Klatovy, město s více jak 23 tisíci obyvateli, najdeme asi 40 kilometrů jižně od Plzně v podhůří Šumavy při cestě do Železné Rudy. Podíváme-li se trochu do historie, zjistíme, že při obchodní stezce mezi Bavorskem a Starým Plzencem zakládají kupci ve druhé polovině 12. století ves jménem Klatova, která se rozkládala se mezi úpatím Křesťanského vršku a svahem dnešního hřbitova. Po té český král Přemysl Otakar II. zakládá kolem roku 1660 na zalesněném svahu jižně od vsi Klatova pevnost - královské město Klatovy. Z trhové vsi Klatova se stává jedno z předměstí. Marie Terezie ustanovuje roku 1749 Klatovy krajským městem, kterým Klatovy byly až do roku 1849. O té doby byly Klatovy jen významným okresním městem. Z historie dopravy je nejzajímavější, že 6. října 1876 přijel první vlak z Plzně do Klatov a také to, že v posledních dnech druhé světové války zdejší nádraží bylo zničeno náletem spojeneckými vojsky.

Císařská silnice od Plzně byla dokončena v roce 1822, její pokračování na Železnou Rudu a bavorskou hranici až v šedesátých letech 19. století. To umožnilo rozvoj poměrně rychlé dostavníkové dopravy, patrně první pravidelná linka mezi Plzní a Klatovy vyjela v roce 1848. Později k ní přibyly i další spoje na Sušici, Horažďovice, Kdyni a Domažlice.

V turistickém průvodci z roku 1882 se dočteme, že koňské poštovní omnibusy spojovaly Klatovy dvakrát denně s Domažlicemi (v 9 ráno a 6 hod. večer), taktéž dvakrát s Horažďovicemi (v 5 hod. ráno a 1 hod. odpoledne) a jednou se Sušicí v 5 hod. ráno. Všechna tato spojení vzala za své po dokončení tratí Českomoravské transverzální dráhy v roce 1888, konkrétně zde v úsecích Domažlice - Kdyně - Janovice - Klatovy a Klatovy - Sušice - Horažďovice - Babín (dnes Horažďovice-předměstí).

Kromě poštovních omnibusů existovaly v té době také hostinské omnibusy, které přepravovaly hosty na ubytování od každého vlaku. V té době měly takové omnibusy hostince U bílé růže a Na střelnici. Ve dvacátých letech 20. století byla tato služba motorizována, takže se vlastně stala předchůdcem moderní MHD v Klatovech.

Konkrétní plány na zavedení pravidelné autobusové dopravy na Klatovsku vznikly ještě za Rakouska v roce 1918, ale realizace se dočkaly až za samostatného státu. V roce 1930, kromě hotelových spojů, existovalo též autobusové spojení dvakrát za den s Chudenicemi a třikrát denně s Plánicí. V tomtéž roce soukromý autodopravce Josef Kubík autobusem značky Škoda začal zajišťovat dopravu na lince do Zejbiše (Javorné).

Ve třicátých letech zasahují do provozu i autobusy Československých státních drah. V roce 1936 provozovali autobusové tratě Klatovy - Chudenice - Staňkov a Klatovy - Plánice- Horažďovice - Babín.

Mohutného rozvoje autobusové dopravy se Klatovy a okolí dočkalo až po vzniku ČSAD v roce 1949. Paradoxně - v tomtéž roce byl přerušen provoz na lince Klatovy - Javorná - Železná Ruda, protože se Železnorudsko ocitlo v pohraničním pásmu. Z něj se vymanilo až koncem padesátých let minulého století. Podobně byl přerušen provoz také na letní turistické lince Železná Ruda - Prášily - Kvilda - Volary. Autobusy nasazované na tyto linky garážovaly ve výtopně na nádraží Alžbětín.

