Tyto stránky provozuje občanské sdružení Společnost pro veřejnou dopravu a jsou věnovány našemu kamarádovi Jiřímu Hertlovi (1960 - 2002), spoluzakladateli sdružení i jeho internetových stránek.

Historie autobusové dopravy v Plzni, 2. díl

Bory, 80. léta
V poslední čtvrtině 20. století najdeme bohužel jen jedinou autobusovou linku, která byla nahrazena kapacitnějšími a městskému prostředí šetrnějšími trolejbusy. Touto linkou se v roce 1988 stala kdysi nejvytíženější autobusová linka v Plzni s číslem 29. Trvalo téměř dvacet let, než se v celé její délce objevilo trolejové vedení. Snímek zachycuje poslední měsíce provozu "devětadvacítky" na sídlišti Bory.
Foto Josef Kvasil (v letech 1984-86)
Karosa ŠM 11 v Černické ulici, 1976
Autobus Karosa ŠM 11 před halou dílen vozovny v Černické ulici. V letech 1965 - 1981 bylo dodáno do Plzně celkem 202 vozů řady Š (počítáme-li také linkovou verzi ŠL 11 a zájezdovou ŠD Turist). Byly to autobusy propracovaného a přívětivého designu, ale nevalné životnosti. "Ešemky" se vyřazovaly většinou jen po pouhých šesti až sedmi letech provozu, z hlediska dnešní doby nepochopitelně krátkém nasazení do provozu.
Foto Petr Blatný (1976)

Autobusy na vzestupu

Lze říci, že od sedmdesátých let autobusy získávají v plzeňské městské dopravě trvale silnější pozici. Nejdříve to bylo poněkud předčasným zrušením trolejbusů do Bolevce a Košutky, kdy na téměř 14 let musely autobusy převzít významnou zátěž na severu města. Autobusy jako jediné obsluhovaly jižní brány Škodovky a také autobusová linka Bory - Doubravka (od roku 1969) dlouhá léta nahrazovala přepravním nárokům lépe odpovídající trolejbusovou dopravu. Teprve až s přelomem 80. a 90. let přišla úleva a vzduch v Bolevci, Borech a Doubravce prořídl otevřením dvou nových linek tramvaje a trolejbusu. Od roku 1979 obsluhují autobusy Křimice a od roku 1990 také sousední Radčice.
Sady Pětatřicátníků, 80. léta
Trasou, kde naopak autobusy převzaly obsluhu za trolejbusy, se stala část linky 13 z centra Plzně do Bolevce. Během třináctileté výluky elektrické trakce do čtvrti Bolevec dominovaly na této frekvenci autobusy ŠM 11. Jeden z nich, č. 237 z roku 1978, zabočuje po trase linky 13A z Nejedlého sadů (dnes sady Pětatřicátníků) do Prešovské ulice na náměstí Republiky.
Foto Josef Kvasil (v letech 1984-86)
Náměstí Republiky, 80. léta
Tentýž autobus je zachycen na jižní straně náměstí Republiky, kde byl umožněn přestup na tramvajové linky směr Skvrňany, Bory, Slovany a Světovar.
Foto Josef Kvasil (v letech 1984-86)
Dýšina, 1988
Autobusy jezdily odjakživa i za hranice Plzně, toto "ešemko" je zachyceno v Dýšině, kam jezdí městské autobusy od 1. července 1956.
Foto Jiří Hertl (15. 2. 1988) - Archiv Jiřího Hertla
Chrást u Plzně, 1988
"Atmosférak" Karosa B731.04 (rok výroby 1985) je zástupcem o mnoho odolnější řady autobusů z Vysokého Mýta. Vůz č. 343 je vyfotografován v Chrástu u Plzně, který je již od 25. prosince 1949 napojen na městskou veřejnou dopravu.
Foto Jiří Hertl (15. 2. 1988) - Archiv Jiřího Hertla
Geometrický nárůst počtu osobních a nákladních aut v ulicích, likvidace železniční nákladní dopravy a vleček v letech devadesátých na mnoha místech potlačily výhody nehlučné a čisté elektrické trakce. Sídliště se naplnila auty, na hlavní silniční tahy se vyvalily kolony kamiónů a nově vznikající přepravní proudy začaly řešit převážně autobusy. Významným krokem v městské dopravě bylo zavedení polokružní autobusové linky č. 30 z Košutky přes Doubravku a Slovany na Bory 26. května 1990. Z hlediska rozvoje sítě veřejné dopravy v Plzni to byl jednoznačně pozitivní tah, taková linka velice chyběla a její význam se posiloval s růstem podnikatelských aktivit na předměstích. Z "třicítky" se postupně stala hlavní autobusová linka, která však již od konce 90. let kapacitně nepokrývá poptávku a její frekvence by již odpovídala zavedení trolejbusové linky, alespoň v relaci Doubravka - Bory. Další výrazné posílení role autobusové dopravy znamenalo nové sídliště Vinice, které je od roku 1990 spojeno s městem pouze linkou č. 41. Autobusy na Vinicích jen s velkými obtížemi nahrazují mnohem vhodnější tramvaje, případně trolejbusy. Podobná situace vznikla též na Borských polích, kam od roku 1997 cestuje stále více lidí za prací, studiem a nákupy.
Autobusy jsou v posledních dvou desetiletích 20. století obnovovány nejdříve vozy značky Karosa B 731 a B 732 (1982 - 1996), pak odvozeným novějším typem B 931 (10 kusů v roce 1996) a od roku 1997 se kupují pouze nízkopodlažní autobusy. V letech 1997 a 1998 to byly autobusy Škoda 21Ab produkce továrny v Ostrově nad Ohří.
Rokycanská, 1987
Po dobu šesti let musely autobusy nahrazovat tradičně trolejbusovou linku 11 na Ústřední hřbitov. Rozšiřovala se totiž Rokycanská třída v úseku od Pietasu až na okraj města Plzně za hřbitovem.
Foto Jiří Hertl (28. 2. 1987) - Archiv Jiřího Hertla
Červený Hrádek, 1987
Od 1. července 1956 je na městskou dopravu připojen také Červený Hrádek. Autobus B731 se otáčí v horní části Hrádku kolem kapličky.
Foto Jiří Hertl (28. 2. 1987) - Archiv Jiřího Hertla
Karlov, 1993
Zajímavou kapitolou prehistorie autobusové obsluhy Borských polí byla konečná linky 22 na ploše z betonových panelů při staré silnici z Karlova do Nové Hospody.
Foto Jiří Kohout (1993)
Rozvodna Zábělská, 1993
V letech 1991-96 byla zastavena autobusová doprava v režii DPMP do Chrástu a Dýšiny. Městské autobusy obsluhující rekreační oblast Zábělá se proto musely otáčet na asfaltové ploše před zábělskou rozvodnou. Občané Chrástu v této neslavné éře příměstské veřejné dopravy museli chodit do Chrástu pěšky po nebezpečné krajnici úzké silnice.
Foto Jiří Kohout (1993)
Zábělá, Peugeot, 1995
Patrně nejmenším autobusem nasazeným na běžnou linku městské dopravy v Plzni byl tento bílý Peugeot, který ve dnech 17. - 28. 7. 1995 zajišťoval náhradní dopravu do Zábělé.
Foto Jiří Kohout (1993)
Zábělá, označník, 1995
Ještě záběr označníku autobusové zastávky linky 25, která byla během výluky úseku k rozvodně zkrácena do Zábělé.
Foto Jiří Kohout (1993)
Konečná Bory, 1994
Autobus Karosa B731.1653 (rok výroby 1990) odpočívající na konečné Bory, která je přestupním uzlem autobusových linek na Valchu a Litice. Počátkem devadesátých let zde ještě končila i většina spojů polookružní linky 30.
Foto Jiří Hertl (29. 10. 1994) - Archiv Jiřího Hertla
Karosa C734.1460 č. 432
Zajímavým pokusem o přiblížení veřejné dopravy imobilním spoluobčanům se stala linková Karosa C734.1460 č. 432 z roku 1995, která byla dodána se zařízením pro přepravu vozíčkářů.
Foto Jiří Hertl (90. léta 20. století) - Archiv Jiřího Hertla
21Ab na Borech, 2002
Novou dimenzi v městské dopravě v Plzni znamená nasazení nízkopodlažních autobusů Škoda 21Ab produkce ostrovské trolejbusové továrny. Typ 21Ab byl do Plzně dodán v počtu 16 kusů v letech 1997 - 2000. Na snímku je zachycen vůz č. 469 dodaný v rámci poslední série v prosinci 2000. Na zastávce Bory nabírá cestující ve směru na Borská pole, která se na přelomu století hlavním obslužným cílem plzeňského autobusového provozu.
Foto Jiří Kohout (2002)

