval 40 minut (nejezdí o prázdninách) a linka 16 60 minut. Na ostatních linkách jsou intervaly nepravidelné a jedou na nich maximálně dva, velmi výjimečně i tři spoje za hodinu. V sedle je provoz podstatně slabší. O víkendu jsou v provozu pouze některé linky, často však ve velmi omezeném rozsahu (např. na linkách 15 a 16 jediný spoj). Linka 8 jako jediná nejede v pracovní dny a o víkendu jezdí v intervalech 30 nebo 60 minut.
Noční linka N1 je tvořena jedním spojem jedoucím kolem 2. hodiny v sobotu a v neděli, na školních linkách jede vždy jediný spoj ve dnech školního vyučování ráno.
Většina linek má několik variant trasy. Obvykle se jedná jen o zkracování vybraných spojů o koncové úseky, někdy však i o větvení na trase.

Do autobusů MHD se nastupuje pouze předními dveřmi a vystupuje se dveřmi ostatními. Dříve bylo v jízdních řádech uvedeno, že "cestující je po nástupu do vozidla povinen znehodnotit předem zakoupenou jízdenku ČSAD - MHD". Dnes už se to sice neuvádí, ale platí to stále. Jízdenky jsou k sehnání v trafikách nebo automatech. Tarif je nepřestupný a časový, ceny platné od 1. 1. 2008 jsou následující: jízdenka na 30 minut stojí plnocenná 12,- Kč a zlevněná (děti od 6 do 15 let) 6,- Kč a na 60 minut 18,- / 9,- Kč. Existuje také celodenní přestupní jízdenka pro celý obvod MHD za 30,- / 15,- Kč, týdenní jízdenka za 115,- Kč a víkendová rodinná jízdenka pro dva dospělé a dvě děti za 60,- Kč. Za přepravu zvířete (která není časově omezena) se platí 5,- Kč.
V předprodejích (a to i v těch zabezpečovaných dopravcem) může být problém méně obvyklé druhy jízdenek sehnat. Označovač jízdenek je umístěn u stanoviště řidiče ve vodorovné poloze a jízdenky se označují lícem (šipkou) směrem k řidiči. Řidič zabezpečuje prodej všech druhů jízdenek s přirážkou 2,- Kč.

Zdarma se přepravují například děti do 6 let, důchodci nad 80 let, držitelé průkazu ZTP a ZTP-P včetně psa, hudební nástroje nebo lyže, snowboard, dětské saně a boby.
Nepřenosné časové jízdenky (předplatní legitimace) existují měsíční, čtvrtletní, půlroční a roční. Ve všech kategoriích jsou k dispozici pouze jako občanské, ve všech kategoriích kromě roční pro důchodce do 70 let a od 70 do 80 let. Žákovské a studentské časové jízdenky existují měsíční (neplatí v době letních prázdnin) nebo na celý školní rok, k dispozici je také přenosná prázdninová žákovská jízdenka. Dále existuje měsíční síťová přenosná jízdenka pro organizace a roční kupón pro držitele Zlaté Jánského plakety s trvalým bydlištěm v (bývalém) okrese Jablonec nad Nisou. Pro více jízd je možno zakoupit také arch jízdenek za zvýhodněnou cenu.
Občanská měsíční jízdenka stojí 370,- Kč, čtvrtletní 990,- Kč, půlroční 1880,- Kč a roční 3540,- Kč.

