Domažlice, nazývané hlavní město Chodska, vznikly coby celní osada Domasilice na důležité obchodní cestě z Čech do bavorského Regensburgu nejpozději na konci 10.století. V její blízkosti dal český král Přemysl Otakar II. vybudovat mezi léty 1262 - 1265 královské město opevněné hradbami, které mělo chránit blízký hraniční přechod. V jihozápadním cípu nového města byl vystavěn hrad, který se stal sídlem královského purkrabího, kterému byli podřízeni legendární ochránci zemských hranic – Chodové, kteří měli na domažlickém hradě i svůj vlastní soud. Čeští panovníci si byli vědomi strategické polohy Domažlic na zemské hranici a podporovali jejich rozvoj různými výsadami. V roce 1850 se Domažlice natrvalo staly sídlem politické a soudní správy okresu. V té době byly zbořeny z velké části městské hradby společně s dvěma bránami což uzmožnilo další rozrůstání města. Již v roce 1861 dorazila do Domažlic železnice z Plzně, směřující do bavorského Furth im Waldu.
Dnes jsou Domažlice okresním městem v Plzeňském kraji s přibližně 11 000 obyvateli. Pracuje zde průmysl strojírenský, dřevozpracující, potravinářský a oděvní. Historické jádro města je městskou památkovou rezervací.

Domažlicemi prochází silnice 1. třídy číslo I/22 Draženov (napojení na I/26) - Domažlice - Kdyně - Klatovy - Nalžovské Hory - Horažďovice - Strakonice - Vodňany a 2. třídy II/183 Domažlice - Koloveč - Merklín - Přeštice - Nebílovy - Štáhlavy - Rokycany a II/193 Žlutice - Nečtiny - Úněšov - Stříbro - Kladruby - Horšovský Týn - Domažlice - Havlovice (napojení na I/26). Na západě obchází město přes Draženov a Havlovice silnice 1. třídy I/26 Ejpovice - Plzeň - Stod - Holýšov - Horšovský Týn - Draženov - Česká Kubice - Folmava (státní hranice s Německem), která před postavením obchvatu městem také procházela.

Většinu provozu regionální a dálkové autobusové dopravy zajišťuje dopravce ČSAD autobusy Plzeň a.s. Jedinými dalšími dopravci jsou Miroslav Pazdera (z obce Babylon) a Probo Trans Beroun, spol. s r.o. Autobusové nádraží leží v blízkosti centra města a nese název Domažlice, Poděbradova. Je umístěna v docházkové vzdálenosti od centra města. Autobusové nádraží však neposkytuje cestujícícm příliš komfortu, chybí vhodná vyhřívaná čekárna, informační kancelář a důstojné WC.
Před železniční stanicí je umístěna další významná zastávka Domažlice, žel. st. (staré autobusové nádraží), kde jsou některé linky nebo spoje také ukončeny.

Domažlicemi prochází jednokolejná, neelektrifikovaná železniční trať číslo 180 Plzeň - Nýřany - Stod - Holýšov - Staňkov - Domažlice - Česká Kubice - Furth im Wald. Kromě osobních vlaků jsou po ní vedeny i rychlíky spojující Prahu s Mnichovem a Norimberkem. Ve stanici Domažlice se od hlavní trati odpojují odpojují tratě regionálního významu a to č. 184 Domažlice - Poběžovice - Bělá nad Radbuzou - Bor - Tachov - Planá u Mariánských Lázní a č. 185 Domažlice - Janovice nad Úhlavou - Klatovy - Sušice - Horažďovice předměstí. Na obou jsou vedeny pouze osobní (zastávkové) vlaky. Na trati č. 185 je možné ještě v roce 2008 potkat půl století staré mohykány, motorové vozy řady 831. Od grafikonu 2007/2008 zajiždí klatovské moderní motorové jednotky typu Regionova přes Domažlice až do Tachova. Stanice Domažlice leží bohužel poměrně daleko od centra města i obytné zástavby. Spojení stanice s městem nedokonale zajišťuje domažlická MAD a ostatní regionální autobusové linky, vycházející od železniční stanice. V budoucnu se zvažuje protažení osobních vlaků od Plzně až do nynější zastávky, Domažlice, město. Ta leží blízko centra, uprostřed obytné zástavby. V zastávce však není možné momentálně obracet a odstavovat soupravy vlaků.