V zimním jízdní řádu 1949/50 již najdeme "městskou" linku Klatovy, nádraží - poštovní úřad - náměstí, spojů na ní však jezdilo jen několik. V jízdním řádu z roku 1954, ale již můžeme najít většinu autobusových linek jak je známe dnes, včetně linky č. 03071 od vlakového nádraží na náměstí v Klatovech. Linka měla následující zastávky - Klatovy, nádraží, Klatovy p.ú. (poštovní úřad), Pod Černou věží, u Městských sadů, náměstí. V opačném sledu nebyly obsluhovány zastávky u Městských sadů a pod Černou věží, autobusy směrem k poště vyjížděly z náměstí jednosměrnou ulicí kpt. Jaroše (dnes pěší zóna) . V pracovní dny bylo na tuto linku dle jízdního řádu vypravováno osm párů spojů, v neděli šest párů. Většina meziměstských linek měla konečnou stanici na náměstí, které až do července 1960 sloužilo jako autobusové nádraží. 3) Kromě linky 03071, která zajišťovala spojení pouze uvnitř Klatov mezi nádražím a náměstím, byly v jízdních řádech 03073, 03075, 03076 a 03081 uvedené spoje, které také zajišťovaly dopravu mezi nádražím a náměstím. V šedesátých letech 1), 3) a dá se předpokládat, že i v padesátých letech jezdilo dle potřeby na dopravě mezi nádražím a náměstím více spojů než bylo uvedeno v jízdních řádech, tzv. posily. Některé stavěly na všech zastávkách linky 03071 (později 03401), jiné, zastávky projížděly a stavěly pouze na nádraží a náměstí. Pravděpodobně již v padesátých letech měla doprava uvnitř Klatov vyhrazený vůz, zřejmě dvoudveřový 706 RO , který dojezdil v 60tých letech. Měl červený nátěr s krémovou střechou - ostatní vozy ČSAD v té době byly v barvě khaki.

Původní provoz ČSAD sídlil v ulici Partyzána Jana Švermy (dnes ul. Nádražní v místě kde se rozvětvuje železniční trať směrem na Plzeň a směrem na Horažďovice). Jako zajímavost můžeme uvést, že se v té době autobusy ČSAD používaly také pro svoz pošty, například v 60tých letech lince 03410 poslední odpolední spoj směrem do Klatov (spoj č. 10).

V roce 1954 jsme se mohli setkat s provozem na následujících linkách:

• 03071....Klatovy, nádraží - Klatovy, náměstí
• 03072....Klatovy, náměstí - Chudenice - Staňkov, nádraží
• 03073....Klatovy, nádraží - Plánice - Nalžovské Hory - Horažďovice, hostinec U Hutarů - Babín, nádraží
• 03074....Klatovy, na Rybníčkách - Habartice
• 03075....Klatovy, nádraží - Běšiny, nádraží - Javorná
• 03076....Klatovy, nádraží - Nýrsko, sokolovna - Strážov - Běšiny
• 03077....Klatovy, na Rybníčkách - Újezd - Plánice
• 03078....Klatovy, na Rybníčkách - Petrovice
• 03079....Klatovy, náměstí - Chlístov - Malonice
• 03080....Klatovy, náměstí - (Tajanov) - Tetětice
• 03081....Klatovy, nádraží - Bolešiny - Plánice

V roce 1960 je již v jízdním řádě u linky 03401 Klatovy nádraží - Klatovy náměstí označení "Místní doprava", typické označení pro MHD provozovanou ČSAD v Klatovech. V letech 1959 až 1962 pořizuje ČSAD tři nové dvoudveřové vozy 706 RTO s červeným nátěrem a se stanovištěm pro průvodčí. (KT-02-29, KT-06-23, KT-07-76). Ve špičce býval používán červený vlek Karosa B40 (KT-01-66), který však většinou pouze stál před nádražím.

Od září r. 1961 byly v Klatovech zavedeny dvě linky místní dopravy:

Linka č. 1 - Klatovy nádraží - Klatovy náměstí - Luby zpočátku označovaná linka A. V prvních letech část spojů končila na náměstí a do Lub k poště zajížděly jen některé. Kromě spojů uvedených v jízdních řádech jezdily zejména mezi nádražím a náměstím dle potřeby posily. V roce 1974 bylo několik spojů v Lubech prodlouženo až k Družstevní drůbežárně. V letech 1978 -9 docházi k častým změnám vedení linek vzhledem k výstavbě sídliště na Rybníčkách a hlavního průjezdu městem. Kromě drobných změn v umístění zastávek nedošlo do roku 1984 u vedení této linky k žádným podstatným změnám.

