Jihočeské pošumavské město dudáků leží na soutoku řek Volyňky a zlatonosné Otavy, asi 60 kilometrů severozápadně od Českých Budějovic. S cca 25 tisíci obyvateli jsou třetím největším městem v jižních Čechách. Středověké dějiny města jsou pevně spojeny s historií strakonického hradu, který založil v první třetině 13. století šlechtický rod Bavorů. Oba jejich znaky bavorské střely a maltézského kříže jsou základními symboly dnešního praporu města. První písemné zprávy o Strakonicích jsou datovány do roku 1235, městská privilegia získaly roku 1367. Nejcennější artefakty, výsledky výzkumů a další historické památky jsou uloženy v Muzeu středního Pootaví v prostoru hradního areálu, kde se také nachází Šmidingerova knihovna a základní umělecká škola. Pozdější vývoj města dokládá i dnes zřetelná původní zástavba, kde bychom marně hledali pravidelné ulice. Specifikem regionální oblasti je bohatá historie českého dudáctví (k její propagaci přispěl i Josef Kajetán Tyl svou hrou Strakonický dudák) a dudáckých festivalů. Zajímavostí města je gotická hradní věž zvaná Rumpál, ze které je krásný výhled na město a blízké okolí. Ve Strakonicích se pravidelně pořádá množství kulturních a společenských akcí, které patří ke koloritu města a každoročně přilákají spoustu turistů.

Současnost města je spojena se všeobecným rozvojem centra a jeho okolí. Město je přirozeným centrem mikroregionu Strakonicka a je patrná soudržnost s nedalekým Pískem. Nejznámějším podnikem ve Strakonicích je strojírenský podnik ČZ Strakonice, který se zabývá výrobou zbraní a motocyklů. Populární je také strak místní pivo Strakonický Dudák a Nektar. A ještě jedna kuriozita - již od roku 1828 se ve městě vyrábějí fezy (turecké čepice) známé po celém světě. Dnes je produkuje firma Fezko.

Dalo by se říci, že co se týče dopravní obslužnosti, je ve Strakonicích na velmi dobré úrovni. Městem prochází významné silniční komunikací na České Budějovice, Písek, Prahu a zejména na hraniční přechod Strážný. Městem prochází několik významných autobusových linek, jako například Praha-Strakonice-Stachy, Zadov.

Dále je zde železniční křižovatka hlavní trati č. 190 (České Budějovice – Plzeň) otevřené roku 1868 a dvou „lokálek“ č. 203 (Strakonice – Březnice) z roku 1899 a č. 198 (Strakonice – Vimperk - Volary) z roku 1893. Hlavní vlakové nádraží sousedí s autobusovým, ale je od něj poněkud nepochopitelně odděleno supermarketem Billa. Autobusové nádraží je na dnešní poměry plošně poněkud předimenzované, vlakové nádraží s ohledem na svůj význam by si zasloužilo zásadnější modernizaci.

Linkovou, dálkovou a městskou dopravu ve Strakonicích a okolí zajišťuje ČSAD STTRANS, dceřiná společnost ČSAD Jihotrans. Historie tohoto podniku sahá až do roku 1949, ta novodobá se pak píše od roku 1999, kdy sdružení měst a obcí okresu Strakonice a společnost ČSAD Jihotrans založily pro záměry privatizace podnik ČSAD STTRANS a.s., kde každá ze stran vlastní 50% akcií. Tato nově vytvořená společnost následně, po ukončení privatizace v červnu 2001, převzala odštěpný dopravní závod ČSAD Strakonice s.p., včetně jeho majetku, závazků a pohledávek. ČSAD STTRANS se věnuje tradičním oborům podnikání v dopravě, jako je zejména veřejná silniční osobní doprava, silniční nákladní doprava tuzemská i mezinárodní, opravárenství, provozování spediční kanceláře a další doplňkové služby.

Hlavní činností ČSAD STTRANS je samozřejmě provozování autobusové dopravy. Firma provozuje tři linky městské hromadné dopravy ve Strakonicích, na 35 regionálních a několik dálkových linek. Ve vozovém parku autobusů je k dispozici cca, 50 autobusů, převážně značek Karosa a MAN. V současnosti je vozový park obměňován převážně vozidly MAN. V městské dopravě jsou provozovány autobusy Karosa, Irisbus City Bus, Citelis a MAN.

Společnost také provozuje autobusová nádraží ve Strakonicích a Blatné, která jsou vybavena informačními kancelářemi a napojeny na informační systém AMBUS.

V současnosti je vypracován projekt počítající s přestavbou a modernizací autobusového nádraží ve Strakonicích, podrobnější informace zatím ale nejsou k dispozici. Ve Strakonicích se pochopitelně objevují i jiní "cizí" dopravci. Nejvíce je zastoupena společnost ČSAD Autobusy České Budějovice, konkrétně závody Písek, Vimperk a Prachatice. V okrese Strakonice dále působí společnost Doprava Záruba z Vodňan, která se zaměřuje hlavně na dopravu na Vodňansku a Písecku, ale některé linky zajíždějí až do Strakonic. Na autobusovém nádraží dále můžeme spatřit autobusy patřící společnosti Probo Trans Beroun, ČSAD autobusy Plzeň a další.

Městská doprava je ve Strakonicích zajišťována třemi linkami, označenými čísly 1, 2 a 3. Čísla slouží jen pro označování autobusů, ve skutečnosti se jedná o licenční čísla linek 385001 – 385003 a ty jsou také uváděna na jízdních řádech. Linky jsou provozovány celotýdenně po celý den, přičemž o víkendu a svátcích jezdí jen část spojů. Intervaly na linkách se dají považovat za rozumné a dostačující potřebám města.

Na linky jsou vypravovány autobusy městského typu, zastávky jsou opatřeny městským označníky, mnohdy i pěknými přístřešky a je vydáván samostatný jízdní řád. Městská doprava má ve Strakonicích relativně krátkou tradici, ale její význam i dnes je nezpochybnitelný.

Podle frekvence spojů a vytížení je páteřní linkou číslo 2. Je provozována v trase (Modlešovice, Podsrp – Nádraží ČD – sídliště 1. Máje – Tisová ulice). Interval na lince je nepravidelný v rozsahu 30 - 60 minut, přičemž některé spoje jsou vedeny jen v části trasy a nebo některé školní posilové spoje jezdí pouze ve dnech školního vyučování. Podobně je to také na linkách číslo 1 (Povážská prodejna – Nádraží ČD – sídliště – Starý Dražejov) a číslo 3 (Nádraží ČD – Strakonice,Nový Dražejov – Katovice).
Přestupním uzlem pro všechny linky MHD, ČSAD a vlaky ČD jsou zastávky u nádraží Českých drah. První spoje vyjíždějí v cca. ve 4:30, poslední krátce po jedenácté hodině večer. O víkendech provoz končí již zhruba o tři hodiny dříve, kolem 20:00.

Městské autobusy jsou označovány klasickými plastovými cedulemi, které se umisťují pouze za čelním sklem. Většinou se používá větší tabulka s číslem linky a malá orientace s cílovou stanicí. Nové nízkopodlažní autobusy využívají moderní terčíkový informační systém Buse s technologií DOT Led. I na tomto panelu se zobrazuje číslo linky, počáteční a koncová zastávka, přičemž koncová je zvýrazněna větším písmem.

Ve Strakonicích je možný nákup jízdních dokladů předem mimo vozidlo. Jsou zavedeny jednotlivé nepřestupné jízdenky a mechanický systém odbavování cestujících, přičemž nástup je umožněn jen předními dveřmi. Cestující je povinen označit jízdenku v označovači, prokázat se průkazkou a nebo zakoupit jízdenku u řidiče. Ceny jízdného jbyly dlouho překvapivě přívětivé, základní jízdné je za 5,- Kč, zlevněné 2,- Kč.
Nově se jízdné měnilo (zřejmě) od 1.5. 2008. Jízdné v prvním pásmu nyní stojí 6,-Kč, zlevněné 3,-Kč. Při jízdě přes pásmo je cena 8,-Kč, zlevněné 4,-Kč. Pvní pásmo je ve městě, druhé platí pro koncové úseky linek. U linky č. 1 je to oblast Starého Dražejova, u linky č. 2 od Podsrpu a dále linky č. 3 je od Nového Dražejova. Jízdné je nepřestupné a stále jsou k dispozici jízdenky v předprodeji a MOC strojky (nástup jen předem).

Pro městskou dopravu je vyčleněno pět autobusů. Všechny jsou městského provedení a jedná se o tři klasické městské Karosy B732 z let 1989 - 1995 a od prosince roku 2004 také nový nízkopodlažní Irisbus Citybus, v roce 2005 doplněný jeho nástupcem Irisbus Citelis.

