Přeštice jsou největším a nejvýznamnějším centrem jižního Plzeňska. Leží v rovinaté poloze na levém břehu řeky Úhlavy asi 15 km jižně od Plzně na hlavní silnici a železniční trati do Klatov. Vznik města je spojen s obchodní cestou vedoucí z plzeňské kotliny proti proudu řeky do Bavor. První písemná zmínka o Přešticích pochází z roku 1226. Na město byly povýšeny roku 1525 Ferdinandem I., tehdy byl městu udělen i znak. Slibný rozvoj města zabrzdil rozsáhlý požár v roce 1590. V 18. století patřily Přeštice kladrubskému klášteru, který zde v letech 1750-1775 vybudoval barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Stavba chrámu byla provedena podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Svých věžových bání se však jeden z největších barokních kostelů v Česku dočkal až při opravě v roce 1995. Součástí chrámu mělo být také velké děkanství, ovšem jeho stavba zůstala pouze v zárodku původních velkorysých plánů.

Období první republiky přineslo velký stavební rozmach. Vedle rodinných domků to byly zejména velké úřední budovy jako okresní hejtmanství, okresní záložna hospodářská, okresní nemocenská pojišťovna, okresní soud, pošta a nová velká sokolovna. Po obsazení Sudet roku 1939 se z Přeštic stalo pohraniční město.

Poválečný vývoj města je ukázkou komunistické degradace, která je v případě Přeštic zvláště výrazná. Bylo zrušeno v postatě všechno, okresními úřady počínaje a školami, muzeem, spolky a organizacemi konče. Soukromé podniky byly nahrazeny malými pobočkami státního podniku Tesla a Prefa, Komunálními službami, stavebním podnikem, strojní traktorovou stanicí, zemědělským družstvem a zemědělským nákupem, jehož areál s obrovským silem, zastiňující charakteristické městské panoráma s chrámem, je trvalým pomníkem éry socialismu. Ještě hůře se na podobě města podepsalo vybudování panelového sídliště v těsné blízkosti náměstí. Ve městě zanikla řada hodnotných staveb, zejména barokní hospodářský dvůr při děkanství a bývalá židovská synagoga, později modlitebna Českobratrské církve evangelické, sousoší sv. Benedikta z roku 1729 a památník T.G.Masaryka na náměstí, zmizel i půvabný starý mlýnský náhon s ostrůvkem a malou vodní elektrárnou.

Po roce 1989 nastává nový výrazný rozvoj města, které se snaží navázat na své tradice, přerušené poválečným vývojem. Od roku 2003 je město obcí s rozšířenou působností pro správní obvod čítající 30 obcí a 21 tisíc obyvatel. Roku 1993 byla založena Nadace pro dostavbu věží chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Obnova chrámu se stala symbolem nového rozvoje města, který přinesl vybudování nové velké základní školy, domu s pečovatelskou službou, řady soukromých podniků, rekonstrukci řady domů na náměstí, areálu děkanství a prostoru před kostelem. Město připravuje další významné akce jako výstavbu muzea, plavecké haly, školní jídelny, domova důchodců, malometrážních bytů, gymnázia a technické vybavenosti pro výstavbu rodinných domků. Přeštice, město s 5 655 obyvateli a 877 domy tak potvrzují své postavení nejvýznamnějšího střediska regionu.

Je na místě připomenout, že Přeštice jsou rodištěm rektora Karlovy univerzity Jana Přeštického z Javořic, skladatele Jana Jakuba Ryby, architekta a mecenáše Josefa Hlávky, obrozeneckého spisovatele Václava Stacha a dalších významných osobností. V současnosti je patrně nejznámějším obyvatelem Přeštic modelka Andrea Verešová.

Připraveno podle podkladů od pana Tomáše Karla

Město vždy těžilo ze své výhodné polohy na zemské silnici. Od roku 1795 projížděl pravidelně Přešticemi poštovní dostavník z Plzně na Klatovy. Roku 1809 se začíná stavět nová silnice z Plzně do Klatov, z Přeštic byla poté budována druhá silnice do Nepomuka. Rozvoj města významně ovlivnilo vybudování železnice Plzeň - Klatovy - Železná Ruda v roce 1874. Silně zatížená jednokolejka byla elektrifikována v roce 1996. Pozdější snahy o doplnění železničního spojení na Blovice a Staňkov nebyly úspěšné i když přeštická samospráva pro tento projekt od roku 1894 intenzivně lobbovala.

Páteří veřejné dopravy na Přešticku zůstává zmíněná železniční trať, kde je zaveden taktový grafikon a město má několikrát za den přímé rychlíkové spojení s Prahou. Významnou roli hraje také autobusová doprava, prezentovaná především linkami společnosti ČSAD autobusy Plzeň a.s. Dálkové linky mají svou stanici na Masarykově náměstí, místní linky končí na vlakovém nádraží. Některé dálkové spoje v trase Klatovy - Plzeň - Praha obsluhuje kontroverzní společnost pana Štálicha. Přímo středem Přeštic prochází velmi frekventovaná silnice I/27, vybudování obchvatu města bude do budoucna nutností.

