ustinadlabem
Autobusy v Ústí nad Labem

Kloubový Ikarus 280.08 v ulici Na Spálence.
Foto Jiří Jírek, 1988 (repro z www.cnds.cz)
První úvahy o zavedení městské autobusové dopravy se objevily kolem roku 1925, kdy zdejší Elektrické podniky zvažovaly zavedení dvou linek do Střekova, jednak k nádraží a jednak k dnešnímu areálu Setuzy. Podnětem se stal rozmach soukromých autobusových linek, které se staly nemilou konkurencí. Realizace v režii města se ale rozeběhla až za další čtyři roky - v polovině roku 1929 byla přijata nabídka firmy Walter na dodávku autobusů, která byla zrealizována v říjnu, což umožnilo zavedení autobusového provozu. (Opravdu poprvé se ale obyvatelé Ústí mohli autobusem svézt v roce 1926, a to do Střekova. Provoz byl zajišťován od 21. 3. toho roku vozy Laurin a Klement, ale záhy skončil, protože vozidla neúměrně zatěžovala most přes Labe.)
První vozy Elektrických podniků vyjely 19. 10. 1929 na linku 10, jejíž trasu bychom pomocí současných názvů mohli vymezit takto: Divadlo - Novosedlické náměstí. Zpočátku byla obsazována dvěma vozy (celkem jich bylo pět), které zajišťovaly dvacetiminutový interval (později došlo k dočasnému posílení provozu o třetí vůz, což umožnilo zkrátit interval na polovinu). Cestující se odbavovali u řidiče a bylo zavedeno jednotné jízdné bez ohledu na projetou vzdálenost.
První vozy Elektrických podniků vyjely 19. 10. 1929 na linku 10, jejíž trasu bychom pomocí současných názvů mohli vymezit takto: Divadlo - Novosedlické náměstí. Zpočátku byla obsazována dvěma vozy (celkem jich bylo pět), které zajišťovaly dvacetiminutový interval (později došlo k dočasnému posílení provozu o třetí vůz, což umožnilo zkrátit interval na polovinu). Cestující se odbavovali u řidiče a bylo zavedeno jednotné jízdné bez ohledu na projetou vzdálenost.

Vozidlo stejného typu, ale soukromého majitele a s RZ Středočeského kraje, se do Ústí podívalo i v květnu 2003 v rámci srazu autobusů, který se konal v blízkých Zalužanech.
Foto Jan Šlehofer, 10. května 2003
Od 1. února 1930 byla linka prodloužena do čtvrti Klíše. Vypravení stouplo na 4 vozy, interval byl opět dvacetiminutový. Po dodání nových vozů mohla být zavedena další linka s číslem 9, která rovněž zajišťovala obsluhu Střekova. Z důvodu sporů se soukromým dopravcem Schořálkem byla ale v dubnu - červnu 1930 mimo provoz. V červenci onoho roku vyjely další nové linky: č. 11 do Olšinek a 12 ke střekovskému nádraží. Na konci roku začala být obsluhována lokalita Skřivánek, čímž do sítě přibyla linka 14 (číselné označení je ale doloženo až od roku 1931). Jednalo se o první vnitroměstskou linku. Zároveň byla ale linka 10 zkrácena k divadlu a obsluhu Klíše převzala tramvajová doprava.
Od roku 1931 byly postupně zřizovány dlouhé linky do okolních obcí, které se ale vyznačovaly nepravidelnými intervaly a rozsahem provozu. Jezdilo se např. do Telnice, Adolfova, Libouchce, Jílového či Sněžníku. Provoz se často měnil. V letech 1932 - 1933 dolehla na autobusy hospodářská krize, došlo k omezování provozu a i k tomu, že ne všechny vozy byly hlášeny jako provozní, protože pak se z nich nemusela platit daň. Zmenšení rozsahu autobusové dopravy znamenalo i zavedení tramvaje na Střekov.
Od roku 1931 byly postupně zřizovány dlouhé linky do okolních obcí, které se ale vyznačovaly nepravidelnými intervaly a rozsahem provozu. Jezdilo se např. do Telnice, Adolfova, Libouchce, Jílového či Sněžníku. Provoz se často měnil. V letech 1932 - 1933 dolehla na autobusy hospodářská krize, došlo k omezování provozu a i k tomu, že ne všechny vozy byly hlášeny jako provozní, protože pak se z nich nemusela platit daň. Zmenšení rozsahu autobusové dopravy znamenalo i zavedení tramvaje na Střekov.

