Železnice v Olomouci

První vlak přijel z Přerova do Olomouce již 17. 10. 1841, kdy došlo k zahájení provozu na odbočce tehdejší Severní dráhy císaře Ferdinanda, která se budovala z Vídně přes Břeclav, Přerov, Ostravu a Bohumín do Haliče v dnešním Polsku a kromě této měla ještě další odbočky do Brna a Opavy. Na ni navázala stavba dráhy tzv. Olomoucko-pražské do Prahy na dnešní Masarykovo nádraží. Provoz na trati, kterou stavěl mj. náš přední stavitel železnic Jan Perner, byl zahájen 20. 8. 1845. V první červencový den roku 1870 zahájila provoz společnost „Moravskoslezská severní dráha“ na trati z Nezamyslic do Šternberka, kde navázala trať do Šumperka a Dolní Lipky. Olomouc se tak stala železniční křižovatkou. Další tratí byla Moravskoslezská ústřední dráha, která vedla z Olomouce do Krnova a Jindřichova ve Slezsku, kam se rozjely vlaky 1. 10. 1872. Poslední dráha společnosti Rakouských místních drah z Olomouce přes Senice na Hané do Čelechovic na Hané byla zprovozněná 4. 6. 1883, později byla prodloužená až do Prostějova. V Olomouci měla tato dráha svoje místní nádraží, přibližně v místě dnešní tramvajové smyčky Fibichova, od 16. 2. 1931 je ale zaústěna na hlavní nádraží.

Městem vede hlavní dvoukolejná elektrifikovaná trať označená číslem 270 z České Třebové do Ostravy a Bohumína. V úseku Česká Třebová – Přerov se jedná o spojovací větev I. a II. železničního koridoru, která je součást III. železničního koridoru z Chebu přes Plzeň, Prahu, Pardubice, Českou Třebovou (v úseku Praha – Česká Třebová vede po trati I. koridoru) do Přerova, Ostravy, Bohumína, Dětmarovic (v úseku Přerov – Dětmarovice po trati II. koridoru), Českého Těšína a Mostů u Jablunkova. Na trati jezdí vlaky všech kategorií, od osobních až po SC a všechny staví na olomouckém Hlavním nádraží, které se nachází ve východní části města. Celá trať je dnes již téměř zrekonstruovaná. Na některých místech došlo k rozsáhlým přeložkám, čímž byla trať napřímena a tím došlo ke zvýšení cestovní rychlosti. Dnes se dokončuje několik posledních úseků, což se však negativně projevuje tím, že vlaky jezdí často se zpožděním. Poslední stavební akcí na trati by měla být rekonstrukce železničního uzlu Olomouc hlavní nádraží, které však již nyní postupně prochází rekonstrukcí a tak se dnes v důstojně vypadající hale můžeme setkat s moderním ČD - Centrem, moderním informačním systémem nebo je možné si zkrátit cestu nově prodlouženým podchodem do městské části Hodolany, kde má též v budoucnu vzniknout nové železniční muzeum. Celé nádraží je nyní bezbariérové.

Dále je sem zaústěna jednokolejná elektrifikovaná trať z Nezamyslic a Prostějova označená č. 301. Spolu s tratí č. 300, která z Nezamyslic pokračuje do Přerova, tvoří spojnici s jihomoravskou metropolí Brnem. Na trati jezdí osobní vlaky a rychlíky, z nichž některé pokračují dál do Jeseníku. U osobní dopravy je snaha o vytvoření taktu.

Další trať č. 310 spojuje hanáckou metropoli s Bruntálem, Krnovem a Opavou. Osobní doprava je zde po většinu dne rozdělena do dvou ramen, a sice Olomouc – Hrubá Voda / Moravský Beroun a Opava – Bruntál. Po trati dále jezdí několik rychlíků a spěšných vlaků, z nichž některé pokračují z Opavy až do Ostravy, jiné zas končí v Krnově, kde je přestup na rychlíky od Jeseníku vedené po trati č. 292 přes polské Glucholazy, které dále pokračují do Opavy a Ostravy.

Rychlíky a spěšné vlaky jezdily kdysi také po „dvěstědevadesátce“ do Šternberka, Uničova a Šumperka, to je však již minulostí. Osobní doprava je zde po většinu dne rovněž rozdělena do dvou ramen: Olomouc – Uničov a Uničov – Šumperk. Pozitivem by mělo být letošní zapojení do Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (IDSOK).

Poslední tratí je klasická lokálka č. 275. Z olomouckého hlavního nádraží se její trasa stáčí nejprve na západ, pak na sever a obchází tak centrum města, přičemž dvakrát stačí úrovňově překřížit tramvajové tratě, což je olomouckou specialitou (třetí křížení tramvaje je v Pavlovičkách s tratí č. 310). Tato trať má pak na území Olomouce i nejvíce stanic a zastávek (O. - Smetanovy Sady, O. – Nová Ulice, O. – Město, O. – Hejčín a O. – Řebčín), přičemž v prostoru nádraží „Město“ je pomocí rampy napojení na tramvajovou síť. Z Olomouce trať dále pokračuje nejprve severozápadním, pak severním směrem do Senice na Hané, kde se na ní napojuje trať č. 273 od Litovle a Červenky a potom se stáčí na jih do Kostelce na Hané a souběžně s tratí č. 271 se dělí o několik posledních kilometrů do Prostějova. Svým vedením přitom tvoří jakýsi bizarní polokruh, navíc s esovitým zahnutím v Olomouci, Osobní vlaky tu ale (až na pár výjimek) jezdí většinou v celé své trase. I tato trať by se měla v letošním roce dočkat alespoň v úseku do Senice zapojení do IDSOK.

Železnice má pro spojení Olomouce s okolím zcela zásadní význam. V dálkové dopravě ji mohou autobusy stěží konkurovat.