Linka č. 2 - Klatovy nádraží - Klatovy město (vedená z nádraží přes Podhůrčí k poště a dále okruhem k parku, kolem škol na Plánické předměstí, náměstí a k poště. Po té opět přes Podhůrčí zpět na nádraží. Linka zpočátku měla označení B. Kromě drobných změn v umístění zastávek nedošlo nejméně do roku 1988 u vedení této linky k žádným podstatným změnám.
Linka č. 3 - V šedesátých letech byla tímto číslem několik let označovaná linka 03401 Klatovy - náměstí - Tajanov - Kal - Beňovy - Klatovy náměstí O třetí lince není zmínka v knižních jízdních řádech, přesto zastávkové jízdní řády existovaly. Od roku 1972 (nebo dříve??? Byla linka přečíslována na 03426 a nadále obsluhována červenými městskými dvou (resp. tří) dveřovými vozy.
V letech 1973 až 1979 jezdila v Klatovech linka č. 3 po trase Hřiště na Rozvoji - náměstí - nádraží - Elektrárna, v letech 1979 až nejméně do r. 1987 po trase Hřiště na Rozvoji - náměstí - nádraží - Klatovy "u Boru" .
Linka č. 4 - jezdila koncem šedesátých let a až prokazatelně naposledy v r. 1972 v létě za příznivého počasí po trase z náměstí do Klatovy - říční lázně. V letech 1979 byla zavedena linka č. 4 na trase Náměstí - Autobusové nádraží - Podhůrčí - Elektrárna, od r. 1980 a nejméně do r. 1985 byly spoje ukončeny buď na náměstí nebo na Rozhrání

Nejpozději v roce 1967 byl v Klatovech zrušen provoz s průvodčími a zavedena samoobslužná platba do pokladny umístěné u řidiče. Vozy 706 RTO prošly postupně rekonstrukcí, dostaly nový nátěr - červený s bílým pruhem na bocích. Bylo odstraněno stanoviště průvodčího. Vůz 706 RO jezdil už jen krátkou dobu ještě se stanovištěm průvodčího a s původním nátěrem a pak byl vyřazen. Pro linky Místní dopravy (objednávané místním okresním úřadem) byl v šedesátých letech také dodán Ikarus 620, (snad SPZ KT-13-39), přezdívaný Kádárova pomsta. Byl používán jen několik let. V 70tých letech byl též v MHD nasazován jednodvéřový autobus Škoda RTO 706 KAR a to zejména na linku 3, kde nebyla tak velká frekvence cestujících. Autobus byl opatřen nátěrem městské dopravy, tedy bílý s tmavočervenými pruhy, na rozdíl od stejných vozů modrých, které sloužily v meziměstské linkové dopravě, obdobné úpravy těchto jednodvéřových linkových autobusů byly například i v Praze.

V 60. letech vozily cestující v Klatovech 3 nebo 4 dvoudvéřové autobusy Škoda 706 RTO MTZ, ve kterých byla umístěná pokladna pro průvodčího u zadních dveří. Na konci 60. let byl zaveden S provoz. Z vozů RTO se v roce 1972 zachovaly v provozu vozy:

• KT-02-29
• KT-06-23 - v MHD nasazován už jen ve špičce, jinak jezdil linku Klatovy - Chlistov
• KT-07-76 - v MHD nasazován už jen ve špičce, jinak jezdil linku Klatovy - Habartice

V sedmdesátých letech byly dodány nové autobusy Karosa ŠM 11.1608 (KT 20-71 a KT 20-93), které měly nad prvními dveřmi budník pro linkovou orientaci, a autobus Karosa ŠM 11.1630 (KT-28-07). K němu později přibyl vůz ŠM 11.1620 (KT 28-86). Všechny autobusy byly označeny nápisem Místní doprava, za předním oknem bylo číslo linky. Městské vozy byly velmi vytížené, kromě městských linek jezdily na okružní lince 34180 Klatovy - Točník - Dehtín - Štěpánovice - Klatovy a od roku 1972 na lince 34040 Klatovy - Habartice a 34090 Klatovy - Chlistov. Vozy 706 RTO sloužily velmi dlouhou dobu, první byl vyřazen přibližně v roce 1974, zbylé dva asi 1976. Byly plně využívány na lince 34040 a 34090. Vůz RTO byl nějaký čas nasazován o sobotách a nedělích, kdy linka 2 přes den nejezdila, na rekreační lince Špičák - Černé jezero.