Autobusové garáže v Předlicích s převahou vozů Karosa-Renault CityBus 12M.
Foto Lukáš Vrobel, 3. dubna 2005
Začátkem října 1938 byl zaveden pravostranný provoz a dočasně došlo k posílení autobusové dopravy (tehdejší správa města se chtěla před občany "předvést", jak dokáže uspokojit jejich přepravní potřeby). Nicméně problémy s dostupností pohonných hmot, pneumatik a náhradních dílů provoz brzy zase omezily a třeba v prosinci 1940 zajišťovaly autobusy jen nejnutnější spoje pro návoz pracujících a školáků.
Znovu se provoz autobusů po válečném běsnění začal rozbíhat v létě 1945 - nejprve vyjela linka 9 v trase Předmostí - Starý Střekov, později "desítka" na konečnou Střekov II. A další linky přibývaly, v letech 1946 - 1949 se začalo jezdit k bukovskému sanatoriu, na Skřivánek, do Kočkova, Habrovic a Svádova. Roku 1953 začaly autobusy využívat část nově dokončené tramvajové vozovny v Předlicích (po zrušení tramvajové dopravy ji nakonec až do dnešních dnů "obsadily" zcela). O šest let později se začalo jezdit do Vaňova.
Znovu se provoz autobusů po válečném běsnění začal rozbíhat v létě 1945 - nejprve vyjela linka 9 v trase Předmostí - Starý Střekov, později "desítka" na konečnou Střekov II. A další linky přibývaly, v letech 1946 - 1949 se začalo jezdit k bukovskému sanatoriu, na Skřivánek, do Kočkova, Habrovic a Svádova. Roku 1953 začaly autobusy využívat část nově dokončené tramvajové vozovny v Předlicích (po zrušení tramvajové dopravy ji nakonec až do dnešních dnů "obsadily" zcela). O šest let později se začalo jezdit do Vaňova.

Karosa B 741 ev. č. 370 (r. v. 1991) výlukově nasazená na trolejbusovou linku 57 na konečné Mojžíř.
Foto Lukáš Vrobel, 13. ledna 2007
Začátkem 60. let byla vypracována a následně i v praxi naplňována nová dopravní koncepce, podle níž se autobusy měly stát jediným prostředkem MHD ve městě. Tramvajová síť, jedna z největších v republice, tak pomalu, ale jistě, začala pět svou "labutí píseň". Vznikaly překryvné rychlíkové autobusové linky i tangenciální spoje vedené mimo centrum. A 1. června 1970 byla koncepce naplněna: tramvaje po jednasedmdesáti letech dojezdily a Ústečanům tak zbyly již jen autobusy. Sice se objevily úvahy o výstavbě trolejbusové sítě, až do osmdesátých let se ale nerealizovaly. Začalo tím období, které se do historie ústecké autobusové dopravy zapsalo maximálními výkony tohoto druhu dopravy, zejména díky nutnosti dopravně obsloužit nově vznikající sídliště, jako např. komplex Hornická - Severní Terasa. Mnohé "sídlištní" linky byly provozovány jen v přepravních špičkách, a to tak, že ráno vozily cestující pouze směrem do centra a odpoledne zase naopak jen z centra. Díky tomu jely vždy půl kola manipulačně a mohly využít nějakou kratší cestu, čímž došlo ke snížení oběžné doby, spotřeby pohonných hmot i vypravených vozidel.

Autobusy Karosa-Renault CityBus 12M u zastávky Divadlo pod dominantou vyhlídkové restaurace Větruše - zleva ev. č. 17 (r. v. 1997) jako záloha a 42 (r. v. 1999) na lince 3.
Foto Lukáš Vrobel, 13. ledna 2007
Ve stejný den, kdy obyvatelé hlavního města poprvé okusili cestování metrem, tedy 9. května 1974, byla zprovozněna nová přestupní stanice "Obchodní dům Labe" (do té doby s názvem Divadlo). Její součástí bylo celkem šest nástupištních hran - tři určené pro linky ve směru západ - východ se nacházely v Revoluční u budovy autobusového nádraží, druhá trojice pro opačný směr před severním vstupem do obchodního domu.
Neustále rostoucí nároky na městskou dopravu si vynutily zahájení provozu kloubových autobusů Ikarus 280, které sice přinesly kýžené zkapacitnění dopravy, zároveň ale ústeckou kotlinu "obohatily" o značné množství zplodin, kterých tu už tak bylo až dost, a pomalá hlučná jízda těmito vozy musela být pro řidiče i cestující skutečně zážitkem...
Neustále rostoucí nároky na městskou dopravu si vynutily zahájení provozu kloubových autobusů Ikarus 280, které sice přinesly kýžené zkapacitnění dopravy, zároveň ale ústeckou kotlinu "obohatily" o značné množství zplodin, kterých tu už tak bylo až dost, a pomalá hlučná jízda těmito vozy musela být pro řidiče i cestující skutečně zážitkem...