Městská veřejná doprava v Plzni při svém 100. výročí

Přelom století zastihl síť městské dopravy ne zcela připravenou plnit nové požadavky cestujících a neschopnou pokrýt odpovídajícím způsobem nové přepravní směry. Taktéž si veřejná doprava v Plzni přetáhla do nového století břemeno zastaralého technického zázemí, sto let starých stísněných prostor vozovny v Cukrovarské a ústředních dílen odtržených od tramvajové sítě. Většina vozů je odstavená pod širým nebem a to neprospívá jak jejich technickému stavu, tak pohodlí cestujících a řidičů. Zanedbaný a zastaralý vozový park se v době stoletého výročí teprve začíná zvolna modernizovat a obnovovat dodávkami nových vozů.
Borská pole, Carrefour, 2002
Situaci ve veřejné dopravě v Plzni na počátku nového tisíciletí lze posuzovat s rozpaky. Tak například Borská pole obsluhuje stále více přetěžovaná autobusová doprava, realizace projektů prodloužení tramvajových a trolejbusových tratí se každým rokem odsouvá. Také za pozornost stojí podmínky pro pěší dopravu, které připustili magistrátní úředníci při povolování výstavby hypermarketů. Před nákupním centrem Borská pole se uživatelé veřejné dopravy musí nejprve dostat přes udusanou hlínu náspu parkoviště, pak projít parkovištěm bez chodníků a až po delší cestě dorazit ke vchodu do nákupního centra. Bohužel i to je Plzeň po více jak 100 letech tradice plánování a provozování veřejné dopravy.
Foto Jiří Kohout (2002)

Vánoční trolejbus 2022

NEJHEZČÍ VÁNOČNÍ TROLEJBUS 2022

  

Třetí ročník ankety o nejhezčí Vánoční trolejbus zná své vítěze.

Kompletní výsledky

  

vanoce20