Všechny starší Karosy jsou udržovány v perfektním technickém stavu, přičemž pohodlí cestujících v těchto vozech zajišťují například nově přečalouněné původní sedáky. Jeden z autobusů má slušivý podnikový nátěr ČSAD STTRANS, další dva jsou opatřeny celovozovou reklamou. Citybus byl původně bílý, nakonec byl i on opatřen reklamou. Nový Citelis byl také dodán bílý, ale do provozu poprvé vyjel již s celovozovou reklamou.

Některé spoje městské dopravy jsou zařazeny do turnusů meziměstských linek, a tak se v městské dopravě objevují i linkové autobusy Karosa C734 nebo MAN SL223. Dříve byly na linkách MHD pozorovány starší Karosy C734, Minibus Mercedes nebo SOR C9,5. Autobusy jsou deponovány v areálu ČSAD STTRANS u nádraží a velké opravy a pravidelné servisní prohlídky se provádějí v opravnách ČSAD Jihotrans v Českých Budějovicích. V minulých letech zde byly také provozovány kloubové Ikarusy 280.08, poslední vozy tohoto typu dojezdily v roce 2003. Oba vozy nebyly sešrotovány, ale odprodány společnosti Comett Plus Tábor, kde starší z nich dojezdil v roce 2005. Ani poté nebyl sešrotován, ale odprodán dále, dokonce k dalšímu zachování jako historické vozidlo. Ikarusy ve Strakonicích nejčastěji jezdívaly na lince 3, ale to je již dnes definitivně uzavřená kapitola.

Generačně nový typ vozu přišel do strakonické MHD až v roce 2004, v podobě nízkopodlažního autobusu Karosa City Bus.
Další vůz byl dodán koncem roku 2005, šlo o modernější verzi autobusu Citelis. V provozu se z neznámých důvodů objevil až po více jak třech měsících, v úterý 4. dubna 2006 na lince č.2. Vůz obdržel ještě před zahájením provozu slušivou celovozovou reklamu, propagující z jedné strany městský pivovar a ze strany druhé městskou televizi. Nejvíce se objevuje na lince č. 2.

Pro deponování vozidel dopravce je určen bývalý závod ČSAD Strakonice, který se nachází v těsné blízkosti autobusového a vlakového nádraží. Areál je vybaven všemi potřebnými náležitostmi pro odstavování a údržbu vozidel, včetně čerpací stanice pohonných hmot, myčky vozidel apod. Nalézají se zde i dílny denní a pravidelné údržby pro autobusy a nákladní vozy. Odstavná plocha pro autobusy se nalézá v severní části areálu.

Příbuznost se sesterským českobudějovickým závodem je patrná i v nákupu nových autobusů. Strategie společnosti ČSAD Jihotrans se ubírá k vozům značky MAN, jak autobusů, tak i nákladních automobilů. Ve Strakonicích je již dnes v provozu více než 10 vozidel MAN typů SL222 a SL223 a je velice pravděpodobné, že obnova vozového parku bude probíhat výhradně vozidly této značky. V roce 2005 byly dodány dva nové vozy MAN Lions Classic, které vycházejí z typu SL223.

Na závěr je vhodné uskutečnit malé ohodnocení strakonické městské dopravy. Pro obyčejného návštěvníka města je městská doprava vhodným doplňkem pro cestování a poznání města.

Cestující ocení levné, kvalitní a pohodlné cestování. Údržba vozů je na dobré úrovni, stejně tak jako zastávkové prostory. Staré zastávkové označníky ve stylu ČSAD, jsou od poloviny 90. let nahrazovány novými hliníkovými určenými pouze pro zastávky městské dopravy.

Co se týče jízdních řádů, ty jsou vydávány v kapesní podobě každý rok. Nutno dodat, že barevné zpracování jízdního řádu, formát či barevné schéma sítě jsou provedeny velice pěkně. Chvályhodné je, že jsou v jízdním řádu zahrnuty i některé další příměstské linky provozované ČSAD STTRANS. Jeho cena 20,- Kč je v českých poměrech na přátelské úrovni.

Zastávkové jízdní řády jsou vyvěšeny na všech zastávkách. Je jen škoda, že jsou provedeny ve stylu ČSAD, což jen přispívá k nepřehlednosti a komplikuje rychlé vyhledání spojení, s ohledem na množství variant vedení jednotlivých spojů je to však nutnost. Celkově městská doprava působí slušným dojmem, který kazí jen několik málo maličkostí. I z ostatních pohledů jsou Strakonice pěkné město, s bohatou historií, několika pozoruhodnostmi a určitě stojí za návštěvu.