Do začátku 80. let bylo linkové vedení následující:

• 1 Nádraží ČSD - Náměstí - Luby
• 2 Nádraží ČSD - Město - Nádraží ČSD
• 3 Na Rozvoji - Náměstí - Autoservis Škoda - (Nádraží ČSD)

V letech 1974 až 1975 bylo uvedeno do provozu nové autobusové nádraží, kde byl zřízen též předprodej jízdenek a informační kancelář, které zde slouží cestujícím dodnes. S otevřením autobusového nádraží byly opuštěny zastávky meziměstských linkových autobusů na náměstí Míru.

Od r. 1984 do začátku 90. let bylo linkové vedení následující:

Z toho tedy plyne, že do začátku 90. let dvacátého století zde bylo v provozu až 5 regulérních městských linek, z nichž jedna, resp. dvě 1a, 1b dokonce zajížděly (a stále zajíždí) do sousedních Lubů. Na mnohé spoje byly nasazovány v poměrně krátkém intervalu kloubové autobusy Ikarus, předané však v 1991 (1993??) do Karlových Varů. Po následné redukci dopravy zbyly v provozu linky 1, 2 a 4. Linka číslo 3, vedená původně do průmyslového území a do sídliště pod Hůrkou, byla koncem roku 2001 obnovena na trase od nádraží ČD přes průmyslové území k plaveckému bazénu, ale k 1. 4. 2002 byla opět zrušena.

Odbavovací systém
Odbavování cestujících bylo, jak je napsáno výše, zprvu u průvodčích s nástupem zadními dveřmi a výstupem dveřmi předními, od konce 60. let u řidiče v hotovosti do pokladny (jízdenky se nevydávaly) a obrácen tok cestujících, tedy nástup předem a výstup středními a zadními dveřmi. Cena jízdného byla 60 haléřů. Posléze bylo od 1. září 1981 zavedeno mechanizované odbavování cestujících (MOC) a umožněn nástup všemi dveřmi. Nepřestupní jízdenky v ceně 1,-Kčs/0,50,-Kčs byly prodávány v 11 jízdenkových automatech Merona 2000. Jako zajímavost můžeme uvést, že nový jízdenkový automat stál tehdy přes 100 000,-Kčs a městský autobus Karosa B 731 kolem 380 000,-Kčs.

Nástup všemi dveřmi byl v roce 1990 zrušen a opět zaveden nástup pouze předními dveřmi s označováním jízdenky před řidičem. Jízdenkové automaty Merona byly vyřazeny z provozu patrně již v roce 1997.

Od 1. 1. 2000 byl zaveden odbavovací systém EMtest, pro předplatné jízdné slouží čipové karty. Na nástupních dveřích visí cedulka s nápisem Děti od 10 do 15 let musí řidiči předložit totoženku .

Autobusy jezdí v nepravidelném intervalu po víceméně stabilizované trase - pouze linka číslo 2 má pro některé spoje druhou variantu trasy. V den naší návštěvy 30. 12. 2002 byly na linkách MHD v provozu následující 4 autobusy:

Pro úplnost nutno dodat, že jsme ve městě spatřili ještě jeden autobus Karosa B732 (červený) avšak nebylo jisté, zda-li byl nasazen v městském provozu. Zelenobílé autobusy odpovídaly barevnému schématu provozovatele ČSAD autobusy Plzeň, městská Karosa a SOR byly opatřeny na obou bocích též městským znakem.

Vozy porůznu přechází mezi jednotlivými linkami, autobus SOR je vybaven digitální maticovou orientací BUSE, avšak provozovatel jí zřejmě trvale nepoužívá, neboť vždy byl vůz označen pouze papírovou linkovou orientací a na displeji trvale svítila linka 60. Karosy jsou pochopitelně vybaveny pouze cedulovou linkovou orientací obdélníkového formátu, obsahující pouze číslo linky, která se zasouvá do přídržného místa v pravé dolní části předního skla vozu. Zastávkové označníky sice vycházejí z dopravních značek, ale i přes výrazně jednoduché provedení jsou poměrně vkusné, včetně linkové orientace a cílové zastávky příslušné linky. Schéma sítě a linkového vedení lze bohužel pravděpodobně nalézt pouze na zastávce náměstí Míru, na železničním ani autobusovém nádraží se příchozí turista o možnosti obsluhy města MHD prakticky nedozví.

