petrvald
Petřvald
Historie a současnost Petřvaldu
Severně od Havířova a současně v těsném sousedství Ostravy
a Orlové se nachází malé město Petřvald. Toto město je úzce spjato s těžbou uhlí
a ač je téměř neznámé, může se chlubit řadou unikátů v pozitivním a především
negativním smyslu. Až do počátku 60. let 20. století prožívalo město rozvoj, který
úzce souvisel především s těžbou v několika šachtách na katastru města, od 60.
let do současnosti prochází město určitým úpadkem. Jedním z příznaků úpadků je
dosti strmý pokles počtu obyvatel, který se z necelých 10 tisíc v roce 1960
smrsknul na 6,5 tisíc dnes. Pokles počtu obyvatel souvisí s postupným útlumem
těžby uhlí, která je dnes již minulostí. Po těžbě uhlí zůstalo ve městě mnoho
jizev, ať už se jedná o poklesy, zlomy, haldy, nicméně těžba probíhala v porovnání
se sousední Orlovou a Karvinou mnohem šetrnějším způsobem, z čehož plyne, že dnes
je ve městě možný normální život.
Počátky dopravy ve městě
Za klíčovou událost rozvoje dopravy ve městě lze považovat
zavedení úzkorozchodné tramvajové dráhy Ostrava - Orlová - Karviná na počátku
tohoto století. Zavedení této tramvaje zajistilo nejen výborné spojení Petřvaldu
z okolními městy ale umožnilo rovněž přepravu zaměstnanců do četných dolů v okolí
města. Tato dráha měla být původně s normálním rozchodem, ale na nátlak majitelů
souběžné důlní vlečky (která je v provozu dodnes), se projekt přepracoval na úzký
rozchod. Koncem 40. let se tato tramvaj stala součástí DPO a fakticky zde vznikl
první regionální integrovaný dopravní systém, který zahrnoval většinu měst na
Karvinsku, Ostravu a Hlučínsko - tedy stav, o který se dnes KODIS marně snaží.
Tato dráha dobře sloužila až do konce 50. let, kdy začala
její postupná likvidace. Její konec zapříčinilo několik faktorů:
- kapacitně přestávala stačit prudkým demografickým změnám na Karvinsku, zde se podepsal hlavně úzký rozchod a jednokolejnost
- v souvislosti z těžce devastující těžbou v blízké Orlové, Lazích a Karviné zanikly jednak hustě osídlené obce a města, které dráha obsluhovala, jednak byla hodně poškozována samotná tramvajová dráha
- její osud zpečetilo rozhodnutí KNV, které počátkem 60. let dospělo k závěru, že nejlepší reakcí na výše uvedené skutečnosti je vybudování 4 proudových silnic a autobusová doprava ČSAD.
60. léta - doba pokroku?
Navzdory tomu, že se plánovalo zdvojkolejnění uvedené
tramvajové dráhy případně její přebudování na normální rozchod alespoň do Orlové,
zvítězila varianta její úplné likvidace. Ta nastala v roce 1967, když v průběhu
60. let tramvaj postupně opouštěla Karvinsko. Místo ní se postavila čtyřproudová
rychlostní silnice, která velmi necitlivě rozdělila město na 2 části a vede jeho
hustě osídlenou části. Tato silnice prudce zhoršila životní prostředí ve městě,
které se navíc nachází na návětrné straně Nové Huti v Ostravě, vedení rychlostní
komunikace ve městě způsobuje řadu smrtelných nehod jak automobilistů, tak chodců
a patří mezi naše nejnebezpečnější komunikace (spolu s hlavní třídou v Havířově).
S tramvají opustil centrum Petřvaldu i DPO.
70. a 80. léta - údobí Ikarusů
Autobusové dopravě nelze upřít fakt, že umožnila zvýšit
kapacitu a cestovní rychlost na linkách z Ostravy do Orlové a Karviné. To se
stalo zejména po zavedení Ikarusů koncem 70. let. V této době rostl počet
spojů na uvedených relacích a v roce 1988 projíždělo denně Petřvaldem 700 spojů,
většinou Ikarusů ( i městských), což dále přispělo ke značnému znečištění ovzduší.
Hlavní podíl na tom měla velmi frekventovaná relace Ostrava - Karviná se
špičkovým intervalem až 5 minut (celkem 3 linky) , dále relace Ostrava - Orlová,
důlní linky Karviná - Petřvald a také linka DPO číslo 30 (obousměrně 200 spojů
denně), která jezdila okrajem Petřvaldu a zajížděla k jeho dolu Fučík 1. Do
Petřvaldu byla zavedená i linka MHD Havířov číslo 3 (30 min / 60 min), částečně
obsluhovaná Ikarusy. Z výše uvedeného plyne, že Petřvald měl koncem 80. let
výborné spojení se všemi velkými městy v regionu. Na žádost MNV Petřvald byla
navíc v polovině 80. let prodloužena část spojů linky 30 do centra Petřvaldu v
intervalu 1 hodiny. Hlavní důvod byl ten, že spoje z Karviné a Orlové do Ostravy
byly velmi přeplněné. Vznikla tak poměrně paradoxní linka Petřvald - Ostrava
Poruba (konečná poblíž konečné linky číslo 5 Poruba Vřesinská), která vedla
napříč celou Ostravou s jízdním dobou přes jednu hodinu za cenu 1 Kčs.
90. léta - vítězství IAD?
Takto frekventovaná doprava fungovala zhruba do roku 1993,
kdy privatizace ČSAD začala přinášet své plody. Po spirále vyšší ceny - méně
cestujících - méně kloubových vozidel - méně spojů se špičkový interval linek
Ostrava - Karviná a Ostrava - Orlová zmenšil na 30 minut v roce 1999 při
odstranění všech kloubových vozidel. Argumentace poklesem těžby neobstojí,
neboť hlavní příčinu na tomto stavu mělo několikanásobné prudké zdražení jízdného
a nulová integrace s DPO, která dopravu dále prodražovala. Část cestujících
přešla v relaci Ostrava - Karviná do vlaku, většina do IAD. Co se týče dopravy
v samotném Petřvaldě, v roce 1993 byla linka číslo 30 prodloužena až na Březiny
(okraj Orlové), čímž se dosáhlo téměř stoprocentní obsluhy Petřvaldu DPO. Linka
číslo 30 v úseku Ostrava - Hranečník - Petřvald Březiny jakoby nahrazovala zrušenou
tramvaj. Také linka číslo 3 z Havířova byla prodloužena na Březiny.

