Expedice Slovensko 2008 - Banská Bystrica a Žilina

„Je zrovna 3:15 a já usedám do dodávky z českobudějovické skupiny jako poslední“. Tak by mohl znít obligátní začátek, tolik známý z populární reportáže kolegy Ryby o předloňské misi k naším východním sousedům. Ale to by bylo asi tak jediné stejné, co by se dalo k těmto dvou „cestám za poznáním“ napsat. Takže pojďme pěkně znovu, od začátku a jinak.

Na počátku roku 2006 jsme navštívili Banskou Bystrici a seznámili se tak s tehdy velmi aktuálním problémem zastavení trolejbusové dopravy. Při cestě zpět jsme zavítali i do Žiliny, kde nás co nejsrdečněji přivítal tamní „šéf“, ing. Popluhár, a seznámil nás se situací v tomto městě, tolik odlišnou od situace v Bystrici. Slíbili jsme, že až se situace „vystříbří“, do B.Bystrice se zajedeme opět podívat na obnovený provoz trolejbusů. Že to potrvá věru celé dva roky, to jsme ještě nikdo netušil. Až loňský rok na podzim se situace zlepšila, trolejbusy se začaly pozvolna vracet do ulic svého města a tak zbývalo dohodnout jen termín naší návštěvy. Po delších dohadech, kdy se navrhované dny nehodily střídavě té či oné skupince, byl vybrán termín 14. - 15. března 2008.

Vyrážíme po známé trase přes brněnskou Zvonařku a po navázání spojení s druhým autem odjíždíme, tentokráte již bez pasové kontroly, na území Slovenska. Zvolili jsme oproti minulé misi opačný směr. To, že to bude celé nějak „opačně“, netušil v tu chvíli nikdo z nás.

Žilina nás přivítala pošmourným počasím s občasnými přeháňkami. Na 12. hodinu dorážíme před místní dopravní podnik. Tentokráte nás nevítá Ing. Popluhár, ale po vozovně nás doprovází Ing. Birčák, který odpovídá na všechny všetečné dotazy. Dá se říct, že komunální volby kartami vcelku zamíchaly a v Žilině zřejmě skončila trolejbusová renesance. Po odchodu ředitele Ing. Popluhára, který trolejbusy žil a měl za minulého vedení města v podstatě volnou ruku, na jeho místo přišel ředitel nový, který klade důraz především na ekonomickou stránku a hospodárnost. Bohužel, náklady na ujetý kilometr bude mít trolejbus vždy vyšší než autobus. Vozový park trolejbusů není zrovna nejmladší (oproti autobusovému je to hodně do očí bijící), takže žilinské trolejbusy v příštích letech nejspíš čeká minimálně stagnace. Vozový park již opustily první vozy, ačkoliv byl Ing. Birčákem vysloven názor, zda to přeci jenom nebyl unáhlený krok. V minulém roce byly alespoň zakoupeny tři ojeté vozy ze Zlína, které postupně přichází do provozu. Nákup starších vozidel, než jsou vyřazované, není ale rozhodně příznivé znamení. Nákup nových nízkopodlažních trolejbusů, stejně jako rozšíření sítě, nepřipadá v úvahu. Na Slovensku bohužel oproti Česku nefungují žádné dotační systémy na obnovu MHD, takže vše je v režii města, resp. DP. Naštěstí se v minulých letech trolejbusové tratě dostavěly do smysluplného uceleného stavu, taktéž díky odbavovacímu systému s čipovými kartami má DP dokonalý přehled o cestujících, kdy, kam, kudy a kdo jede. Na základě analýzy bylo nakonec opuštěno ono "popluhárovské" vedení linek (sídliště - okruh po městě a zpět) a změněno zpět na klasické linky "z konečné na konečnou", tak jak je obvyklé v jiných městech. Doufejme, že vozový park trolejbusů nezačne zastarávat natolik, aby nemusel být postupně nahrazován autobusy, a že si trolejbusy v tomto městě své místo udrží i nadále.

Oproti Žilině je Banská Bystrica v opačné a navíc poněkud bizardní situaci. Projeli jsme si celé trolejové vedení ve městě, a jeho základní nevýhodou je, že není zdaleka v takové podobě jako v Žilině. Místo, kvůli kterému trolejbusy v Banské Bystrici vlastně vznikly, totiž Sídlisko Sásová, stále na tento druh ekologické dopravy čeká. Trolejbusy tedy nakonec v B.Bystrici opět jezdí, ale provoz má zvláštní nádech. SAD Zvolen totiž nehodlá toto „ihrisko“ opustit jen tak bez boje a tak jezdí po trolejbusových linkách svými autobusy, které navozil z různých koutů České republiky, v souběhu s trolejbusem. Jízdné má ovšem výrazně levnější, nežli trolejbusy. Vedou se různé spekulace a šíří fámy, proč tomu tak je. Jednou z možností je, že si SAD Zvolen účtuje vyšší dotace na své ostatní linky, které pak přelévá právě do těchto X-linek. Trolejbusy, konečně podporované i samotným městem, se však tak snadno porazit nedají a zdá se, že po vypršení licencí na X-linky SAD Zvolen nakonec přeci jenom tuto oblast opustí. Stejně jako v Žilině ani v Banské Bystrici neumožňují dotační programy SR obnovu vozového parku ani rozvoj sítě, tak se de facto jezdí s tím, s čím se na počátku 90.let minulého století začínalo. Část vozidel si však nový provozovatel trolejbusů, Dopravní podnik Bánská Bystrica, od dřívějšího provozovatele nepronajal. Tato vozidla už jen čeká poslední cesta. Ing. Búbelíny nastínil další možnosti rozvoje trolejbusů v B. Bystrici, vůle na rozvoj sítě ani na nákup nových vozidel zde rozhodně nechybí, ovšem bez dotační pomoci od státu, resp. z fondů EU to půjde (nejen v B.Bystrici, ale i na celém Slovensku) velice těžko.

A co napsat k této malé reportáži závěrem? Situace se oproti předloňskému stavu zcela obrátila. Nahnutější to mají nyní trolejbusy v Žilině, v Banské Bystrici je snad zrušení zažehnáno. Ale na Slovensku jeden nikdy neví. My v České republice jsme „zmlsaní“ poměrně štědrými dotacemi do MHD za značného přispění fondů EU, takže nová trať není až tak výjimečná a probíhá i plynulá obnova vozových parků jednotlivých dopravců. To na Slovensku je situace úplně jiná. De facto nulová pomoc z evropských fondů do této oblasti staví provozovatele zdejších trolejbusových systémů pouze do role údržbářů stávajícího stavu. Se zastaralým vozovým parkem, u kterého, snad kromě Prešova, nedochází k žádné obnově, a s původní, často nedobudovanou, trolejbusovou sítí, se to někdy udržuje skutečně velmi těžko. Přesto věříme, že o žádném ze zdejších trolejbusových systémů nebudeme psát časem v minulém čase.