Důležitým záměrem je zdvoukolejnění trati Plzeň - Klatovy, které by se mělo podle Koncepce dopravy Plzeňského kraje uskutečnit. Umožní to zahustit vlakové spojení s Plzní na půlhodinový interval, při citelném zkrácení jízdní doby. Pak bude železniční spojení skutečně bezkonkurenční, protože již dnes se v pracovní dny ráno neobejde cesta po silnici do Plzně bez značného zdržení v dopravní zácpě. Důsledkem očekávaného rozvoje Integrovaného dopravního systému kraje bude patrně omezení autobusového spojení s Plzní a Klatovy. Ušetřené vozokilometry by se měly použít pro zlepšení dopravy v nejbližším okolí města, autobusové linky budou plnit funkci krátkých napáječů železniční dopravy, tak jak je to v moderních dopravních systémech. Proto bude nutné nutné vylepšit současné autobusovou stanici u vlakového nádraží o nástupní ostrůvky, přístřešky, informační systémy apod.

Nový provoz MHD v Česku byl spuštěn ve středu 2. ledna 2008. Linka označená číslem 455 001 je v provozu pouze v pracovní dny s celkem pěti spoji denně. Zajištěna je obsluha všech důležitých částí města (škola na Jordáně, nákupní zóna, hřbitov, železniční stanice atd.) s tím, že autobus se po městě pohybuje hvězdicovitě s pravidelným průjezdem přes přeštické náměstí. Navíc každé pondělí a středu autobus zajíždí i do Žerovic a Skočic.

Zastupitelstvo Přeštic schválilo na základě návrhu dopravce jednotné jízdné v ceně 5,- Kč. Na jízdné je při platbě čipovou kartou ČSAD autobusy Plzeň poskytována sleva 5%. Bezplatně budou přepravováni děti do 6-ti let v doprovodu osoby starší 12-ti let, přičemž max. počet doprovázených dětí jsou dvě. Provoz na lince MHD bude zajišťovat nový nízkopodlažní autobus SOR BN 9,5 s vyklápěcí plošinou.

Pohled na jízdní řád linky, ve srovnání se zkušebním jednodenním provozem na podzim 2007 (viz níže), však přinesl zklamání. Patrně z finančních důvodů byla opuštěna atraktivní myšlenka pravidelného taktového jízdního řádu po celý den a zůstaly pouze vybrané spoje. Budoucnost ukáže, zda-li si zvolený úsporný způsob dopravní obsluhy města najde dostatek uživatelů.

Po vzoru ostatních měst Plzeňského kraje - Tachova, Stříbra, Rokycan a Domažlic se v Přešticích v roce 2007 začali zabývat myšlenkou zavedení linky městské veřejné dopravy. Pochopení našli u dopravce ČSAD autobusy Plzeň a.s., který disponuje vhodnými vozidly - malými městskými nízkopodlažními autobusy SOR.

Město Přeštice se v rámci kampaně Evropského týdne mobility (16. až 22. 9. 2007) připojilo k Evropskému dni bez aut. Akce s hlavním mottem "Ulice pro lidi" se v jednotlivých dnech zabývala problematikou střetu zájmů mezi motorizovanými a pěšími občany. Během týdne postupně jednotlivé skupiny obyvatel města - důchodci, maminky s kočárky, školáci vytipovávali nejproblematičtější místa ulic, která by se měla přednostně řešit nějakým stavebním či dopravně - organizačním opatřením.

Úterý 18. září 2007 je datum, které se významně zapíše do dějin města. Tento den byl vyhrazen pro téma "Ulice pro MHD". Ve spolupráci s městským úřadem, pořadateli Evropského týdne mobility a dopravcem ČSAD autobusy Plzeň a.s., vyjel do ulic města na jednodenní zkušební provoz první přeštické linky MHD nový nízkopodlažní autobus SOR.

Souběžně se zkušebním provozem MHD proběhlo v Rebcově ulici ověření možnosti vytvořit zde pěší zónu. V Rebcově ulici, která slouží jako pěší spojka centra s vlakovým nádražím, je základní škola. Komunikace byla pro automobilovou dopravu uzavřena od 7 do 17 hodin.

Slavnostního zahájení provozu městské linky se zúčastnil starosta města Mgr. Petr Fornouz, za společnost ČSAD autobusy Plzeň a.s. její ředitel pan Miroslav Hucl a vedoucí provozu Přeštice V. Königsmark. Dopravce předpokládal nasazení zcela nového vozu SOR CN 9,5, prvního sériového vozu tohoto typu, ovšem nenadálé technické komplikace byly příčinou toho, že první kolo jel s cestujícími klasický příměstský vůz SOR C 9. Zbytek dne jezdil na lince vůz SOR CN 10,5, narychlo povolaný z Plzně.