Na linky MHD vyjíždějí pouze autobusy městského provedení. Ty jsou označeny evidenčními čísly a výraznými nápisy "Městská hromadná doprava" na žlutém, červeném či béžovém podkladě na čele vozu. Pokud je vůz bezbariérově přístupný, nacházejí se po obou stranách tohoto nápisu piktogramy invalidy na vozíku.
Dopravce vlastní zhruba 40 městských autobusů, z nichž přes polovinu tvoří vozy Karosa běžné délky s podlahou v normální úrovni. Nejstaršími vozidly MHD jsou Karosy B 731 a B 732. S nimi vzhledově téměř shodný je jeden novější exportní vůz Karosa B 832. Zastoupeno je i novější provedení těchto úspěšných vozů - Karosa B 932 a Karosa B 932E. Dalším typem vozidel jsou kratší autobusy SOR B 9.5 a SOR B 10.5 se sníženou podlahou - u předních a u středních dveří se nachází jeden schod a u zadních dva schody. Autobusy byly zakoupeny s použitím dotací na nákup nízkopodlažních vozů a jsou proto považovány za nízkopodlažní, označeny příslušnými piktogramy a nasazovány na garantované nízkopodlažní spoje. Invalidům na vozíku či matkám s kočárky však tato garance příliš nepomůže.
Skutečné nízkopodlažní autobusy (s bezbariérovým přístupem) jsou zastoupeny typem Karosa-Renault CityBus 12M. Jediným vozem svého typu je mikrobus Mercedes-Benz Sprinter 413, ev. č. 49. Ten bývá nasazován na linky č. 6 (v pracovní dny) nebo 3 a 17 (o volných dnech). Celkem pojme 26 osob (13 sedících a 13 stojících).

Zajímavou kapitolou bylo v nedávné minulosti provozování Karosy B 931 na pohon stlačeným zemním plynem (CNG). Nakonec byl tento atypický vůz předán do Prostějova. Také jsme se zde mohli setkat s kloubovou Karosou C 744 SPZ 64-00 ev. č. 111 (rok výroby 1989). Ta byla později přeřazena na meziměstskou dopravu, ovšem nyní se už nevyskytuje ani na ní. Naposledy byla v provozu spatřena 27. října 2004 před příchodem nových autobusů Karosa C954E.
Všechny autobusy kromě Karos B 731 a CityBusů jsou vybaveny mechanickými převodovkami. Kromě většiny vozů typové řady Karosa 700 mají digitální orientace, a to na čele, pravém boku i zádi. Zavedeno je i hlášení zastávek. Oficiálně nejsou v síti MHD žádné zastávky na znamení, je však zvykem, že před výstupem z autobusu dávají cestující znamení tlačítkem řidiči. Po stisknutí tohoto tlačítka vozy hlásí "zastavíme".

Jablonecké městské autobusy nemají žádný vlastní nátěr. Nepoužívají už ale ani dříve běžnou červeno-bílou tovární kombinaci. Všechny totiž jezdí v celovozovém reklamním nátěru - většinou na různé firmy, které si reklamu zaplatily, někdy však přímo na služby dopravce ČSAD Jablonec nad Nisou. Reklamní nátěry na vozech jsou skutečně pestré, na různých barevných podkladech, ale přesto v nich nezanikají linkové orientace, evidenční čísla ani označení dopravce.
Výjimečně jezdí některý vůz v podkladových barvách odstraněné reklamy, díky čemuž lze v MHD vidět i celý bílý autobus.

Zastávky městské hromadné dopravy jsou osazeny modro-bílými označníky městského typu jednotyčové konstrukce s kulatou stříbrnou tyčí a hranatžm modře orámovaným terčem s nakresleným autobusem, pod kterým je nalepen znak města a uveden nápis "Městská hromadná doprava", název zastávky a čísla zastavujících linek. Čísla linek jsou vlepena do připravených kulatých bílých políček, kterých je šest vedle sebe. Pokud na jednom stanovišti zastavuje více linek, jsou ostatní čísla nalepena různě okolo názvu zastávky.
Označníky mohou být upevněny také na sloupu či čekárně. Pokud na zastávce staví zároveň regionální autobusové linky a nemají samostatný označník "ČSAD zastávka", je nad hranatým městským terčem přichycen druhý kulatý s nakresleným autobusem a nápisem "zastávka".

Jízdní řády městských linek jsou podobného provedení jako u regionálních a dálkových linek, tzn. vypsány jsou odjezdy spojů ze všech zastávek. V horní části černobílého formuláře se nachází velké logo dopravce a jeho adresa, výrazně je vyznačena doba platnosti jízdního řádu, trasa linky a její zkrácené městské číslo (nezvykle vpravo). Vyznačeny jsou i již zmíněné spoje s garantovaným nasazením nízkopodlažního vozidla. Orientaci cestujících však znesnadňuje to, že aktuální zastávka nebývá podtržena ani nijak zvýrazněna.
Linka číslo 1 má jako jediná jízdní řád městského provedení s uvedením odjezdů spojů pouze z aktuální zastávky, která je v seznamu zastávek vlevo zvýrazněna. Vedle seznamu zastávek nechybí ani jízdní doba.