Zastávka Petřvald Městský úřad, kde
zastavil havířovský (naftový) autobus.
Foto Jaroslav Veselý 30. 10. 1999

Stejná zastávka Petřvald Městský
úřad, kde zastavil tentokrát ostravský (samozřejmě naftový) autobus.
Foto Jaroslav Veselý 30. 10. 1999
V roce 1997, kdy začal vznikat Ostravský dopravní integrovaný
systém, se počítalo se zrušením linky 30 a jejím nahrazením integrovanými spoji
Ostrava - Orlová (Karviná). V té době - byť po proběhnutí částečné redukce, to
ještě bylo možné, neboť ČSAD Karviná disponoval kloubovými spoji a souhrnný
interval 10 minut by byl pro občany Petřvaldu zlepšením. Nicméně tuhý odpor
dopravce, který se již optimalizoval na vysokých cenách a málo spojích, se tato
integrace nerealizovala (a přes sliby v tisku se nerealizuje dodnes). Linka číslo
30 byla nicméně rozdělena a v podstatě vede souběžně s linkami do Karviné a Orlové
v úseku Ostrava - Sýkorův Most - Petřvald Březiny. Na lince jezdí především
kloubové městské karosy v intervalu 25 / 60 minut (nemá taktový interval). Linka
číslo 30 je velmi vytížená zatímco počty cestujících v autobusech ČSAD vytrvale
klesají.

Poslední živé vzpomínky na
úzkorozchodnou tramvaj v Petřvaldě. Můstek přes potok s několika téměř rozpadlými
pražci. Na obě strany od můstku jsou ještě dnes patrné výrazné zbytky náspu
s hřeby a štěrkovým ložem ze strusky.
Foto Michal Skala 11. 8. 2002
V Petřvaldě se u zastávky Městský úřad poblíž Spořitelny
nacházel snad jediný "památník" po úzkorozchodných tramvajích na Ostravsku, stálá
expozice Tramvajová doprava na Ostravsku a Karvinsku ve Výstavní síni Muzea
Těšínska - Technickém muzeu v Petřvaldě, která již dnes není bohužel vystavena.
A tak nám jako jediná památka v Petřvaldě zůstal jen polozbořený můstek a zbytky
náspu.

Model Orlovské tramvaje. Orlovské
proto, že modelář Gabzdyla bydlel v Orlové a tento konkrétní vůz si vybral,
protože jezdil nejčastěji na městské Orlovské trati. Nyní se nalézá v technickém
muzeu v Petřvaldě. Na fotografii je ale vystaven v městském Ostravském muzeu.
Jedná se o model vozu č. 4 v měřítku 1:9 (od roku 1954 č. 404) Kopřivnice/SSW
r.v. 1912. Na Ostravsku jezdil až do ukončení provozu úzkorozchodek v roce 1973.
Další zajímavosti Petřvaldu jsou i zbytky důlních vleček,
které vedou přes celé město a v současnosti jsou postupně likvidovány, byť podle
některých studií by mohly případně sloužit pro příměstskou dopravu osob.