První písemná zmínka o Těšíně je z 23. dubna roku 1155. Jednalo se o hrad Těšín (Tescin), který byl střediskem hradského obvodu - kastelánie. Z podhradí na opevněném Ostrohu nad řekou Olší, které je uváděno již v roce 1223, vzniklo město. Městská práva jsou bezpečně doložena k roku 1290. V té době již byl sídelním městem těšínského knížete Měška I. Piastovce.
Pronikavý rozvoj města nastává po roce 1870, kdy byl zahájen provoz na košicko-bohumínské dráze. Od této doby až do první světové války byly budovány zejména městské čtvrti, které dnes tvoří Český Těšín. Na počátku 20. století měl Těšín (Cieszyn) kolem 19 tisíc obyvatel a město bylo kulturním a společenským centrem tehdejšího rakouského Těšínského Slezska. Podle dobových dat v městě bydlelo 53% Němců, 42% Poláků a jen 5% Čechů. Důležitou roli sehrál Těšín ještě za první světové války, kdy v letech 1914 - 1917 byl zde umístěn generální štáb a hlavní velitelství rakousko-uherské armády. Po skončení války v roce 1918 došlo mezi Československem a Polskem ke sporu o území Těšínska. Spor, který nabral dramatických zvratů, měl být řešen plebiscitem a do Těšína byly vyslány mezinárodní komise a vojenské jednotky k udržení pořádku. Nakonec však bylo Těšínsko rozděleno dohodou 28. července 1920 ve Spa. Český Těšín se stal z předměstí okresním městem, taktéž na straně polské město Cieszyn. Na základě mnichovského diktátu Polsko obsadilo větší část Těšínska, které bylo součástí Československa a město Těšín bylo opět spojeno v jeden celek. Zůstalo také spojeno po dobu druhé světové války, kdy celá oblast patřila Třetí říši. Město, které utrpělo za války jen minimální škody, uvítalo osvoboditele 3. května 1945 a opět se rozdělilo podle hranic z roku 1920.

Poválečný vývoj obou měst začínal pozvolna. Teprve koncem šedesátých let začínají vyrůstat satelitní sídliště. V roce 1960 ztrácí Český Těšín statut okresního města. Stejný osud potká později také Cieszyn. Přes celé poválečné období však zůstává Český Těšín nejvíce frekventovaným hraničním přechodem mezi Polskem a Československem. Stejně je tomu i po roce 1993, když došlo k rozdělení federace mezi Českou a Slovenskou republiku.
Současný Český Těšín, administrativně spadající do Moravskoslezského kraje a okresu Karviná, má přibližně 26 000 obyvatel. Funguje zde průmysl strojírenský, textilní, dřevozpracující a polygrafický. Město je kulturním centrem polské menšiny v České republice - v roce 2000 tvořili Poláci 17,4% obyvatel, 6,0% obyvatel pak bylo národnosti slovenské. (Pro zajímavost, polský Cieszyn má v součanosti 36 000 obyvatel.)

Českým Těšínem prochází silnice 1. třídy číslo I/11 Hradec Králové - Ústí nad Orlicí - Vamberk - Žamberk - Jablonné nad Orlicí - Šumperk - Rýmařov - Bruntál - Opava - Ostrava - Havířov - Český Těšín - Třinec - Jablunkov - Mosty u Jablunkova (státní hranice se Slovenskem), dále sem vedou silnice 1. třídy I/48 Bělotín - Nový Jičín - Příbor - Frýdek-Místek - Český Těšín (v části trasy jako rychlostní R48) a I/67 Bohumín (státní hranice s Polskem) - Dolní Lutyně - Karviná - Český Těšín.
Na území Českého Těšína se nacházejí na mostech přes Olši tři, ale fakticky pouze dva silniční hraniční přechody do Polska, protože dva přechody v centru města, které doplňují velký přechod na silnici I/48 umístěný v severní části města, jsou jednosměrné - jižnější na konci Střelniční ulice směrem do Polska, severnější na konci Hlavní třídy směrem do České republiky.

Většinu provozu regionální a dálkové autobusové dopravy v Českém Těšíně zajišťuje dopravce BUS Slezsko, a.s., na spojení s Karvinou se podílí také REGIOBUS, s.r.o. Do polského Cieszyna jezdí linkové autobusy (BUS Slezsko) pouze v sobotu, v ostatní dny spojení Českého Těšína autobusovou dopravou s Polskem neexistuje.
Autobusové nádraží se nachází v blízkosti centra města i železniční stanice.