Městské autobusy mají vlastní garáže v Pražské ulici v centru města, umístěné v objektu bývalé tramvajové vozovny. Objekt na druhé straně Pražské ulice je také sídlem společnosti. Linkové autobusy ČSAD Jablonec nad Nisou jsou garážovány v objektu v Želivského ulici v Rýnovicích.
Dílenské hale garáží v Pražské ulici se 14. února 2006 pod tíhou sněhu propadla střecha. Hala byla naštěstí tou dobou již několik dní vyklizena. Vyklizena a bez střechy je dosud a pokud nebude v dohledné době opravena, je pravděpodobné, že Jablonec nad Nisou o tuto památku na tramvajový provoz přijde. O sníh a potíže s ním není v zimě v Jablonci nad Nisou nouze: jen krátce před zřícením střechy dílenské haly spadla 10. února masa sněhu ze střechy domu na autobus SOR B 9.5 ev. č. 52. Ten již byl, na rozdíl od haly, znovu zprovozněn.

Zde je ke stažení seznam autobusů.

Zdařilá dopravácká akce při příležitosti Evropského týdne mobility a Evropského dne bez aut, proběhla na Dolním náměstí v Jablonci nad Nisou v sobotu 20. září 2008. Počasí ten den bylo dosti nevlídné, teploměr sotva přelezl 10 stupňovou hranici a obloha se celý den tvářila velice pošmourně, naštěstí však nepršelo. Přímo na náměstí byly vystaveny exponáty v podobě nejmodernějších autobusů společnosti ČSAD Jablonec nad Nisou, jako například nízkopodlažní Irisbus Crossway LE a SOR BN10,5. Hostem byl osmnáctimetrový článkový vůz Plzeňských městských dopravních podniků Solaris Urbino, který má dopravce zapůjčený k provoznímu ověření a také zcela nové vozy Mercedes Benz Inturo, MAN Lions City, zapůjčené od výrobců.

Mezi 9 až 17 hodinou se mohli návštěvníci akce povozit na několika připravených okruzích po městě historickými dopravními prostředky. Na výběr měli mezi autobusem Škoda RTO Lux, RTO, ŠL 11, RO + vlek, Ikarus 280, poschoďovým doubledeckerem Routemaster a nebo jedinečnou soupravou tahače Škoda RTTN + návěsu NO80. Kvůli špatnému počasí bohužel nedorazil autobus RTO kabriolet. Akci navštívilo asi 5000 návštěvníků, kteří mohli být plně spokojeni. Celodenní plošná jízdenka stála 50,-Kč.
(M. Klas)

Na 22. září každoročně připadá Den bez aut. K této akci se připojilo i ČSAD Jablonec nad Nisou a připravilo na víkend 18. a 19. září 2004 den otevřených dveří. Další část společného programu se konala i v sousedním Liberci, a proto byla mezi oběma městy zavedena i historická autobusová linka.

Zatímco v Liberci hrály prim tramvaje, jablonecký program byl logicky zaměřen především na autobusy a jeho centrem byla garáž autobusů MHD v Pražské ulici. Byly zde k zakoupení propagační materiály (např. velmi kvalitní videokazeta o historii jablonecké MHD) a zájemci si mohli prohlédnout i vozy, které v současnosti zajišťují provoz městské dopravy - za pozornost stál nejen minibus Mercedes Benz Sprinter evid.č. 49 pro málo vytížené spoje, ale třeba i Karosa B732 evid.č. 60 v "polorozebraném" stavu - zrovna totiž procházela prohlídkou. Zájem budil i autobus RTO (zatím v podobě vraku), který se stane muzejním vozidlem ČSAD Jablonec nad Nisou nebo trochu schovaná "Marjánka" aneb torzo někdejšího motorového vozu z dnes již zrušeného tramvajového provozu v Mariánských Lázních.

