Plzeňské autobusy

Autobusy zahájily provoz v plzeňské městské dopravě 21. března 1929, a to na třech linkách. Autobusy sice nikdy neměly a ani dnes nemají v MHD takový význam jako tramvaje a trolejbusy, ale jako napaječ elektrických dopravních prostředků nikdy příliš nesloužily - dodnes je běžné zajíždění autobusů až do centra města, dokonce na historické náměstí Republiky. Pokud se vozy nezdržují v kolonách, zajišťují tímto způsobem rychlé spojení z oblastí, kam nevede tramvaj ani trolejbus.

V současné době je v provozu 24 denních městských autobusových linek označených čísly 20 - 22, 24, 26, 28, 30 - 35, 39 - 41, 49 a 51 - 56, 71, 72 a tři noční linky N1, N2 a N3. Provoz doplňuje bezplatná zákaznická linka S k Intersparu. Bezplatná přeprava je zavedena i na lince číslo 71.

Naprostá většina linek má několik variant trasy. Jedná se nejen o zkracování vybraných spojů o koncové úseky nebo naopak prodlužování několika spojů tam, kam ostatní nejedou, ale i o větvení na trase. Linky s jedinou variantou trasy mají většinou slabý provoz.
Nejkratších intervalů dosahují linky číslo 30 (Košutka, Krašovská - Pietas - Slovany - Tyršův most - Bory - Borská pole, Teslova) a 41 (Vinice - Sady Pětatřicátníků - CAN, Husova - Borská Pole, Teslova). Na lince 30 jezdí ve špičce spoje v úseku Bory - Borská pole, Teslova v intervalech 3 - 8 minut a na lince 41 v úseku Vinice - CAN, Husova přibližně 5 minut. Na většině ostatních linek se jezdí ve špičkách po 10 až 45 minutách, linky 31, 49, 56, 71 a 72 mají pouze několik spojů za den. Mimo špičky je provoz výrazně slabší, většina linek je však v provozu celotýdně.

Autobusy zajišťují veškerou obsluhu průmyslové zóny Borská Pole veřejnou hromadnou dopravou, protože stavbu tramvajové ani trolejbusové tratě do této oblasti se nepodařilo prosadit. Dalšími významnými oblastmi Plzně odkázanými pouze na autobusy jsou sídliště Vinice, fakultní nemocnice Lochotín, ale také část Košutky, Roudná či Bílá Hora. V některých oblastech současný autobusový provoz kapacitně nedostačuje a zejména ve špičkách dochází k přeplňování spojů.

Napájení tramvajových linek není příliš rozšířeno, výjimkou jsou např. přestupní body Bory a Bolevec. Na trolejbus vazby téměř neexistují a s ohledem na jeho podobnou kapacitu by to ani nemělo příliš smysl. Výjimkou může být např. přestup mezi linkami 32 a 13 v zastávce Černice, náves. Nejvytíženější autobusová linka 30 se sice centru vyhýbá, obdobně významná linka 41 i řada dalších často jezdících linek jím však projíždí. Linka 40 a vybrané spoje linky 33 jsou ukončeny v zastávce Muzeum, jinak se v centru ale staví pouze nácestně - kromě zastávky Náměstí Republiky, Dřevěná na historickém náměstí obsluhují autobusy např. Sady Pětatřicátníků a zastávku U Práce, kde je možno přestoupit na všechny tramvajové linky, nebo křižovatku u Mrakodrapu, kde lze dobře přestupovat na linky trolejbusové.

Nejstaršími autobusy plzeňské MHD jsou vozy Karosa B 731 a B 732. Na tyto typy vozů navázaly autobusy Karosa B 931, které se v roce 1996 staly posledními dodanými vozy s podlahou v normální úrovni určenými pro provoz na linkách.

Posledních deset let je vozový park autobusů plzeňské městské dopravy obnovován výhradně nízkopodlažními autobusy. Spoje s garantovaným nasazením těchto vozů jsou vyznačeny v jízdních řádech.
Prvním typem nízkopodlažních autobusů se stala v roce 1997 Škoda 21Ab. Autobusy tohoto typu vyráběla Škoda Ostrov a vozy byly unifikovány s trolejbusy Škoda 21Tr. Výroba autobusů Škoda 21Ab probíhala v letech 1995 - 2000, netrvala tedy tak dlouho jako výroba trolejbusů tohoto typu (ani ty se od roku 2004 nevyrábějí a minulostí už je celá výroba trolejbusů v Ostrově i s provozem tamní zkušební trati). Za to, že se autobusy tohoto typu neujaly, mohl jednak slabý motor, který se za jízdy přehříval, jednak malá schopnost výrobce se prosadit. V Plzni v současnosti slouží pouze část z původních 16 autobusů Škoda 21Ab, Plzeňské městské dopravní podniky jsou tak druhým největším provozovatelem tohoto typu autobusu. Nejvíce autobusů 21Ab vlastní DP Mladá Boleslav (18 ks, některé vozy odprodány do Bulharska), dalším provozovatelem je DP Ostrava (2 ks, v roce 2009 budou vyřazeny) a do roku 2006 provozoval jeden autobus tohoto typu i DP Karlovy Vary.
Čtyři plzeňské autobusy Škoda 21Ab ev. č. 443, 444, 447 a 448 byly v září 2007 odprodány do maďarského Szegedu, kde budou přestavěny na trolejbusy 21Tr. Další vozy byly odstaveny v druhé polovině roku 2008, dá se předpokládat, že budou též prodány někam na východ.