Karosa B 731 ev. č. 1 (r. v. 1994) nasazená v lednu 2007 výlukově na trolejbusovou linku 62 vyjíždí z nástupní zastávky Mírové náměstí.
Foto Lukáš Vrobel, 13. ledna 2007
Tolik propagovaná koncepce autobusové obsluhy Ústí dostala vážnou trhlinu na samém konci 70. let 20. století, v roce 1979, tedy pouhých devět let od chvíle, kdy městem projela poslední tramvaj. Došlo totiž k výraznému zdražení nafty, takže v zájmu úspor se rušila řada mimošpičkových spojů a za oběť padly i některé zastávky, aby se snížila spotřeba autobusů při rozjezdech.
Návrat tramvají byl nereálný (i ze stavebního hlediska - nová sídliště byla ve značně členitém terénu, který by tramvaj těžko zvládla) a tak se v roce 1984 začala stavět první trolejbusová trať, na níž se začalo jezdit 1. července 1988. Právě v rámci stavebních prací na zavedení trolejbusů bylo upraveno Mírové náměstí, kde vznikla nová nástupiště pro linky MHD a od 26. října 1987 tak zanikla zastávka u OD Labe.
Návrat tramvají byl nereálný (i ze stavebního hlediska - nová sídliště byla ve značně členitém terénu, který by tramvaj těžko zvládla) a tak se v roce 1984 začala stavět první trolejbusová trať, na níž se začalo jezdit 1. července 1988. Právě v rámci stavebních prací na zavedení trolejbusů bylo upraveno Mírové náměstí, kde vznikla nová nástupiště pro linky MHD a od 26. října 1987 tak zanikla zastávka u OD Labe.

Karosa B 961 ev. č. 380 (r. v. 2003) na lince 3 v zastávce Revoluční.
Foto Lukáš Vrobel, 13. ledna 2007
Od července 1988 začaly část výkonů přebírat trolejbusy, ale autobusová doprava se zatím neomezovala, protože ušetřené vozy byly převáděny na nová spojení (postupně např. do Koštova, Roudníků či Chvalova). Navíc byla v roce 1990 zase obnovena zastávka u divadla.
Díky rozvoji trolejbusového provozu je od konce 80. let až do současnosti provoz autobusů MHD převážně omezován. Jako jeden ze zásadních mezníků lze chápat zejména dodávku 30 nízkopodlažních vozů Karosa-Renault Citybus 12M v letech 1997 - 1998, které znamenaly radikální obnovu vozového parku. V roce 1999 došlo na vybraných autobusových linkách k prodloužení špičkového intervalu na 15 minut (totéž bylo praktikováno i u trolejbusů). Rovněž byl, stejně jako v blízkých Teplicích, zaveden cyklobus a skibus.
Díky rozvoji trolejbusového provozu je od konce 80. let až do současnosti provoz autobusů MHD převážně omezován. Jako jeden ze zásadních mezníků lze chápat zejména dodávku 30 nízkopodlažních vozů Karosa-Renault Citybus 12M v letech 1997 - 1998, které znamenaly radikální obnovu vozového parku. V roce 1999 došlo na vybraných autobusových linkách k prodloužení špičkového intervalu na 15 minut (totéž bylo praktikováno i u trolejbusů). Rovněž byl, stejně jako v blízkých Teplicích, zaveden cyklobus a skibus.

Karosa-Renault CityBus 12M ev. č. 19 (r. v. 1997) na konečné linky 15 Všebořice.
Foto Lukáš Vrobel, 3. dubna 2005
V současnosti je zajišťován provoz osmnácti denních a tří nočních linek. Denní autobusové linky jsou označeny čísly 2 - 7, 9 - 15, 17 - 20 a 26. Noční linky mají číselné označení 101 - 103.
Autobusy většinou zajišťují spojení z různých oblastí města přímo do centra, kde jsou obvykle ukončeny u divadla nebo tudy projíždějí. Existují však i linky, které centrum města neobsluhují.
Na rozdíl od linek trolejbusů má většina autobusových linek více variant trasy. Tyto varianty vznikají nejen zkracováním vybraných spojů, ale i větvením na trase. Z jízdního řádu lze sice vyčíst, jaký spoj jede kudy, ale pouze ze symbolu s vysvětlivkou typu "přes Václavské nám." Které z dlouhého výpisu zastávek na své cestě spoj obslouží a které ne, už se zjistit nedá, a skutečná jízdní doba spoje také ne. Vzhledem k větvení linek platí níže uvedené provozní parametry pouze pro nejčastěji projížděné úseky.
Autobusy většinou zajišťují spojení z různých oblastí města přímo do centra, kde jsou obvykle ukončeny u divadla nebo tudy projíždějí. Existují však i linky, které centrum města neobsluhují.
Na rozdíl od linek trolejbusů má většina autobusových linek více variant trasy. Tyto varianty vznikají nejen zkracováním vybraných spojů, ale i větvením na trase. Z jízdního řádu lze sice vyčíst, jaký spoj jede kudy, ale pouze ze symbolu s vysvětlivkou typu "přes Václavské nám." Které z dlouhého výpisu zastávek na své cestě spoj obslouží a které ne, už se zjistit nedá, a skutečná jízdní doba spoje také ne. Vzhledem k větvení linek platí níže uvedené provozní parametry pouze pro nejčastěji projížděné úseky.