Městská hromadná doprava až do poloviny 90. let dvacátého století zajišťovala dopravu mezi nádražím, průmyslovou oblastí, vlastním centrem města, sídlištěm a obytnými čtvrtěmi na třech linkách, z nichž dvě jezdily ve velice slušném intervalu. Třetí linka byla v provozu víceméně pouze ve špičkách pracovních dní a zajišťovala zejména obsluhu průmyslových závodů. V té době byly na linkách MHD provozovány tři autobusy klasického městského provedení Karosa ŠM11 a Karosa B73x, přičemž s autobusem ŠM11 jsme se zde mohli setkat ještě v roce 1988. Linkové vedení bylo stabilní, pouze po dokončení nového autobusového nádraží v roce 1990, byla MHD přeložena z historického náměstí Míru do ulice Poděbradovy.

Po radikálním řezu v polovině 90. let ze zůstala jen jedna linka obsluhující sice všechny směry jako předchozí tři linky, avšak jezdící velmi sporadicky, navíc prakticky každý spoj odlišnou trasou, takže od té doby lze hovořit spíše o náhodné generaci spojů MHD, než o městské dopravě jako takové.
Situace v obsluze města veřejnou dopravou jistě odráží i finanční možnosti a priority města, avšak když vezmeme v úvahu, že před rokem 1990 byly do domažlické MHD zaintegrovány ještě příměstské linky, musíme s hlubokým politováním konstatovat, že kvalitní městská doprava v hlavním městě Chodska je dnes již jen vzpomínkou na minulost.

Ke konci roku 2005 byla prodloužena linka městské autobusové dopravy k nové nemocnici, která byla dokončena na západním okraji Domažlic nedaleko bývalé konečné Palackého. I v tomto roce město přispělo částkou 600 tisíc Kč na ztrátovost MHD. Umístění nové nemocnice v polích za městem, bohužel značně ztížilo její dostupnost pro pacienty, mezi nimiž převažují senioři a osoby špatně pohyblivé. Dříve měli nemocnici uprostřed města, nyní jsou odkázáni na nedokonalé spojení s ní v průměru pouze jednoho spoje za hodinu. Některé tyto spoje k nemocnici, dokonce ani neobsluhují obytné čtvrti na severu města a rovnou míří do centra. Takovou dopravní obsluhu jistě nelze nazvat jako ideální. (platno k r. 2008)

Linka byla v roce 2007 v provozu v pracovní dny od 5.15 do 22.20 a jely na ní jeden až tři spoje za hodinu s výjimkou večera, kdy byl před posledním spojem v každém směru interval téměř 4 hodiny. V sobotu jel jeden spoj v každém směru před 13. hodinou a v neděli a svátek v každém směru tři spoje mezi 12.30 a 16.30.

Od 1. února 2007 došlo k navýšení jízdného MHD. Plné jízdné činilo při platbě v hotovosti 7,- Kč, poloviční jízdné pro děti do 15 let a důchodce ve věku od 60 do 70 let 3,50 Kč. Podmínky pro bezplatnou přepravu (důchodci nad 70 let atd.) zůstaly zachovány v nezměněné výši. Novinkou bylo větší zvýhodnění cestujících s čipovou kartou ČSAD autobusy Plzeň, kterým tak byla poskytována sleva téměř 15% oproti ceně jízdného placeného v hotovosti. Obyčejné jízdné je tak vyšlo na 6,-, poloviční na 3,- koruny. Tyto ceny jízdného platily do konce roku 2007.

Trasa linky MAD je vedena v linii Nová nemocnice - Bezděkovské předměstí - Poděbradova ul. - Autoservis/ZZN. Nejčastěji je projížděn úsek Poděbradova - Palackého - Nová nemocnice, ve kterém se však spoje, stejně jako v méně projížděných úsecích k železniční stanici a ZZN, různě větví do několika variant trasy. Již několik let má linka MAD licenční číslo 405 001.

Využití MAD při přepravě cestujícíh od vlakového nádraží do centra snižují nevýhodné časové polohy spojů. Jejich rozložení bere málo v potaz provoz rychlíků, naopak na osobní (zastávkové) vlaky navazují spoje linky MAD běžně, o čemž svědčí i poznámky v jízdním řádu o vyčkávání příjezdu vlaků po dobu 5 až 10 minut. Aktuální jízdní řád domažlické MAD je ke stažení dole v odkazech.

Provoz městské hromadné dopravy v Domažlicích zajišťuje od roku 1993 společnost ČSAD autobusy Plzeň a.s. Její provozovnu najdeme v ulici Prokopa Velikého 654. Dopravce je v areálu v podnájmu, paradoxně i přes skutečnost, že byl v polovině osmdesátých let značným nákladem a za výrazného přispění vlastních zaměstnanců v rámci tzv. akce Z, vystavěn nedaleko odsud velkorysý dopravní závod. V polovině devadesátých let však místní dopraváci o nový areál díky privatizačním rošádám přišli. V roce 1988 dřívější dopravní závod obsluhoval 43 linek o celkévé délce 1463 km. V roce 2007 domažlická provozovna ČSAD měla na stavu asi 56 autobusů a obsluhovala kromě domažlické MAD 50 linek ZDO.