V letech 1999 - 2004 byly dodávány nízkopodlažní autobusy Karosa-Renault CityBus 12M, na které navázaly v roce 2005 dodávky vozů Karosa Citelis 12M.
Nízkokapacitní autobusy plzeňské MHD představují vozy typu SOR B 9.5, které jezdí od roku 2002 v počtu čtyř kusů především na dnes již zrušených bezplatných "nákupních linkách" S k Intersparu a na méně zatížených linkách MHD. Jak označení vozů napovídá, tyto autobusy jsou dlouhé jen devět a půl metru místo obvyklých jedenácti a půl nebo dvanácti. Ačkoli je dopravci většinou považují za nízkopodlažní, mají pouze sníženou podlahu - u předních a středních dveří se nachází jeden schod a u zadních dva.

Dále v Plzni jezdí třínápravové patnáctimetrové autobusy Solaris Urbino 15. Čtyři z nich zakoupily PMDP v letech 2002 a 2003. V roce 2006 bylo zařazeno dalších deset autobusů tohoto typu, které jsou však pouze pronajaté na dobu osmi let od majitele SOLARIS CZECH spol. s r.o. Vozy tohoto typu byly vypravovány pouze na linku 30, s nárůstem počtu vozů jsou dnes vypravovány především na linky 30, 41 a 55, případně i 33.

Teprve od prosince 2006 jsou součástí provozu plzeňské MHD kloubové autobusy, a to díky zařazení tří autobusů Solaris Urbino 18 v majetku PMDP, které dnes obsluhují stejné linky, jako 15-metrové Solarisy. V roce 2007 byly zakoupeny další dva vozy tohoto typu. Nejde ale o první kloubové autobusy v Plzni. Před zakoupením Solarisů jezdily v Plzni kloubové autobusy zapůjčené Dopravním podnikem hl. m. Prahy jako náhradní doprava za tramvaje. Zapůjčená vozidla neměla plzeňské mechanické označovací strojky a náhradní doprava byla pro cestující zdarma.

Vozy jsou s výjimkou typu Karosa B 732 vybaveny automatickými převodovkami. Všechny autobusy jsou dnes osazeny digitálními orientacemi BUSE. Není ale bez zajímavosti, že v době klasických linkových cedulek měla každá linka tabulky jiné barvy (např. 20 žlutá, 22 béžová, 30 zelená, 39 tmavě modrá, 40 světle modrá apod.), stejně tomu bylo i u tramvají a trolejbusů.
V lednu 2007 ukončily PMDP provoz zájezdové dopravy a všechny zájezdové autobusy - po jednom kuse od typů Karosa LC 735, LC 736, LC 956E, Renault Iliade GTX a Renault Iliade RTX - byly nabídnuty k odprodeji spolu s vozem Karosa C 734 ev. č. 432. Tento modro-žlutý vůz se širokými zadními dveřmi je vybaven zdvihacím zařízením pro nakládku invalidů na vozíku. Nasazován byl na zvláštní linku Z určenou pro invalidy (kde jej nahradil nízkopodlažní vůz, později byla linka nahrazena linkami 71 a 72) nebo na zájezdy. Dosud dopravce vlastní vůz Karosa C 734 ev. č. 100, který slouží jako vozidlo autoškoly.

Před příchodem současných typů vozů se v provozu vystřídaly autobusy zejména typů Škoda 505, Škoda 706 RTO, Škoda ŠM 11 a ŠL 11. Stejně jako trolejbusy, i autobusy jezdívaly někdy s přívěsy.

Stejně jako městský nátěr plzeňských tramvají je žluto-šedo-bílý a trolejbusů zeleno-šedo-bílý, i autobusy mají svou variantu městského nátěru. Ta je červeno-bílá, u nízkopodlažních vozů Škoda 21Tr červeno-šedo-bílá. Některé autobusy typů Karosa B 731 a B 732 mají barevné schéma od "továrního" nátěru mírně odlišné - horní červený pruh je tmavší než spodní a nekončí pod okny, nýbrž je protažen kolem oken až pod střechu. Spodní pruh zůstává v normálním rozsahu i barevné sytosti.

Na autobusech se objevují i reklamy. Vozy jsou běžně polepovány reklamními fóliemi zasahujícími na okna. Přes tyto fólie je sice z vozu vidět ven, ale špatně, a pro cestující je tak jejich použití snížením cestovního pohodlí - jedinou výjimkou, při které jsou fólie pro cestující přínosem, jsou letní horka, kdy do vozů tak nesvítí slunce.

Autobusy používají garáže Cukrovarská, které jsou společné s trolejbusovou vozovnou. Vozovna byla původně tramvajová a po její přestavbě na autobuso-trolejbusovou zůstaly na zemi ležet odpojené koleje, které jsou tu dodnes. Dokonce zde stále fungují dílny těžké údržby tramvají, vozy se sem ale musí dopravovat ze Slovan na tahači.