Dnes téměř třicetitisícová Kroměříž vznikla na místě s výhodnou geografickou polohou a velmi příznivými přírodními podmínkami - na nížinné ploše břehů toku řeky Moravy. Směrem na východ se otevírá úrodnému střednímu Pomoraví, ostatní pahorkatinné okolí vytvořilo přirozenou hranici prvních lidských sídel. Údolní zářezy v pahorkatinách vymezily vznik přirozených komunikací, na kterých se vytvářely v raně historických dobách obchodní cesty a stezky. Jejich přínos pro Kroměříž a okolí nebyl jen hospodářský. Byly cestami setkávání, vzájemného obohacování a prorůstání kulturních proudů a vlivů. Zde je střed Moravy; nejen v geografickém slova smyslu. Kroměříž vyrostla v úrodné zemědělské krajině. Neznámý autor národopisné mapy Hané z přelomu 18. a 19. století zakreslil Kroměříž u jižní hranice oblasti, kterou nazval "Terra promissa vulgo sacra Hana" - "Země zaslíbená neboli Svatá Haná". Dějiny Kroměříže se však ubíraly jinými cestami, než tomu bylo u řady podobných českých a moravských měst.

Město, vstřebávajíc pokrok a přispívajíc k němu vlastním úsilím, stalo se centrem duchovní kultury a umění. Jeho místo v kultuře a způsobu života má obdobný charakter jako jeho umístění v krajině: je středem do všech stran otevřeným.

Historické město v krajině, osídlené od počátků dějin. Původní tržní osada na křižovatce obchodních cest se stala v první čtvrtině 12. století majetkem olomouckých biskupů. Slovanská ves byla kolem roku 1260 povýšena na město. Biskupové vybudovali v Kroměříži reprezentační letní rezidenci a umístili v ní správu rozsáhlého majetku diecéze. Středověké a raně novověké město utrpělo husitskými válkami, v 17. století hlavně švédskými vpády v třicetileté válce. Dočkalo se velkorysé obnovy, historické jádro Kroměříže zůstalo v podstatě uchováno i v průmyslovém období. Významnou kapitolu dějin města tvoří rok 1848, kdy byl do Kroměříže přeložen ústavodárný říšský sněm rakouské monarchie. Návrh ústavy s výraznými demokratickými prvky vstoupil do dějin české státnosti a počátků demokracie ve střední Evropě.

Právě jako vzpomínka při 100. výročí této události se konaly v době od 20. června do 19. srpna 1948 mohutné oslavy. Do města mířily davy lidí ze všech koutů Československa, pravidelné vlaky do města byly posilovány, mimo to jezdily i zvláštní spoje s ucelenými zájezdy. V době trvání této akce byla také poprvé v Kroměříži zavedena městská autobusová doprava vedená od každého a ke každému vlaku v době od 6:15 do 23:30 hodin. To byl začátek MHD.

K trvalému zavedení MHD došlo v roce 1955, kdy tehdejší podnik ČSAD, závod 1205 v Kroměříži zahájil provoz na dvou linkách. Dodnes tyto linky existují pod číselným označením 1 a 2, trasa zůstala téměř stejná, jen přes Velké náměstí se dnes už nejezdí. V 70. letech se začal provoz rozrůstat o další trasy až do současného stavu, resp. do 1.6.1995. Tehdy došlo ke změně dopravce, jímž se staly Technické služby města Kroměříže. ČSAD si ponechalo spoje od nádraží do Ratají jako svou běžnou linku a autobusy linky 1 začaly končit u Výzkumného ústavu obilnářského, tak jako v počátcích provozu. Důvodem ke změně dopravce byla snaha města snížit výdaje do MHD. To se bohužel odrazilo na počtech spojů. Technické služby získaly 6 nových autobusů Karosa B731 a čtyři nejzachovalejší autobusy z provozu ČSAD.

V roce 2002 byla zakoupena poslední nová vysokopodlažní Karosa B951 a od roku 2003 je vozový park obnovován výhradně nízkopodlažními autobusy Volvo 7000 a 7700. Zatím poslední nový autobus (Volvo 7700) byl zakoupen v srpnu 2006 a po dodání dalších dvou autobusů v roce 2007 by mělo být v síti MHD provozováno sedm výhradně nízkopodlažních vozidel.

V provozu už dnes potkáme převážně jen nová Volva, která jezdí na nejnáročnějších obězích. Nejčastěji je možné je spatřit na linkách 4 a 6. Spokojenost cestujících s nízkopodlažními autobusy Volvo je rozporuplná. Někteří chválí nízkopodlažnost a informační panely, jiným vadí nepohodlnost sedaček ve voze.

Autobusy jsou pečlivě udržovány a kromě málo vytížené linky do Horních Zahrad jezdí i přeplněné. O víkendech jezdí v provozu dva vozy. Nástup do autobusů probíhá předními dveřmi a jízdné je možno platit buď čipovou kartou nebo v hotovosti u řidiče. Při platbě čipovou kartou je cestujícímu oproti hotovostnímu odbavení poskytnuta sleva.

Výše uvedené linkové vedení platí od prosince 2005. Působnost MHD se rozšířila o tři nové lokality: ulice Kazimíra Rudého, Lupoteckou a obec Kotojedy, kam dojíždí linka č. 5. Celkově došlo v MHD k rozšíření provozu i zvýšení pravidelnosti díky úpravě jízdních řádů.