Korfu, prý nejkrásnější ostrov v Řecku (nemohu to objektivně posoudit, protože žádný jiný jsem zatím nenavštívila :-), známý jako "Smaragd Jónského moře" díky své bohaté, pestré a rozličné flóře.

Korfu nebo Kerkyra, jak je ostrov znám v řečtině. Ostrov starých Féničanů, kde legendární Odysseus ztroskotal na své cestě domů na Ithaku z Trojské války. Kde krásná Kleopatra, královna Egypta a její milenec Marcus Antonius trávili některé chvíle odpočinku během svého boje proti Caesarovi. Kde si císařovna Alžběta "Sissi" Rakouská, známá také jako "Smutná císařovna," vybírala odměnu za striktní protokol, který musela dodržovat v rakouské monarchii. Kde německý císař Vilém a jeho rodina trávili prázdniny téměř každý rok.

Ostrov je a byl každým rokem prázdninovým nebem mnoha slavných králů, královen a dalších šlechticů, prezidentů, vůdců národů a také samozřejmě více než 2 miliónů turistů z celého světa.

Dnes jste (nebo můžete být) dalším návštěvníkem právě vy. Máte šanci užívat si jedinečnou krásu a šarm ostrova a vidět alespoň některé z míst, která proslavila Korfu po celém světě. Záliv Paleokastritsa, palác Achilleion, elegantní Staré město postavené v benátském stylu, které je živoucím monumentem, úchvatná náhorní plošina Pantokrator a mnoho dalších nezapomenutelných míst na vás čeká po celý rok.

Teď tedy pár slov, rad a zajímavostí, abyste se na ostrově neztratili, pokud se rozhodnete cestovat veřejnou dopravou.

Na Korfu funguje jakýsi dopravní podnik, který sídlí v hlavním městě (to se jmenuje Korfu nebo Kerkyra, což je "Korfu" v řečtině), kde najdeme i potřebné provozní zázemí. Město samo o sobě není moc velké, má asi 40 tisíc obyvatel (což je třetina populace celého ostrova). Ale rozhodně je to moc krásné město.

Na ostrově nejsou jiné veřejné dopravní prostředky než autobusy. Ty se dělí na modré (blue-line), které jezdí po městě a blízkém okolí, a zelené (green-line), které jsou dálkové. Tamní "dopravní podnik" má "informační kancelář" přímo na náměstí San Rocco v budce, kde se také kupují lístky (stojí asi 60 centů). S výjimkou linky č.6, která jezdí do Benítses a č.7, která míří do Dassie, není možné koupit jízdenku přímo v autobuse, ale jen právě v informační kanceláři (případně v kioscích, ale to se nemusí vždy podařit), kde Vám také ochotně poradí (samozřejmě i anglicky), jak se dostanete k nejbližší stanici požadovaného spoje. Na zastávkách visí jízdní řád, na kterém je napsán čas prvního a posledního spoje ve všední den a ve svátky a dále interval, ve kterém by měl autobus jezdit (o tom více na konci článku). My jsme jeli modrým autobusem jednou, na poloostrov Kanoni. Je tam moc krásný klášter a výhled na přistávající letadla, která přistávají na jednu z nejkratších drah pro velká dopravní letadla na světě a nejkratší v Evropě. Přistávací dráha je postavena zčásti na navážce v mořském zálivu. Autobus měl jet každou půlhodinu, ale přijel o deset minut později. Provoz totiž funguje spíš tak, že autobus přijede na konečnou, otočí se a jede hned zase zpátky. Na nějakou čtvrthodinu se Řekové prostě nedívají (to však neznamená, že by byli nějací lajdáci, oni to prostě mají v krvi). Autobus tedy přijel, nastupovalo se předem a v označovacím strojku se označil lístek. Nevím, co to bylo za značku autobusu, ale vypadal trošku staře a uvnitř měl dřevěné sedačky, jaké jsem u nás nikdy neviděla. Ale svůj účel splnil a na kýžené místo jsme se dostali.