Celá akce byla velmi vydařená a asi nikdo z fandů veřejné dopravy, kteří se sjeli z řady koutů republiky, nelitoval. Je ale pravdou, že drobné nedostatky by se našly: historická autobusová linka z Jablonce nad Nisou do Liberce měla celkem dlouhý interval, takže i když na ní jezdily mj. kapacitní kloubové Ikary, řada lidí dala přednost tramvajové lince 11 prodloužené až do liberecké vozovny, která tak byla dost vytížená. Autobusy sice také jelo hodně lidí, i když mohlo jich být možná víc... Ale ani to nemůže zkazit dojem z celého vydařeného programu. Bylo vidět, že pořadatelé se velice snažili. Za to jim patří velký dík a věřme, že se zase někdy něčeho podobného znovu dočkáme. Stálo to za to.

Slavnostní zahájení provozu tramvají sice proběhlo až 7. 2. 1900 (tedy o tři roky později než v Liberci), ale samotná myšlenka tohoto záměru je daleko starší. Už v roce 1892 totiž začal továrník Hofmann uvažovat o zřízení tohoto druhu dopravy. První projekt byl předložen v roce 1895 a roku 1898 začaly přípravné práce. O rok později byla založena společnost Gablonzer Strassenbahn und Elektrizitats Gessellschaft, která začala od již výše zmíněného data zajišťovat provoz tramvají na první jednokolejné trati s 5 výhybnami z jabloneckého Tržního náměstí do Rychnova o délce 9,3 kilometru. Vozovna byla postavena u dnešní zastávky MHD Pražská a dnes slouží městským autobusům.

Další rozvoj na sebe nenechal dlouho čekat. Ještě téhož roku, konkrétně 4. dubna, byla zprovozněna druhá trať z Lípové ulice přes Tržní náměstí do Novoveské ulice o délce 1,7 kilometru. I tato trať byla jednokolejná, pro křižování vlaků sloužily 3 výhybny. Na Tržním náměstí byla trať obloukem propojena s tratí do Rychnova. 10. května se konečná posunula z Lípové ulice o další 3 kilometry do Brandlu - opět jednokolejně, pro křižování vlaků byly na novém úseku postaveny 2 výhybny. O dva dny později vyjely tramvaje z Tržního náměstí do Rýnovic, což znamenalo nárůst délky sítě o 3 kilometry jednokolejné tratě s dvěma výhybnami. 5. září se začalo jezdit na 2,2 kilometru dlouhé trati z Brandlu do Rýnovic, která byla jednokolejná bez výhyben a od roku 1904 byla určena výhradně pro nákladní dopravu. Ve stejný den, tedy 5. září 1900, byla rýnovická trať prodloužena o 3,2 kilometru do Janova, kde byla jediná výhybna. Na konečné v Janově vznikla malá vozovna a skladiště. Ještě v roce 1900 byla postavena trať z Pražské (tehdy Vídeňské) ulice k hlavnímu nádraží o délce asi 420 metrů. U nádraží byla trať ukončena vidlicovitě.

Rok 1902 byl ve znamení velkého rozvoje nákladní dopravy, protože vznikla nová nákladiště v lokalitách Rychnov, Vrkoslavice, Pulečný, Kokonín, Rýnovice a Janov. To byl impuls pro zahájení nákladní dopravy z těchto nákladišť k nádraží v Rychnově. V období 1902 - 1903 navíc začaly vznikat vlečky. Pravidelná přeprava pošty tramvajemi začala v roce 1904. Z tohoto důvodu bylo postaveno 5 motorových vozů určených výhradně pro přepravu poštovních zásilek. Nespornou zajímavostí bylo umístění poštovních schránek na těchto tramvajích, do kterých mohli cestující vhazovat své zásilky.

Ani osobní doprava ale nikterak nestagnovala. 1. září 1904 se začalo jezdit do Pasek, přičemž stavba této tratě probíhala od 12. června téhož roku. Zároveň byl změněn název provozovatele na Gablonzer Elektrische Bahnen (= Jablonecké elektrické dráhy). Roku 1911 došlo k rozšíření vozovny a po skončení 1. světové války, v roce 1918, začala náhrada tyčových sběračů lyrami. V roce 1922 si město Jablonec nákupem akcií zajistilo rozhodující podíl v provozování tramvajové dopravy. Název provozovatele se změnil na Jablonecká dopravní společnost a.s., Jablonecké elektrické dráhy. V roce 1928 byla zprovozněna nová trať k hlavnímu nádraží, což znamenalo konec pro původní úsek z roku 1900. Roku 1929 začala stavba nové vozovny ve Vrkoslavicích.

