Cyklistika
Podporujeme rozvoj cyklistiky jako způsob zdravého a přirozeného pohybu lidí po
městě. Cyklistiku vnímáme jako individuální alternativu k individuální automobilové
dopravě. S veřejnou a pěší dopravou by cyklistika měla spolupracovat a nekonkurovat si.
Mělo by být například možné přepravovat jízdní kola prostředky městské veřejné dopravy.
Problém je, když se cyklisté dostávají do střetů s auty nebo chodci. Takových míst je
v Plzni hodně a příliš jich neubývá.

Borská pole, Folmavská. Odstrašující příklad, kdy jsou cyklisté navedeni do prostoru
rušné zastávky veřejné dopravy.
Foto Jiří Kohout (10. 3. 2006)

Výřez z Generelu cyklistické dopravy v oblasti Borských polí. Plné červené čáry mají značit
hotové cyklistické trasy. Předchozí a následující fotografie však dokladují realitu.
Zdroj SVSMP

Borská pole, Folmavská. Cyklistická stezka vedená po chodníku končí před nejnebezpečnějším
místem - křižovatkou.
Foto Jiří Kohout (10. 3. 2006)

Výřez z Generelu cyklistické dopravy v západní části centra Plzně.
Podle něj je cyklistická trasa ve Skrétově ulici hotová (modrá a červená svislá čára dole),
ve skutečnosti je ale nepoužitelná...
Zdroj SVSMP

...a toto je uvedená Skrétova ulice a hotová cyklistická stezka.
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)
Dobré příklady aneb co se povedlo...

Pozitivnějším příkladem jsou stezky podél Vejprnického potoka, zde je rekreační pohyb na
kole příjemným zážitkem.
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)