Zelené autobusy jsou na úplně jiné úrovni. Všechny vozy jsou béžovo-zelené a jejich úroveň odpovídá tomu, čemu naše cestovní kanceláře říkají "luxusní autokary". Zkrátka - klimatizace, pohodlné sedačky a příjemná jízda. Tyto linky jezdí z hlavního města do všech koutů ostrova a zpět, ale kromě jednoho spoje nespojují žádná dvě místa, aniž by začínaly právě v Kerkyře. Proto bývá někdy problém dostat se z jednoho místa na druhé, protože musíte vždy přes Kerkyru a tam na sebe spoje nějak dobře nenavazují (ono by to ani nešlo, protože je jich tolik, že je absolutně nemožné sestavit jízdní řády tak, aby všechny spoje plynule navazovaly na všechny ostatní). V jízdních řádech je uveden čas odjezdu z výchozí stanice, zbytek se prostě musí odhadnout. Tyhle autobusy vyjíždějí většinou včas, ale někdy i později. Stalo se mi jednou, že i o půl hodiny... Také se mi ale jednou stalo, že jsme šli na autobus, který měl vyjíždět z Kassioppi (které je vzdálené tak 10 minut cesty od Kalami, kde jsme bydleli) v 7:15, ale už v 7:14 byl u nás na zastávce. Naštěstí jsme měli malou časovou rezervu, ale stejně jsme ho museli dobíhat. Lístky se tady kupují přímo v autobusu u průvodčího, ten má jakési zařízení, ze kterého trhá jízdenky - útržky v různé hodnotě a kam také dává mince. Za cestu do hlavního města, což je trasa dlouhá cca 20 km (ale jede se hodinu), jsme platili 2 Eura na osobu.

A jedna maličkost na závěr. Na tomhle ostrově jsou velice úzké a hooooodně klikaté silnice (zejména v severní části, kde se nachází pohoří Pantokrátor s nejvyšší horou ostrova a kde jsou svahy se silnicemi proto dost příkré). Cestovat tam dlouhým širokým autobusem bývá občas zábava, obzvlášť když se v nějaké nepřehledné zatáčce potkají dva protijedoucí autobusy nebo autobus s náklaďákem. To se nám stalo několikrát - kde jinde by se také asi dvě široká protijedoucí vozidla mohla potkat než ve velmi úzké zatáčce nad srázem, že? V těch situacích jsem obdivovala, co ti řidiči dokážou. Řekové jsou totiž na silnicích poměrně "divocí" a na pravidla moc nehledí, ale tihle "autobusáci" jsou opravdu dobří. Je pravda, že v okamžiku, kdy jsme uhýbali s autobusem protijedoucímu náklaďáku skoro ze svahu, ve mně docela trnulo, ale řidič měl očividně přehled, kam až může zajet (sice jsem už koukala z kopce dolů, představovala si záchranáře, jak budou ten autobus lovit z moře a mám takový dojem, že jedno zadní kolo už bylo mimo silnici) a co si může dovolit.

A ještě jedna zajímavost. První pořádná silnice na severu ostrova byla postavená až někdy v 70. letech. Předtím tam vedla jenom štěrková prašná silnice. Peníze a impuls k postavení asfaltové byl samozřejmě díky cestovnímu ruchu.

Dále jezdí z ostrova autobusy do Athén denně v 8:45, 13:45 a 18:15, do Soluně (Thessaliniki) denně v 6:45 a 18:15.
Autobusy z Igoumenitsy do Ioánniny na pevnině jezdí od 6:30-18:00 8x denně, zpět od 5:00-19:30 hodin.
Teoreticky by se aktuální jízdní řády autobusů měly nacházet na adrese řeckého vyhledávače autobusového spojení.

Fotogalerie - aneb krásy ostrova
(... krásy autobusů bohužel autorka článku nezachytila, protože tehdy ještě netušila, že existuje někdo, koho by to mohlo zajímat :-)