Karosa-Renault CityBus 18M ev. č. 702 (r. v. 2002) na lince 3 u zastávky Divadlo (blíže k dnešní zastávce Revoluční).
Foto Lukáš Vrobel, 20. května 2006
Nejvýznamnější autobusové linky jsou provozovány až na výjimky v pravidelných intervalech. Linka 3 (Mírové náměstí - Důl 5. květen) jezdí přes den po 15 minutách, večer a mimo pracovní dny po 20. Linka 11 (Přestanov - Církvice) je v provozu v intervalech 15 minut ve špičkách pracovních dnů, 20 minut v sedle a večer a mimo pracovní dny celodenně. Linky 5 (Všebořice obch. centrum - Krásné Březno), 13 (Dolní Zálezly - Olešnice) a 17 (Vozovna DP - Střekov nádraží ČD) mají intervaly ve špičce 15, v sedle 20 a mimo pracovní dny 40.

Karosa B 732 ev. č. 159 (r. v. 1987) výlukově nasazená na trolejbusovou linku 51 u zastávky Divadlo.
Foto Lukáš Vrobel, 13. ledna 2007
Na ostatních linkách jedou ve špičce maximálně tři, většinou však dva a méně spoje za hodinu, v ostatních obdobích je provoz na nich ještě slabší nebo žádný. Rekreační linka skibusu číslo 10 (Divadlo - Zadní Telnice) je v provozu pouze mimo pracovní dny v případě příznivých sněhových podmínek několika spoji denně. Linka cyklobusu 20 (Divadlo - Adolfov) jezdí několika spoji v červenci a srpnu denně a od dubna do června, v září a říjnu o víkendech.
Na nočních linkách 101 - 103 jede celotýdně několik spojů v období od 23.00 do 5.00 hodin. Tyto linky však nezajišťují veškerou noční dopravu v obvodu MHD Ústí nad Labem, v noci jsou v provozu totiž také trolejbusové linky 53 a 56.
Na nočních linkách 101 - 103 jede celotýdně několik spojů v období od 23.00 do 5.00 hodin. Tyto linky však nezajišťují veškerou noční dopravu v obvodu MHD Ústí nad Labem, v noci jsou v provozu totiž také trolejbusové linky 53 a 56.

Karosa B 952E ev. č. 10 (r. v. 2004) na konečné linky 6 Divadlo.
Foto Lukáš Vrobel, 20. května 2006
Autobusový vozový park je tvořen vozy běžné délky a kloubovými. Vozidla obou provedení existují s podlahou v normální úrovni i nízkopodlažní.
Nejstaršími autobusy běžné délky jsou vozy Karosa B 731 s automatickými převodovkami a B 732 s převodovkami mechanickými. V současnosti provozované Karosy B 731 pocházejí ze dvou sérií - starší z roku 1990 má ještě trojmístná evidenční čísla 18x, zatímco novější z roku 1994 už má evidenční čísla obsazovaná znovu od 1.
Ústecké Karosy B 732 pocházejí všechny z let 1987 a 1988 a jsou označeny ev. č. 15x a 16x. Vůz ev. č. 156 je přestavěn na cyklobus (linku skibusu obsluhují vozy tohoto typu bez zvláštní úpravy).
Nejstaršími autobusy běžné délky jsou vozy Karosa B 731 s automatickými převodovkami a B 732 s převodovkami mechanickými. V současnosti provozované Karosy B 731 pocházejí ze dvou sérií - starší z roku 1990 má ještě trojmístná evidenční čísla 18x, zatímco novější z roku 1994 už má evidenční čísla obsazovaná znovu od 1.
Ústecké Karosy B 732 pocházejí všechny z let 1987 a 1988 a jsou označeny ev. č. 15x a 16x. Vůz ev. č. 156 je přestavěn na cyklobus (linku skibusu obsluhují vozy tohoto typu bez zvláštní úpravy).