V 8:30 poprvé vyjel autobus MHD Přeštice na okružní trase Masarykovo nám., nádraží ČD, hřbitov, Masarykovo nám., nákupní zóna Na Chmelnicích, Gagarinova ulice, škola Na Jordáně, Masarykovo nám., přičemž každá druhá jízda byla v obráceném směru. Celou trasu autobus zvládl za necelou půlhodinu, v zastávce u nádraží ČD bylo možné přestupovat na vlaky. Trasa i časová poloha linky byla zvolena promyšleně. Senioři využívali spoje k dopravě za nákupy a na návštěvu hřbitova. Výhody cestování nízkopodlažním autobusem si přišli vyzkoušet také obyvatelé domu s pečovatelskou službou. Dopravce si během zkušebního provozu ověřoval reálné jízdní doby a průjezdnost jednotlivých komunikací na trase. Frekvenci cestujících přímo ve vozu sledovali pracovníci městského úřadu, cestující se zároveň k záměru mohli vyjádřit v připravených anketních lístcích.

Zde je nutné ovšem podotknout, že dopravní průzkum při takové mimořádné jednodenní akci má jen omezenou vypovídací hodnotu. Skutečnou vypovídací hodnotu by měl dopravní průzkum až po několikaměsíčním provozu linky.

Asi čtenář namítne, že město Přeštice položené v rovinatém terénu na trase mezinárodní silnice a železnice je se svými 5 655 obyvateli na zavedení městské hromadné dopravy malé. Ovšem pokud budeme chod takového městečka sledovat pozorněji, zjistíme, že zdání leckdy klame.

Nejprve si musíme uvědomit, že naše populace stárne. Více než třetina obyvatel těchto maloměst je v důchodovém a nebo naopak v mladistvém věku. Věku, kdy člověk není často schopen fyzicky řídit automobil a nebo se samostatně pohybovat po městě plném provozu. Také infrastruktura pro chodce není na maloměstech a vesnicích vůbec dostatečná. Její technicky stav (v průměru horší než ve velkých městech) leckdy pohyb invalidních lidí a vozíčkářů fakticky znemožňuje. Kult velkých diskontních prodejen budovaných na zelené louce za městem, pak také stojí za úpadkem tradičních krámků, umístěných v malé docházkové vzdálenosti rovnoměrně po městě. Tím vzniká pro seniory bez automobilu těžko řešitelný problém. V neposlední řadě vznikají také čtvrtě rodinných domků na okraji dosavadního osídlení a rodiny s malými dětmi které zde převážně bydlí, také řeší problém dopravy do škol a za lékařem.

Zatím jsem se nezmínil o dopravě do zaměstnání. Lidé v produktivním věku jsou na tom finančně i fyzicky většinou dobře, svou dopravu mohou běžně řešit automobilem či pro ně podniky zřizují svozné autobusy. Silniční infrastruktura není na maloměstech vážně přetěžována, jako je tomu ve velkých městech. Proto pro pracující systém MHD v maloměstech není až tak důležitý. Je však potřebné samozřejmě posuzovat případ od případu.

Z výše uvedeného plyne, že naši senioři, invalidé, děti či maminky s kočárky - tj. skoro polovina populace ve městě - by zavedení MHD uvítala. A jaká by to měla být MHD?? Opět vyplývá, že městská linka(y) by rovnoměrně měla pokrývat obytné a obchodní čtvrtě, zdravotnická střediska, domovy důchodců, školy, městská nádraží a hřbitovy. S ohledem na převažující typ cestujících není důležitá cestovní rychlost, závleky linky pro ušetření docházkové vzdálenosti nebývají proto závadou. Důležitý je ovšem pravidelný taktový interval po celý den (alespoň hodinový), pokud možno po celý týden. Velmi potřebné je také nasazování vhodného vozidla, což je dnes běžně dostupný nízkopodlažní autobus. Výrazným zdrojem cestujících jsou samozřejmě městská vlaková a autobusová nádraží. Proto by měly být spoje MHD maximálně s příměstskou a meziměstskou dopravou provázány. Při dodržení těchto zásad vznikne dopravní systém srovnatelně atraktivní s automobilovou dopravou.

Městská hromadná doprava (samo slovo hromadná je nevhodné - na hromadě se převážejí brambory - což není jistě cílem dopravce ani objednavatele dopravy - města) patří i v motoristicky rozvinutých městech západu k běžnému občanskému vybavení. Vysvětlení je jednoduché - neexistence "socky" ve skutečnosti z občanů sociály dělá, neboť jim znesnadňuje či zcela znemožňuje společenské uplatnění. Přiznejme si to, jaké ponižující bude ve stáří doprošování se ostatních, aby nás někam svezli autem...

• Město Přeštice
• Jízdní řád linky MHD Přeštice