Město Nový Bor leží v severních Čechách v Ralské pahorkatině v Libereckém kraji v okrese Česká Lípa. V současnosti má zhruba 12 000 obyvatel. Nový Bor je významným střediskem výroby skla (Crystalex a.s. - největší výrobce užitkového skla v ČR), nachází se zde i sklářské muzeum. Dále ve městě funguje průmysl strojírenský a dřevozpracující. Zachováno je několik převážně barokních památek.

Novým Borem procházejí silnice 1. třídy číslo I/9 Zdiby (napojení na R8 a 608 do Prahy) - Neratovice - Mělník - Dubá - Česká Lípa - Nový Bor - Rumburk a I/13 Karlovy Vary - Chomutov - Most - Teplice - Děčín - Nový Bor - Liberec. Další významnou pozemní komunikací je silnice 2. třídy II/268 Nový Bor - Zákupy - Mimoň - Kuřivody - Mnichovo Hradiště - Horní Bousov (u Sobotky).
Provoz většiny regionálních a dálkových autobusových linek zajišťuje dopravce ČSAD Česká Lípa, dalšími významnými dopravci jsou Dopravní podnik Ústeckého kraje a jeho dceřiná společnost DP INTERCITY a varnsdorfský Quick Bus.

Nový Bor obsluhuje jediná železniční trať, a to číslo 080 Bakov nad Jizerou - Bělá pod Bezdězem - Doksy - Česká Lípa hlavní nádraží - Nový Bor - Jedlová. Tato trať je jednokolejná a neelektrifikovaná. V úseku přes Nový Bor jsou po ní vedeny osobní a spěšné vlaky. Železniční stanice leží v blízkosti centra města i autobusového nádraží. Přímo před její budovou autobusy nezastavují.

Provoz městské hromadné dopravy v Novém Boru zajišťuje dopravce ČSAD Česká Lípa a.s. se sídlem Lumiérů č.p. 181, č.or. 41, Praha 5. V jízdních řádech vyvěšených na zastávkách je u adresy dopravce uváděna také kontaktní adresa Provozovna Česká Lípa, Konopeova 2723, v jízdních řádech umístěných v Celostátním informačním systému o jízdních řádech však nikoli.
Provozovna Nový Bor se nachází v ulici B. Egermanna poblíž autobusového nádraží. V současnosti je její areál na prodej a v nejbližší době tak hrozí zrušení těchto malých garáží.
V minulosti fungovala novoborská provozovna ČSAD jako součást dopravního závodu 402 Česká Lípa krajského národního (od roku 1988 státního) podniku ČSAD Ústí nad Labem, který působil na celém území tehdejšího Severočeského kraje. V roce 1991 byl podnik rozdělen a jednou z následnických organizací se stala akciová společnost ČSAD Ústí nad Labem, o rok později po oddělení nákladní dopravy přejmenovaná na ČSAD BUS Ústí nad Labem. Tento dopravce se v listopadu 2004 opět rozdělil. Došlo ke vzniku nových tří akciových společností - provozovny na území Ústeckého kraje jsou součástí Dopravního podniku Ústeckého kraje, provozovny v Libereckém kraji spadají pod ČSAD Česká Lípa a správu autobusových nádraží zajišťuje společnost BUS.COM. Vybrané dálkové linky DP Ústeckého kraje byly od května 2006 postupně převedeny pod dceřinnou společnost DP INTERCITY s.r.o. Vzhledem k pražskému sídlu nových dopravců byly po reorganizaci všechny autobusy vybaveny pražskými registračními značkami.

Městská hromadná doprava je zajišťována dvěma autobusovými linkami označenými licenčními čísly 500 250 a 500 260 a používajícími také zjednodušené označení jednocifernými čísly 1 a 2 (která nejsou poslední číslicí licenčního čísla, jak bývá obvyklé). Trasy linek jsou uvedeny v následující tabulce. Vypsány jsou pouze vybrané zastávky; nejsou vyznačeny varianty tras jednotlivých spojů.

Linka 1 je v provozu v pracovní dny od 4.50 do 17.10 hodin. Ve směru Okrouhlá - Radvanec - Sloup - Janov - Okrouhlá jede osm spojů, v době vánočních a letních školních prázdnin sedm spojů. V opačném směru je vedeno osm spojů celoročně, bez ohledu na školní prázdniny. Spoje jsou vedeny buď polookružně ve směru Okrouhlá - Janov - Sloup - Radvanec - Okrouhlá nebo polookružně z autobusového nádraží na autobusové nádraží v obou směrech (buď napřed do Janova nebo do Radvance), případně v úsecích Okrouhlá - Aut. nádr. a Okrouhlá - Poliklinika, vždy i s protisměrnou variantou, a Sloup - Aut. nádr. jen v uvedeném směru. Spoj začínající ve Sloupu obsluhuje jako jediný zastávku Sloup v Čechách, ostatní staví v zastávce Sloup v Čechách, ÚSP (Ústav sociální péče).
Provoz je zajišťován i v dopoledním sedle, intervaly mezi spoji jsou zcela nepravidelné. V tomtéž úseku jede s jednou ranní výjimkou maximálně jeden spoj za hodinu.
Linka 2 jezdí v pracovní dny od 5.10 do 18.40 hodin. Ve špičce jsou v tomtéž úseku vedeny jeden až tři spoje za hodinu, v dopoledním sedle a odpoledne před ukončením provozu jeden spoj za 1,5 až 3 hodiny. Spoje projíždějí buď celou trasu nebo jen úseky Poliklinika - Polevsko, Polevsko - Aut. nádr., Kpt. Jaroše - Crystalex a zpět a Kpt. Jaroše - Aut. nádr.
Už tak poměrně složitý provoz ještě znepřehledňuje to, že jsou v jízdních řádech (patrně jako pozůstatek z minulosti) uvedeny i zastávky Železniční stanice a U kapličky, které vůbec fyzicky neexistují (nemají označníky a neobsluhuje je žádný spoj žádné linky), a také zastávky, které sice existují, ale žádný spoj městských linek je neobsluhuje.

