Ostravská aglomerace

Ostrava, její komíny a nákladní lanovka na historické pohlednici.

Archiv Jiřího Hertla

Ostravsko je oblast, pro kterou nenajdeme srovnání na území České republiky. Takto hustě zabydlené oblasti těžkého průmyslu nalezneme například v sousedním Polsku, v Katowické oblasti, v německém Porúří, Doněcké oblasti na Ukrajině nebo třeba v Anglii v oblasti kolem Manchasteru. To všechno jsou jedny z nejvýznamnějších oblastí těžby černého uhlí a kovovýroby v Evropě. Všechna zmíněná "ocelová srdce" mají mnoho společného i z hlediska dopravy: je zde silný pohyb osob mezi hustě osídlenými městy a průmyslovými areály, kvůli němuž během 19. a 20. století vznikla velmi rozsáhlá tramvajová síť. Stejně jako jinde ve světě i v Ostravě tramvaje živelně propojily jednotlivá města a souměstí, podél tratí rychle vznikaly obytné čtvrtě, a tak vznikla souvislá aglomerace o více jak půl miliónu obyvatelích.

Jako pohádková krajina působí rekreační oblast jen pár kilometrů západně od ostravské Poruby. Vesničkami a lesíky se vine jednokolejná tramvajová trať z Poruby do Zátiší. Na fotografii ještě s tramvají typu T2 poblíž Horní Lhoty.

Foto Jiří Hertl (30. 11. 1985) - Archiv Jiřího Hertla

Výstavba dopravní sítě na Ostravsku probíhala v letech 1894 - 1918. První tratí pouličních drah byla tramvajová linka od moravskoostravského nádraží Severní dráhy císaře Ferdinanda v Přívoze do Vítkovic. Provoz zajišťovaly čtyři dvounápravové parní lokomotivy, které vozily nejen 15 osobních, ale i 6 nákladních vozů. Parní trakce z pochopitelných důvodů nevydržela dlouho, 1. května 1901 vyjely do ostravských ulic čisté a méně hlučné elektrické tramvaje. Elektrifikací byl odstartován vývoj normálněrozchodných tramvají na území Ostravy. Do normálněrozchodné sítě patřila i 7 km dlouhá dráha ze Svinova do Klimkovic ve Slezsku (provoz zahájen 8. 12. 1911 v parní trakci).

Nejrozsáhlejší síť místních drah vyrostla severovýchodně od Ostravy. Jejím zárodkem se stala městská dráha v Bohumíně, která zahájila svůj provoz na rozchodu 760 mm. Elektrifikace městské dráhy v Bohumíně proběhla až v roce 1916. Bohumínský systém se v roce 1913 napojil na budovanou síť Slezských místních drah. Tyto dráhy v letech 1904 - 1914 postupně spojily Moravskou Ostravu s Hrušovem, Bohumínem, Polskou Lutyní, Orlovou, Karvinou a Fryštátem. Všechny tratě byly vybudovány o rozchodu 760 mm a napájeny stejnosměrným napětím podle daného úseku 700, 750 nebo 800 V. Nezávisle na výstavbě Slezských místních drah se budovala další místní dráha, a sice Moravská Ostrava - Karvín (Karviná). Tato relativně přímá trať bez odboček měřila 20 km a byla napájena napětím 900 V. Provoz na ní byl zahájen v roce 1909 již rovnou v elektrické trakci (narozdíl od výše uvedených drah).

Ostrava, Smetanovo náměstí v šedesátých letech 20. století. Před budovou divadla Zdeňka Nejedlého se nacházel nejvýznamnější přestupní uzel ostravské městské dopravy. Za divadlem bylo ještě umístěno autobusové nádraží.

Archiv Jiřího Hertla

Ostrava, Smetanovo náměstí na počátku 21. století. Divadlo Zdeňka Nejedlého dostalo nový kabát a změnilo své jméno na Divadlo Antonína Dvořáka. Jeho okolí se zklidňuje a jižní okraj centra Ostravy se postupně revitalizuje.

Foto Miroslav Klas (29. 8. 2001)

Rozvoj unikátního systému přerušil až celosvětový boom automobilové a autobusové dopravy. V letech 1960 - 1961 přijatý generel dopravy v Ostravě ignoroval složité dopravní vazby v ostravské aglomeraci, které do té doby řešila z velké části právě úzkorozchodná tramvajová síť. Tramvaje se dostaly na okraj zájmu a jako přežitek starých dob byly postupně omezovány a rušeny. S vidinou, že autobusy tehdejšího ČSAD zajiští veškeré přepravní vtahy, byly zrušeny desítky kilometrů tratí. Začalo to zkracováním tramvajových tratí v Karviné v roce 1961, zkracováním linek v celé síti i přes silný odpor veřejnosti (např. v Muglinově) a vyvrcholilo to tragickou nocí z 30. září na 1. října 1973, kdy 3 minuty po půlnoci vyjela poslední noční tramvaj na trať z Hrušova do Bohumína. Více zajímavostí o úzkorozchodných tramvajích na Ostravsku najdete na této stránce v menu.

