Město Jindřichův Hradec najdeme v jižních Čechách, asi 50 km severovýchodně od Českých Budějovic, na řece Nežárce, v oblasti, kde plochá krajina Třeboňské pánve přechází v kopcovitou oblast tzv. České Kanady. Nejstarší zmínka o městě pochází z počátku 13. století, od roku 1410 je uváděno již se současným názvem Jindřichův Hradec - podle Jindřicha I., zakladatele významného rodu pánů z Hradce (jedna z větví Vítkovců), s nimiž jsou dějiny města úzce spjaty. Svého vrcholu dosáhlo v polovině 16. století, kdy díky vysokému postavení Vítkovců na českém královském dvoře patřilo k největším a nejvýznamnějším městům v českém království. V roce 1604 však rod Vítkovců vymírá po meči a pro Hradec nastává období postupného úpadku. Ten se podařilo zastavit až ve druhé polovině 18. století, kdy nabývá na významu soukenická výroba. Bez výraznějších zvratů se město vyvíjelo až do 20. století. Za zmínku stojí snad jen rok 1887, kdy bylo osvětleno Křižíkovými elektrickými lampami. Po 2. světové válce se stalo sídlem okresu, svého času rozlohou největšího v republice. Vznikaly nové průmyslové podniky - Lada zaměřená na výrobu šicích a pletacích strojů, Fruta (dnes Fruko-Schultz, z jehož produkce jistě každý zná tuzemský rum, neboli Tuzemák) a především textilní závod Jitka navazující na tradice soukenictví. Úměrně tomu rostlo také město, vzniklo několik sídlišť včetně největšího Vajgaru, pojmenovaného podle zdejšího rybníka, a počet obyvatel se vyšplhal až na současných cca 25 000. Historické jádro města bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací včetně rozsáhlého zámku vypínajícího se nad rybníkem Vajgarem, který svou hladinou zasahuje až do samotného centra města.

Jindřichův Hradec leží na důležitém silničním tahu směřujícím z Českých Budějovic do východních Čech. Významné jsou také silnice ve směru východním na jižní Moravu, směrem na jih k rakouským hranicím a především silnice směrem na západ, která město napojuje na mezinárodní trasu E55. Většina tranzitní silniční dopravy je dnes odkloněna po obchvatu. Spojení železnicí získal Hradec v roce 1887, kdy byla otevřena “Českomoravská transverzální dráha”, přesněji její větev spojující Jihlavu s Veselím nad Lužnicí. Tato trať je dnes v celém úseku elektrifikována. O něco později se město stalo železniční křižovatkou, když byly otevřeny dvě úzkorozchodné tratě, do Nové Bystřice (1897) a do Obrataně (1906), o kterých se v souvislosti s Jindřichovým Hradcem nelze nezmínit. Obě mají shodný rozchod 760 mm a jsou od roku 1997 v soukromých rukou společnosti JHMD (Jindřichohradecké místní dráhy). Společně s tzv. “Osoblažkou” ve Slezsku jsou dnes jedinými úzkorozchodnými železnicemi s pravidelným provozem u nás. JHMD navíc patří velký dík za jejich faktickou záchranu, neboť ČD je “hodily přes palubu” a byly převzaty v době, kdy na bystřické větvi byl již několik měsíců zastaven provoz a do Obrataně značně omezen. Od té doby se oběma zdá se daří dobře, JHMD se je snaží nejrůzněji propagovat, a tak jsou dnes také určitým turistickým lákadlem. V letní sezóně jsou pravidelně vypravovány historické parní vlaky a roste i jejich význam pro dnes tolik populární cykloturistiku. Úzkorozchodné kolejiště se nachází před nádražím ČD a zajímavostí je také to, že po opuštění nádraží se “úzká” a normálněrozchodná trať spojí a pokračují tříkolejnicovou splítkou a teprve později se od ní “úzké” opět oddělí. Přímo před nádražím se nachází také autobusové nádraží, ke kterému přiléhá místní závod ČSAD. Kromě něj působí ve městě ještě dopravce JH Bus, který se svého času také ucházel o provozování městské dopravy, město však tehdy raději prodloužilo smlouvu opět s ČSAD.

Firma JH Bus provozuje další z jindřichohradeckých dopravních zajímavostí - historický autobus Škoda 706 RTO-LUX. Každoročně v červenci a srpnu se s ním můžete svézt na pravidelných linkách - o víkendech na trase Jindřichův Hradec - Nová Bystřice - Landštejn - Slavonice a v úterý a ve čtvrtek na trase Jindřichův Hradec - Červená Lhota. Na obou linkách platí standartní tarif linkové dopravy. Zmíněný autobus je používán též jako vozidlo náhradní dopravy při plánovaných výlukách na tratích JHMD.

Městskou dopravu tedy jak již bylo uvedeno provozuje zdejší ČSAD, přesněji řečeno ČSAD Jindřichův Hradec a.s., které dnes patří do skupiny ICOM Transport. Hlavním úkolem městské dopravy je spojení nádraží, centra, poněkud odlehlého sídliště Vajgar a podniku Jitka, který společně s přilehlými domy leží již mimo souvislou zástavbu na východním okraji města. Obsluhuje též oblast kolem nemocnice společně se sídlištěm Hvězdárna, které leží jižně od centra. Menší počet spojů pak zajišťuje dopravu k ostatním průmyslovým podnikům, které vyrostly na opačných koncích města kolem výpadovek na Pelhřimov a Novou Bystřici. Městská doprava jezdí jen na území města, jedinou obcí napojenou na MHD je Radouňka, byť například obec Otín leží jen několik desítek metrů za hranicemi města a je s ním propojena chodníkem. Ostatně do systému MHD nejsou zapojeny ani některé oblasti v samotném městě - sídliště Pod kasárny a zástavba ležící na pravém břehu Nežárky. Časový rozsah provozu je cca 5:00 - 23:00 hod. (5:00 - 21:30 o víkendech). Systém je tvořen celkem pěti autobusovými linkami vedenými následovně:

• 1. aut. nádraží - sídl. Hvězdárna - sídl. Vajgar - Jitka
• 2. Radouňka - aut. nádraží - sídl. Hvězdárna - Fruko
• 3. Lada - aut. nádraží - sídl. Hvězdárna - sídl. Vajgar - Jitka
• 4. aut. nádraží - sídl. Vajgar - Jitka
• 5. aut. nádraží - sídl. Hvězdárna - Fruko

Nutno podotknout, že toto linkové vedení je oficiální, ale ve skutečnosti je v jízdních řádech (tak jak to bývá v obdobných provozech zvykem) velké množství poznámek, takže jednotlivé spoje se od sebe mohou odlišovat, přičemž se mnohdy dokonce mohou podobat spíše jiné lince. Na žádné lince není zaveden pravidelný interval, ovšem vzhledem k tomu, že trasy jsou z velké části v souběhu, je v hlavním směru nádraží - centrum - Vajgar - Jitka provoz díky částečným prokladům relativně silný a autobusy jezdí ve špičkách zhruba každých 10-20 minut. Nejvíce spojů mají linky č. 1 a 4, o něco méně pak č. 2 a 3, linka č. 5 má jen několik nahodilých spojů. O víkendu nejezdí linka č. 3, z ostatních se na víkendovém provozu podílí významněji jen linka č. 1. Pro snažší orientaci jsou linky kromě čísel označeny také barevně, v pořadí modrá, červená, zelená, oranžová a černá.

Tarif MHD je jednotný, jízdenky se neprodávají v předprodeji, ale pouze u řidiče. Jízdenka pro jednotlivou jízdu stojí 6,- Kč. Pravidelní cestující mají též možnost uhradit jízdné z čipové karty. Zvolený způsob odbavování samozřejmě vyžaduje nástup pouze předními dveřmi.