V roce 1940 byla vzhledem k válečným událostem zastavena doprava osob v úseku Brandl - Měšťanská ulice a v květnu 1945 skončila přeprava pošty. Roku 1950 skončila nákladní doprava, což znamenalo i konec pro trať z Brandlu do Rýnovic. Ve stejném roce byla zrušena i vozovna Vrkoslavice, která sloužila především k odstavování lokomotiv a dále nákladních či poštovních vozů.

Počátek padesátých let byl ve znamení významné dopravní stavby, která měla význam nejen pro Jablonec. Začala totiž výstavba tramvajové trati do sousedního Liberce. Nejprve se v listopadu 1953 začalo jezdit z Jablonce (kde trať končila velkou blokovou smyčkou v centru, která vedla přes Anenské náměstí a ulicemi U zeleného stromu, Pražská a Poštovní) do Proseče a 15.2.1954 až do Vratislavic (do zastávky Vratislavice, kostel). Zároveň byla k tomuto datu ukončena nákladní tramvajová doprava. Na Nový rok 1955 byl zprovozněn zbytek tratě do Liberce. Na linku 11 spojující obě města bylo vypravováno celkem 6 pořadí, o které se dělily tramvajové vozovny obou měst, která měla v té době stejného provozovatele MHD - od roku 1949 totiž existoval Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou, který ovšem zanikl relativně brzy - v roce 1960.

To už ale začal pomalý soumrak jablonecké městské tramvajové sítě. V roce 1959 byla zrušena trať do Pasek a roku 1963 došlo ke změně v počtu a rozmístění výhyben na lince z Rychnova do Janova, kde byl zaveden interval 30 minut. Konec nastává 31.3.1965, kdy na trať z Rychnova do Janova již tramvaje nevyjely kvůli sněhové kalamitě a byly nahrazeny autobusy. Do 31.12.1969 tak Jablonečtí vypravovali už jen linku 11 do Liberce.

Od 1. ledna 1970 začal linku 11 vypravovat už jen DP Liberec (který měl ovšem až do roku 1972 v jablonecké tramvajové vozovně v Pražské ulici pronajatu jednu kolej pro odstavování a údržbu svých tramvají), čímž se historie jabloneckých tramvají definitivně uzavřela. Zájemci o další dějiny meziměstské trati získají více informací na stránce o veřejné dopravě v Liberci.

Na zrušený samostatný provoz jabloneckých tramvají upomíná kus koleje zasazený do dlažby v pěší zóně v Kubálkově ulici mezi Mírovým a Horním náměstím. Pamětní deska upozorňuje česky, anglicky, polsky a německy na to, že tudy procházela v letech 1900 - 1965 trať Rychnov - Jablonec nad Nisou - Janov, která v těchto místech dosahovala na šedesátimetrovém úseku svého maximálního sklonu 108,5‰ (dnes má největší sklon v ČR pražská tramvajová trať od holešovické elektrárny na Stírku - "pouze" 80,15‰, ale zato v délce 470 metrů).
V blízkosti pamětní desky je umístěn zastávkový označník z počátku 20. století (zastávka "Staré náměstí - Alter Markt") upravený do podoby z let 1920 - 1927.

Historie autobusové dopravy je rovněž dlouhá a bohatá. Ačkoli tramvajová trať z Liberce do Jablonce byla zprovozněna v roce 1955 (viz výše), potřeba tohoto spojení byla daleko starší a tak si město Jablonec už v roce 1906 opatřilo koncesi pro provozování autobusové dopravy mezi oběma městy. Projekt tramvajové tratě (ano, už tehdy byla její stavba uvažována!) plán zhatil a tak se autobusy na této trase rozjely až v roce 1921. Provozovatelem byla Jablonecká dopravní společnost, na kterou město převedlo svou koncesi z roku 1906. Jezdilo se s dvěma autobusy (třetí byl v záloze). V roce 1922 linku převzaly dráhy, které s ohledem na souběžné železniční spojení neměly samozřejmě na jejím provozu velký zájem, takže došlo k výraznému omezení provozu. Roku 1928 linku převzala Autobusová dopravní společnost s ručením omezeným, Liberec a trasu rozdělila na dvě větve - přes Rýnovice a Vratislavice. Počátkem 30. let zde začali jezdit jiní soukromí dopravci, ale přítrž jejich podnikání učinil zábor pohraničí Němci v roce 1938.

