Statutární město Kladno je se svými 72 tisíci obyvateli největším městem Středočeského kraje (Praha je krajem samostatným). Leží v Pražské plošině a vzdálenost okraje Kladna a hranice hlavního města Prahy činí méně než 20 km. V minulosti bylo Kladno střediskem významné průmyslové oblasti, kde se těžilo černé uhlí a v hutích se vyráběla ušlechtilá ocel, a bylo významným střediskem dělnického hnutí. Težba uhlí byla ukončena v roce 2002, hutnictví je dnes velmi utlumeno. Dále ve městě funguje průmysl strojírenský, chemický, energetický, polygrafický a potravinářský.
Velká část Kladna je tvořena moderní bytovou výstavbou, město má však zachováno také historické centrum. Ze sídlištní zástavby je architektonicky pozoruhodné sídliště Rozdělov.

Samotné Kladno obsluhuje jediná silnice 1. třídy, která pouze napájí rychlostní silnice město obcházející. Jedná se o silnici I/61 Malé Přítočno (R6) - Kladno - Makotřasy (R7). Zmíněnými rychlostními silnicemi procházejícími v blízkosti Kladna jsou R6 Pomezí nad Ohří - Cheb - Nové Strašecí - Praha (jako rychlostní dokončená v oblasti Kladna v úseku Nové Strašecí - Pavlov) a R7 Chomutov - Slaný - Praha (jako rychlostní zatím dokončenou v úseku Slaný - Praha). Ze silnic 2. třídy jsou nejvýznamnější č. II/118 Petrovice - Příbram - Lochovice - Zdice - Beroun - Unhošť - Kladno - Slaný - Zlonice - Budyně nad Ohří - Doksany a II/101, která je zajímavá svým okružním vedením Praha-Radotín - Rudná - Unhošť - Kladno - Kralupy nad Vltavou - Veltrusy - Neratovice - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - Úvaly - Říčany - Dolní Břežany - Praha-Zbraslav - Praha-Radotín.

Nejvýznamnějším dopravcem v regionální a dálkové autobusové dopravě je ČSAD MHD Kladno a.s. Z důvodu úbytku pracovních příležitostí na Kladně a v okolí je velmi významné autobusové spojení s Prahou, na kterém se podílejí také dopravci Zdeněk Kulhánek - Exprescar, POHL Kladno s.r.o., Autodoprava Lamer s.r.o. a Jiří Zíka, všichni z Kladna a okolí. Provoz dopravce Český národní expres - C.N.E. Group, a.s. převzal od 1. února 2008 Zdeněk Kulhánek - Exprescar.
Na Kladně jsou linky z Prahy ukončeny většinou u Energie, na Havlíčkově náměstí nebo autobusovém nádraží, v Praze na Dejvické, Hradčanské, Zličíně či Terminálu Jih.
Z dopravců obsluhujících Kladno, ale nejezdících do Prahy, stojí za zmínku ČSAD Slaný a.s.

V souhrnu jezdí ve špičkách mezi Kladnem a Prahou autobusy většinou po pěti minutách nebo i častěji, nejedou však všechny z jednoho stanoviště. I tak se ale intervaly pohybují na nejčastěji obsluhovaných kladenských zastávkách kolem pěti až patnácti minut a stejné je to i s odjezdy autobusů z nejčastěji obsluhované konečné v Praze - Dejvické. Jízdní doba mezi konečnou v Praze a centrem Kladna se pohybuje většinou kolem 40 až 50 minut.
Exprescar na některé spoje v relaci Kladno - Praha nasazuje i kloubové autobusy Karosa C 943 a B 941, ČSAD MHD Kladno má zase na lince A 24 na Zličín garantované bezbariérové pořadí obsluhované původně Karosou C 934 se širokými zadními dveřmi a zdvižným zařízením pro invalidy na vozíku nebo nízkopodlažním CityBusem. Později byl na tuto linku nasazován jeden CityBus a jeden Citelis (oba městského trojdvéřového provedení) a od prosince 2006 je obsluhována dvěma dvoudvéřovými linkovými nízkopodlažními autobusy Iveco Crossway LE, z nichž jeden (RZ 7S4 1357) je vybaven automatickou a druhý (7S4 1537) mechanickou převodovkou.