Karosa B 731 ev. č. 183 (r. v. 1990) odstavená v trolejbusové vozovně ve Všebořicích.
Foto Lukáš Vrobel, 3. dubna 2005
U vozů běžné délky nenavázala na dodávky autobusů Karosa typové řady 700 řada 900 jako ve většině provozů. V letech 1994 - 1997 se žádné autobusy nedodávaly (ani kloubové). V letech 1997 a 1998 bylo ale do provozu zařazeno hned třicet nízkopodlažních autobusů běžné délky typu Karosa - Renault CityBus 12M, označených evidenčními čísly 11 - 40. Těmito autobusy byla často nahrazována kloubová vozidla, což při zachování původních intervalů způsobovalo přeplňování autobusů a setkávalo se s nevolí cestujících.
Další CityBusy běžné délky byly dodány v roce 1999 (41 - 45). S celkovým počtem 35 vozů se tehdy staly dvanáctimetrové CityBusy nejrozšířenějším typem autobusů ústecké MHD a jsou jím dodnes. Žádný vůz tohoto typu už nebyl dodán ani vyřazen.
Další CityBusy běžné délky byly dodány v roce 1999 (41 - 45). S celkovým počtem 35 vozů se tehdy staly dvanáctimetrové CityBusy nejrozšířenějším typem autobusů ústecké MHD a jsou jím dodnes. Žádný vůz tohoto typu už nebyl dodán ani vyřazen.

Karosa-Renault CityBus 12M ev. č. 29 (r. v. 1998) vyjíždí na lince 11 ze zastávky Hlavní nádraží.
Foto Lukáš Vrobel, 22. ledna 2007
V roce 2004 byla po deseti letech odmlky do provozu zařazena také jedna Karosa běžné délky s podlahou v normální úrovni - jednalo se o vůz Karosa B 952E s mechanickou předovkou. Tento autobus obdržel ev. č. 10 a je nasazován na linky 6 a 26.

Zleva Karosa B741, sedm CityBusů běžné délky a čtyři Karosy B73x v autobusových garážích Předlice.
Foto Lukáš Vrobel, 3. května 2003
Počátkem roku 2008 obohatil park standardních vozů další model - Mercedes Conecto.

Jeden z nízkopodlažních autobusů Mercedes Conecto pro ústeckou MHD při představení těchto vozů v centru města na Mírovém náměstí.
Foto Jan Maxa, 21. 1. 2008
Nejstaršími ústeckými kloubovými autobusy jsou Karosy B 741. Ty už jezdí jen dvě (ev. č. 370 a 373) - obě byly vyrobeny v roce 1991.
Dalšími kloubovými autobusy jsou až Karosy B 941E (374 - 376) dodané v roce 2001. Na ně navázaly dodávky jednak vozů s podlahou v normální úrovni B 961 (377 - 380) a jednak nízkopodlažních autobusů Karosa - Renault CityBus 18M (701 - 704). Vozy B 961 byly zařazeny v roce 2003, kloubové CityBusy v letech 2002 a 2004. V roce 2006 byl dodán dosud jediný kloubový nízkopodlažní autobus Karosa Citelis 18M ev. č. 705. Karosérii tohoto autobusu využívají také ve stejném roce zařazené trolejbusy Škoda 25Tr.
Dalšími kloubovými autobusy jsou až Karosy B 941E (374 - 376) dodané v roce 2001. Na ně navázaly dodávky jednak vozů s podlahou v normální úrovni B 961 (377 - 380) a jednak nízkopodlažních autobusů Karosa - Renault CityBus 18M (701 - 704). Vozy B 961 byly zařazeny v roce 2003, kloubové CityBusy v letech 2002 a 2004. V roce 2006 byl dodán dosud jediný kloubový nízkopodlažní autobus Karosa Citelis 18M ev. č. 705. Karosérii tohoto autobusu využívají také ve stejném roce zařazené trolejbusy Škoda 25Tr.

Karosa B 961 ev. č. 379 (r. v. 2003) na lince 3 v zastávce Mírové náměstí.
Foto Lukáš Vrobel, 13. ledna 2007
Kromě výše uvedených vozů vlastní DP města Ústí nad Labem i jeden autobus Karosa C 734 (ev. č. 270), který ale na linky nevyjíždí. Používá se pouze jako autoškola nebo výjimečně pro zájezdy.
Autobusy řad Karosa 900, Karosa-Renault CityBus a Citelis jsou vybaveny digitálními orientacemi. Ve všech vozech funguje hlášení zastávek.
Autobusy řad Karosa 900, Karosa-Renault CityBus a Citelis jsou vybaveny digitálními orientacemi. Ve všech vozech funguje hlášení zastávek.

Autobusy zleva Karosa B 952E ev. č. 10 (r. v. 2004) na lince 6 a Karosa-Renault CityBus 12M ev. č. 21 (1997) a 37 (1998) na linkách 9 a 1 na konečné Divadlo.
Foto Lukáš Vrobel, 2. dubna 2005
Nátěr autobusů je většinou červeno-bílý, a to buď v továrním provedení se dvěma červenými pruhy (resp. s jedním u CityBusů) nebo jen se spodním červeným pruhem. Několik vozů je i modro-bílých se spodním modrým pruhem. V některých případech je horní červený pruh prodloužen až pod střechu a odstín horního barevného pruhu a spodní části dolního pruhu je oproti vrchní části dolního pruhu tmavší (spodní barevný pruh je tak vlastně rozdělen na dva na sebe navazující). Vyskytují se i celovozové reklamy, které zejména na CityBusech zasahují i na okna.