Díky tomu, že původním účelem zavedení MHD bylo spojení nádraží s městem, režim dopravy je tomuto jevu přizpůsoben dodnes. Naprostá většina spojů má totiž návaznost na vlaky zejména od Plzně. Vnitroměstská obsluha, ač ji cestující relativně hojně využívají, se při tvorbě grafikonu uvažuje patrně jako méně významná, protože zcela chybí proklad linek v úseku nádraží ČD - náměstí Míru. Dle našeho názoru by jistě stálo za uvážení, jestli by se městu nevyplatilo MHD zatraktivnit tak, aby mnozí obyvatelé místo popojíždění autem po městě spíše využívali městskou dopravu. V dnešní době je poměrně komplikované přejít ulici v centru města, a tím rozhodně nemáme na mysli mezinárodní silniční tah E53 (I/27) nebo silnici I/22, ale běžné uličky v historickém centru města, jimž by spíše slušelo zklidnění. Jistě i tento detail by ještě více přispěl k přívětivosti tak krásného města, jakým Klatovy bezesporu jsou.

Po roce a pár týdnech jsme se na místo činu vrátili. Autobusy jezdí stále v nepravidelném intervalu po víceméně stabilizované trase - linky číslo 2 a 4 mají pro některé spoje druhou variantu trasy. Oproti minulé návštěvě jsme tedy spatřili o jeden městský autobus více - městské jsou autobusy nejen svojí konstrukcí, tedy třídveřové, ale i městskými znaky na bocích. Provoz těchto kmenových autobusů je doplněn vozy přejíždějícími z meziměstských linek, některé turnusy jsou možná i čistě městské, některé spoje MHD jsou zařazeny přímo do meziměstských turnusů. Oproti loňskému roku taktéž poměrně značnou část zastávek městské dopravy využívají i příměstské, či spíše předměstské linky navážející pracující a žáky. Žel se však nejedná o integrovanou dopravu, neb tyto linky, ač mají většinu zastávek v obvodu MHD za tarif MHD nepřepravují. Dalším posunem oproti naší minulé návštěvě byly uzavřené informace (provozní doba 6 - 10 hodin!) a nemožnost, či spíše nezájem dopravce prodávat jízdní řády. V neposlední řadě došlo k zásadní změně v obsluze Klatov ve směru ku Plzni, kde byl na železnici od 15. 12. 2003 zaveden hodinový takt. Žel autobusy MHD tuto maličkost poněkud nevzaly v úvahu a tak se stává, že od Plzně přijede přesně podle jízdního řádu slušně obsazený vlak ve 13:13, ale autobusy obou linek zastávku Nádraží ČD opustí 13 minut před příjezdem vlaku, tedy ve 13:00 :-(

Novinka roku 2006
Ve čtvrtek dne 21. 12. byl uveden do provozu městské dopravy nový nízkopodlažní autobus SOR BN 10.5 (2P9 2782). Je tak realizováno přání občanů, zvláště maminek s kočárky a invalidů na vozíčcích, ke zkvalitnění přepravy. Autobus v hodnotě 5,4 miliónu korun byl pořízen s příspěvkem města.

Do Klatov jsme zavítali znovu téměř po třech letech od předchozí návštěvy. Pokud jde o linkové vedení a rozsah provozu, příliš se toho nezměnilo. Několik novinek nás však čekalo ve vozovém parku. První novinkou byl již zmíněný nízkopodlažní autobus značky SOR. Přesvědčili jsme se o tom, že jeho provoz je místními obyvateli vnímán velmi kladně, jde o první nízkopodlažní autobus v klatovském okrese a jeden z prvních nízkopodlažních vozů nasazovaných v Plzeňském kraji (pochopitelně mimo MHD Plzeň). Minulostí je pak nasazování městské třídveřové "sorky" B 9.5 poznávací značky KTI 67-57. Jak informují stránky ČSAD Plzeň, autobus obdržel celovozovou reklamu propagující Plzeňský Prazdroj a od 20. listopadu slouží jako vyhlídkový autobus pro návštěvníky areálu plzeňského pivovaru. No,vyhlídkový... Ono totiž ta reklama na voze je poněkud více celovozová, polepená jsou totiž i okna, takže si asi všichni dokážeme představit, jak je přes taková okna vidět. Do třetice - obě městské karosy B 732 prošly generální opravou (řidič vozu KTA 11-74 uváděl jako termín GO prosinec 2006), při které obdržely nový nátěr, tentokrát již v zelenobílých firemních barvách ČSAD Plzeň.