Kladno leží na železniční trati číslo 120 Rakovník - Lužná u Rakovníka - Kladno - Hostivice - Praha, po které jsou vedeny vlaky osobní (zastávkové), spěšné a rychlíky. Ve špičce zajišťují spojení s Prahou v intervalu přibližně 20 minut, na Masarykovo nádraží jedou 40 až 50 minut, do Dejvic o 10 až 15 minut méně. V neprospěch vlaků oproti autobusům hovoří velká vzdálenost železniční stanice Kladno od centra města a velkých sídlišť.
Druhou železniční tratí na Kladně je číslo 093 Kladno - Kralupy nad Vltavou, po které jsou vedeny pouze osobní vlaky. Na této trati leží také zastávka Kladno město, která je blíže centru než železniční stanice Kladno. Na území Kladna se nachází ještě několik stanic a zastávek, např. Kladno - Ostrovec a Kladno - Dubí. Ve stanici Kladno - Ostrovec je ukončena většina osobních vlaků vedených z Prahy a nepokračujících ze stanice Kladno směrem na Rakovník.
Obě železniční tratě jsou jednokolejné a neelektrifikované.
V železniční dopravě je Kladno, na rozdíl od dopravy autobusové, zařazeno do systému Pražské integrované dopravy (PID), ve které spadá do tarifního pásma 3. Na trati 120 je v úseku Praha - Kladno zavedena plná integrace, tj. možnost využití vybraných druhů jednotlivých jízdenek PID v osobních a spěšných vlacích. Časové jízdenky (legitimace) PID platí i na trati 120 v úseku Kladno - Kamenné Žehrovice a na trati 093 v úseku Kladno - Kladno-Ostrovec.

Městskou hromadnou dopravu na území města Kladna a některých okolních obcí a měst zajišťují již od jejího vzniku v 50. letech 20. století pouze autobusy. V 80. letech 20. století se siceuvažovalo o zavedení trolejbusové dopravy, přednost ve výstavbě trolejbusových provozů však dostala významnější města a po útlumu průmyslové výroby se už s trolejbusy na Kladně nepočítá.

Městskou hromadnou dopravu na Kladně provozuje společnost ČSAD MHD Kladno a.s. Do 31. března 2005 fungoval dopravce pod názvem ČSAD Kladno a.s., ale 1. dubna se rozdělil na společnosti ČSAD MHD Kladno a.s., ČSAD BUS Kladno a.s., KD SERVIS a.s. a Kladenský FINREAL a.s. ČSAD BUS Kladno pak byla 1. října 2006 sloučena s ČSAD MHD Kladno.
Za socialismu byla společnost součástí národního a později státního podniku ČSAD KNV Praha jako dopravní závod 106 Kladno. Od zahájení provozu do roku 1960 však městskou dopravu zajišťoval samostatný Dopravní podnik města Kladna, který byl v tomto roce do ČSAD začleněn.

Provoz městské dopravy je zajištěn sedmnácti autobusovými linkami označenými čísly 1 - 7, 9 - 17 a 19, přičemž polookružní linka 19 je noční. Nejčilejší provoz je na linkách číslo 1 (Okrsek 0 - Pražská křiž. - Gymnasium - Nám. Svobody - Vítězná - Nám. J. Masaryka / Rozdělov) a 6 (Okrsek 4 - Pražská křiž. - Gymnasium - Nám. Svobody - Vítězná - Energie). Linka 1 jezdí v pracovní dny celodenně v pravidelném intervalu 15 a o víkendu 20 minut, linka 6 celodenně a celotýdně v pravidelném intervalu 15 minut. Na ostatních linkách jsou v provozu většinou maximálně dva spoje za hodinu, často je však provoz ještě slabší. Na některých linkách jede pouze několik spojů za den, ale obvykle celotýdně. Linka 11 je tvořena jediným ranním spojem v úseku Okrsek 0 - Průmyslová. Mimo pracovní dny není kromě linky 11 v provozu pouze linka 10.

