rychvald
Rychvald
Historie a současnost Rychvaldu
V těsném sousedství Bohumína, Orlové, Petřvaldu a hlavně
Ostravy, se kterou je srostlé, se nachází malé město (7 000 obyvatel), které
nebylo nikdy ničím zvlášť významné, ale které je zde zmíněno hlavně z důvodu
určitých zajímavostí z hlediska dopravy (zejména těch nerealizovaných) a které
má v rámci okresu Karviná určité výsadní postavení z hlediska napojení na
Ostravu.
Počátky dopravy ve městě
Počátky dopravy jsou spjaty s vybudováním Košicko–Bohumínské
dráhy v minulém století, původně jednokolejné. Ta napojila Rychvald na Bohumín,
Orlovou, Karvinou a Těšín (vše takřka spojení centrum – centrum). V roce 1915
byla tato trať zdvojkolejněna. V souvislosti s budováním úzkorozchodných tramvají
se počítalo s výstavbou trati Hranečník – Michálkovice – Rychvald a Orlová –
Rychvald, tyto stavby však nebyly nikdy realizovány a tak Rychvald postrádal dlouho
spojení do sousední Ostravy. To bylo za 1. republiky realizováno neuspokojivě
soukromými autobusy.
50. léta – utopické zavedení trolejbusů
V době, kdy se v Ostravě zaváděly trolejbusy, se s nimi
primárně počítalo pro dopravu do blízkých okolních obcí (Vratimov, Rychvald,
Petřkovice). Trolejbusy byly na počátku 50. let dotaženy do sousedních Michálkovic,
kde dodnes mají konečnou 500 metrů od hranic Rychvaldu, kam se nikdy nedostaly.
V cestě jim tehdy stál velice nízký podjezd pod důlní vlečkou, po vybudování
nové silnice zase klatba uvalená na trolejbusy v 60. letech. Nicméně byl alespoň
do Rychvaldu zaveden autobus DPO z konečné trolejbusů v Michálkovicích.
60. léta – konec železnice
V roce 1960 byl Rychvald zcela nelogicky přiřazen do nově
vzniklého okresu Karviná (navzdory blízkostí Ostravy, do jejíž centra je po silnici
8 km přičemž do centra Karviné činí vzdálenost 17 km). V roce 1967 byla zastavena
osobní doprava na železnici a od té doby obsluhují Rychvald pouze autobusy.
Protože Rychvald stál vždy stranou dění v aglomeraci, vyhnula se mu i výstavba
rychlostních komunikací, byť plány existovaly.
80. a 90. léta
V 80. letech znova ožila snaha zavést trolejbusy, byla to
však jen utopie, i když cestující z Rychvaldu podstatnou mírou zásobují
michálkovické trolejbusy. Na počátku 90. let byla posílená linka DPO, kdy byl
interval zkrácen na 24 minut ve špičku. Bylo rovněž uvažováno se znovuobnovením
železniční dopravy a to z Orlové buď do Bohumína nebo do Ostravy po nově
vybudované spojce Rychvald – Ostrava – Hrušov. Zůstalo ale jen u snahy. Rok 1997
byl do jisté míry přelomový, neboť okresní úřad nekompromisně naléhal na zrušení
autobusové dopravy DPO jejím nahrazením linkou ČSAD. Taktéž zastupitelstvo váhalo,
zda vstoupit do nově vzniklého Ostravského Dopravního Integrovaného Systému či
nikoliv. Nakonec i díky tvrdému tlaku občanů byla linka DPO zachována a její
interval byl zkrácen na 20 minut ve špičku (spoje jsou však stále přeplněny a
způsobují taktéž přeplňování trolejbusů v Michálkovicích). Díky tomu Rychvald
získal daleko lepší spojení z Ostravou než měl v 80 letech a rovněž poprvé lepší
spojení z Ostravou ve srovnání se sousední Orlovou, Bohumínem nebo Karvinou,
v níž po sérii zdražování a odbourávaní spojů poměrně prudce klesala poptávka
po autobusové dopravě ve prospěch IAD. V roce 1999 proběhla krátká a neúspěšná
integrace ČSAD Karviná do ODIS, při níž byly spoje na lince do Bohumína zbaveny
duplicity s DPO. Zajímavostí v Rychvaldě je místní MHD, která představuje 3 spoje
denně spojující domov důchodců z centrem města a která je zajišťovaná nízkopodlažním
minibusem Mercedes. Neblahou zajímavosti je katastrofální úroveň konečné linky
DPO Rozcestí, kde se autobusy točí na nepříliš velké a nepřehledné křižovatce
s velmi nekulturní čekárnou. Na tuto konečnou také zajíždějí dvě minibusové linky
MHD z Orlové (leží asi 600 metrů od hranic Orlové), spoje na sebe ale nijak
nenavazují, což je terčem kritiky občanů.
Nástin vývoje v příštích létech
Studie Redoso obsahuje plány na obnovení osobní železniční
dopravy přes město s případným vedením želtramu na trase Ostrava – Rychvald – Orlová
Lutyně.