V provozu jsou tři linky, tedy 1, 2 a 4. V podstatě se však jedná pouze o linky dvě, neboť linka 4, která jezdí o víkendech a v sedle pracovních dnů, je více méně tvořena sloučením základních linek 1 a 2, neb si vybírá frekventovanější a žádanější úseky obou dvou základních linek. Pro městskou dopravu v Klatovech platí nepřestupný tarif, základní jízdné je od 1.1. 2006 pouze 8,-Kč. Cestující s čipovou kartou společnosti ČSAD autobusy Plzeň však mají nárok k získání 10% slevy z ceny jízdného. Za rok 2009 ujely autobusy na linkách MHD Klatovy celkem 147 021 kilometrů. Počet cestujících činil 470 748 osob.

Schéma linkového vedení najdete na webu dopravce.

Klatovy jsou sídlem stejnojmenného provozu dopravce ČSAD autobusy Plzeň a.s., který je tradičním provozovatelem místních linek ZDO i linek MHD Klatovy již od vzniku společnosti v roce 1993, kdy převzala tyto závazky po s.p. ČSAD Plzeň. Záležitosti provozu jsou soustředěny v prostorách autobusového nádraží v Nádražní ulici, které je také společností ČSAD autobusy Plzeň provozováno.V přízemí nádražní budovy jsou prostory pro cestující, informační kancelář, WC a bufet. Provozní kanceláře a odpočívárna řidičů je v prvním patře, odstavná plocha pro autobusy se nachází v zadní části nádraží, Provoz vlastní na 54 autobusů, se kterými obsluhuje linky ZDO v celém okolí Klatov, západní části Šumavy a Horažďovicku. Dálková doprava je provozována na lince Klatovy - Plzeň, část spojů zajíždí až do Prahy. V letní sezóně se provoz Klatovy významnou měrou podílí na provozu Zelených linek, kde vypravuje autobusy s cyklovleky na linku Špičák - Srní - Kvilda. Opravy vozidel jsou smluvně prováděny v dílnách BONAVIA servisu v Sušici.

Významnou část dopravy na trase Klatovy - Přeštice - Plzeň - Praha zajišťuje kromě společnosti ČSAD autobusy Plzeň také klatovský dopravce VKJ, známější spíše jako Štáhlich. Na linku do Plzně a Prahy nasazuje převážně ojeté autobusy Setra. VKJ má pověst poněkud kontroverzního dopravce, jeho řidiči při jízdě mnohdy ukazují všechny možné nešvary. Zejména v prvních letech provozu velmi svérázným způsobem přesvědčoval cestující, aby nejezdili vlakem a s ČSAD, ale využívali jeho spoje. I když si na něj část veřejnosti v minulosti stěžovala, v posledních letech se VKJ pevně uchytila na trhu. Již několik let pravidelně v sobotu večer zajišťuje místní dopravu po Klatovech autobusem na diskotéku v říčních lázních, případně do jiných hospod.

Méně významnou roli v dálkové dopravě do Plzně hraje železnice. Z Klatov na Plzně a Prahu sice v jízdním řádu 2009/2010 najdeme na čtyři páry přímých rychlíků a k tomu významné množství osobních vlaků, tyto však mají význam především pro obsluhu ostatních obcí na trase. Zásadní roli v tom hraje odlehlá poloha klatovského nádraží od centra a špatná dostupnost plzeňského nádraží (obtížná docházka od zastávek MHD a z centra). Význam dálkové železniční dopravy však v budoucnu vzroste. Po dokončení modernizace trati Plzeň - Praha, bude centrum Prahy dostupné z Klatov vlakem za 2 hodiny.

• Dopravce ČSAD autobusy Plzeň a.s.
• Město Klatovy
• Jízdní řády MHD Klatovy
• Dopravce České dráhy, a.s.