Českým Těšínem prochází železniční trať číslo 320 Bohumín - Dětmarovice - Petrovice u Karviné / - Karviná - Český Těšín - Třinec - Mosty u Jablunkova - Čadca (součást košicko-bohumínské dráhy). Dalšími tratěmi jsou číslo 321 Ostrava - Havířov - Český Těšín a 322 Frýdek-Místek - Hnojník - Český Těšín. Tratě 320 a 321 jsou dvoukolejné a elektrifikované a jsou po nich kromě osobních (zastávkových) vlaků vedeny i rychlíky a vlaky EuroCity a InterCity, které v Českém Těšíně zastavují všechny. Trať 322 je jednokolejná, neelektrifikovaná a obsluhovaná pouze osobními vlaky.
Z Českého Těšína vede také jednokolejná elektrifikovaná trať do Cieszyna, na které zajišťují provoz Polskie koleje państwowe (PKP), a to pouze dvěma osobními vlaky denně v každém směru.
Železniční stanice Český Těšín leží přímo v centru města. V její blízkosti, ale na opačné straně kolejiště než výpravní budova, se nachází autobusové nádraží, které je přístupné podchodem.

Těšín byl posledním tramvajovým provozem, který vznikl v Rakousko-uherské monarchii a zároveň byl provozem, který fungoval nejkratší dobu.
Vznik tramvajové dopravy byl úzce spojen s rozvojem levobřežní části města (dnes Český Těšín), který byl způsoben stavbou košicko-bohumínské dráhy. Bylo zapotřebí pohodlného spojení historického jádra města (dnes polský Cieszyn) s novým železničním nádražím.
Stavbu zahájila vídeňská firma AEG v roce 1910. Pravidelná přeprava cestujících byla zahájena 12. února 1911. Poměrně krátká trať o délce pouhých 1793 m a rozchodu 1000 mm vedla z Bielské ulice přes Náměstí a Hlubokou ulicí (Cieszyn), přes most na Olši (Olze) a Hlavní ulici k železničnímu nádraží (Český Těšín). Výhybny byly na Náměstí (Rynek) a před mostem. Zámeckou ulicí vedla manipulační trať k vozovně (délka 630 metrů). Vozovna byla malá, se třemi kolejemi s revizním kanálem, na kterém mohly stát 2 vozy.
Vozový park tvořily 4 motorové vozy vyrobené pražskou firmou Ringhoffer. Úzkorozchodný vůz (1000 mm) měl délku 8100 mm, šířku 2050 mm a výšku 3250 mm. Celková hmotnost vozu byla 10800 kg, skříň byla dřevěná, z vnějšku do poloviny oplechovaná. Prostor pro cestující byl oddělen od stanoviště řidiče posuvnými dveřmi. Sedadla byla uspořádána příčně, na jedné straně po dvou, na druhé straně vozu po jednom místě. Vůz byl vybaven 2 elektromotory s výkonem 2x 22 kW (AEG). Sběrač proudu byl lyrový. Vlečné vozy se nepoužívaly. Napětí v trolejí bylo 500 V, výška trolejového vedení byla v rozmezí 5 - 5,5 m nad temenem kolejnice.

V provozu byly nasazeny tři vozy - čtvrtý jako byl ve vozovně jako záloha. Tramvaj měla interval 10 až 12 minut, čas jízdy jedním směrem byl 12 minut.
Směrové tabulky byly závěsné na čelech vozů, dále byl vůz ještě opatřen bočními tabulkami v oknech. Text tabulek byl německý. Vozy byly opatřeny bílo-červeným nátěrem. Po 1. světové válce byl nátěr změněn na tmavězelenou barvu a byly odstraněny německé texty (směrové tabulky se nepoužívaly pro sporné použití jazyka).
Po rozdělení města v roce 1920 na polskou část (Cieszyn) a československou (Český Těšín) tramvaj jezdila dále, leč velmi důkladné celní kontroly na hraničním mostě (kromě kontroly cestujících byl prohledáván také vnitřek vozu a jeho podvozek) narušovaly plynulý provoz. Rozdělení města mezi dva státy tak způsobilo rozhodnutí o zrušení tramvajového provozu. Tento okamžik nastal 2. dubna 1921. Vozy byly odstaveny ve vozovně na polské straně a nakonec byly v letech 1922 - 23 odprodány do polské Lodže. Koleje a trolejové vedení bylo do roku 1923 postupně demontováno.

V Lodži byly těšínské tramvaje označeny čísly 39 - 42 a zároveň byl změněn jejích vzhled. Vozy jezdily výhradně na příměstských linkách - do Tuszyna, Rudy Pabiabickiej a Pabianic. V roce 1949 bylo označení změněno podruhé - na 1039 - 1042. V roce 1956 byly dva vozy zlikvidovány a dva přestavěny na vlečné. Poslední těšínská tramvaj byla vyřazena z provozu 9. května 1959.
V Cieszynie dodnes existuje budova tramvajové vozovny a ještě zde také najdeme v Gleboké ulici na domech dvě růžice. Tramvajový vůz už ale nenajdeme žádný.
Některé prameny uvádí, že byl v minulosti zpracováván projekt na výstavbu nového tramvajového systému v Českém Těšíně, ale autorům stránek se toto jeví jako velmi nepravděpodobné, vždyť až do rozvoje města v 60. letech 20. století šlo město na české straně překonat bez problémů pěšky.