Překážkou rozvoje cyklistiky ve městě jsou chybějící stojany pro jízdní kola, zejména v centru.
Jednou z prvních vlaštovek byly tyto stojany před Hlavní poštou. V roce 2005 byla v Plzni
instalována řada cyklostojanů financovaných
z programu
Prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR. Například Úřad 1. městského
obvodu zřídil díky tomuto programu
tyto stojany.
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)
MF Dnes, 2. 3. 2006
Jaroslav Nedvěd
Přes přehradu roste lávka
Chodci budou moci nad vodní nádrží přejít v červnu. Spojí se chatové oblasti Litic a Valchy
Naplno se rozjela stavba lávky přes plzeňskou přehradu v Českém údolí. Buduje se tam bezkonkurenčně nejdelší, přibližně stopadesátimetrová lávka, která letos začne sloužit pěším a cyklistům. Hladina v přehradě bývá každou zimu podstatně níž, protože se kvůli hrozbě záplav upouští voda. Toho stavbaři z firmy Skanska využili ke stavbě pilířů, které lávku ponesou.
Je možné, že po lávce přejdou lidé už v květnu
„Smluvní termín dokončení lávky je 30. června. Je téměř jisté, že se nám ten termín podaří dodržet,“ prohlásil zástupce Skansky Ladislav Nový. Mluvčí společnosti Ondřej Šuch dokonce předpokládal, že se podaří stavbu dokončit už v květnu. Při stavbě se využijí díly někdejší lávky, která se před lety klenula přes kolejiště za Hlavním nádražím v Plzni. „Jenom jeden díl jsme museli nechat vyrobit nový,“ uvedl Ladislav Nový. Do dna přehrady stavaři zapustili pilot pro dva pilíře, které budou po napuštění nádrže ve vodě. Další dva pilíře budou stát na březích.
Dlouhá bude sto padesát metrů
Náměstek ředitele útvaru investic plzeňského magistrátu Roman Dohnal uvedl, že lávka bude stát téměř třicet milionů korun. Při délce téměř sto padesát metrů bude široká asi 3,3 metru. „Z každé strany bude přibližně sto padesát metrů dlouhé předpolí,“ sdělil Roman Dohnal. Nová lávka spojí v jednom z nejužších míst přehrady chatové oblasti na okraji Litic a Valchy. Díly z někdejší železniční lávky použili dělníci už na stavbu loni otevřené lávky na cestě, spojující Hradiště s Radobyčicemi. Po lávce přes přehradní nádrž České údolí povede mezinárodní cyklistická trasa do Bavorska. Bude po ní možné jet z centra města přes chatovou oblast Výsluní, Litice, Valchu, Lhotu do Dobřan. A tam se spojuje mezinárodní trasa z Regensburgu s nadregionální trasou ze Šumavy. Plzeň plánuje v dohledné době vybudovat také novou lávku mezi Koterovem a Božkovem. „A zároveň se chystáme vylepšit lávku z Božkova do Lobez poblíž střelnice," sdělil Náhlík. Loni začala už pěším a cyklistům sloužit lávka, která přemostila dálnici pod zříceninou hradu Radyně.
Jaroslav Nedvěd
Přes přehradu roste lávka
Chodci budou moci nad vodní nádrží přejít v červnu. Spojí se chatové oblasti Litic a Valchy
Naplno se rozjela stavba lávky přes plzeňskou přehradu v Českém údolí. Buduje se tam bezkonkurenčně nejdelší, přibližně stopadesátimetrová lávka, která letos začne sloužit pěším a cyklistům. Hladina v přehradě bývá každou zimu podstatně níž, protože se kvůli hrozbě záplav upouští voda. Toho stavbaři z firmy Skanska využili ke stavbě pilířů, které lávku ponesou.
Je možné, že po lávce přejdou lidé už v květnu
„Smluvní termín dokončení lávky je 30. června. Je téměř jisté, že se nám ten termín podaří dodržet,“ prohlásil zástupce Skansky Ladislav Nový. Mluvčí společnosti Ondřej Šuch dokonce předpokládal, že se podaří stavbu dokončit už v květnu. Při stavbě se využijí díly někdejší lávky, která se před lety klenula přes kolejiště za Hlavním nádražím v Plzni. „Jenom jeden díl jsme museli nechat vyrobit nový,“ uvedl Ladislav Nový. Do dna přehrady stavaři zapustili pilot pro dva pilíře, které budou po napuštění nádrže ve vodě. Další dva pilíře budou stát na březích.
Dlouhá bude sto padesát metrů
Náměstek ředitele útvaru investic plzeňského magistrátu Roman Dohnal uvedl, že lávka bude stát téměř třicet milionů korun. Při délce téměř sto padesát metrů bude široká asi 3,3 metru. „Z každé strany bude přibližně sto padesát metrů dlouhé předpolí,“ sdělil Roman Dohnal. Nová lávka spojí v jednom z nejužších míst přehrady chatové oblasti na okraji Litic a Valchy. Díly z někdejší železniční lávky použili dělníci už na stavbu loni otevřené lávky na cestě, spojující Hradiště s Radobyčicemi. Po lávce přes přehradní nádrž České údolí povede mezinárodní cyklistická trasa do Bavorska. Bude po ní možné jet z centra města přes chatovou oblast Výsluní, Litice, Valchu, Lhotu do Dobřan. A tam se spojuje mezinárodní trasa z Regensburgu s nadregionální trasou ze Šumavy. Plzeň plánuje v dohledné době vybudovat také novou lávku mezi Koterovem a Božkovem. „A zároveň se chystáme vylepšit lávku z Božkova do Lobez poblíž střelnice," sdělil Náhlík. Loni začala už pěším a cyklistům sloužit lávka, která přemostila dálnici pod zříceninou hradu Radyně.