Městské autobusy v Jablonci znovu vyjely 15.4.1930. První vozový park tvořily autobusy Walter a Škoda 606. První linka vedla z Jablonce přes Lučany a Maxov do Josefova Dolu. Během roku se začalo jezdit ještě do Rádla, Polubného a Železného Brodu. Je tedy vidět, že zpočátku měla autobusová doprava ne zcela městský charakter. Není to ale až taková kuriozita - i dnes najdeme dopravce, kteří sice mají název začínající slovy "Dopravní podnik", ale přitom některé jejich linky mají k MHD velmi daleko - můžeme jmenovat např. DP v Děčíně či Chomutově - Jirkově.

V roce 1938 bylo provozováno celkem 6 linek. Po záboru pohraničí byla zřízena ještě další linka z Jablonce přes Šumberk a Krásnou na Huť. Vozový park čítající v té době 13 vozů tvořily z velké části autobusy německé provenience. Válečná doba si vynutila i různá řešení v době míru krajně neobvyklá - např. náhradní pohon na dřevoplyn či zatemnění reflektorů.

Nový rozmach autobusové dopravy začal koncem 50. let, kdy byla zrušena městská trať do Pasek. Předtím byly autobusy využívány hlavně na smluvní nepravidelnou dopravu, když předtím, od roku 1948 do zahájení provozu meziměstské tramvaje do Liberce, jezdily právě mezi Jabloncem a Libercem. Vládu nad celou jabloneckou MHD autobusy získaly po definitivním zrušení městské tramvajové sítě (31. března 1965). K významné změně došlo k 31. prosince 1980, kdy byl jablonecký DP, jako čistě autobusový dopravce, začleněn do ČSAD Ústí nad Labem, národní podnik, DZ 405 - Jablonec nad Nisou, jako provoz MHD. Od 1. července 1983 se začal uplatňovat nový systém placení jízdného - MOC (= Mechanizované Odbavování Cestujících). Od 1. května 1992 byla založena akciová společnost ČSAD Jablonec nad Nisou, která převzala štafetu v provozování MHD. Od 1. dubna 1995 začal fungovat nový elektronický systém pro odbavování cestujících.

Jablonec má jedno zajímavé prvenství - 1. května 1998 začal jezdit tzv. cyklobus (tedy autobusová linka se speciálně upraveným vozovým parkem, který umožňuje přepravu jízdních kol), nejprve na trase Jablonec nad Nisou - Bedřichov, později byla zavedena další linka z Bedřichova do Liberce a od 1. května 1999 byly obě linky sloučeny do jedné s výslednou trasou Liberec - Bedřichov - Jablonec nad Nisou. Dnes se s cyklobusy setkáme i jinde - např. v Teplicích (zde ale nejsou kola přepravována přímo v autobuse, ale na přívěsu). V zimě je naopak do lokalit, které jsou atraktivní pro provozování zimních sportů, provozován tzv. Skibus. Výrazné zkvalitnění provozu MHD nastalo také k 1. května 2001, kdy byl zahájen zkušební provoz noční linky N1, která byla v provozu nejprve celotýdenně, nyní jen o víkendech.
Více informací o současném provozu MHD naleznete na úvodní stránce.

Jablonec nad Nisou je vskutku hezké město (o jeho okolí to platí dvojnásob) a rozhodně stojí za návštěvu. A pokud se do tohoto kraje v Jizerských horách opravdu vydáte, určitě se nezapomeňte svézt některým z městských autobusů, které dobře poznáte podle žlutých samolepek s černým nápisem "Městská hromadná doprava". I když si můžeme postesknout, že zde, krom "jedenáctky" z Liberce tramvaje už nenajdeme, současný autobusový provoz rozhodně není špatný. A navíc - Jablonec je hned po Liberci prvním větším městem, které má být napojeno na pozoruhodný kolejový systém Regiotram Nisa. Takže pokud vyjdou všechny plány a záměry, máme se jistě na co těšit...

Použitá literatura: kniha 100 let MHD na Jablonecku