Současný provoz městské hromadné dopravy v Českém Těšíně je zajišťován autobusy dopravce BUS Slezsko, a.s. se sídlem Staré Město 93, Třinec. Jedná se o následnickou organizaci bývalého dopravního závodu 702 Český Těšín krajského národního (od roku 1988 státního) podniku ČSAD Ostrava v autobusové dopravě, pod současným názvem působící od roku 2002. V letech 2002 - 2006 byl jediným akcionářem společnosti BUS Slezsko Connex Transport AB nebo později Connex Czech Holding a.s., většina autobusů dopravce proto nese výrazná označení "Connex". Od roku 2006 se táž vlastnická společnost nazývá Veolia Transport Česká republika a.s. a nápisy "Connex" na vozech už tak bez vztahu k názvu dopravce i jeho vlastníka pozbývají smyslu.

V provozu je šest autobusových linek MHD označených licenčními čísly 875 001 - 006 a používajícími také zjednodušené označení jednocifernými čísly 1 - 6. Trasy linek jsou uvedeny v následující tabulce. Nejsou uvedeny všechny zastávky a varianty větvení jednotlivých spojů. Konečné (některých nebo všech spojů) jsou vyznačeny tučně.

Linka 1 jezdí v pracovní dny od 4.35 do 22.45 hodin v intervalech většinou 20 nebo 30 minut ve špičce a 30 nebo 60 minut v sedle a večer. Mimo pracovní dny je v provozu od 4.40 do 21.50 v intervalu 90 minut. K ní protisměrná polookružní linka 2 jezdí v pracovní dny od 4.35 do 22.20, kdy má jeden až dva spoje za hodinu, mnohé v pravidelném intervalu 60 minut, a mimo pracovní dny jede po 90 minutách mezi 5.40 a 22.40.
Jeden až dva spoje za hodinu má v pracovní dny (3.50 - 23.10) také linka 3, pouze před posledními večerními spoji je prostoj asi 120 minut. V sobotu a neděli jezdí od 4.50 do 23.00 po 90, 120 nebo 150 minutách.
Linka 4 je v provozu v pracovní dny od 7.20 do 18.45 sedmi spoji v každém směru, jindy jezdí od 10.0 dp 16.10, a to v sobotu dvěma a v neděli a svátek třemi spoji v každém směru. Linka 5 má v každém směru 5 spojů (5.20 - 22.10) a linka 6 2 spoje (5.40 - 22.10), mimo pracovní dny tyto linky nejezdí.
Jednotlivé spoje na linkách projíždějí jen určité části trasy, ale vyjma linek 1 a 2 na nich nedochází k větvení.

Do autobusů městské dopravy se nastupuje předními dveřmi a vystupuje se dveřmi ostatními. Jízdné je možno platit buď jednotlivě v hotovosti nebo čipovou kartou nebo je možno cestovat na předplatní časovou jízdenku, která je nahrána rovněž na čipové kartě. Jedna libovolně dlouhá jízda bez přestupu stojí při platbě v hotovosti 10,- a čipovou kartou 7,- Kč, zlevněné jízdné a dovozné činí 5,- resp. 3,50 Kč, důchodci starší 65 let platí 7,50 resp. 5,20 Kč. Měsíční občanská časová jízdenka stojí 220,- Kč, zlevněná pro děti, žáky a studenty do 26 let 110,- a pro důchodce nad 65 let 165,- Kč. Čtvrtletní občanskou jízdenku lze pořídit za 600,- Kč, zlevněnou za 300,- nebo 450,- Kč. Důchodci nad 70 let mohou využít roční jízdenku za 300,- Kč.

Provoz MHD je zajišťován autobusy městského trojdvéřového provedení typů Karosa B 932 a SOR B 9.5 a midibusy Mercedes-Benz 308D. Autobusy běžné délky jsou natřeny červeno-bíle a někdy doplněny reklamními samolepkami, midibusy jsou tmavě zelené.
Autobusy městského provedení vyjíždějí i na regionální linky.

Zastávky MHD jsou obvykle osazeny označníky jednotyčové žlutě natřené konstrukce, u kterých se tyč rozdvojuje a vytváří ovál, do kterého je vložen terč s vyobrazením autobusu, deska s názvem zastávky a čísly zastavujících linek a deska s vylepenými jízdními řády, pokud není umístěna v čekárně. Na autobusovém nádraží jsou umístěny červeně natřené označníky dvoutyčové nahoře zakulacené konstrukce, které mají na terči uvedeno číslo stanoviště a název dopravce.

Jízdní řády MHD jsou shodného provedení s regionální autobusovou dopravou, v záhlaví je však mezi licenčním číslem a trasou linky uvedeno "MHD v Českém Těšíně linka č. x-". V jízdních řádech není uvedena kilometráž, která nemá z hlediska tarifu význam.