Dopravní špičky jsou na linkách mezi půl sedmou a osmou hodinou ráno a mezi půl druhou a půl čtvrtou hodinou odpolední. Trvají tedy velmi krátce a i přes mírný posun do pozdější doby a omezení jejich intenzity jsou podobné jako v časech největší slávy průmyslové aglomerace. Pro potřebu dopravy zaměstnanců existuje ještě třetí, slabší večerní špička, v době zhruba od 21.00 do 22.30 hodin. Všechny tři špičky se vyskytují celotýdně, i když mimo pracovní dny jsou slabší. Na hlavních linkách 1 a 6 už žádný rozdíl mezi špičkou a sedlem není, takže větší poptávku po přepravě ve špičkách musí pokrýt jiné linky.

Většina linek má několik variant trasy. Nedochází u nich jen ke zkracování některých spojů o koncové úseky, ale i k větvení na trase. To platí i pro linku 1, linka 6 už však má všechny spoje vedené jednotně. Nahlédnutím do schématu MHD cestující například zjistí, že na autobusovém nádraží je všemi spoji ukončena pouze linka 3, dále zde však končí vybrané spoje linek 7, 9, 14 a 16. Stejně tak na náměstí Svobody končí všemi spoji pouze linky 2 a 19, ale také vybrané spoje linek 1, 4 a 12. Dopravní obsluha jednotlivých částí města je tímto způsobem vyřešena bez velké námahy vcelku optimálně, pro cestující je to však na orientaci poněkud náročné.
Historické centrum města s náměstím Starosty Pavla je obsluhováno pouze linkou 10 jezdící pouze jednou za hodinu v pracovní dny. Zastávky Náměstí Svobody, Gymnasium, Autobusové nádraží či Divadlo s rušným provozem ostatních linek jsou však od nejstarší části města nedaleko.

Městská doprava Kladno je součástí Středočeské integrované dopravy (SID). Za datum vzniku integrovaného dopravního systému lze považovat 1. červenec 2000, kdy bylo v autobusech dopravce ČSAD Kladno včetně MHD zavedeno odbavování pomocí čipových karet. Dnes pokrývá Kladenská integrovaná doprava zejména oblast bývalého okresu Kladno, přesahuje však i do Berouna, Rakovníka, Slaného i Prahy. Tarif SID je zónový, s výjimkou časového odečítaného z čipových karet typu "rodinná" a "měsíční" nepřestupný a čas cesty není kromě lhůty pro přestup u uvedených druhů čipových karet zohledňován.

Systém Středočeské integrované dopravy vzniká (s tímto názvem) od 1. července 2005 v několika oblastech Středočeského kraje a zatím zahrnuje jen vybrané autobusové linky několika dopravců. železniční doprava do něj dosud není zapojena, a stejně tak není SID koordinována ani s Pražskou integrovanou dopravou.
Až do 10. prosince 2006 byl integrovaný dopravní systém na Kladensku běžně označován jako Kladenská integrovaná doprava (KLID), i když označení názvem Středočeská integrovaná doprava se např. na jízdenkách používalo už v průběhu podzimu 2006.

Zóny Středočeské integrované dopravy jsou označovány jedno-, dvou- a trojcifernými čísly. Díky tomu, že Kladensko bylo první integrovanou oblastí, je Kladno zónou 1. Toto číslo si zaslouží i jako největší město Středočeského kraje, při možném budoucím skloubení s Pražskou integrovanou dopravou (a označení Prahy trojmístnými zónami) to však může být problém. Linky MHD Kladno vyjíždějí ještě do zón 2 (např. Libušín, Vinařice, Pchery, Cvrčovice, Malé Přítočno), 3 (např. Smečno, Třebichovice, Knovíz) a 4 (Slaný, Kvíc). Jednotlivé jízdné na linkách KLID na území zóny 1 (města Kladna) činí při platbě v hotovosti plné 14,- a zlevněné 8,- Kč, při platbě čipovou kartou plné 12,- a zlevněné 6,- Kč. V jedné zóně mimo území Kladna se platí 10,- / 4 Kč (kartou 8,- / 4,-). Jízdné pro dvě zóny je shodné s jízdným na území zóny 1, pro tři zóny stojí 20,- / 10,- Kč (kartou 18,- / 9,-) a pro čtyři zóny 26,- / 13,- Kč (kartou 24,- / 12,-). Na zlevněné jízdné mají nárok děti od 6 do 15 let a psi. Mimo území Kladna je zavedeno také zvláštní jízdné pro držitele průkazů ZTP a ZTP-P v hodnotě zhruba čtvrtiny plného jízdného a žákovské jízdné. Na území Kladna se držitelé průkazů ZTP a ZTP-P přepravují zdarma a žáci a studenti mají nárok na zlevněné jízdné pouze u časových jízdenek (viz níže). Dovozné za větší zavazadlo činí 5,- Kč při platbě v hotovosti a 4,- Kč při platbě čipovou kartou v jedné zóně resp. 9,- / 8,- Kč ve dvou a více zónách.