Karosa B 941E ev. č. 375 (r. v. 2001) na lince 11 v zastávce Mírové náměstí.
Foto Lukáš Vrobel, 22. ledna 2007
Provoz všech spojů vybraných autobusových linek je zajištěn nízkopodlažními vozidly, což je uvedeno v poznámce v jízdním řádu. Pokud však nízkopodlažní vozy obsluhují pouze vybrané spoje linky, nejsou tyto v jízdním řádu vyznačeny.
K deponování autobusů slouží garáže, označované jako vozovna Předlice. Nacházejí se u zastávky autobusů Vozovna DP. Autobusy lze rovněž vidět odstavené jako zálohy v trolejbusové vozovně ve Všebořicích.
K deponování autobusů slouží garáže, označované jako vozovna Předlice. Nacházejí se u zastávky autobusů Vozovna DP. Autobusy lze rovněž vidět odstavené jako zálohy v trolejbusové vozovně ve Všebořicích.

Karosa Citelis 18M ev. č. 705 (r. v. 2006) na lince 11 v zastávce Hraničář.
Foto Lukáš Vrobel, 22. ledna 2007
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Ústí nad Labem - nehoda vozu evid. č. 515 (2004)
Dne 10.2.2004 se v pozdních odpoledních hodinách vydal na svou poslední jízdu vůz ev. č. 515. Při jízdě na lince číslo 56 ve směru Všebořice- Pod Vyhlídkou obsloužil zastávku Mírové náměstí a vydal se směrem do Krásného Března. Tam ovšem nedojel. Na Předmostí, při brždění na semafory, byl necitelně atakován z boku právě přijíždějícím kamionem MAN, který právě zatáčel bohužel do stejného pruhu, ve kterém se pohyboval trolejbus. Nehoda si naštěstí vyžádala „pouze“ jedno lehké zranění, což se dá považovat za štěstí, protože všechny linky daného směru bývají touto dobou poměrně vytížené.

Vůz e.č. 515 pár okamžiků po nehodě
Vít Čepický
Kamion narazil čelem do prostoru před druhými dveřmi a zároveň se návěs vpasoval do oblasti kloubu. Důkazem o nepřiměřené rychlosti MANu je i fakt, že kamion dále pokračoval ve své jízdě, kterou zakončil ve sloupu trolejového vedení, který ale ke štěstí celé trolejbusové sítě a k velké úlevě pracovníků DP vydržel.
Vzhledem ke kritickému poškození kloubu, který již nebylo možno opravit, bylo rozhodnuto o vyřazení vozidla a jeho následnému použití (zřejmě) na náhradní díly. (Stále totiž stojí odstaven ve vozovně.) Dopravní podnik již v této době sužovaný nedostatkem vozů tím přišel o další a na obzoru se začaly objevovat problémy se zajištěním trolejbusového provozu. (Jeden čas bylo dokonce možno spatřit vůz 403 na lince 60). Dopravce se tak uchýlil k neočekávanému, avšak pochopitelnému kroku- rozhodl se opětovně zařadit jeden z dříve již vyřazených trolejbusů, a to sice vůz 512, který díky neuskutečněnému odprodeji stojí se svými společníky 509, 513 a 536 odstrojen na prostranství u hal vozovny Všebořice.
Vůz 512 by měl do provozu zasáhnout již v nejbližší době poté, co bude přelakován ze žlutého reklamního podkladu, ve kterém se poslední půlrok svého provozu po Ústí pohyboval. Otázkou zůstává, proč dopravce při zřejmém nedostatku vozů nezařadí zbývající odstavené vozy, které v této době zbytečně hnijí na dvoře vozovny- a to i přesto, že jsou v technickém stavu, který by jim mohly sousední Teplice závidět…