Provoz městských linek je zajišťován autobusy dvoudvéřového linkového provedení. V době mé návštěvy Nového Boru se jednalo o vozy Karosa C 734, Karosa C 734 CNG a SOR C 9.5. Naftové autobusy jezdí ve firemním nátěru bývalého dopravce ČSAD BUS Ústí nad Labem, tzn. jsou bílé se dvěma tmavými barevnými pruhy - spodním modrým a horním červeným. Oba pruhy jsou umístěny ve spodní části vozu bez souvislosti s původním továrním nátěrem. V zadní části vozu jsou zahnuty směrem vzhůru. Některé autobusy mají ještě úzký modrý pruh pod okny. Čelo vozu je buď celé zabarvené nebo je nárazník bílý, záď vozu je buď částečně barevná nebo bílá. Některé autobusy ČSAD Česká Lípa jezdí ještě v původním modro-bílém továrním nátěru, na linkách MHD Nový Bor jsem však žádný takový vůz neviděl. Vozy Karosa C 734 s pohonem stlačeným zemním plynem (CNG) jsou bílé a na bocích a zadním skle doplněné zeleno-modrými samolepkami "ekologická doprava". Doplňování CNG probíhá v České Lípě.
Autobusy jsou označeny pouze žlutou papírovou cedulí s černým nápisem "LINKA č. 1" nebo "LINKA č. 2" v dolní části čelního skla. Na boku ani zádi vozu žádné orientace umístěny nejsou.

Na lince platí tarif dopravce shodný s regionálními linkami. Výše jízdného je určena tarifní vzdáleností: plné jízdné činí při platbě v hotovosti pro vzdálenost 0 - 2 km 5,- Kč, 3 - 4 km 7,- Kč, 5 - 7 km 11,- Kč, 8 - 10 km 14,- Kč, 11 - 13 km 17,- Kč a 14 - 17 km 20,- Kč. Delší vzdálenost není možné na linkách MHD ujet, protože nejdelší polookružní spoje linky 1 měří 17 km (maximální jízdní doba činí 50 minut). Při platbě čipovou kartou je plné jízdné levnější o 50 haléřů, pro vzdálenost 11 - 17 km o 1,- Kč. Dále existuje zvláštní jízdné pro děti od 6 do 15 let, rodiče k návštěvě dětí v ústavech a psa, které je také při platbě čipovou kartou výhodnější. Ostatní druhy jízdného - zvláštní pro držitele průkazů ZTP a ZTP/P, žákovské pro děti do 15 let a žákovské pro věk 15 - 26 let - jsou stanoveny ve stejné výši pro platbu v hotovosti i kartou. Časové jízdenky (předplatní legitimace) neexistují.

Zastávky MHD jsou osazeny označníky jednotného provedení bývalé ČSAD BUS Ústí nad Labem s malým kulatým terčem s nápisem "zastávka". Na plechové tabuli je obvykle nad jízdními řády umístěn štítek s názvem zastávky. Jakékoli další vybavení zastávek (čekárny, lavičky, odpadkové koše) je pouze výjimečné. Jízdní řády jsou shodného provedení s ostatními linkami dopravce, tj. s uvedením odjezdů ze všech zastávek, z nichž aktuální je někdy podtržena. Za licenčním číslem linky je uvedena trasa a za ní v závorce "linka č. 1" nebo "linka č. 2". Na autobusovém nádraží mají městské linky společné označníky s regionálními. Tyto označníky jsou na celém autobusovém nádraží vzhledově shodné - na kulatém terči je uvedeno číslo stanoviště a na obdélníkové desce pod ním směr. Terč i deska pod ním jsou popsány jen z jedné strany, a to z opačné, než se nachází výpravní budova, zastávkový ostrůvek i deska s jízdními řády, takže je téměř nikdo nevidí. Na stranu, odkud přicházejí cestující, je otočena žlutá orezlá rubová strana.

Městský provoz v Novém Boru není nikde definován jako městská hromadná doprava. Toto označení není uvedeno v jízdních řádech, na zastávkových označnících, ve schématu odjezdových stanovišť na autobusovém nádraží ani na internetových stránkách dopravce. Ve prospěch považování provozu linek číslo 1 a 2 v Novém Boru za linky městské hromadné dopravy však hovoří jejich důsledné označování čísly 1 a 2 v jízdních řádech i na vozech a jejich všeobecné chápání jako "městských autobusů" zdejšími obyvateli. Neexistence vlastního tarifu provoz MHD nevylučuje - tarif určený vzdáleností používají i některé provozy považované za MHD všeobecně, např. v blízkosti Nového Boru Mimoň.