Jednotlivé jízdné může být odčítáno také z čipových karet typu "rodinná" a "seniorská". Rodinná karta je jako jediná přesnosná, tzn. není vydána na jméno. Do 60 minut po prvním odbavení z této karty je možný cenově zvýhodněný přestup. Seniorská karta určená pro obyvatele Kladna starší 70 let umožňuje vykonat prvních čtyřicet jízd v kalendářním měsíci na území zóny 1 za zvýhodněné jízdné 2,- Kč, každou další jízdu v měsíci v této zóně pak za 6,- Kč. V ostatních zónách se s touto kartou platí běžné poloviční jízdné.
Čipová karta může sloužit i jako časová jízdenka neboli předplatní legitimace. Ta umožňuje neomezený počet jízd v týdnu, měsíci nebo čtvrtletí, s volitelným začátkem doby platnosti. Občanské měsíční předplatné jízdné pro zónu 1 stojí 320,- Kč.
V minulosti existovaly kupóny neomezené počtem jízd pouze pro žáky a studenty. Pro cestující bez nároku na slevu byl k dispozici "měsíční kupón 50" nebo "měsíční kupón 70", při jejichž nahrání bylo možné vykonat bez dalšího odčítání kreditu 50 nebo 70 jízd, každou s jedním přestupem ve stanoveném časovém intervalu (1 - 3 zóny = 60 minut, 4 a 5 zón = 90 minut, 6 - 10 zón = 120 minut) zdarma. Nevyužitý počet jízd se do dalšího měsíce nepřeváděl, při jeho překročení však bylo možné platit další jízdy jako z elektronické peněženky.

Regionální autobusové linky Kladenské integrované dopravy (i celé Středočeské integrované dopravy) jsou označeny kombinací písmene a čísla (v případě KLIDu vždy dvouciferného). Písmeno značí provozní oblast (v KLIDu pouze A - Kladno, B - Rakovník, C - Beroun). Vzhledem k tomu, že u městských i regionálních linek je shodný tarif i způsob odbavování a zároveň městské linky běžně překračují hranice města (z toho linky 9 a 12 velmi výrazně, přes zóny 2 a 3 až do zóny 4 do Slaného), je v podstatě jedno, která linka je součástí MHD a která ne. Jediným rozdílem mezi nimi kromě označení zůstává to, že na městské linky jsou vypravovány pouze autobusy městského provedení, zatímco na regionální pouze omezeně. Pokud by měly být dodržovány všechny zásady integrovaného dopravního systému, měly by mít i linky MHD Kladno před svým číslem dosazeno písmeno A.

Vozový park MHD Kladno je tvořen pouze autobusy značky Karosa resp. IVECO Irisbus. Nejstaršími z nich jsou v provedení běžné délky vozy Karosa B 732 a v provedení kloubovém Karosa B 741. Novější autobusy s podlahou v normální úrovni jsou běžné délky typů Karosa B 932, B 932E, B 952 a B 952E a kloubové typu Karosa B 941. Na linku 10 je od září 2006 nasazován autobus Karosa Midway délky 9 700 mm, který je jako jediné vozidlo MHD linkového dvoudvéřového provedení.
V lednu 2006 byl do provozu ČSAD MHD Kladno zapůjčen a následně v březnu zakoupen vůz Karosa B 931E RZ 2S3 0581 od dopravce Probo Trans Beroun. V říjnu 2006 byl převeden na linky Pražské integrované dopravy.

Nízkopodlažní autobusy jsou zastoupeny vozy Karosa-Renault CityBus 12M a Karosa Citelis 12M. Karosa B 931E, kloubové autobusy a nízkopodlažní CityBusy jsou vybaveny automatickými převodovkami. Spoje s garantovaným nasazením nízkopodlažního vozidla jsou vyznačeny v jízdních řádech.