Detailní pohled na poškozený bok
Vít Čepický
Ústí nad Labem - Glosa k otevření nové trolejbusové trati Vinařská - Bukov - Severní Terasa
Tak nám to začalo. Po krátkém půstu máme opět dalších 3060 metrů nových drátů v Ústí nad Labem. Kdo však vyrazil na první trolejbusový kurz hned po ránu byl zřejmě mírně zklamán. Na smyčce Mírová se objevily Citybusy s orientací 60 - náhradní doprava. Tento stav však pouze předznamenal slavnostní zahájení na této trati v dopoledních hodinách. Citybusy jezdily celé ráno, ovšem okolo osmé hodiny se někam vytratily a redakce marně čekala na kýžený autobusovo-trolejbusový spoj směr Holoměř. To už ale přišla devátá hodina, v Ústí vrcholí 95 % slevová zácpa a Citybusy jsou opět zde, ovšem do Herbenovy ulice už vplouvá vůz 22 Tr e.č. 602. Po úvodním ceremoniálu se zaplňuje především zástupci investora a vlastníka v jedné osobě - města Ústí nad Labem. Ovšem dle našeho názoru toto měla být akce za 1. ve městě, za 2. pro zákazníky (rozuměj běžný cestující). Stačí se poučit z dějin, kdy např. z otevírání telnické tramvajové trati byla celodenní slavnost o níž věděl celý kraj (natož obyvatelé města Ústí nad Labem). Dnes stačí zapózovat novinářům, regionální televizi a je to! Čekáme, jako jediní, prvního příjezdu "linkového" trolejbusu do stanice "V Zahrádkách" a prostor pro komické situace začíná. Nevěřícně hlavou kroutící lidé vystupují a utíkají zpět s pestrými nadávkami, kamže je to vlastně ten "blbej" trolejbus zavezl, když oni jedou do "kerfůru". Na Masarykově ulici právě vrcholí dopravní kolaps, tak jim to moc nezávidíme, ale kdeže jsou teď úředníci jedoucí zde, už téměř před hodinou. Spekulujeme, že nyní zřejmě svými auty přispívají k všeobecné zácpě. Inu informovanost a občan na prvním místě. Ale vraťme se zpět k samotnému provozu. Na trať nekompromisně nastupují vozy 601, 602, 603 a zahajují pravidelný provoz. Mimochodem vůz 601 na chvíli končí okolo 14:00 na spojce mezi Soc. Péčí a Mírovou. Později odpoledne již je opět v provozu. Budiž ke chvále dopravce, že se objevuje v Ústí exotická (zatímco jinde zcela běžná) záležitost - nejen koncová stanice Mírová, ale i nácestná- Masarykova nemocnice. Jen tak dál a vzhůru k využití, všude jinde již odhaleného, tajemství systému BUSe i na jiných linkách, za běžného provozu a v plném rozsahu. Opravdu nezlobte se na nás, ale z předchozích, ne příliš optimistických řádků, jistě tušíte, že taková událost jakou bezesporu otevření trolejbusové trati je nejen v českých, ale i světových měřítkách, by si zasloužila více nežli ujetí 6120 m jedním trolejbusem v uzavřené skupince lidí a zapózováním regionálním médiím. Tolik přímo z místa události, nyní však obecně:
Veřejná doprava je služba VEŘEJNOSTI. Pokud spustíme novou trať, je to událost ne tolik pro Dopravní podnik, ale hlavně pro cestující. Otevírá se tím obrovský prostor pro prezentaci a propagaci celého městského dopravního systému, která by přispěla k celkovému pozvednutí zájmu o městskou dopravu. Nelze si představit lepší reklamu pro dopravce. Kdyby dopravce vozidla alespoň lehce vyzdobil, kdyby se věc propírala na veřejnosti, kdyby se spojila například se dnem otevřených dveří v ústecké nemocnici či se speciálními jízdami historických vozidel MHD po Ústí... Kdyby... důležité a jediné podstatné je, že trať byla postavena a v rekordním čase zprovozněna, což zaslouží obdiv všem, kteří se o to zasloužili.
Veřejná doprava je služba VEŘEJNOSTI. Pokud spustíme novou trať, je to událost ne tolik pro Dopravní podnik, ale hlavně pro cestující. Otevírá se tím obrovský prostor pro prezentaci a propagaci celého městského dopravního systému, která by přispěla k celkovému pozvednutí zájmu o městskou dopravu. Nelze si představit lepší reklamu pro dopravce. Kdyby dopravce vozidla alespoň lehce vyzdobil, kdyby se věc propírala na veřejnosti, kdyby se spojila například se dnem otevřených dveří v ústecké nemocnici či se speciálními jízdami historických vozidel MHD po Ústí... Kdyby... důležité a jediné podstatné je, že trať byla postavena a v rekordním čase zprovozněna, což zaslouží obdiv všem, kteří se o to zasloužili.

Prvním vozem na nové trati byl 2. prototyp vozu 22Tr e.č. 601.
Foto Petr Ježek (3. 1. 2004)
Trolejbusová trať na Střekov otevřena

Trolejbus Škoda 22Tr se otáčí na konečné Střekov, Karla IV
Foto Jan Šlehofer, 9. prosince 2007
Za nevlídného počasí byla v Ústí nad Labem v sobotu 9. prosince 2007 slavnostně otevřena nová trolejbusová trať na Střekov. Před desátou hodinou čekal na Mírovém náměstí připraven trolejbus (Škoda 25Tr č. 609). Krátce po desáté se pak vydal s představiteli města, dopravního podniku a dalšími hosty po nové trati na druhý břeh Labe.