Nad přehradou České údolí vzniká nová lávka pro pěší a cyklisty. Zajímavostí je, že díly
mostovky pocházejí z bývalé lávky pro pěší přes hlavní nádraží v Plzni.
Foto Petr Náhlík (únor 2006)
MF Dnes, 18. 4. 2007
Klas Miroslav, SPVD
Cyklisté potřebují zájem, ne miliony
Stovky cyklistů v ulicích Plzně jsou důkazem, že jízdní kolo už neslouží jen zábavě, ale je také vítaným dopravním prostředkem. Práce pro podporu cyklodopravy je však pořád mnoho. V centru města chybí bezpečná propojení jednotlivých cyklotras, jinde schází tolik potřebná lávka přes řeku či terénní překážku. Jakou zákeřnou zbraní je kanálový poklop s podélnými otvory bych sám mohl vyprávět... Citelné zlepšení podmínek pro jízdu na kole by přineslo zavedení zón s dovolenou třicetikilometrovou rychlostí pro auta. Například v Berlíně je tento režim zaveden v 70 % ulic a s pozitivním výsledkem.
V kolika plzeňských firmách, úřadech či školách mají cyklisté možnost si spolehlivě svůj velocipéd zaparkovat? Mají možnost se někde převléci? Kolik hypermarketů má přístřešky na kola svých zákazníků, pokud možno hlídané některou z desítek zdejších bezpečnostních kamer?
Zde nejsou třeba milionové investice, stačí zájem a uvědomění, co vlastně cyklisté potřebují.
Pánové politici a úředníci, co takhle se jeden týden opravdu poctivě snažit pohybovat po Plzni jen na kole? Ne proto, že je nějaký Den Země či nám to nakázali shora, ale proto, abyste dobře řešili dopravní problémy a rozvoj Plzně. A třeba v tom najdete pozitiva i pro sebe.
Klas Miroslav, SPVD
Cyklisté potřebují zájem, ne miliony
Stovky cyklistů v ulicích Plzně jsou důkazem, že jízdní kolo už neslouží jen zábavě, ale je také vítaným dopravním prostředkem. Práce pro podporu cyklodopravy je však pořád mnoho. V centru města chybí bezpečná propojení jednotlivých cyklotras, jinde schází tolik potřebná lávka přes řeku či terénní překážku. Jakou zákeřnou zbraní je kanálový poklop s podélnými otvory bych sám mohl vyprávět... Citelné zlepšení podmínek pro jízdu na kole by přineslo zavedení zón s dovolenou třicetikilometrovou rychlostí pro auta. Například v Berlíně je tento režim zaveden v 70 % ulic a s pozitivním výsledkem.
V kolika plzeňských firmách, úřadech či školách mají cyklisté možnost si spolehlivě svůj velocipéd zaparkovat? Mají možnost se někde převléci? Kolik hypermarketů má přístřešky na kola svých zákazníků, pokud možno hlídané některou z desítek zdejších bezpečnostních kamer?
Zde nejsou třeba milionové investice, stačí zájem a uvědomění, co vlastně cyklisté potřebují.
Pánové politici a úředníci, co takhle se jeden týden opravdu poctivě snažit pohybovat po Plzni jen na kole? Ne proto, že je nějaký Den Země či nám to nakázali shora, ale proto, abyste dobře řešili dopravní problémy a rozvoj Plzně. A třeba v tom najdete pozitiva i pro sebe.

Značným nákladem byla v říjnu 2007 dokončena důležitá cyklostezka Plzně – Bolevce do Třemošné. V rámci akce byl též zabezpečen železniční přejezd u Kamenného rybníka a přeložen velmi nebezpečný přechod přes silnici I/27.
Kontroverzním počinem je však zbytečné vyasfaltování úseku cyklostezky mezi Sofronkou a Třemošnou, kudy chodilo na pěší procházky značné množství lidí. Tímto činem byla pro pěší a rekreační běžce cesta znehodnocena, navíc díky rychlé a tiché jízdě po asfaltovému povrchu zde bude docházet k častějším kolizím mezi chodci a cyklisty. Je asfaltování smíšených stezek opravdu nutné??
Kontroverzním počinem je však zbytečné vyasfaltování úseku cyklostezky mezi Sofronkou a Třemošnou, kudy chodilo na pěší procházky značné množství lidí. Tímto činem byla pro pěší a rekreační běžce cesta znehodnocena, navíc díky rychlé a tiché jízdě po asfaltovému povrchu zde bude docházet k častějším kolizím mezi chodci a cyklisty. Je asfaltování smíšených stezek opravdu nutné??
Foto M. Klas (13. 10. 2007)