Zastávky jsou označeny městskými označníky na bílém sloupku s uvedením jména zastávky. Jízdní řády jsou graficky poměrně zdařilé, nejedná se o klasické jízdní řády ČSAD, ale o řády “typu MHD” na kterých jsou uvedeny jen odjezdy z té které zastávky. Ve sloupci udávajícím hodinu nejsou navíc uváděny časové úseky, ve kterých žádný spoj nejede, čili má takový jízdní řád místo čtyřiadvaceti třeba jen tři řádky s časy odjezdů. V jízdních řádech nejsou ale nijak vyznačeny spoje obsluhované nízkopodlažními autobusy. Téměř na každé zastávce jsou též vyvěšeny schémata sítě, na nichž jsou u každé zastávky barevně (viz. výše) vyznačeny linky, které ji obsluhují. Některé zastávky jsou již také vybaveny novými vkusnými přístřešky.

MHD je zajímavá nasazením autobusů Mercedes Conecto, které u nás v třídveřové verzi nejsou příliš rozšířeným typem. Celkem je do MHD nasazováno 7 vozidel. Přesné složení vozového parku je v následující tabulce:

typ	SPZ
Karosa B932	JHA-20-98
Karosa B932	JHH-51-49
Mercedes Conecto	JHI-40-06
Mercedes Conecto	JHI-56-32
Mercedes Conecto	JHI-56-72
Mercedes Citaro	1C0 6385
Mercedes Citaro	1C3 6309

Obě nízkopodlažní Citara mají slušivý nátěr v kombinaci žluté a modré barvy doplněný městským znakem a nápisem “Městská doprava Jindřichův Hradec”. Ostatní vozy mají firemní modrobílý nátěr s logem provozovatele, ve stejném provedení jako meziměstské autobusy. Na žádném z vozů není aplikována celovozová reklama, pouze jedna Karosa (JHA-20-98) má samolepkovou reklamu na zadním čele. Tento autobus je také jediným vozem hradecké MHD, který je vybaven digitálními transparenty. U ostatních autobusů se pro označování linek a směrů používají plastové tabulky umístěné za předním sklem. Toto je zejména u nízkopodlažních vozů poněkud zvláštní a celkově to trochu kazí dobrý dojem z jinak relativně moderního vozového parku. Při variantních trasách jednotlivých spojů by digitální panely jistě znamenaly snažší orientaci cestujících. Navíc se jednotlivé autobusy často “převlékají” na jiné linky, a digitální panely by tak ulehčily práci i samotným řidičům. Ještě v roce 2001 jezdily v jindřichohradecké MHD také kloubové autobusy Ikarus 280, které byly v posledních letech svého provozu nasazovány především na linku č. 4. Vzhledem k všeobecnému odlivu cestujících z veřejné dopravy již není nutné “vydržovat si” na údržbu složitější kloubové vozy, a tak byly plně nahrazeny autobusy standardní délky, které pro zajištění současného provozu postačují.

Část cestujících městské dopravě odebírají meziměstské autobusy, které po odjezdu z autobusového nádraží většinou projíždějí přes město a zastavují na zastávkách v centru, případně i na dalších místech. Např. autobus do Prahy začíná na sídlišti Vajgar, jede přes celé město a poté teprve zajíždí na autobusové nádraží. Vzhledem k tomu, že většina těchto linek je také v režii ČSAD, tak to v tomto případě z pohledu provozovatele nevadí a cestující jsou alespoň ušetřeni přestupu či dlouhé pěší chůze. I přesto se ale nedá říci, že by MHD nebyla využívaná. Nejvíce cestujících jezdí mezi centrem a sídlištěm Vajgar. V tomto úseku bývají autobusy během špičky obvykle dost vytížené a zvolený způsob odbavování proto občas způsobí menší zdržení.

Pro úplnost dodejme, že Jindřichův Hradec byl v osmdesátých letech jedním z měst, kde se zvažovalo zavedení trolejbusů. Vzhledem k využívanosti veřejné dopravy v té době obecně by to jistý smysl mělo, nicméně zůstalo jen u úvah. Od té doby se situace značně změnila a dnes je zavedení trolejbusů ve městě této velikosti utopií. Místo toho se město a provozovatel bude spíše soustředit na obnovu vozového parku moderními nízkopodlažními vozidly a případné rozšíření nabídky a kvality služeb. V nedávné době se například objevily jisté plány na rozvoj městské dopravy i do okolních obcí (Otín, Děbolín a další). Zatím se tak sice nestalo, ale nechme se překvapit…

Vrátit se na začátek stránky.