Škoda 25Tr ev. č. 609 na Mírovém náměstí před slavnostním otevřením trati.
Foto Miroslav Klas, 9. prosince 2007
V zastávce Krajský soud proběhlo za účasti přestavitelů města, dopravního podniku a zhotovitelem stavby (firmy Viamont) slavnostní otevření trati. Po krátkých proslovech proběhlo přestřižení pásky a účastníci a další přítomní hosté vyrazili spolu se zájemci z řad veřejnosti na projížďku trolejbusem po nové trati na Střekov.

Slavnostní stříhání pásky v zastávce Krajský soud.
Foto Miroslav Klas, 9. prosince 2007
Délka nové trolejbusové trati je 5 km. V obou směrech se nachází 17 zastávek, z toho je jedna společná (na konečné v ul. Karla IV.). Trať obsahuje 291 ks stožárů a tři měnírny. Nataženo bylo 21 km trolejového vedení.
Trolejbusová trať na Střekov si vyžádala 216 mil. korun (včetně DPH). Šlo o jednu z největších investičních akcí svého druhu v České republice za posledních několik let. Trať byla postavena ve smluvním termínu za rok a pět měsíců. Výstavba, kterou provedla společnost Viamont DSP a.s., začala 12. června 2006.

Trolejbus Škoda 25Tr č. 609 s hosty dorazil na konečnou Střekov, Karla IV.
Foto Jan Šlehofer, 9. prosince 2007
Na nové konečné Střekov, Karla IV proběhlo ještě otevření nového kruhového objezdu, který slouží i pro otáčení trolejbusové linky. I zde došlo na stříhání pásky. Poté se hosté svezli zpět do zastávky Krajský soud, kde bylo připravené ve stanu malé občerstvení.

Stříhání pásky na kruhovém objezdu na konečné Střekov, Karla IV.
Foto Jan Šlehofer, 9. prosince 2007
Od dnešního dne začal platit v Ústí nad Labem nový jízdní řád. Na Střekov vyjíždí trolejbusová linka č. 60. Z centra města vede přes starý silniční most kolem soudu. Na kruhovém objezdu u Setuzy odbočí doleva a jede na viadukt spojující Mariánský most a Kamenný vrch. Odtud sjede na Novosedlické náměstí, Šafaříkovo náměstí a skončí u kruhové křižovatky ulic Karla IV a Ke Hradu. Od rána do slavnostního otevření trati byla linka č. 60 obsluhována náhradní autobusovou dopravou. Krátce před jednáctou hodinou již však vyjíždí na Střekov trolejbusy do pravidelného provozu. První den zde byly nasazeny převážně nízkopodlažní vozy Škoda 22Tr a 25Tr.
Spoje linky číslo 60 budou ve špičce v pracovních dnech jezdit každých 7 a 8 minut, dopoledne a v podvečer každých 10 minut. O víkendech pak trolejbus pojede po deseti minutách. V méně využívanou dobu, okolo 21. hodiny, bude k dispozici po dvaceti minutách. Dopravní podnik si nasazením trolejbusů na Střekov slibuje úsporu nákladů z hlediska spotřeby energií (el. energie – nafta) ve výši téměř 1,7 mil. korun ročně.

Trolejbus 15TrM přijíždí do zastávky V Zeleni.
Foto Jan Šlehofer, 9. Prosince 2007
Samostatnou investiční akcí města Ústí nad Labem byla navazující výstavba kruhového objezdu v ulici Karla IV. a komplexní rekonstrukce vozovky, chodníku a veřejného osvětlení. Součástí akce byla i rekonstrukce stávajících a nových přechodů pro chodce a oprava čtyř zastávek MHD. Všechny stávající i nové přechody pro chodce přes ulici Karla IV. a jeden přechod přes Žukovovu ulici jsou vybaveny samostatným osvětlením přechodů.
V průběhu realizace stavby bylo nutné zvýšit ochranu krytí stávajících inženýrských sítí a jejich provozního zabezpečení. Při odkrytí stávajících konstrukcí se zjistilo, že původní skladba podkladu komunikace, včetně zhutnění, je nedostatečná a bylo nutné tento podklad odtěžit a provést ho tak, aby vyhovoval z hlediska únosnosti provozu trolejbusové trati. Z tohoto důvodu vzniklo navýšení ceny o téměř 1,5 mil. Kč. Celková cena stavby rekonstrukce komunikace Karla IV., která probíhala od začátku května do konce října, si vyžádala 23,5 mil. Kč, včetně DPH.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |