Hlavní strana 
Chorvatsko Split (2003) clanky cz plzen vyvoj Historie tramvajové dopravy v Plzni, 3. díl
Chorvatsko Split (2003) clanky cz plzen vyvoj Historie tramvajové dopravy v Plzni, 3. díl
Aktualizováno: 19. 10. 2020 2:23 | | 
| Zobrazení: 89314
| Zobrazení: 89314
Historie tramvajové dopravy v Plzni, 3. díl
Osmdesátá léta 20. století v Plzni se nesou ve znamení demolic, které svým rozsahem a napáchanými škodami na tváři města snesou srovnání jedině s nálety na Plzeň za druhé světové války. K nepoznání byl změněn i prostor poblíž hlavního vlakového nádraží (tehdy Gottwaldova). Se zemí byly srovnány obytné domy od Americké ulice až po Šumavskou (domy na snímku), aby na jejich místě v devadesátých letech vznikl bariérový podchod, rozbahněné parkoviště a udupaný trávník.
Foto Josef Kvasil (v letech 1984-86)
Oprava města buldozery a tramvaje opět páteří veřejné dopravy
Se sedmdesátými léty vedle spousty chyb, urbanistických i společenských, přišla do Plzně éra rozvoje tramvajové sítě. Po letech váhání přišli plzeňští dopravní plánovači se zcela správným koncepčním záměrem - učinit tramvajovou dopravu páteří celé městské dopravy a zavést tramvaje do všech velkých sídlišť. Záměry počátku sedmdesátých let byly následující: 1) rekonstruovat stávající síť a 2) vybudovat nové tratě na Lochotín, Bolevec, Doubravku, Karlov, do Černic a dokonce i k přehradě České údolí směrem na Litice.
Takové byly plány rozvoje tramvajové sítě podle projektantů v roce 1974. K nerealizovaným záměrům patří trať na Doubravku, Karlov, do Černic a k Litické přehradě.
Repro z knihy 75 let MHD v Plzni (1974) - Sbírka Jiří Kohout
Tramvaje T1, nejstarší zástupkyně řady T, jezdily v Plzni od roku 1955 až do 4. dubna 1987. Snímek této tramvaje je pořízen na třídě 1. máje (dnes Klatovské) poblíž Práce.
Foto (1981) Archiv Jiřího Hertla
Takto vypadal prostor před domem U Zvonu až do devadesátých let. Tramvaj T2 zahýbá po Pražské ulici směrem do Křižíkových sadů a k náměstí Republiky.
Foto Petr Blatný (1976) - Archiv Jiřího Hertla
Nutno uznat, že v sedmdesátých letech se nejdůležitější projekty skutečně podařilo zrealizovat. V letech 1970 - 1972 došlo ke kompletní rekonstrukci tratí na Bory, na Slovany a opravy úseků na Petrohradě a u nádraží. Kromě Slovanské třídy byly tramvaje vedeny prostředkem ulic. 2. května 1973 se tramvaje po 24leté přestávce opět podívaly na levý břeh řeky Mže. Byla otevřena nová trať na Lochotín k ulici Pod Záhorskem, která užívala nový most (dnes most generála Pattona). Tramvaje na Lochotín však jezdily pouze v ranní a odpolední dopravní špičce, hlavní zátěž ještě několik dalších let nesly dvě trolejbusové linky na Bolevec a Košutku. Tentýž rok (1973) vyjely tramvaje i na novou trať do nového sídliště Zadní (Nové) Skvrňany.
Největší sídliště na západě Plzně pojmenované Nové, resp. Zadní Skvrňany se dočkalo nové tramvajové trati v první vlně renesance tramvají v Plzni. Na snímku odpočívá tramvaj T2 ve smyčce na okraji sídliště.
Foto Jaroslav Veselý (10. 2. 1985) - Archiv Jiřího Hertla
V roce 1964 vyjely do plzeňských ulic tramvaje typu T3. Tato výrobní řada se stala rekordmanem - je to nejpočetnější a nejrozšířenější typ tramvaje na světě v dějinách městské kolejové dopravy. Také plzeňským ulicím budou vládnout určitě více jak jedno půlstoletí. Jedna z těchto tramvajových královen míří od Velké synagogy v sadech Pětatřicátníků Prešovskou ulicí směrem na náměstí Republiky. Tato zadlážděná trať byla o několik let později zrekonstruována.
Foto Jiří Hertl (4. 4. 1987) - Archiv Jiřího Hertla
Nová tramvajová trať na sídliště Košutka byla otevřena 1. září 1980, po níž vyjela pro následující desetiletí nejzatíženější linka č. 4. Nedostatek vozů v souvislosti s novou linkou řešil dopravní podnik nákupy ojetých tramvají T1 z Prahy. I přes mnohé provozní nedostatky (nedostatek personálu a tramvajových vozů) se tramvaje opět staly hlavním nositelem dopravní zátěže. Na obsluze města se podílely rovnými padesáti procenty, zbytek zajišťovaly autobusy a trolejbusy. Tramvajovou trať na Košutku doplnila v roce 1986 trať na Lochotín do tehdejší Frunzeho (dnes Mozartovy) ulice.
Osmdesátá léta 20. století však ještě patřila i starším a méně prostorným tramvajím typu T1. Tento vůz č. 130 z roku 1957 je zachycen v ulici Marie Škardové (dnes Pražská).
Foto Jaroslav Veselý (10. 2. 1985) - Archiv Jiřího Hertla
O rok starší tramvaj T1 č. 124 (1956) zabočuje z Nejedlého sadů (dnes sady Pětatřicátníků) do Prešovské ulice. Dům na snímku známý jako Bílé nároží měl až do roku 2001 do bělosti fasády hodně daleko...
Foto Jaroslav Veselý (10. 2. 1985) - Archiv Jiřího Hertla
S naplňováním zbývajících plánů to již tak slavné nebylo. Tramvaje se na Doubravku, Karlov a k přehradě nakonec nedostaly, ustoupilo se také z velkorysých záměrů zbudovat novou vozovnu na Bolevci. Dodnes ale nalezneme v Plzni mnohé důkazy smělých plánů rozšíření tramvajové sítě - tramvajový most přes Radbuzu v prostoru U Jána, most přes Úslavu v Doubravce a široký střední pruh na ulici Jízdecké, U Prazdroje a Rokycanské nebo na silnici do sídliště Vinice.
Tento jedinečný snímek je pořízen ze Solní ulice v historickém centru města. Za křižovatkou u Hlavní pošty jsou patrné domy, které dříve lemovaly Přemyslovu ulici od Nejedlého sadů (sady Pětatřicátníků) po centrální autobusové nádraží. Dnes ze stejného místa není za křižovatkou vidět kromě rohového domu žádná zástavba, dnešní pohled - nebýt tramvajových kolejí - připomíná více předměstskou periferii než místo vzdálené tři sta metrů od náměstí Republiky.
Foto Josef Kvasil (v letech 1984-86)
Demolicím naplánovanými inženýry komunistického plzeňského magistrátu podlehly v osmdesátých letech četné obytné domy v okolí Přemyslovy ulice a Palackého náměstí. Do osy rozšířené Přemyslovy třídy se pak přemístila i tramvajová trať na Skvrňany. Kvalitu provedení nových kolejových oblouků posoudí sám čtenář. Bohužel bylo zvoleno uložení kolejnic s pražci na štěrkovém podloží, což jenom podtrhává bezútěšný vzhled této části centra Plzně, který přetrval až do 21. století.
Foto Jiří Čermák (3. 7. 1989) - Archiv Jiřího Hertla
...A takto vypadalo Palackého náměstí a Přemyslova ulice ještě začátkem osmdesátých let 20. století. Omšelé domy v řadě vlevo na snímku jsou dnes opravené, obývané a v jejich přízemí podnikají desítky živnostníků. Ovšem dům uprostřed a celou řadu domů, které se za ním schovávají, vzaly trhaviny, a tak Plzeň přišla o významnou část zástavby, která obemykala a ze severozápadu chránila historické centrum města.
Foto Josef Kvasil (v letech 1984-86)
Mapa zachycuje původní podobu západní části centra Plzně a vedení tramvajových linek v roce 1966. V sedmdesátých letech byly Nejedlého sady (dnes sady Pětatřicátníků) upraveny pro napojení komunikace vedené po mostě A. Zápotockého (most gen. Pattona). Městská zástavba podél Přemyslovy ulice v úseku od Kalikovy po sady byla téměř celá vybourána v osmdesátých letech. Místo ní vznikly dvě čtyřproudé silnice (Přemyslova a Jízdecká) a nezpevněná bahnitá parkoviště, území nikoho.
Repro mapa Plzně (red. uzávěrka 30. 9. 1966) - Sbírka Jiří Kohout
O šest let mladší mapa zachycuje již postavený most A. Zápotockého (dnes gen. Pattona), po které vyjely podruhé v historii Plzně tramvaje na Lochotín. Provizorní točna vznikla pod křižovatkou Karlovarské třídy s ulicí Pod Záhorskem. V roce 1972 však ještě hlavní obsluhu Severního Předměstí zastávaly trolejbusy linek č. 13 a 14 (na mapě značené delšími přerušovanými čárami). Na mapě je též patrná pionýrská železnice, která v té době vozila děti od výstaviště k Zoologické zahradě.
Repro mapa Plzně (red. uzávěrka 10. 3. 1972) - Sbírka Jiří Kohout
V osmdesátých letech 20. století převzaly obsluhu Severního Předměstí opět tramvaje, které tvoří osu Gerské a Lidické třídy. S centrem jsou obě tratě spojeny Karlovarskou třídou a mostem generála Pattona. Most a mimoúrovňová křižovatka u Roudné, tzv. Rondel, jsou patrné na záběru pořízeném z věže sv. Bartoloměje. Je také vidět volný prostor mezi náspem Karlovarské třídy a Roudnou, kde byl o pár let později vystavěn hypermarket Kaufland a nové domy s obchody.
Foto Jiří Kohout (1992)
Vedle významné tramvajové trati na Košutku se v osmedsátých letech podařilo dokončit ještě odbočku od lékařské fakulty na Lochotíně Lidickou třídou až k ulici Frunzeho (dnes Mozartova). Na snímku se s plzeňskými kolejemi loučí "té jednička" č. 115, která 4. dubna 1987 právě v Plzni ukončila provoz československých tramvají tohoto typu.
Foto Jiří Hertl (4. 4. 1987)
Mapa sídliště a vilové čtvrti Lochotín, které vyplňují prostor mezi Karlovarskou a Lidickou třídou. Na mapě je zakreslena teprve rok stará trať na Lochotín do Frunzeho ulice (dnes Mozartovy). Tramvajová točna linky č. 3 je však zakreslena chybně - má být vyznačena až v úrovni Frunzeho ulice, kudy tramvaje do smyčky skutečně najíždí. Za pozornost také stojí vedení autobusových linek č. 13A a 14, které v té době nahrazovaly zrušené trolejbusové linky. Sverdlovskou ulicí (dnes Alej Svobody) už autobusová linka č. 33 obsluhuje Fakultní nemocnici Lochotín (konečná na kruhovém objezdu vpravo dole).
Repro mapa Plzně (red. uzávěrka 5. 9. 1987) - Sbírka Jiří Kohout
NEJHEZČÍ VÁNOČNÍ TROLEJBUS 2022
Třetí ročník ankety o nejhezčí Vánoční trolejbus zná své vítěze.
