Bariéry a veřejný prostor

Péči o veřejná prostranství, o jeho atraktivitu a bezbariérové přístupy vnímáme jako jeden z hlavních cílů aktivit Společnosti pro veřejnou dopravu. Je to přece logické - veřejnou dopravu podporujeme proto, aby se lidem ve městě lépe a zdravěji žilo. Četné příklady z našich měst i zahraničí ukazují, že města, která pečují o veřejný prostor ruku v ruce s preferencí veřejné dopravy, jsou velmi příjemná pro život jeho obyvatel a přejí i aktivitám drobných podnikatelů a živnostníků. V černých letech expanze automobilismu (v 60. a 70. letech 20. století) se mnohá města nezřízeně otevírala autům. Trvalo desítky let, než došla ke zjištění, že v ulicích obležených automobily se nechce nikomu bydlet, ani nakupovat a ani sedět v restauraci. Teprve v posledních dvou dekádách začínáme vnímat cenu veřejného prostoru a šance, které nám přináší. Chápeme, že lidé se chtějí pohybovat tam, kde mají dostatek prostoru, světla, kde se cítí bezpečně, kde si mohou sednout jen tak na lavičku nebo pod slunečník zahradní restaurace. Osvícení podnikatelé a politici pochopili, že v jedoucím autě lidé zajímavý obchod snadno přehlédnou, kdežto z tramvaje či trolejbusu se každý rád ohlédne. Pochopili, že chodec natěsnaný do úzké uličky mezi zdi domů a řady zaparkovaných aut se dívá jen dopředu a bez povšimnutí vše míjí úprkem, kdežto pokud má dostatek prostoru, chodec se rád zastaví a podívá do výlohy. Dále také v některých městech pochopili, že přísnou regulací vjezdu aut do významných obchodních tříd a center měst (např. mýtným) paradoxně usnadní vjezd aut, která do dané lokality skutečně vjíždět musí (např. zásobování obchodů). V neposlední řadě je ve městech s velkou preferencí pěší a veřejné dopravy i dostatek místa pro stromy a květiny, což učiní městské ulice ještě přitažlivější.
Kvalitní veřejný prostor je takový, který obsahuje nejméně překážek pro pohyb a život jeho uživatelů - lidí. Překážkami, neboli bariérami rozumíme nejen vysoké obrubníky nebo schody, ale i nevhodně zaparkovaná auta, nevhodně umístěné popelnice, sloupy, zúžení pěších koridorů.

Plzeňský problém

Město Plzeň investuje mnoho peněz nejen do silnic, ale i do chodníků a veřejných prostranství. Často ale dochází k tomu, že jsou to investice znehodnocené špatným plánováním, stavebním provedením nebo činností úřadů, které se mají o veřejné prostory starat. Nejlépe na to upozorníme fotografiemi. Uvítáme i podněty a obrázky od Vás, čtenářů.
Kardinála Berana
Ulice Kardinála Berana. Co je platné, že chodníky mají snížené obrubníky, když v křižovatkách parkují auta?
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)
Parkování v centru
Podobný příklad porušování pravidel přímo v historickém centru Plzně. Každodenní realita: zaparkované auto znemožňuje bezbariérové přecházení a ohrožuje bezpečnost přecházejících.
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)
Náměstí Republiky
Náměstí Republiky, historický střed města. Myslíte, že v takových podmínkách uvažují lidé o procházce? Je možné, aby tu vznikly zahrádky restaurací, jako na mnoha jiných hlavních náměstích?
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)
Náměstí Míru
Toto je roh náměstí mnohem obyčejnějšího než náměstí Republiky, jsme na náměstí Míru. Je vidět, že pokud se najde alespoň trochu místa, může i šedivý kout náměstí ožít.
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)
Jízdecká
Jízdecká ulice. Na jaře 2006 bude chodcům sloužit nový přechod pro chodce se sníženými obrubníky. Byť jsou to jen malé stavební úpravy, přínos bude velký.
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)
Plachého
...jenomže i dobrá investice může být znehodnocena. Představte si, že jste slepcem a hodláte v Plachého ulici přejít na druhý chodník.
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)
Sirková
Sirková ulice, nad křižovatkou U Jána. Nově vzniklá komunikace v centru města (1994) a jaksi chybí přechody pro chodce! Každý den zde riskují stovky lidí.
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)
U Jána
Symbol města Plzně - Pivovarská brána Prazdroje. Pohled ze Sirkové ulice, která je dnes hlavní spojnicí nádraží s historickým centrem města a sady. Tudy míří občané města i turisté k pivovaru nebo na stadion z tramvaje nebo vlaku.
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)
Sirková ulice
Sirková ulice. Po přeložení státní silnice I/20 na Východní okruh by bylo žádoucí zklidnit i Sirkovou ulici, dostavit obnažené bloky domů a učinit ze "Sirkovky" důstojnou obchodní třídu, pokračování Americké. Dnes je bohužel Sirková ulice dokladem degradace městského prostoru.
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)
Bory
Veřejný prostor ve významném přestupním uzlu Bory. Na této zastávce se denně vystřídají tisíce lidí.
Foto Jiří Kohout (10. 3. 2006)
Borská pole
Snaha o bezbariérové překonání malé terénní nerovnosti. Vyjeli byste po takové rampě na vozíku?
Foto Jiří Kohout (10. 3. 2006)
Sady Pětatřicátníků
Sady Pětatřicátníků, 250 metrů od náměstí Republiky a chrámu svatého Bartoloměje. Nejcennější prostor v samém srdci města je od devadesátých let rozbahněným parkovištěm.
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)
Přemyslova
O pár desítek metrů dál je to úplně stejné. V těchto místech stávaly bloky domů, byla zde významná obchodní třída, jedna z os, která směřovala k historickému centru. Na konci osmdesátých let 20. století ji postihla demolice. K náhradě škod už nedošlo.
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)
Klatovská
Klatovská třída, u náměstí Míru. Je bezpočet možností, jak znepříjemnit pohyb pěších.
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)

Vyhledávání

Vánoční trolejbus 2022

NEJHEZČÍ VÁNOČNÍ TROLEJBUS 2022

  

Třetí ročník ankety o nejhezčí Vánoční trolejbus zná své vítěze.

Kompletní výsledky

  

vanoce20