Autobusy vyhrazené k provozu v MHD jezdí nejčastěji v červeno-bílém nátěru. Pouze u vozů typové řady Karosa 700 v původním stavu se však jedná o "tovární" uspořádání barev. U některých vozů jsou sice zachovány původní dva červené pruhy na bocích, ale čelo a záď jsou celé bílé. Novější verze červeno-bílého nátěru je odlišná - odstín červené je tmavší a barevný pruh je jen jeden a užší než původně. Umístěn je ze všech vozu stran pod okny. Autobusy městského provedení vyhrazené k provozu mimo linky MHD mají někdy barevný proužek místo tmavě červené ve světle zelené barvě.
Velmi rozšířené jsou i celovozové reklamní nátěry, které se vyskytují na různých barevných podkladech. Někdy zůstane některý vůz po odstranění celovozového reklamního nátěru v jeho podkladových barvách, díky čemuž jsou v provozu k vidění například i autobusy celé bílé.
Autobusy typové řady Karosa 900 a CityBus jsou vybaveny vnějšími i vnitřními digitálními orientacemi, vozy řady Karosa 700 nikoli. Digitální orientace jsou umístěny na čelech, pravých bocích i zádích vozů. Pokud je vozy nemají, měly by na jejich místě být umístěny orientace plastové či papírové, to se však nedodržuje příliš důsledně. Zavedeno je i hlášení zastávek a jejich vypisování na vnitřní digitální orientaci, mnohdy i na regionálních linkách.

Zastávky městské dopravy jsou osazeny několika druhy označníků. Starší z nich jsou tvořeny klasickými smaltovanými kulatými terči s logem ČSAD a nápisem "MĚSTSKÁ DOPRAVA", případně doplněným velkým červeným "S" upozorňujícím na někdejší samoobslužný provoz (nástup předními dveřmi a placení jednotlivého jízdného mincemi do kasičky). Terč není držen klasickou zahnutou tyčí, ale je umístěn v ohybu dvoutyčové konstrukce, jejíž dvě tyče níže drží desku s vylepenými jízdními řády. Tyče jsou natřeny (na rozdíl od regionální a dálkové dopravy) červeně, označníky jsou umístěny rovnoběžně s vozovkou.

Novějších označníků se vyskytují dva druhy. Jeden z nich má půlkulatý plastový terč s logem dopravce (s původním názvem ČSAD Kladno) v horní části, pod nímž je nakreslen u městských linek červený a u dálkových modrý a pod obrázkem autobusu je uveden v červeném nebo modrém poli (nebo v samostatném bílém pásu) název zastávky. Pokud na zastávce staví městské a regionální autobusy současně, jsou oba terče osazeny pod sebou, přičemž u horního není uveden název a u spodního chybí horní zakulacená část s logem.

Druhý typ označníku se více podobá někdejšímu unifikovanému provedení pro velké městské provozy. Modře orámovaný terč s nakresleným autobusem je hranatý, na desce pod ním je uveden název zastávky a čísla zastavujících linek (pokud zde zastavují i linky regionální, jedná se v případě integrace o jejich označení v podobě A xx, jinak o šestimístná čísla licenční). Jízdní řády jsou kryty plastovou deskou.
Oba typy označníků jsou dvoutyčové konstrukce a staví se kolmo k vozovce nebo souběžně s vozovkou při otočení horní části (terče s autobusem) do polohy kolmé.

Jízdní řády jsou městského provedení s uvedením odjezdů spojů pouze z uvedené zastávky. V levé části černobílého formuláře je umístěn kompletní soupis zastávek se zvýrazněním zastávky aktuální, uvedením tarifních zón a jízdní doby. Nechybí výrazné označení zkráceným číslem a malé licenční číslo šestimístné, stejně jako informace o tom, že linka spadá do systému KLID a dokonce ani ceník základního jízdného, jehož uvádění v jízdních řádech přitom není vůbec obvyklé. Bohužel, zapůsobí-li na jízdní řády vylepené na plechu povětrnostní vlivy, vandalové nebo kombinace obojího, vezmou všechny jejich výhody zasvé.

Tolik přibližně objektivní pohled dopravního odborníka. Ale subjektivní pohled cestujícího, neznalého místních poměrů, bude možná srozumitelnější: