Město Norimberk se nachází v Německu, pouhých 130 kilometrů od hraničního přechodu Rozvadov. Z České republiky je poměrně dobře dosažitelné – jezdí sem tři přímé autobusové linky a denně dva páry vlaků InterCity z Prahy. Pro české návštěvníky je zajímavý také fakt, že víkendová jízdenka SONE+ (umožňuje cestování německými regionálními vlaky zdarma) platí až do Ambergu, odkud se dá pro další cestu (včetně MHD) využít výhodná celodenní jízdenka integrovaného dopravního systému norimberského regionu.

Norimberk je poměrně velké město – má půl milionu obyvatel. V jeho aglomeraci však leží ještě několik dalších měst. Nejbližší a největší z nich je Fürth, kam vede dokonce i linka norimberského metra. Rychlíkovou autobusovou linkou nebo vlakem je možné dojet do Erlangenu a jednou z linek S-Bahn je dosažitelné město Schwabach. Oblast Norimberka je rovinatá. Městem vede kromě řeky Pegnitz také kanál, spojující Mohan s Dunajem.

Přijedete-li do Norimberka vlakem, přivítá vás rozlehlé a i na německé poměry velice moderní nádraží. Pravý opak platí o nádraží autobusovém. Dálková autobusová doprava je v Německu slabá, a tak zkratka ZOB (obdoba českého ÚAN) znamená pouze několik nástupišť, většinou prázdných, a stánek s rychlým občerstvením. Větší autobusové terminály najdete pouze v okolních městech, která jsou přestupními body z vlaků na regionální autobusy.

Norimberskou MHD tvoří U-Bahn, S-Bahn, tramvaje a autobusy. V rámci integrované dopravy zde jezdí i regionální vlaky, ale pro jízdy po městě se většinou nepoužívají. V letech 1948-1962 tu jezdily i trolejbusy. U-Bahn, neboli podzemní dráha, má dvě základní trasy (U1, U2) a každá z nich svou zkrácenou verzi (U11, U21). Linka U2 jede až na letiště v severní části města a linkou U1 se můžete svézt do města Fürth. Na provozu této linky se podílí i fürthský DP. Městská zástavba mezi Norimberkem a Fürthem je víceméně souvislá, ale přesto jezdí vlaky metra v části trasy po povrchu. Vzhled stanic metra je rozhodně horší než u pražského metra. Některé stanice jsou velice jednoduché – ostrovní nástupiště v nevelké hloubce a na obou jeho koncích eskalátory, vedoucí přímo na povrch – tedy žádné vestibuly, chodby a podchody, jak to známe z Prahy. Vlaky U-Bahn jsou poměrně zastaralé. Řidič musí v každé stanici vystoupit na nástupiště, po nástupu cestujících říci do přenosného mikrofonu upozornění, že dveře se zavírají, a tlačítkem dát povel k zavření dveří.

Tramvajových linek je v Norimberku šest.Tramvaje jsou podstatně modernější než vozy metra a většinou nízkopodlažní. Také autobusy MHD jsou velice moderní, jak je ostatně v Německu zvykem. Nejpoužívanější jsou sólo i kloubové vozy MAN a Mercedes, na okrajích města se však můžeme setkat i s midibusy Neoplan. Mnohem pestřejší je ale vozový park regionálních linek. Ty jsou provozovány mnoha dopravci, a tak se můžeme setkat se spoustou značek a typů autobusů (MAN, Neoplan, Setra, Solaris atd.). Regionální autobusová síť je doplněna linkami taxi na zavolání. Tyto linky mají většinou pevný jízdní řád, ale spoje jedou pouze, když si je cestující objednají. Tímto způsobem je veřejná doprava zajištěna především v noci nebo o víkendech v oblastech, kde by provoz běžných autobusových spojů byl hluboce nerentabilní. I na linkách na zavolání platí standardní tarif integrované dopravy. S-Bahn představuje rychlou dopravu v krátkých intervalech, ale provozované soupravy ET 420 jsou podobně zastaralé jako vozy metra. Novější klimatizované jednotky řady 423 a 425, které v jiných systémech S-Bahn běžně jezdí, do Norimberka zatím nedorazily. Komfortnější patrové klimatizované vozy jezdí na některých regionálních vlacích (např. směrem na Fürth a Erlangen).

Samostatnou kapitolou je dopravní obsluha historického středu města. Tramvajové koleje se mu překvapivě vyhýbají. Část starého města na jih od řeky Pegnitz obsluhuje linka metra U1, resp. U11. Tato trasa se s druhou trasou metra protíná hned dvakrát – ve stanicích Plärrer a Hauptbahnhof (Hlavní nádraží). Zatímco linka U2 (resp. U21) jede mezi těmito stanicemi přímým směrem se zastávkou Opernhaus, linky U1 a U11 jezdí oklikou přes staré město se zastávkami Weißer Turm a Lorenzkirche. Proto je staníce Plärrer zvláštně řešená – ostrovní nástupiště nejsou zvlášť pro každou trasu metra, ale pro směr k nebo od hlavního nádraží. K jednomu nástupišti tak přijíždějí vlevo vlaky linek U1 a U11, mířící k hlavnímu nádraží oklikou, a vpravo linky U2 a U21, jedoucí k nádraží kratší trasou. Severní část městského jádra obsluhují standardní dvanáctimetrové autobusy. Linky 46 a 47 jedou ze severu stále užšími uličkami, až dorazí na vskutku miniaturní točnu Heilig-Geist-Spital, nacházející se několik desítek metrů od historického mostu přes řeku Pegnitz. Tato točna je na okraji pěší zóny, na kterou přímo cestující vystupují, neboť v místě zastávky není žádný obrubník. Linka 36 začíná na přestupní zastávce Plärrer, odkud jede nejdříve podél okraje historického středu města a pak odbočí přímo do jeho srdce – na Hauptmarkt (Hlavní trh). Zde projíždí v krátkém úseku pěší zónou. Zažil jsem legrační situaci, kdy autobus jel těsně za chodcem, který zjevně nic netušil, a tak neuhnul a šel v klidu dál. Provoz MHD po pěší zóně je běžnou záležitostí i v nedalekém Erlangenu.

Veřejná doprava v Norimberku a jeho okolí má velice vysokou úroveň. Městské spoje jezdí v krátkých intervalech a přesto jsou vždy optimálně vytížené. Solidní vytíženost mají i regionální spoje. Pro nově se utvářející české integrované dopravní systémy je norimberský systém dobrou inspirací. Mezi jeho základní pilíře patří rychlá regionální železniční doprava, dostatečný rozsah návazné autobusové dopravy, dokonalé přestupní vazby a přehledný tarif. Veřejná doprava je tak lákavou alternativou pro občany, kteří jsou zvyklí jezdit autem, a pohodlným způsobem přepravy pro ty, kteří jsou na ní závislí.

Vrátit se na začátek stránky.