Domažlický provoz fungoval dříve jako dopravní závod 301 Domažlice krajského národního (od roku 1988 státního) podniku ČSAD Plzeň.

Tarifní podmínky sice umožňují použít všechny linky dopravce ČSAD autobusy Plzeň na území Domažlic jako MHD, jízdenka však musí být nejprve vydána na lince MHD č. 405 001 (poté s ní lze přestupovat do 30 minut od vydání). Ideálnější by bylo umožnit cestovat po Domažlicích i bez této podmínky, protože v určitých časech MHD prostě nejede. Za to v této době např. od nádraží míří do centra několik příměstských linek.

Od 1. ledna 2008 vstoupil v platnost nový tarif pro MAD v Domažlicích. Spolu s novým jízdním řádem a smlouvou o zajištění provozu MAD Domažlice v roce 2008, ho dne 17. prosince 2007 schválila rada města. Obyčejné jednorázové jízdné bude stát nově 8,- Kč, zlevněné jízdné pro děti, občany nad 60 let atd. vyjde na 4,- koruny. Cestující s čipovou kartou ČSAD autobusy Plzeň pak zaplatí pouze 7,- resp. 3,50 Kč.

V pátek 15. prosince 2006 proběhlo na domažlickém náměstí Míru slavnostní předání nového nízkopodlažního autobusu SOR BN10.5 (2P9 2780) určeného pro zdejší MAD. Za město se akce zúčastnil starosta Miroslav Mach, místostarostové Pavel Wolf a Libor Kubů. Za dopravce pak ředitel společnosti ČSAD autobusy Plzeň a.s. pan Miroslav Hucl a vedoucí provozu Domažlice Jan Šup. Nový autobus zakoupila společnost ČSAD autobusy Plzeň za 5,4 miliónu korun. Město Domažlice přispělo částkou 200 tisíc Kč. Prezentaci bezbariérového autobusu a první zkušební jízdu si rovněž vyzkoušeli i domažličtí invalidé.

Od předání nízkopodlažního autobusu SOR v roce 2006 jsou spoje zajišťované tímto vozem vyznačeny příslušnou (ale snadno přehlédnutelnou) poznámkou. Ostatní spoje jsou nadále zajišťovány běžnými autobusy Karosa a SOR, přejíždějícími z regionálních linek.
Mětský autobus SOR BN10.5 je vybaven čelní digitální orientací, na které se zobrazuje v prvním řádku nápis "MHD Domažlice" a ve druhém trasa. Linkové autobusy mají za čelním sklem cedulku "MHD", ale spolu s ní často různé konečné regionálních linek, ze kterých na městskou linku přejíždějí.

Většina označníků zastávek MHD je provedení běžného v regionální a dálkové dopravě, tj. nejčastěji dvoutyčové stříbrné konstrukce s kulatým terčem "ČSAD zastávka" (se zeleným nápisem "ČSAD" nebo novým logem ČSAD autobusy Plzeň) a deskou pro jízdní řády. Na těchto označnících bývá uveden i název zastávky. V zastávkách Poděbradova (autobusové nádraží) a Železniční stanice jsou umístěny označníky s terči s číslem stanoviště. Ostatní autobusové linky využívají shodné označníky s linkami MHD.

Jízdní řády MHD jsou shodného provedení s regionální autobusovou dopravou, v záhlaví je však mezi licenčním číslem a trasou linky uvedeno "MAD Domažlice". V JŘ se neuvádí kilometráž, protože ji vzhledem k tarifu není potřeba.

Městská doprava v Domažlicích by do budoucna mohla změnit trasování a rozdělení stávající linky na minimálně dvě. Dnešní situace beztak klasickou linku moc nepřipomíná, ale spíše provoz jednotlivých spojů. A když už se tak děje, je to spíše na škodu. Protože komu se chce projíždět celou trasu MAD objíždějící celé Domažlice?! Ze zastávky Palackého k železniční stanici Domažlice to s MHD trvá 20 - 25 minut. Normální chůzí tuto vzdálenost zvládnete za zhruba 30 minut.
MAD by mohla hvězdicovitě obsluhovat jednotlivé části města přes autobusové nádraží v Poděbradově ulici nedaleko samého středu města. Například linkami (spoji) v trase Nová nemocnice - Palackého - Poděbradova - žel. stanice ( - AGP) a Čapka Choda - Baarova - Mánesova - Poděbradova - Elitex - ZZN.