Ostrava, Poruba a nízkopodlažní tramvaj Astra

Ostrava, Poruba. Nástup do nízkopodlažní tramvaje Astra na konečné Vřesinská.

Foto Jiří Kohout (2002)

Následky chybné dopravní politiky šedesátých let si Ostravsko přeneslo i do nového tisíciletí. Ačkoli se již od roku 1996 rozvíjí integrovaný dopravní systém ODIS, ještě v roce 2006 do něj nejsou začleněny Havířov, Orlová a Karviná, tedy aglomerace s více jak 200 tisíci obyvateli. Jak je možné, že k integraci byla schopna přistoupit poměrně vzdálená Opava a ještě odlehlejší Krnov, a východní enkláva odolala?! Ať už jsou příčiny jakékoli, pro cestujícího je rozdíl patrný na první pohled: krajské město Ostrava se již více jak jedno desetiletí řadí mezi nejdynamičtěji se rozvíjející provozy městské dopravy, údržba vozového parku, prezentace dopravního podniku vůči veřejnosti a jeho služby jsou na špičkové úrovni. Vozový park je obnovován nejen moderními nízkopodlažními autobusy, ale i tramvajemi a trolejbusy, které jsou jednak vzorně modernizovány, jednak nakupovány nové.

Na dobré úrovni je i opavská doprava a systémy v ostatních městech zařazených v ODISu. Na druhé straně jako odstrašující příklad přístupu k veřejné dopravě slouží Havířov, který již dlouhá léta experimentuje s plynobusy, údržba vozového parku je podprůměrná a o komfortu služeb pro cestující lépe nemluvit. Havířov, Karviná a Orlová jsou města dodnes obsluhovaná pouze autobusy, odtržená od integrovaného dopravního systému a tedy zcela neschopná nabídnout solidní alternativu k individuální automobilové dopravě. Výsledkem je mimo jiné životní prostředí těchto měst. Vzduch již sice není cítit tolik sírou jako dřív, jeho jedovatost však vzrostla rapidně vzhůru díky exhalátům motorů aut a autobusů. Ostravsko tak i nadále zůstává krajem ostrých kontrastů, blahobytu a chudoby, čistoty a špíny, moderního a zpátečnického myšlení.

Ostravský dopravní podnik se v roce 1980 mohl chlubit titulem "nositel Řádu práce". K tomuto dobovému propagačnímu snímku byl připojen text: "Článkové autobusy Ikarus pomáhají zlepšovat kulturu cestování." Dnes se již s Ikarusy v modrých barvách DPO nesetkáme a ostravský dopravní podnik nepotřebuje žádné řády k tomu, aby přesvědčoval veřejnost o kvalitě svých služeb. Není ale třeba vyjet příliš daleko z Ostravy, abychom se přesvědčili, že sedmdesátá léta v ostravskokarvinské pánvi ještě zcela neskončila.

Archiv Jiřího Hertla

Vrátit se na začátek stránky.

Kategorie: cz / ostravsko

Podkategorie

bohumin
Kategorie bohumin automaticky dodana pri importu clanku

Počet článků:

1
karvina
Kategorie karvina automaticky dodana pri importu clanku

Počet článků:

1
uzkorozchodky
Kategorie uzkorozchodky automaticky dodana pri importu clanku

Počet článků:

1
hlucin
Kategorie hlucin automaticky dodana pri importu clanku

Počet článků:

1
petrvald
Kategorie petrvald automaticky dodana pri importu clanku

Počet článků:

1
rychvald
Kategorie rychvald automaticky dodana pri importu clanku

Počet článků:

1
orlova
Kategorie orlova automaticky dodana pri importu clanku

Počet článků:

1
havirov
Kategorie havirov automaticky dodana pri importu clanku

Počet článků:

1
ostrava
Kategorie ostrava automaticky dodana pri importu clanku

Počet článků:

5
vratimov
Kategorie vratimov automaticky dodana pri importu clanku

Počet článků:

2

Města V - Ž

ostravsko

Ostravská aglomerace

Podkategorie

Vyhledávání

Vánoční trolejbus 2022

NEJHEZČÍ VÁNOČNÍ TROLEJBUS 2022